Festivalový zápisník V.: Jak jsem zatáh‘ „Panděrase“

13. 7. 2009 Autor: Rubrika: Kultura žádné komentáře

Výše zmíněný název nikterak nereflektuje marnou snahu zamaskovat pomalu ale jistě se zvětšující bříško exsportovce za zenitem, ale souvisí spíše s výběrem snímků na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary v době příjezdu zvučných jmen z herecké branže…

Antonio Banderas přebírá cenu prezidenta karlovarského filmového festivalu

Díky účasti známých osobností jako je Antonio Banderas (na snímku) zbyde víc lístků na zajímavé filmy s komornější atmosférou

Foto: FSFKV

Projekce filmů pod režijní taktovkou Johna Malkoviche a Antonia Banderase se odehrávala za účasti těchto hereckých hvězd v jeden a ten samý den, a tak není divu, že takováto série opět přilákala do Varů značný dav lidí, který byl do té doby (po uplynutí prodlouženého víkendu) docela snesitelný. Zájem o lístky byl pochopitelně obrovský a musím přiznat, že jsem byl spíše mile překvapen, když se mi podařilo ukořistit lupen alespoň na jeden z těchto filmů – konkrétně na Banderasův Letní déšť.

Namísto Malkovichova snímku jsem se již ráno rozhodl vypravit na odpolední Master Class s americkým nezávislým režisérem Alanem Rudolphem, což jsem zprvu chápal apriori zcela neoprávněně jako slabou náplast na původní předběžně očekávaný filmový zážitek z „hvězdné projekce“. Nicméně již dopoledne mě Rudolph svým filmem Trouble in Mind stačil přesvědčit o tom, že půjde přinejmenším o velmi zajímavou osobnost, takže se pocit toho, že „o něco přicházím“, začal pozvolna vytrácet.

Při samotném průběhu odpoledního sezení jsem pak byl nesmírně překvapen tím, jak je vůbec možné, že něco takového může probíhat ve velmi příjemné, komorní, uvolněné a neformální atmosféře. Měl jsem tak možnost se dozvědět spoustu zajímavých informací z filmového zákulisí a zároveň jsem měl pocit jisté „výjimečnosti“ oproti těm, kteří přišli o tuto pozoruhodnou událost vlivem paralelního promítání Malkovichova Tanečníka seshora.

Alan Rudolph v Master Class

Americký nezávislý režisér Alan Rudolph představil svůj film Master Clas

Foto: FSFKV

Poté, co jsem v průběhu celého dne dostával pravidelné dávky nezávislé kulturní antimainstreamové tvorby, mi dělalo obrovské problémy splynout s davem lidí, kteří s dostatečným předstihem očekávali příjezd španělské hvězdy. Po úporné snaze vyrovnat se s tímto „skokem“ jsem se však rozhodl, že to nebudu lámat přes koleno, takže jsem lístek „na Banderase“ raději daroval jednomu z místních čekatelů a s klidným svědomím jsem se odebral stát frontu do ohrádky na další Rudolphův film. Nejenže jsem se dostal, ale dokonce jsem si mohl vybrat i dobré místo k sezení.

Když se nad tím zpětně zamyslím, musím říct, že toho nelituji. Sice by mě nenapadlo, že se někdy dobrovolně vzdám takto cenného lístku, ale v daný moment pro mě jeho hodnota měla překvapivě proměnlivý charakter. Člověk zkrátka nemusí zoufat, když se mu vlivem nedostatku kapacity volných míst nepodaří dostat na film spojený s bonusem typu „dýchej společný vzduch s celebritou“. Namísto toho se totiž může zúčastnit paralelně probíhajících projekcí, které jsou rovněž zajímavé a navíc i poměrně komorní, takže odpadá strach z toho, že by se člověk náhodou na film nedostal. A tak doufám, že budou do Varů přijíždět zvučná jména z filmové branže v hojném počtu i nadále…

Vojtěch Novák



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.