Bílá kniha má první pozitivní výsledek

3. 6. 2008 Autor: Rubrika: Redakční zápisník žádné komentáře

Boj divadelníků s magistrátem, nesvár mezi naší univerzitou a ministerstvem zdravotnictví a debata o Bílé knize terciárního vzdělávání. Taková jsou hlavní témata posledních týdnů v české společnosti. Zdánlivě spolu takřka nesouvisí, jednu věc přesto mají společnou. Politici o něčem rozhodli a těm, jichž se rozhodnutí týká, se výsledek příliš nezamlouvá.

V případě divadelních dotací a sporu o zákon o univerzitních nemocnicích debaty probíhají dosti vyhroceným způsobem. Politici v těchto záležitostech zprvu odmítali komunikovat. Přitom se tvářili, že dotčení pouze nechápou současné uspořádání světa, a tudíž jsou jakékoli jejich připomínky irelevantní. Na dialog nakonec přistoupili až po medializaci obou kauz, která se neobešla bez ostrých gest a slov.

U Bílé knihy terciárního vzdělávání je to jiné. Její představení veřejnosti sice bylo docela zvláštní, především proto, že nebylo moc veřejné. Její autorský tým teď objíždí vysoké školy a s nespokojenými diskutuje. „Chceme stihnout do konce školního roku co nejvíc diskusí se studenty, protože potom nastanou prázdniny a bude problém dostat je na jedno místo. Zahájili jsme tedy na VŠE a chceme co nejrychleji udělat setkání se studenty v Brně. Máme také předběžně dohodnutou diskusi v Praze na Filosofické fakultě UK. Zdá se, že zejména tam vládne určité napětí – proto bychom měli diskutovat zejména tam,“ řekl v rozhovoru pro UKáčko Petr Matějů, šéf týmu reformátorů.

Diskutovat o zásadních změnách je v demokratickém státě nezbytně nutné. Zaprvé proto, že demokracie je „vláda lidu, prováděná lidem, určená pro lid“ (Abraham Lincoln). Jinými slovy není možné, aby politici rozhodovali dle své libovůle proti názoru veřejnosti. Zadruhé je zde i ryze pragmatický pohled: nejjednodušším způsobem, jak se vyhnout odporu, je počítat s ním předem, vyznačit si citlivé body předkládaných změn, snažit se je vysvětlit a hledat u druhé strany porozumění.

V případě Bílé knihy lze sice namítnout, že diskuze přichází pozdě, koneckonců soupis reforem již je hotov. Na druhé straně ale reformátoři vyložili své karty na stůl, takže debata může probíhat uvnitř jasně daného rámce.

Tato výměna názorů mezi akademickým světem a politiky je první přínosem Bílé knihy. Doufejme, že ne poslední.

Martin PolívkaMartin Polívka




Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.