ANKETA: Co si o školném myslí ekonomové z UK?
Čtyři ekonomové z Institutu ekonomických studií FSV UK Ondřej Schneider, Vladimír Dlouhý, Jiří Havel a Martin Gregor o navrhovanému zavedení školného/zápisného.
ČTĚTE související články:
Ondřej Schneider
Jaký je Váš postoj k platbám za studium?
Jsem příznivcem zavedení plateb za studium. Považuji to za nástroj na zefektivnění českých vysokých škol, které jsou často bezútěšně staromódní. Dokonce si myslím, že čím méně se stát bude pokoušet platby za vzdělání „změkčovat“, tím lépe.
Prvním příznakem je velmi slabá kvalita výzkumu na většině českých škol. Místo toho, abychom se soustředili na několik málo špičkových ohnisek výzkumu, „rozprostíráme“ peníze i na školy, které nikdy nic kloudného nevymyslely a také nevymyslí. Úkolem většiny škol je poskytovat slušné vzdělání, ne se tvářit, jako kandidáti Nobelovy ceny. Současný stav vede k byrokratizaci a formalizaci výzkumu, kdy přednost má kvantita před kvalitou. Školné by mohlo školy stabilizovat a umožnit jim slušný finanční standard i bez předstírání výzkumu.
Druhým varováním je uzavřenost vzdělávacího systému. Až na výjimky poskytují české vysoké školy vzdělání jen v češtině a nijak se nesnaží zaujmout zahraniční studenty, aby na nich studovali. Totéž pak pochopitelně platí pro vyučující, kde je cizí profesor vzácností. Po zavedení školného by školy jistě ocenily studenty z jiných zemí, kteří by jim přinášeli finanční prospěch.
Ze všeho nejdůležitější je ale podle mého názoru neutěšený stav řízení českých vysokých škol. Kombinace akademické samosprávy a absence profesionálního managementu zkrátka, až na čestné výjimky, nefunguje. Školy nemají žádnou vizi, jak chtějí obstát na rychle se měnícím trhu vzdělání v Evropě, kdy si studenti budou vybírat z mnohem širší nabídky škol v celé Evropské unii, i jinde na světě.
Vidíte rozdíl mezi zápisným a školným?
Zápisné je primitivnější verze školného, která mi přijde trochu pokrytecká. Rektoři univerzit zřejmě pochopili, že žádné školné, i díky jejich odporu, nebude, takže se pokoušejí získat finanční prostředky jiným způsobem.
Co byste na návrhu změnil?
Nazval bych poplatky za studium „školným“, aby studenti věděli, že neplatí té paní na studijním oddělení za to, že je „zapíše“, ale svým profesorům za to, že je připravují na profesionální dráhu. A aby za to požadovali odpovídající kvalitu výuky. Aby školné tuto funkci plnilo, musí být vyšší než tři až šest tisíc. Každá škola pak musí poplatky za studium (ať už je nazve jakkoliv) doprovodit systémem stipendií, aby měla jistotu, že získá nejchytřejší studenty bez ohledu na jejich finanční zázemí.
Jak byste porovnal návrh se systémy v zahraničí?
Znám systémy v Británii, kde jsem studoval a v USA, kde momentálně pracuji na univerzitě. Británie má systém odloženého školného, dotovaného vládou, ve Spojených státech je systém financování velmi složitý. V obou zemích se ale školnému říká školné a studenti tam chápou, že platí za kvalitu vzdělání. Čím je škola lepší, tím je školné vyšší. Když je škola mizerná, může i zbankrotovat.
Pokud by bylo zavedeno školné, měl by stát pomáhat studentům stipendii nebo půjčkami?
Stipendia by měly poskytovat univerzity. Ze strany státu lze uvažovat o garancích za půjčky na školné, to by mělo stačit.
Vladimír Dlouhý
Jaký je Váš postoj k platbám za studium?
Jsem jednoznačným zastáncem plateb za studium a to z několika důvodů. Je to jednak otřepaný (ale platný) argument, že studenti si budou studia, pokud za něj budou platit, více vážit, ale také k němu svědomitěji přistupovat.
Platby za studium také vytvoří dodatečné finanční zdroje pro zlepšení úrovně studia. A pokud prostředky půjdou (alespoň zčásti) přímo do rozpočtu univerzity (s čímž souhlasím), vytvoří se daleko pevnější vztah mezi studentem a institucí, kde studuje.
