ANKETA: Co si o školném myslí ekonomové z UK?

14. 5. 2009 Autor: Rubrika: Názory 11 komentářů

Čtyři ekonomové z Institutu ekonomických studií FSV UK Ondřej Schneider, Vladimír Dlouhý, Jiří Havel a Martin Gregor o navrhovanému zavedení školného/zápisného.

ČTĚTE související články:

Ondřej Schneider

Ondřej SchneiderJaký je Váš postoj k platbám za studium?
Jsem příznivcem zavedení plateb za studium. Považuji to za nástroj na zefektivnění českých vysokých škol, které jsou často bezútěšně staromódní. Dokonce si myslím, že čím méně se stát bude pokoušet platby za vzdělání „změkčovat“, tím lépe.

Prvním příznakem je velmi slabá kvalita výzkumu na většině českých škol. Místo toho, abychom se soustředili na několik málo špičkových ohnisek výzkumu, „rozprostíráme“ peníze i na školy, které nikdy nic kloudného nevymyslely a také nevymyslí. Úkolem většiny škol je poskytovat slušné vzdělání, ne se tvářit, jako kandidáti Nobelovy ceny. Současný stav vede k byrokratizaci a formalizaci výzkumu, kdy přednost má kvantita před kvalitou. Školné by mohlo školy stabilizovat a umožnit jim slušný finanční standard i bez předstírání výzkumu.

Druhým varováním je uzavřenost vzdělávacího systému. Až na výjimky poskytují české vysoké školy vzdělání jen v češtině a nijak se nesnaží zaujmout zahraniční studenty, aby na nich studovali. Totéž pak pochopitelně platí pro vyučující, kde je cizí profesor vzácností. Po zavedení školného by školy jistě ocenily studenty z jiných zemí, kteří by jim přinášeli finanční prospěch.

Ze všeho nejdůležitější je ale podle mého názoru neutěšený stav řízení českých vysokých škol. Kombinace akademické samosprávy a absence profesionálního managementu zkrátka, až na čestné výjimky, nefunguje. Školy nemají žádnou vizi, jak chtějí obstát na rychle se měnícím trhu vzdělání v Evropě, kdy si studenti budou vybírat z mnohem širší nabídky škol v celé Evropské unii, i jinde na světě.

Vidíte rozdíl mezi zápisným a školným?
Zápisné je primitivnější verze školného, která mi přijde trochu pokrytecká. Rektoři univerzit zřejmě pochopili, že žádné školné, i díky jejich odporu, nebude, takže se pokoušejí získat finanční prostředky jiným způsobem.

Co byste na návrhu změnil?
Nazval bych poplatky za studium „školným“, aby studenti věděli, že neplatí té paní na studijním oddělení za to, že je „zapíše“, ale svým profesorům za to, že je připravují na profesionální dráhu. A aby za to požadovali odpovídající kvalitu výuky. Aby školné tuto funkci plnilo, musí být vyšší než tři až šest tisíc. Každá škola pak musí poplatky za studium (ať už je nazve jakkoliv) doprovodit systémem stipendií, aby měla jistotu, že získá nejchytřejší studenty bez ohledu na jejich finanční zázemí.

Jak byste porovnal návrh se systémy v zahraničí?
Znám systémy v Británii, kde jsem studoval a v USA, kde momentálně pracuji na univerzitě. Británie má systém odloženého školného, dotovaného vládou, ve Spojených státech je systém financování velmi složitý. V obou zemích se ale školnému říká školné a studenti tam chápou, že platí za kvalitu vzdělání. Čím je škola lepší, tím je školné vyšší. Když je škola mizerná, může i zbankrotovat.

Pokud by bylo zavedeno školné, měl by stát pomáhat studentům stipendii nebo půjčkami?
Stipendia by měly poskytovat univerzity. Ze strany státu lze uvažovat o garancích za půjčky na školné, to by mělo stačit.

Vladimír Dlouhý

Vladimír DlouhýJaký je Váš postoj k platbám za studium?
Jsem jednoznačným zastáncem plateb za studium a to z několika důvodů. Je to jednak otřepaný (ale platný) argument, že studenti si budou studia, pokud za něj budou platit, více vážit, ale také k němu svědomitěji přistupovat.

Platby za studium také vytvoří dodatečné finanční zdroje pro zlepšení úrovně studia. A pokud prostředky půjdou (alespoň zčásti) přímo do rozpočtu univerzity (s čímž souhlasím), vytvoří se daleko pevnější vztah mezi studentem a institucí, kde studuje.

Pokud by bylo zavedeno školné, měl by stát pomáhat studentům stipendii nebo půjčkami?
Nadaní studenti musí mít přístup ke studiu bez ohledu na sociální postavení. Proto se domnívám, že součástí celého systému financování vysokých škol musí být dvě věci: přímá podpora studentům z rodin s nízkým příjmem a prospěchové stipendium jako stimulační faktor.

