Nejmladší fakulta trpí největším nedostatkem místa. Teď jí však svitla naděje na lepší časy. V horizontu několika let se celá přestěhuje do bývalé menzy u koleje 17. listopadu. Velkou radost ale humanisté z nového sídla nemají. Původně si přáli získat prostory na Albertově, kde má vzniknout kampus Přírodovědecké a 1. lékařské fakulty.

FHS dnes kromě několika menších prostor sídlí na dvou patrech univerzitního areálu Jinonice, který tak sdílí s větší částí Fakulty sociálních věd a několika pracovišti Filozofické fakulty. Přitom je na FHS zapsáno 2500 studentů. Na každého z nich vychází ani ne 1 m² plochy, což je nejméně ze všech 17 fakult. Potřeba nového sídla je tedy mezi humanisty velmi akutní.

Po několika neúspěšných pokusech nalézt větší prostory se fakulta s rektorátem dohodla na využití bloku C trojské koleje. Tato bývalá velkokapacitní menza, kterou značně poškodily povodně roku 2002, patří univerzitě a pro FHS tak představuje nejrychlejší řešení.

Proděkani: lokace není ideální

„Všichni se bezpochyby shodneme, že lokace není ideální, nicméně při zvážení stávající prostorové a finanční situace fakulty i univerzity se tato varianta ukázala jako momentálně jediné možné řešení,“ konstatovala architektka Marie Pětová, jež byla začátkem roku zvolena za rozvojovou proděkanku FHS.

Rekonstrukce, kterou rektorátní odbor rozvoje odhaduje na 309 mil. korun, měla podle univerzitního generelu začít již letos. Termín začátku projektu, stavebních prací a následného stěhování však závisí na nejisté dotaci z ministerstva školství.

Albertov jen pro přírodovědce a mediky?

Ještě pod vedením předchozího děkana Sokola se nejmladší fakulta UK snažila o získání umístění v rámci vznikajícího kampusu na Albertově. Jednání s přírodovědnými fakultami ale ztroskotala. Humanisti chtěli kampus amerického střihu, tedy s ubytováním, menzou, knihovnou nebo prostorami pro kulturu. Pro přírodovědce bylo naopak klíčové vytvoření zázemí pro výzkumná centra, tzv. Globcentrum a Biocentrum. Asi největší překážkou byl pro FHS nakonec příliš daleký časový horizont výstavby.

„Albertova mi je líto. Opět se ukázalo, že se UK nedokáže rozhodnout a že spojenectví mezi FHS a většími fakultami je beznadějné,“ stěžuje si zakladatel FHS a její dnešní proděkan Jan Sokol.

Na jedné věci se však filozof Sokol se svými přírodovědnými kolegy shoduje. On i oslovený děkan 1. lékařské fakulty Tomáš Zima shodně tvrdí, že kampus Albertov, který se řeší od poloviny devadesátých let, je příkladem rezervovaného a opatrného přístupu rektorátu.
Šéf mediků je nicméně optimista a věří, že se moderního kampusu dočká nejen na „jeho“ Albertově, ale i v případě dalších fakult. „Nechci, abychom tiše záviděli jiným vysokým školám,“ dodává Zima.

Jak se bude univerzita rozvíjet?

Podívejte se, jak rektorát plánuje prostorový rozvoj univerzity (.pdf).