Pokud by bylo zavedeno školné, měl by stát pomáhat studentům stipendii nebo půjčkami?
Nadaní studenti musí mít přístup ke studiu bez ohledu na sociální postavení. Proto se domnívám, že součástí celého systému financování vysokých škol musí být dvě věci: přímá podpora studentům z rodin s nízkým příjmem a prospěchové stipendium jako stimulační faktor.
Jiří Havel
Jaký je Váš názor na platby za studium?
Můj postoj je spíše skeptický. Platby za studium odpovídají především na problém černého pasažéra. Tedy uhrazení studia cizinci a hlavně pak těmi, kdo po absolvování studia odcházejí ze země. Nedovedu si představit zavádění plateb právě v době krize. Sami studenti hradí své výdaje během studia a zároveň se vzdávají výdělku. Rokem „bezplatného“ studia přichází student v Česku asi o 100 až 200 tisíc korun. To je nemalá částka.
Vidíte rozdíl mezi zápisným a školným?
Zápisné je jednou z forem školného.
Co byste na návrhu změnil?
V době otevírající se krize bych ho nepodporoval. Školy chtějí na úkor studentů řešit problém, že jim stát snižuje prostředky na posluchače.
Jak byste porovnal návrh se systémy v zahraničí?
Podobné systémy najdeme například v Rakousku nebo na některých německých školách. Jenže ty země mají trochu jiné příjmové poměry. Studenti tyto platby nenávidí a podmínky škol to nijak výrazně nezlepšilo.
Pokud by bylo zavedeno školné, měl by stát pomáhat studentům stipendii nebo půjčkami?
Pochybuji, že platby studentů mohou vyřešit problém vysokých škol. Problém je, že mizerné školy berou peníze těm dobrým. Kvalita v posledních letech šla stranou. Šedesát procent populace nastupuje na vysoké školy a vysoké školy lákají stále více studentů, aby dostaly peníze. Vysoké školy jsou tu přece kvůli špičkové pedagogice a vědě. Pokud budou školy odměňovány státem za splnění minimálních nároků a budou odměňovány stejně bez ohledu na kvalitu, nic se nezmění. Rada zní: odměňovat kvalitu. A odměňovat měřitelné výsledky studentů např. v mezinárodních odborných soutěžích, za zapojení do vědy a spolupráci s praxí.
Martin Gregor
Jaký je Váš postoj v otázce plateb za studium a proč?
Podporuji platby za studium. I malé platby mohou mít výrazně přínosný efekt, vezměme si zavedení poplatků za prodloužení studia. Vysokoškolské studium je investice, z jejichž výnosů se těší především daný student a až poté společnost. Konkrétně u nás vysokoškolský titul zvyšuje prémii na pracovním trhu nejvýrazněji ze všech zemí OECD. Omezení školného navíc brání reálnému rozvoji především těch škol, kde existuje převis poptávky. Absencí plateb se tlumí podněty zvyšovat kvalitu, neboť výše příspěvku na studenta závisí téměř čistě a jen na ochotě a možnostech ministerstva, nikoli na úsilí jednotlivých škol. A navíc není možné konkurovat soukromým školám co se týče poskytování více profesně zaměřené přípravy.
Vidíte rozdíl mezi zápisným a školným?
Věcně prakticky žádný. V politice ale musíte obaly měnit stejně jako u spotřebního zboží. Školné je u nás nepopulární slovo a je rozumné ho nevypouštět z úst.
Co byste na návrhu změnil?
V každém případě není dobrá stejná částka pro všechny vysoké školy. Platba by měla odrážet zájem a kvalitu. Uniformitou se zcela likviduje snaha konkurovat cenou či kvalitou, o což přece má také jít. Druhou špatnou zprávou je, že v momentu, kdy se zavede uniformní zápisné, ministerstvo sníží příspěvek na studenta. O tom nemám žádný pochyb, vím, jak veřejné finance fungují. Celkový efekt bude prašť jako uhoď. Mám obavu, že tento návrh je prakticky jen pasivní reakce na snahy ministerstva snížit příspěvek.
Pokud by bylo zavedeno školné, měl by stát pomáhat studentům stipendii nebo půjčkami?
