Architekt trvá na přestavbě náměstí Jana Palacha. Má nové historické argumenty

22. 5. 2010 Autor: Rubrika: Fakulty 1 komentář

Prostor náměstí Jana Palacha před Filozofickou fakultou v současné době zeje prázdnotou. Místo, které nabízí svůj potenciál k využití poselství spojené s osobou Jana Palacha, zůstává nevyužité. Stane se toto provizorium typickým vzhledem náměstí?

Památkáři o 100 let starý návrh nestojí

Před 113 lety vyhrál návrh na umístění fontány s obeliskem. Nikdy se však nerealizoval.

Foto: archiv V. Králíčka

V roce 1897 byla vyhlášena architektonická soutěž na dostavbu vnitřního prostoru tehdejšího náměstí. V čele poroty seděl i samotný sochař Josef Václav Myslbek. Tehdy vyhrál návrh architekta Josefa Fanty a sochaře Bohuslava Schnircha – mělký bazén, v jehož středu byl umístěn jehlancovitý obelisk. Naši předci však tento návrh nikdy nezrealizovali.

V roce 2004 se architekt Václav Králíček inspiroval tímto nápadem a pokusil se ho uvést v realitu díky výhře v ideové soutěži o úpravu parteru Palachova náměstí. Plocha měla být vydlážděna velkoformátovými dlaždicemi s pražskou mozaikou a na výdechu podzemních garáží měl být umístěn kovový vlajkový stožár doplněn fontánou a mobilní kontejnerovou stříhanou zelení.

Plán na přestavbu náměstí s doplněnou vertikálou.

Foto: archiv V. Králíčka

S tím však architekt Králíček narazil na odpor Národního památkového ústavu, který vertikálu smetl ze stolu s argumentem, že takto silný stožár se na Palachovo náměstí nehodí. „Je to nesmysl. Vždyť již naši předchůdci plánovali vytvoření této vertikály,“ nesouhlasí s názorem památkářů Králíček.

A teprve nedávno našel v archivu pro svou vizi přestavby náměstí i pádný důkaz, který nesouhlas památkového ústavu vyvrací. S výraznou vertikálou v podobě vysoké fontány se na náměstí počítalo už před více než sto lety. Králíček proto vizi nevzdává a oprášil svůj šest let starý návrh na přestavbu náměstí. „Je to jen otázka času, kdy se o mém návrhu začne znovu jednat, a troufám si říct, že to bude velmi brzo,“ uvedl Králíček pro UKáčko.cz.

Pomník pro „sebevraha“ je malou Slovanskou epopejí

Pomník Jana Palacha od Johna Hejduka. Skončí na náměstí před Filozofickou fakultou, nebo v ČVUT v Dejvicích?

Foto: archiv V. Králíčka

Úprava náměstí podle architekta Králíčka má však ještě další podobu. Tentokrát se jedná o sousoší od amerického sochaře Johna Hejduka zasvěcené Janu Palachovi a jeho matce, které by mělo být umístěno do parku vedle budovy Vysoké školy uměleckoprůmyslové (VŠUP). Námětem jsou dvě postavy – syn světlonoš a trpící matka znázorněni v soudobé formě křesťanské piety. Nejedná se tedy o klasické pojetí lidského těla.

Pomník je ve formě kvádrů, na jejichž vrcholu jsou umístěny paprsky, celé je zhotoveno z nerezové oceli. Dílo je už od roku 1992 umístěno v Královské zahradě Pražského hradu. „Je to dar České republice, od jehož věnování uplynulo již 19 let a od té doby se s ním vůbec nic neudělalo,“ zlobí se Králíček. „Plastiky jsou fenomenálním dílem, které už jen těžko může být překonáno. Je to vrchol Hejdukova díla,“ říká architekt Králíček.

