„Drahé to není, pěkné taky ne,“ kritizuje klub K4 zkušený kavárník

8. 2. 2010 Autor: Rubrika: Názory 31 komentářů

Poprvé viděl sklepy v Celetné před dvěma lety a z nápadu udělat v nich studentský klub byl nadšen. Dnes, čtyři měsíce po otevření klubu K4, navštívil Vladimír Tůma, provozovatel čtyř studentských kaváren na MU v Brně, sklepy znovu a neskrývá své zklamání nad jeho fungováním.

Krmítko - kavárna na FSS MU v Brně

Rychlá obsluha a bohatá nabídka nápojů i jídla – realita studentské kavárny Krmítko na Masarykově univerzitě v Brně.

Foto: Mirek Kašpar (UKáčko.cz)

Hledání netrvalo dlouho. Komplikovala ho hlavně spleť schodišť a nepravoúhlých chodeb rozprostřených mezi organicky slepenými domy na středověkých parcelách. Když jsem prošel několikátý dvůr, konečně jsem ho našel. Cedule na něj upozorňovala daleko před vstupem. Možná i metr. Po strmém schodišti jsem sestoupil o stovky let hlouběji. Chvíli jsem ještě bloudil, a byl tam. Školní bufet.

Fronta na baru v K4

Pomalu postupující fronta na baru, k jídlu si můžete vybrat mezi tyčinkami a chipsy – studentský klub K4 na UK.

Foto: Matěj Vaněček (UKáčko.cz)

Náhodou jsem nedorazil. Už jsem tam byl před dvěma lety, když rektor zvažoval, zda jsou studenti dost důvěryhodní, aby jim ten prostor poskytl. Nyní mne pozvali, abych omrknul výsledek. Stojí za to. Za co? Za hodně a za nic také. Já o tom vím své. V Brně mám podobné studentské provozovny čtyři. Nedávno jsem si přikoupil ještě pátý, mimoškolní. Proto moc dobře vím, co a jak se dá a má dělat, aby školní bufet vypadal přijatelně. A dalo se mu třeba říkat kavárna. Takže jsem přišel, abych zrakem zkušeného ohodnotil výsledek snažení. Ale snažení koho?

Moje předchozí přítomnost měla hrát do noty nějakému studentskému spolku, aby mne panu kvestorovi ukázali jako garanta toho, že se z bufetu v Celetné nestane kavárna pro kolemjdoucí turisty, ale právě bufet pro studenty. Nevím, co přesně se dělo dál, vím jen to, že nakonec proběhlo výběrové řízení na provozovatele a kdosi vyhrál. I podklady pro výběrové řízení se ke mně dostaly a to už jsem se zhrozil. Podmínky nastavil rektorát jakési antipodnikatelské, asi právě proto, aby dopředu eliminoval filuty, kteří by chtěli těžit z univerzitní vstřícnosti a turistické atraktivity. A podle toho to asi i dopadlo. Ale kdo to teda šéfuje?

Čtěte reakci předsedy Studentské unie

„Zametat netřeba, stejně se tu bude prášit“

Sezení na zemi v K4

Míst k sezení není v K4 mnoho. Když dojdou židličky, nezbývá než si sednout na zem.

Foto: Matěj Vaněček (UKáčko.cz)

Co bychom měli očekávat od vedení fakulty, jejíž předchůdci tutéž instituci vedli už před 650 lety? Především rozvahu, takže se není čemu divit, že s budováním bufetu se začalo pozvolna. Hlavně žádný spěch. Nějak to zpytlíkujeme, počkáme 20 let a další generace to opět posune. Tu dáme stůl, tam gauč, sem frkneme polici ze skladu. Na strop prdnem žárovky a zametat netřeba, stejně se tu bude prášit.

A má to i výhody. Turisti budou raději chodit do čistých lokálů, kde dostanou např. něco k jídlu. A studenti tváří v tvář konkurenci (připravené právě na ty turisty) vlastně nemají na výběr, tržbu udělají tak jako tak. Takže jsme se poplácali vzájemně po zádech a zprovoznili jsme bufet, který sice za moc nestojí, ale frčí dobře.

Anketa

Co je podle Vás největší slabinou klubu K4?

výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...


K-FOR zasahuje. Ale v Kosovu!

Studentská kavárna na Masarykově univerzitě v Brně

Nejnovější pobočka studentské kavárny na Masarykově univerzitě.

Foto: Vladimír Tůma

Bar studentské kavárny na Masarykově univerzitě v Brně

Bar studentské kavárny v Brně.

Foto: Vladimír Tůma

Nepovedl se už název K4, ale jako celek je to zkrátka náročné zadání. Gotický sklep rozprostřený na několika stovkách metrů čtverečních, na několika úrovních a v několika místnostech je velmi tvrdý oříšek k tomu, aby se z něj vyloupl stylový prostor. A když člověk nemá prachy a univerzita mu je nedá, tak co se dá dělat? Je tu podnik, který splní to základní – můžeme se v něm posadit, dát si kafe nebo pivo. Drahé to není, pěkné taky ne, účel to splní. Takže se posuneme k odpovědím na předchozí otázky.

Zdrojem vší vůle v organizaci je její vedení. Pokud nedá provozovateli slušnou garanci dlouhodobé udržitelnosti provozu a tím i garanci návratnosti investice, ten se nepřetrhne. A jak jsem jsem už zmínil, podmínky nastavené univerzitou byly velmi antipodnikatelské. Zde leží jádro pudla, které brání tomu, aby prostor uchopil svěží duch a vtiskl mu neotřelý rozměr. Který sice stojí prachy, ale ty se vydělají zpět.

Jenže ryba smrdí od hlavy, říká se. Chybí-li odvaha šéfovi, chybí i jeho poddaným. Protože investovat milion korun do školního bufetu, aby vypadal k světu, to bez odvahy nejde. Takže kdo to vede, kdo to šéfuje a čího snažení je to výsledek? Rektora, kvestora, děkana FF UK, SBZ UK, AS UK, SU UK, provozovatele? Ups, asi v tom to někde vězí.



Vladimír TůmaPhDr. VLADIMÍR TŮMA
Autor je provozovatelem Caffé Minor a řetězce Krmítko



(článek vyjadřuje názor autora)



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.