Stát má zajišťovat standardní sociální politiku, nikoli extra přilepšení studentům. Vzdělání je individuální investice a v konečném důsledku individuální odpovědnost. Banky v naší zemi by na takové investice velice rády přispěly, ale musely by mít šanci se dostat k relevantním datům o kreditním riziku jednotlivých oborů.
Proto mi přijde rozumné zavést školné doprovázené požadavkem, že škola musí uchazeči zprostředkovat studentskou půjčku u banky. Uchazeč by pak nastoupil pouze pokud by mu škola dokázala zajistit půjčku nebo stipendium. Má to spoustu výhod: neinformovaní osmnáctiletí studenti jsou chráněni před komplikacemi se sháněním půjčky. Je pak na školách, aby banku přesvědčily, že jejich obory se vyplatí.
Banky se navíc budou specializovat na typ vzdělání, jemuž budou rozumět. Lépe pokryjí individuální rizika, pokud financují všechny studenty jednoho oboru na jedné univerzitě. Banky tím také donutí univerzitu konečně sbírat a poskytovat důvěryhodné údaje. Navíc stanovení školného bude nejen věcí školy, ale i banky, která zhodnotí, nakolik je daná škola opravdu schopna vyžadovat dané peníze.
Klíčová slova
odložené školné, školné, zápisnéHodnocení
(14 hlasů, průměrné hodnocení 3,21)
Loading ...Související články
Sdílej článek
Co jiného by člověk očekával od ekonomů. Až na J. Havla je to předpokládatelné unisono. Proč však dávat prostor výhradně ekonomům (když zpravidla předem víme, co se dozvíme)? Školné je komplexní záležitostí, kterou přece nelze redukovat na ekonomické aspekty. Hlavní problém, který v tom vidím, je obecně zadlužení studentů. Takové zadlužení by bylo komplikací jednak ekonomickou (po uši zadlužený absolvent těžko dostane půčjku na hypotéku, auto či vlastní podnikání). Je také komplikací profesní a studijní. Zadlužený absolvent těžko půjde na velmi ztrátové doktorské studium (leda že by mu školné bylo odpuštěno), nepůjde na studium do zahraničí, které by vyžadovalo další náklady, nepůjde do práce, která nese určitá rizika a pomalý kariérní vzestup apod. A podstatný problém je demografický: další zatěžování mladé generace půjčkami se projeví v tom, že ty nejkvalifikovanější vrstvy obyvatel budou mít max. jedno dítě. Naopak výhodu zde mají absolventi účilišť, kteří mají od 19let stálý příjem a nenesou rizika zadlužení. Těch problémů a souvislostí, které by školné v řádech desetitíců za školní rok přineslo je celá řada a nelze tu otázku redukovat pouze na ekonomiku. Představa většiny ekonomů, že vzdělání je zejména individuální investice, je mylná (ale to by bylo na rozsáhlejší diskuzi).
reagovat
Většina absolventů po skončení školy dostává minimální možný plat ve svém oboru. Představa, že zároveň s tímto navíc budou muset začít splácet půjčky na školné je absurdní. Člověku po skončení školy je obvykle 25-26 let, což je čas na to, najít si vlastní bydlení, usadit se, a brzy založit rodinu. Rozhodně ne situace mít na krku obrovský dluh za předchozích 5-6 let studia.
reagovat
Martin Kolář
No, v pripade odlozeneho skolneho se mluvilo o tom, ze ke splaceni „dluhu“ by doslo az po dosazeni urcite platove hladiny. Muset to splacet z nastupniho platu, asi bychom tu meli hodne tricatniku, co jeste bydli s maminkou:)
reagovat
jan
To zase vychází z mylného předpokladu, že úplně všichni vysokoškolští absolventi mají vyšší plat, než lidé s nižším vzděláním. To je pravda možná u oborů ekonomických, právnických, technických a několika dalších, ale asi už ne u absolventů některých oborů filozofických fakult a paradoxně také u prakticky všech učitelských oborů.
Jistě, že různými dodatečnými podmínkami by se nakonec vše „nějak ošetřilo“, ale dostatečně to ilustruje prkennou snahu učinit z vysokoškolského vzdělání chladný handl s penězi. Ti, co hlásají, že i v téhle oblasti trh vyřeší vše, by měli vysvětlit fatální neúspěch téhle ideologie v jiných zemích, kde toto bylo vyzkoušeno.