Studie přestavby náměstí Jana Palacha

Foto: archiv V. Králíčka

Jako zavádějící se však může zdát originální název sousoší, který zní House of the Mother of a Suicide (Dům matky sebevraha) a House of a Suicide (Dům sebevraha). Označení Palachova činu za sebevraždu je více než krátkozraké a svědčí o nepochopení jeho obětování se za svobodu milionů lidí. „Vyšlo z atmosféry doby, kdy slovo sebevrah nebylo ještě zprofanováno a zdevalvováno zfanatizovanými sériovými sebevražednými atentátníky. Před Janem Palachem byli podobného činu schopni v několika málo případech jen buddhističtí mnichové. Je to nejvyšší možná oběť, ale přesto bohužel nepřestává být čin také sebevraždou. Pravda je, že překlad z anglického kontextu do češtiny je nemotorný a nepřesný. Jsem proto, aby se v češtině tento doslovný překlad neužíval,“ přemítá Králíček. O sousoší se tedy mluví jako o Pomníku Jana Palacha.

Hejdukův pomník Jana Palacha – variantní umístění na Fakultě architektury ČVUT.

Foto: archiv V. Králíčka

Náměstí však toto dílo nemá vůbec jisté. O sochy totiž vyjádřila zájem i Alena Šrámková pro svou budovu Fakulty architektury ČVUT v Dejvicích. Architektka je známá díky vytvoření domu ČKD na Václavském náměstí a nové části Hlavního nádraží v Praze. Hejdukovy sochy chce Šrámková umístit do externího vstupního prostoru fakulty. Děkan fakulty, architekt Zdeněk Zavřel, je však proti. Zastává názor, že pomník Jana Palacha by měl být umístěn do veřejného prostoru ke Karlově univerzitě a vstup Fakulty architektury by měl zůstat volným flexibilním prostorem. S tím souhlasí i Společnost Johna Hejduka v Americe a jeho dědicové. „V současné době záleží jen na městu Praha a Univerzitě Karlově, zda o pomník stojí. Je takovou malou Slovanskou epopejí, i když jeho vyrobení a umístění by stálo mnohem méně,“ vysvětluje architekt Václav Králíček.

Za umístění Palachova pomníku na náměstí se staví i děkan Filozofické fakulty Michal Stehlík. „Umístění pomníku na Palachovo náměstí mi přijde případné. Vertikálou si nejsem zcela jist, ale to je čistě jen můj subjektivní pocit,“ řekl Stehlík. Oproti tomu za stožárem nesoucím národní vlajku stojí profesor VŠUP Jiří Pelcl. „Pro mě je vlajka v centru náměstí lapidárnější než cokoli jiného,“ uvedl Pelcl.

Náměstí umělců a sovětské armády

Socha Raněného od Jana Štursy.

Foto: archiv V. Králíčka

Současné náměstí Jana Palacha ale ne vždy zůstávalo ležet ladem. Doba protektorátu ho zasvětila jménu Wolfganga Amadea Mozarta, po válce neslo sochu Raněného od Jana Štursy a od roku 1945 se toto místo nesoucí název náměstí Krasnoarmějců, stalo místem hrobu padlých sovětských vojáků. Chybělo však málo a dnešní „Palacháč“ mohlo nést jméno hudebního skladatele Antonína Dvořáka.

V 50. letech minulého století vytvořili sochař Josef Wagner a architekt Pavel Smetana model na pomník jednoho z našich nejslavnějších operních skladatelů. Jeho socha měla mít větší rozměry, než jak ji známe dnes a počítalo se s jejím umístěním přímo doprostřed náměstí spolu s reliéfy z nejznámějších Dvořákových oper.

Podoba náměstí v době komunismu.

Foto: Lubomír Kotek, archiv V. Králíčka

Plánovanou výstavbu monumentu však překazil tehdejší ministr školství a kultury Zdeněk Nejedlý, v minulosti se ucházející o Dvořákovu dceru Otýlii, která však dala přednost hudebnímu skladateli Josefu Sukovi. Nejedlý tak využil své moci a nenávist k Dvořákovi proměnil v mocenský nátlak. Skladatelova socha se tak vytvořila v menším měřítku a jak tvrdí Václav Králíček, „je odbytá a má několik viditelných chyb“.

