Bílá kniha: univerzity efektivnější, nebo závislejší?

20. 5. 2008 Autor: Rubrika: Univerzita žádné komentáře

„Osobně bych na Bílé knize neměnil ani čárku,“ prohlásil v úvodním příspěvku Inovačního fóra „Jak dál v terciárním vzdělávání“ premiér Mirek Topolánek. Jeho spokojenost však nesdílela většina přítomných akademiků. Fórum proběhlo 12. května v Lichtenštejnském paláci. Ministr školství a jeho tým zde poprvé představili reformní Bílou knihu určenou k veřejné diskuzi. A o debatu nouze skutečně nebyla.

Karolinum

Reformě se nevyhne ani Univerzita Karlova

Foto: Anna Krýslová (UK media)

Jedním z nejdiskutovanějších bodů reforem jsou zamýšlené změny vysokoškolské samosprávy. Posílení vlivu rektora s důrazem na jeho manažerské úkoly, rozhodující role správních rad mimo jiné s účastí zástupců byznysu a regionů, upozadění vlivu akademických senátů. Takové jsou základní principy změn.

Zastánci reforem si od nich slibují konkurenceschopnost škol, větší otevřenost a efektivitu. Odpůrci se děsí vlivu podnikatelských a politických lobby a ohrožení nezávislosti akademického prostředí.

Spasit univerzity z venku

Velké vášně vzbuzuje teze, že na chodu akademické samosprávy by se měli podílet tzv. externí aktéři. To znamená výzkumné instituce, absolventi, ale také podnikatelé nebo zástupci regionální samosprávy. Výrazně větší vliv než dosud by totiž měly mít správní a vědecké rady škol. A právě tam mají mít lidé „zvenku“ své místo. Autoři Bílé knihy si od toho slibují větší otevřenost univerzit k potřebám trhu.

Ne všichni akademici s tím však souhlasí. „Pokud jde o naši fakultu, osobně považuji za velmi významné, že do jejího bádání, výuky či personálních otázek nepromlouvají ani církve, které by už ze současného vysokoškolského zákona mohly ovlivňovat přinejmenším tvorbu vnitřních předpisů,“ říká například předseda Akademického senátu Evangelické teologické fakulty UK Jan Kranát a dodává: „Právě humanitní obory potřebují akademickou svobodu více než které jiné – jakýkoli vnější vliv, byť i jen „tržní“, vede zpravidla k mnohem větším pohromám než na technikách či medicínách.“

Podle zastánců Bílé knihy jsou však podobné obavy přehnané. „Externí ,inputs‘ jsou pro systém nutností a v zahraničí jsou standardem. Otázkou je, nakolik má být tento sektor do univerzitního života ,vpuštěn‘. Je to na delší diskuzi, avšak v zásadě je tento princip nutností,“ mírní obavy akademiků Martin Svatoš, zástupce Právnické fakulty v Akademickém senátu UK.

Autonomie řízená z centra

Na Inovačním fóru však zazněly výhrady proti tvrzení Bílé knihy, že její reformy dovedou vysoké školy k větší samostatnosti než dosud – právě tím, že posílí pravomoci správních rad univerzit. „V současné době jezdí význační představitelé na zasedání správních rad, aby tam rozhodovali, kde bude tenisový kurt, to tak je. Ale s tím se tam nechali zvolit,“ říká k současnému fungování takových rad bývalý rektor UK Ivan Wilhelm. Podle něho je možné o posílení či neposílení vlivu správních rad diskutovat. „Ale nechápu, jak se to může nazývat prohloubení autonomie, jestliže tu správní radu jmenuje ministr, který je politickou figurou, politickým orgánem státní správy,“ upozorňuje Wilhelm.

Na obavy z politizace akademické půdy ale autoři Bílé knihy neslyší. „Politizace vysokých škol do jisté míry proběhla. Nemyslete si, že v akademických senátech neprobíhají vazby na politickou sféru,“ řekl František Ježek, jeden za autorů návrhu reformy. „Politik není sprosté slovo,“ souhlasil s ním i premiér Mirek Topolánek.

Anketa - reforma UK

Čtenáři UKáčka.cz se v anketě vyslovili pro výrazné reformy fungování UK

Spásonosnost správních rad však zpochybnil i děkan Filozofické fakulty Michal Stehlík. Upozornil na to, že model správních rad v Česku nemá tradici a v praktických podmínkách nikde pořádně nefunguje. „Jsem členem správní rady jedné vysoké školy a jedné státní instituce, a nejsem si zcela jist, zda je dobré řešení posílit její roli tak, jak je v Bílé knize stanoveno. Tradice správních rad se zde musí ještě nějakou doby rozvíjet, a ne být exekutivně nastavena na úkor akademických senátů,“ řekl Stehlík. To potvrdil i senátor a někdejší rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška: „Vidíme na radě České televize, jak to u nás není použitelné.“

Bílá kniha podle některých zástupců vysokých škol směřuje k centralizaci i v jiných oblastech. „To, jak poputují peníze, bude stejně stanoveno normativem, tedy centrálně, stejně jako jiná kritéria,“ shrnul děkan Stehlík obsah pondělních prezentací Bílé knihy. „Spíše se obávám, že to není o autonomii, ale o stanovení centrálnějších podmínek, podle kterých bude vysoká škola fungovat,“ konstatoval v diskusi Stehlík.

Rozhodující bude až zákon

Na jednom se ale se ale s reformátory většina akademiků shodne. „Reforma systému je každopádně nutná. Otázka, jestli je samotná Bílá kniha tou nejlepší cestou, bude teprve zodpovězena,“ shrnuje Martin Svatoš, zástupce Právnické fakulty v akademickém senátu UK. K tomu však doplňuje: „Bílá kniha je jenom pracovním návrhem. Podstatným bude teprve samotný návrh zákona. Jakýkoliv pracovní materiál či věcný záměr má hodnotu čistě ilustrační a nutno říci, že teprve zákon má závazné následky, které ovlivní další vývoj univerzit. Samotná reakce na tento dokument se mi tedy zdá poněkud přehnaná.“

Rektor UK Václav Hampl na Inovačním fóru nicméně upozornil, že Bílá kniha nepřináší žádný recept na reálnou podfinancovanost tuzemského vysokého školství, která páchá hodně škod. „Je potřeba, aby v tom systému bylo větší veřejné financování,“ poukázal Hampl na to, že pro zaplacení pedagogů a odborníků světové kvality potřebuje univerzita platy na světové úrovni.

O Bílé knize se teď má několik měsíců diskutovat a to i na půdě naší univerzity. Ministr školství Ondřej Liška premiérův názor na „hotovost“ tohoto reformního dokumentu nesdílí a zavázal se při přípravě zákona o vysokých školách a jejich reformě brát vážně připomínky, které teď v diskusích nad Bílou knihou padnou. Ukáčko vás bude o dalším vývoji informovat.


Jakub Bachtík
s přispěním Kateřiny Volné



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.