Asi málo beru v potaz, že dotazovaní jsou zde pouze přes teorii
reagovat
Martin Polívka
Otázka zní, co platí pro většinu absolventů a pro většinu oborů. Myslím, že aspoň 75 % absolventů VŠ skutečně má vyšší plat než lidé bez diplomu. V tom případě je zavedení školného smysluplné – protože skutečně přinese univerzitám peníze, skutečně vznikne lepší vztah klient-škola.
Navíc se vyřeší letitý problém humanitních a ekonomických oborů, kam se často hlásí lidi, protože je jim úplně jedno co budou studovat, hlavně když budou studovat. Když má člověk platit, rozhoduje se obvykle tak nějak racionálněji, aby z toho i něco získal.
Je jasné, že platit za studium nikdy nebudou chtít všichni. Ani na to apriori nebudou mít. Jenže tenhle argument se dá použít u čehokoli. Bude víc lidí nemocných a umírajících v chudobě, když za návštěvu lékaře a recept budou muset platit 30 Kč? Ad absurdum: nedá se třeba říct, že chleba a voda jsou základní produkty nutné k životu a když za ně budeme muset platit, tak na to spousta lidí mít nebude a budou umírat hlady?
Proto platí, že bude-li školné stanoveno v rozumné výši, a budou-li talentovaní nebo sociálně slabí studenti mít možnost získat aspoň část peněz vládních či soukromých grantů, pak placení přinese víc užitků.
reagovat
Květen 29th, 2009, 12.11Martin Kolář
Toto nic nepredpoklada a ani predpokladat nemusi. Paklize absolvent stanovene urovne platu nedosahne, skolne platit nebude resp. by neplatil.
reagovat
Květen 29th, 2009, 12.57cr.critic
on ten mylný předpoklad je dokonce empirircky doložený. je sice třeba připustit, že v současné době dochází ke značné inflaci a současné devalvaci vzdělání (ano, studovat může opravdu každý a každý taky studuje, nikoliv ze zájmu o obor, ale ze zájmu o diplom a o ten peníz), zavedením školného by se ale mohl tento stav vyrovnat. jinými slovy: k čemu jsou nám stovky sociologů ročně? (nechť se mí kolegové neurazí, beru je jako zástupce společenskovědních, potažmo humanitních oborů)se školným opadne zájem o obory, které nenachází příliš uplatnění, a zároveň se posílí zdravá konkurence u oborů, které jej mají. možná to konečně povede k tomu, že se masa českých vysokoškoláků o pár vrstev ztenčí a že studovat půjdou především lidé, kteří v tom budou vidět i jiný smysl, než pouhou vyšší částku na výplatnici (pro ty druhé by to bylo možná příliš velké riziko, platit pět let školné a pak nemít jistý adekvátní plat) uvědomme si taky prosím, že nelze vysokoškolské vzdělání zpřístupnit skutečně všem, to se vymyká přirozenému demografickému rozdělení intelektuálních dispozic.
reagovat
Květen 30th, 2009, 3.05Pořád dokola se zde řeší problém zadlužení studentů. Uznávám, že ve chvíli, kdy absolvent VŠ začíná pracovat, není žádoucí, aby byl zadlužen natolik, že si nebude moci dovolit učinit další investice, které by vedly k jeho osamostatnění (hypotéky, auta apod.). Nevidím však řešení v odsouzení školného – přece jen existuje spousta studentů, jimž rodiče školné klidně zaplatí předem, další budou po ukončení studia vydělávat dost na to, aby své investice s klidem ufinancovali. Problémovou skupinou tedy zůstávají absolventi bez zázemí, kteří nebudou vydělávat dost na to, aby zaplatili školné a zároveň se „postavili na vlastní nohy“. Nutno podotknout, že v drtivé většině případů jde právě o studenty humanitních oborů, z nichž někteří řeší podobné problémy i nyní. Proto souhlasím v první řadě s různou výší školného podle oborů a podle univerzit. Rovněž souhlasím s finančním minimem, od kterého by se školné platilo. A souhlasím též s variantou půjček od komerčních bank. Ideální stav by tedy vypadal tak, že pokud vystuduji prestižní obor na prestižní univerzitě, platím relativně vysoké školné – to se odráží v pracovních příležitostech, které dostanu po absolvování (firmy se samy mohou zavázat ke splácení mého školného) i v kvalitě výuky. Pokud studuji málo pestižní obor na málo prestižní univerzitě, platím minimální školné, mám však záruku, že pokud v praxi nedosáhnu určitého platu (takového, abych si mohl dovolit i další investice), nebudu platit nic (a odtud nízká úroveň univerzity a nízká úroveň oboru). Dalším stupněm v tomto stádiu může být finanční pomoc státu, který nebude muset investovat takové sumy do prestižních univerzit, málo prestižním univerzitám, a tím jejich úroveň pozvedat. Mám však pochyby ohledně zbrklého zavedení školného, protože pak se téměř stoprocentně k ideálnímu stavu nedostaneme a skončíme u polovičatého řešení, jakých zde máme již mnoho.