Pokud se Králíčkův návrh na vytvoření vertikály zrealizuje, Dvořákova socha se přemístí do parku ke vstupu do Galerie Rudolfina. Rektor VŠUP však vyjádřil své obavy nad takovýmto řešením. „Parky budou sochami přetíženy. Takto malé kousky zeleně dvakrát dvě sochy neunesou,“ okomentoval přesun Dvořákovy sochy do parku, ve kterém se již nachází socha Josefa Mánese.

Náměstí hrdiny jako plácek pro výstavy

Socha španělského umělce Jaume Plensy

Foto: archiv V. Králíčka

Náměstí Jana Palacha je dnes místem jehož střed se zaplňuje jen málokdy. V minulém roce se tak stalo během českého předsednictví Evropské unii, kdy se Praha stala hostitelkou projektu Transparency 2009. Na Palachově náměstí byla tehdy nainstalována sedící postava hledící na Hradčany složena z písmen a znaků různých světových jazyků. Autor osvětlené sochy z oceli o rozměrech 5 metrů a váze 3 tuny byl španělský umělec Jaume Plensy. Pokud se tedy Palachovo náměstí nedostane zasloužené ustálené podoby, zůstane provizorním místem, které se občas využije k podobným tvůrčím akcím.

Anketa

Líbí se Vám plán na úpravu Palachova náměstí dle architekta Václava Králíčka?

výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Náměstí Jana Palacha

Prostor, který se dříve nacházel za staroměstskými hradbami, stál dlouho mimo jakoukoli pozornost. Ke změně došlo až v roce 1876, kdy na severní straně budoucího náměstí byla podle projektu architektů Josefa Zítka a Josefa Schulze vystavěna monumentální, novorenesanční budova – Rudolfinum, doplněna plastickou výzdobou a výtvarnými díly od předních umělců té doby. Slavnostně byla otevřena roku 1885.

Ve stejné době vznikla v jižní části náměstí, přímo naproti Rudolfinu, novorenesanční budova Akademie výtvarných umění, od roku 1902 zde je Uměleckoprůmyslová škola. Východní stranu náměstí uzavírá Filozofická fakulta UK, stojící již na katastru Josefova. Novoklasicistní budova podle projektu arch. Josefa Sakaře byla postavena v letech 1928–1929. Západní část náměstí zůstala otevřeným výhledem na panorama Hradčan.

Zpočátku neslo náměstí název po císařovně Zitě, poté až do roku 1942 bylo náměstím Bedřicha Smetany. Za nacistické okupace neslo tři roky název Mozartplatz, v letech 1945-1952 opět Smetanovo. Od roku 1952 neslo název náměstí Krasnoarmějců, v roce 1969 krátce i náměstí Jana Palacha. K tomuto jménu se prostranství vrátilo až 20. prosince 1989, kdy bylo jako jedno vůbec z prvních přejmenováno, a to na počest Jana Palacha, studenta Filozofické fakulty UK, který se upálil na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy a pasivitě národa.

Střed náměstí dnes tvoří zeleň s parkovou úpravou a vstupy do podzemních garáží, které jsou přímo pod náměstím. Od roku 2000 tam „provizorně“ stojí i tři metry vysoká bronzová socha hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Na konečnou podobu však náměstí i po více než 130 letech od svého vzniku stále čeká.

Mirek Kašpar, foto: Praha.eu



1 komentář »

  • discount auto paint and pair in Butler, Pennsylvania :

    I know what you are talking about when finding great stuff at the thrift shops and nearly fighting for it, it happened to me too – Those dresses are just splendid Vix and your orange jumpsuit is fabulous The powder blue leather coat is a stunner! Great finds!Ariane xxxx

    reagovat

Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.