20 let FSV: Vzpomínky na zakladatele, ale i kritika úpadku akademických hodnot

29. 10. 2010 Autor: Rubrika: Fakulty 4 komentáře

Fakulta sociálních věd si ve středu připomněla dvacáté výročí svého založení. Součástí oslav byly přednášky, diskuse, setkání s absolventy, happening s vypouštěním balonků, slavnostní setkání v Karolinu i večerní koncert skupiny Poetic Filharmony.

Bývalí děkani Lubomír Mlčoch a Miloslav Petrusek, rektor UK Václav Hampl, současný děkan Jakub Končelík a moderátor Václav Moravec naslouchají projevu Jana Ámose Víška.

Foto: Mirek Kašpar

Během dopoledne se v Jinonicích představily jednotlivé instituty – vzpomínalo se na složité začátky po roce 1990, ale řešila se budoucnost oborů a celé fakulty, která je dnes prostorově roztříštěná do několika budov. V pravé poledne pak vypustili představitelé fakulty modré a bílé balonky s logem 20. výročí FSV.

Odpolední setkání ve Vlasteneckém sále Karolina pak obsahovalo dvě části – zamyšlení emeritních děkanů a zástupců všech pěti fakultních institutů. Setkání moderoval Václav Moravec, který na fakultě také vyučuje. Ještě před projevy děkanů vyzval přítomné, aby tichou vzpomínkou uctili památku Čestmíra Suchého. Ten stál u zrodu obnovené fakulty a také především díky jeho morálnímu kreditu nedošlo k uvažovanému zrušení výuky žurnalistiky na UK, která se během komunistické normalizace zcela zdiskreditovala.

„Psal se červen porevolučního roku 1990 a nikdo z těch, kdo tehdy s dobrými úmysly, ale také minimálními zkušenostmi ze života ve svobodné akademické obci stáli u zrodu nové fakulty, nemohl tušit, jakým způsobem, do jaké míry či dokonce zda-li vůbec se tyto úmysly naplní,“ připomněl nelehké začátky FSV rektor UK Václav Hampl.

Medaili převzalo 21 pedagogů a pracovníků, kteří působí na fakultě od jejího založení – mezi nimi i profesor ekonomie Karel Kouba.

Foto: Mirek Kašpar

Hampl také vyzdvihl kvality osobností, které stály v čele fakulty. „Čistá osobnost a první porevoluční děkan Čestmír Suchý, ‚zkušený ďábel‘ s výmluvností od pánaboha Miloslav Petrusek, na jehož rady pamětníci dodnes vzpomínají, charismatický ekonom Lubomír Mlčoch, elegantně překračující hranice svého oboru, jak se na děkana sluší a jak se od něj očekává, a Jan Ámos Víšek, jenž rozvinul a stabilizoval jejich odkaz tak, že Fakulta sociálních věd dnes zaujímá důstojné, nepřehlédnutelné a svým způsobem jedinečné místo v akademickém svazku UK,“ řekl rektor.

Slovo pak postupně dostali i všichni jmenovaní bývalí děkani fakulty. Blok svým projevem ukončil současný děkan Jakub Končelík, který zároveň představil novou tradici – předávání fakultních medailí. Stříbrnou pamětní medaili mají dostávat každoročně všichni, kteří na FSV dovrší dvacátý rok svého působení, bez ohledu na funkci. Medaili si proto odnesli jak zasloužilí pedagogové, tak třeba i pracovníci knihoven.

Držitelé pamětní medaile FSV

Zuzana Beníšková, Nora Dolanská, Jan Halada, Jiří Hlaváček, Hynek Jeřábek, Jan Jirák, Jiří Kabele, Karel Kouba, Barbara Köpplová, Rudolf Kučera, Jan P. Kučera, Alena Lábová, Josef Maršík, Miroslav Novák, Barbora Osvaldová, Běla Plechanovová, Martin Potůček, Michal Šobr, Ludmila Trunečková, Jolana Vincíková, Eva Votápková, Dagmar Kulhánková, Luděk Urban

Každý rok také dostane vždy jeden významný člen FSV medaili za zásluhy o rozvoj – prvním držitelem se stal jeden ze zakladatelů fakulty, profesor sociologie Miloslav Petrusek. Právě jeho projev sklidil největší potlesk publika. Zamýšlel se totiž nejen nad rolí univerzitního vzdělání a vědy v dnešním světě, ale i nad konkrétními problémy sužujícími současné vysoké školství.

„Je prostě konstatováním, že do života nejen akademických komunit, ale do života společnosti celé vstupuje postupně, ale stále razantněji cosi, čemu se nadutě říká expertní vědění, jež nezřídka nehorázně překračuje všechny meze elementární vědecké etiky. Naopak vědění, které vychází z formulace problému, a nikoliv z grantového či jiného zadání, je pak karikováno jako čisté vědění, jež prý musí být alternováno věděním produktivním, rozuměj technicky, technologicky a mediálně, ergo tržně zhodnoceným,“ kritizoval současný přístup Petrusek.

Prvním držitelem nové ceny za zásluhy o rozvoj fakulty se stal profesor Miloslav Petrusek.

Foto: Mirek Kašpar

Posteskl si i nad „krizí důvěry“, která se podle něj v akademickém světě rozmáhá. „Skutečnost, že musel být vyvinut program pro identifikaci plagiátů je sice asi závratným technologickým pokrokem, ale současně neblahou vizitkou morálního stavu části akademické obce,“ řekl Petrusek. „Jestliže něčím tzv. plzeňská aféra poškodila dobré jméno akademického světa, pak to bylo právě tím, že otřásla důvěrou a důvěryhodností akademických hodnot,“ dodal.

Petrusek upozornil, že tlak na neustálé inovace a zavádění moderních technologií za každou cenu občas vede k absurdním situacím. Tu ilustroval na léta trvajících problémech se Studijním informačním systémem, který UK centrálně před několika lety zavedla. „Jestliže záznam publikované studie či knihy do Informačního systému je málem složitější, než napsání samotného textu, je zřejmé, že zde není něco v pořádku,“ uvedl za souhlasného pokyvování publika profesor Petrusek.



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.