reagovat
Vladimír Dlouhý -> jeden z těch, co se podíleli na rozkrádání státu!
Jeden z těch, který místo dalšího luxusního jobu a
provokování by měl dostat oprátku a viset na šibenici…., a ejhle on nám tu ještě mluví o nutnosti zavést školný:-))
Dlouhý má akorát tak právo chodit kanálama a být rád, že se nenašel nikdo, kdo by mu vpálil kulku mezi oči!
A co se týče těch dalších, co jsou PRO: Ano, vy jste si vystudovali zadara, tak je to v pohodě a můžete kasírovat ostatní.
mám pro vás vy zmrdi vzkaz: jděte do !!!
reagovat
Jsem čerstvě odmaturovaný student a je tedy pravděpodobné, že i já budu postižen školným, navíc jsem přijat právě na humanitní studia, z nichž přílišný výdělek nekouká, přesto (a slýchám za to nesčetné urážky) vidím na zpoplatněném školství některá pozitiva. Určitě jde o již zmíněný fakt, že studovat půjdou pouze ti, kteří studovat chtějí, nikoli jak je tomu teď, že je pomalu více vysokých škol, než studentů a studovat jde skoro každý když už pro nic jiného, tak aspoň aby si mohl ještě pár let na brigádách uplatňovat slevy na daních. Systém, který chrlí neskutečné množství lhostejných absolventů dehonestuje samotnou instituci vysoké školy. Jsem možná trochu mladicky naivní, avšak mám pocit, že pro potenciálního zaměstnavatele má vysokoškolský diplom mnohem větší hodnotu v momentě, kdy ví, že daný student se pro něj musel sakra snažit a nemálo riskovat. Takoví absolventi budou mnohem lépe, než dnes hledat uplatnění na pracovním trhu, též kvůli zúžení konkurence, a tedy budou schopni dříve splácet půjčky. Pro člověka se skutečným zájmem o studium navíc bude snazší dostat se právě na vytouženou fakultu bez nutnosti kompromisů. Jako kámen úrazu vidím jen asi malé množství slušnějších pracovních pozic pro gymnazistu s maturitou. Taky doufám, že zákon bude uveden v platnost až po promyšlení všech detailů a potřebné administrace, protože zmatků typu státní maturita už bylo dost…
reagovat
Fylyb: ano přidám se – si pitomec. Kdo jde na VŠ a nic nedělá pro školu, tak končí už po půl roce, víme? Tak je totiž ted nastaven kreditový systém! Už se těším, jak ty jako budoucí student humanistiky bude cálovat, i když je evidentní, že se spoléháš na maminku a tatínka, že ti to zaplatí, jinak bys tu tohle plácat nemohl. Tvoji rodiče by ti měli nakopat zadek a donutit tě cvakat si samostatně studium, když máš takové naivní nápady… A obzvláště tobě bych to napařil nejenom za tvý kecy ale za minimální budoucí přínos společnosti jako absolventu humanistiky, humanistiku bych chápal u holek, ale kluk co tam jde je akorát demen, co má ručičky dozadu a nechce pracovat.
PS: budoucímu zaměstnavateli je u zadku, jestli si za studium platil, či ne, pro něj je to tvůj osobní problém – NAIVKO…
reagovat
Napište komentář
Anketa
Nepřehlédněte
poslední komentáře
nejlépe hodnocené články
Připojte se!
Hlavní partner
UKáčko.TV podpořila