Jiří Havel

Jiří HavelJaký je Váš názor na platby za studium?
Můj postoj je spíše skeptický. Platby za studium odpovídají především na problém černého pasažéra. Tedy uhrazení studia cizinci a hlavně pak těmi, kdo po absolvování studia odcházejí ze země. Nedovedu si představit zavádění plateb právě v době krize. Sami studenti hradí své výdaje během studia a zároveň se vzdávají výdělku. Rokem „bezplatného“ studia přichází student v Česku asi o 100 až 200 tisíc korun. To je nemalá částka.

Vidíte rozdíl mezi zápisným a školným?
Zápisné je jednou z forem školného.

Co byste na návrhu změnil?
V době otevírající se krize bych ho nepodporoval. Školy chtějí na úkor studentů řešit problém, že jim stát snižuje prostředky na posluchače.

Jak byste porovnal návrh se systémy v zahraničí?
Podobné systémy najdeme například v Rakousku nebo na některých německých školách. Jenže ty země mají trochu jiné příjmové poměry. Studenti tyto platby nenávidí a podmínky škol to nijak výrazně nezlepšilo.

Pokud by bylo zavedeno školné, měl by stát pomáhat studentům stipendii nebo půjčkami?
Pochybuji, že platby studentů mohou vyřešit problém vysokých škol. Problém je, že mizerné školy berou peníze těm dobrým. Kvalita v posledních letech šla stranou. Šedesát procent populace nastupuje na vysoké školy a vysoké školy lákají stále více studentů, aby dostaly peníze. Vysoké školy jsou tu přece kvůli špičkové pedagogice a vědě. Pokud budou školy odměňovány státem za splnění minimálních nároků a budou odměňovány stejně bez ohledu na kvalitu, nic se nezmění. Rada zní: odměňovat kvalitu. A odměňovat měřitelné výsledky studentů např. v mezinárodních odborných soutěžích, za zapojení do vědy a spolupráci s praxí.

Martin Gregor

Martin GregorJaký je Váš postoj v otázce plateb za studium a proč?
Podporuji platby za studium. I malé platby mohou mít výrazně přínosný efekt, vezměme si zavedení poplatků za prodloužení studia. Vysokoškolské studium je investice, z jejichž výnosů se těší především daný student a až poté společnost. Konkrétně u nás vysokoškolský titul zvyšuje prémii na pracovním trhu nejvýrazněji ze všech zemí OECD. Omezení školného navíc brání reálnému rozvoji především těch škol, kde existuje převis poptávky. Absencí plateb se tlumí podněty zvyšovat kvalitu, neboť výše příspěvku na studenta závisí téměř čistě a jen na ochotě a možnostech ministerstva, nikoli na úsilí jednotlivých škol. A navíc není možné konkurovat soukromým školám co se týče poskytování více profesně zaměřené přípravy.

Vidíte rozdíl mezi zápisným a školným?
Věcně prakticky žádný. V politice ale musíte obaly měnit stejně jako u spotřebního zboží. Školné je u nás nepopulární slovo a je rozumné ho nevypouštět z úst.

Co byste na návrhu změnil?
V každém případě není dobrá stejná částka pro všechny vysoké školy. Platba by měla odrážet zájem a kvalitu. Uniformitou se zcela likviduje snaha konkurovat cenou či kvalitou, o což přece má také jít. Druhou špatnou zprávou je, že v momentu, kdy se zavede uniformní zápisné, ministerstvo sníží příspěvek na studenta. O tom nemám žádný pochyb, vím, jak veřejné finance fungují. Celkový efekt bude prašť jako uhoď. Mám obavu, že tento návrh je prakticky jen pasivní reakce na snahy ministerstva snížit příspěvek.

Pokud by bylo zavedeno školné, měl by stát pomáhat studentům stipendii nebo půjčkami?
Stát má zajišťovat standardní sociální politiku, nikoli extra přilepšení studentům. Vzdělání je individuální investice a v konečném důsledku individuální odpovědnost. Banky v naší zemi by na takové investice velice rády přispěly, ale musely by mít šanci se dostat k relevantním datům o kreditním riziku jednotlivých oborů.

Proto mi přijde rozumné zavést školné doprovázené požadavkem, že škola musí uchazeči zprostředkovat studentskou půjčku u banky. Uchazeč by pak nastoupil pouze pokud by mu škola dokázala zajistit půjčku nebo stipendium. Má to spoustu výhod: neinformovaní osmnáctiletí studenti jsou chráněni před komplikacemi se sháněním půjčky. Je pak na školách, aby banku přesvědčily, že jejich obory se vyplatí.

Banky se navíc budou specializovat na typ vzdělání, jemuž budou rozumět. Lépe pokryjí individuální rizika, pokud financují všechny studenty jednoho oboru na jedné univerzitě. Banky tím také donutí univerzitu konečně sbírat a poskytovat důvěryhodné údaje. Navíc stanovení školného bude nejen věcí školy, ale i banky, která zhodnotí, nakolik je daná škola opravdu schopna vyžadovat dané peníze.



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.