Varyš: Další promarněná šance Pedagogické fakulty UK

7. 4. 2009 Autor: Rubrika: Názory 1 komentář

„Pedagogické fakultě nechybí jenom peníze. Chybí jí osobnosti, invence a odvaha,“ tvrdí její bývalý student Vojtěch Varyš.

Budova Pedagogické fakulty UK v Brandýse nad Labem.

Budova Pedagogické fakulty UK v Brandýse nad Labem.

Foto: Mirek Kašpar (UK media)

Když padne děkan a fakulta je vážné finanční krizi, když leckteří z učitelů i studentů hovoří též o krizi morální, intelektuální a odborné, dalo by se čekat, že v děkanských volbách bude soupeřit hned několik výrazných kandidátů s konkrétními vizemi budoucnosti.

Ne tak na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Jedinou kandidátkou byla doc. Radka Wildová, navíc členka dosavadního vedení. Jenomže tato fakulta je ve zmíněné krizi nepřetržitě již od svého založení v roce 1946 a dění na ní již nikoho nezajímá – ani zevnitř, ani zvenku.

Není žádným tajemstvím, že „peďák“ je pro své studenty a koneckonců i učitele věcí druhé volby. Studenti si školu přidávají jako doplněk k nějaké jiné, nebo sem jdou poté, co nebyli přijati jinam. Učitelé zde rovněž mívají své druhé (třetí, čtvrté…) působiště, případně jsou nalákání nějakými výraznými možnostmi, které by jinde neměli.

Chybějí osobnosti národních rozměrů

Jako před lety historik Petr Čornej, který dostal příležitost vybudovat a zcela po svém vést katedru dějepisu. I tato oáza rozumu však na své slavnější časy spíše nostalgicky vzpomíná, než že by právě zažívala nějaký velkolepý rozkvět.

Většina ostatních kateder stojí na externistech. Výrazné oborové osobnosti, pokud vůbec, přicházejí na dvě či tři hodiny týdně, přičemž tělo katedry tvoří leckdy lidé bez sebemenších odborných i pedagogických schopností. Někteří by neobstáli ani na gymnáziu.

Sbor je vskutku pestrý: vedle několika výjimečných osobností zde pozorujeme jedince, kteří za třicet či více let působení na fakultě neměli potřebu publikovat byť jeden odborný článek. Natož předstoupit před nějakou komisi a obohatit svou titulaturu.

Vidíme zde jedince nedlouho po absolutoriu, kteří na katedře zůstávají, aniž by proto měli předpoklady, a jednou dopadnou jako ti z předchozího příkladu. Pak zde vidíme jedince, chlubící se profesorskými či docentskými tituly, aniž by jejich proslulost dosahovala lokálních, natožpak národních rozměrů.

Je-li peďák druhý, nechť se z toho udělá jeho přednost

Pedagogická fakulta je přebyrokratizovaná, prosáklá rigidním duchem českého postsocialistického školství, v němž i všechny pokusy o změnu skončí jako úřednická fraška. Oborové vzdělávání je zde potlačováno na úkor vzdělávání metodického – přičemž podstatou současné české pedagogiky je smršť truismů, banalit a polopravd.

Předpisy, dusící české školství, ať se nazývají osnovy nebo rámcové vzdělávací programy, jsou namnoze tvořeny právě zde. A z tohoto reakčního centra bychom očekávali nějaké „nové“ učitele? Jako bychom nejpozději od dob Františka Bakuleho nevěděli, že učitel potřebuje především naprostou tvůrčí volnost a pedagogickou svobodu.

Až na vzácné výjimky – několik odborníků evropského formátu, výrazných nekonvenčních osobností či netradičních pedagogických přístupů včetně různorodých výjezdních exkurzí – je i výuka na úrovni špatné střední školy. Na seminářích se předčítají bezvýznamné referáty, nedochází k diskusi, nevzdělaní jsou studenti, jakož i leckteří jejich učitelé.

A přitom by to mohlo být úplně jinak. Téměř jakýkoli její obor lze studovat na jiné fakultě UK, a to na tzv. prestižnější úrovni. Je-li tedy Pedagogická fakulta „druhá“, nechť se z toho udělá její přednost a není „béčkem“, ale alternativou – kde se učí jinak, něco jiného, kde učí jiní a jiné.

A že by to naše nepříliš invenční vzdělanecká obec potřebovala jako sůl! Je-li Pedagogická fakulta jediná, kde jsou pohromadě obory humanitní, exaktní, umělecké, technika a tělovýchova, přírodní i společenské vědy pod jednou střechou, nechť se stane centrem interdisciplinárního přístupu, základem nové vzdělanosti.

Pedagogické fakultě nechybí jenom peníze, chybí jí osobnosti, invence a odvaha.

Vojtěch VaryšVojtěch Varyš
Autor studuje komparatistiku a divadelní vědu, je členem umělecké skupiny Sekvestoři nového žití. V letech 2006-08 studoval na PedF UK.



1 komentář »

  • Nejanonymější anonym pod sluncem :

    Tak tohle, milý autore, je geniální věta! „Oborové vzdělávání je zde potlačováno na úkor vzdělávání metodického.“ Nebo mohla by být – v případě, že by popření obou tváří výuky najednou bylo vaším záměrem! Proto pokud jste skutečně zamýšlel vzít si ke kritice školy na pomoc takovouto zkratku, pak…: klobouček! Z věty by totiž vyplývalo, že škola je na nic jak z hlediska oborového, tak i metodického. Hm… Může být.
    Je to celkově povedený článek. Bojím se, bojím, že je zcela pravdivý a stoprocentně odpovídající realitě, ač osobní zkušenost s fakultou nemám. Ach jo. A z „tohoto“ vycházejí budoucí rádobyučitelé našich dětí…!

    reagovat

Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.