Debata o Palachovi na FF: „Dosud nevzniklo nadčasové dílo, které by Palachův čin vstřebalo.“

2. 2. 2017 Autor: Rubrika: Fakulty 1 komentář

Závěrem Palachova týdne na filozofické fakultě proběhla debata o jednom z nejvýraznějších a nejodvážnějších činů české historie. Za moderování Marty Harasimowicz diskutovali Jakub Jareš a Vladimír Just. A o čem se diskutovalo?

Pohledy se různily. Jakub Jareš pohlížel na celou záležitost z pozice historika, zatímco Vladimír Just díky svým vzpomínkám do debaty vnesl autentický pohled pamětníka. Kromě toho neopomínal zdůrazňovat, že Palachův čin byl mimořádný i z teatrologického hlediska.

Palach ve společnosti

Proti čemu tedy Palach svým sebeupálením bojoval? Podle Jakuba Jareše není až tak podstatné, proti čemu bojoval, nýbrž za co bojoval.

Roky 1967 a 1968 pro něj znamenaly nesmírně šťastné období, proto odmítal dopustit, aby náhle skončilo. Zároveň sledoval, jak se společnost na rozdíl od něj začala s okupací smiřovat, čímž opouštěla své původní ideály a začala postupně ztrácet naději.

Předmětem diskuze bylo i to, nakolik soudobá společnost Palacha pochopila a zda proběhla komunikace, o kterou usiloval. Vladimír Just přiznal, že jeho názor na smysl Palachova činu se v průběhu let měnil. Okolo roku 1979 mu příliš velký dopad nepřipisoval. Údajně se uvažovalo, že stejně jako jeho dva následovníci, Jan Zajíc a Evžen Plocek, zemřel zbytečně.

Při Palachově týdnu roku 1989 se ovšem ukázalo, že jeho odkaz stále žije a vzbuzuje v lidech emoce. Dnes je zjevné, že má nadčasový přesah a že nešlo zdaleka pouze o pražskou záležitost.

A co společnost tehdejší, jak moc se činu vyděsila? Jakub Jareš zavzpomínal, že některé osobnosti veřejně projevily empatii, zatímco jiní se od tématu raději distancovali. Jedním z řečníků na Palachově pohřbu byl mimo jiné i tehdejší ministr školství Vilibald Bezdíček. Množství upálení, ke kterým došlo nejen v naší zemi, označili debatující nikoli jako politické hnutí, ale spíše jako kulturní fenomén.

Palach v umění

Palachův odkaz ve společnosti tedy přetrvává, dokázala ho ale naše kultura vstřebat? „Dosud nevzniklo žádné velké dílo, které by Palachův čin vstřebalo a stalo se nadčasovým,“ soudí Vladimír Just. Hořící keř se podle něj soustředí spíše na proces normalizace než na Palacha samotného.

Naopak Jakub Jareš přidal k dobru osobnosti jako Miroslava Holuba, Josefa Kainara nebo Karla Kryla, které na Palacha reagovaly – jejich texty končily v trezoru. Kromě toho si Karel Gott prosadil, aby mohl zpívat píseň Můj bratr Jan. Později byl Palachovi vzdáván hold také v sochařství, výtvarném umění a literatuře, například Lenka Procházková se jeho osobnosti věnuje ve svém románu Slunce v úplňku.

Nejen kýč Palachovy ikony, nýbrž kýč ve spojitosti s jakoukoli osobou může časem zesilovat i zeslabovat. Podle Jakuba Justa kýč vzniká, když se k činu přimíchá politika.

Palach dnes

V závěru debaty také padla otázka, proč téma Palachovy smrti zejména v posledních letech tak výrazně rezonuje, proč o něj veřejnost jeví evidentně větší zájem než dříve.

Mezi některými účastníky diskuze rezonoval názor, že tento postoj k Palachovi je správný – nyní se mu konečně dostává zasloužené pozornosti, zatímco dříve k němu byla společnost příliš lhostejná.

Ať už panelová debata návštěvníkům pomohla přiblížit Palachovu oběť, objasnit její smysl, nebo pouze zdůraznila Palachovo poselství, připomněla také, že je zapotřebí si neustále připomínat, že společnost by se neměla bez boje vzdávat svých ideálů a že si nesmí v žádném případě nechat vzít svou svobodu.

Jinak by život Jana Palacha skutečně vzplál úplně zbytečně.

Jan Hvězda




1 komentář »

  • Martin Liška :

    „Podle Jakuba Justa kýč vzniká, když se k činu přimíchá politika“ – zde zjevně došlo k nějakému prolnutí obou diskutujících 🙂

    reagovat

Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.