Filmový FamuFest se vznášel ve stavu Beztíže

7. 12. 2011 Autor: Rubrika: Kultura žádné komentáře

Letošní 28. ročník festivalu pražské FAMU se konal ve vesmírné lodi, jež zakotvila v prostorách Nové scény Národního divadla. Poprvé byla zrušena oficiální soutěž studentských filmů, čímž se celková atmosféra výrazně odlehčila. Rivalita mezi spolužáky tedy mohla zůstat v reálném světě, který byl pro všechny přítomné tak trochu vzdálený na stovky světelných let.

Celonoční kosmický start

Páteční slavnostní zahájení přilákalo kromě samotných studentů školy i mnoho jiných příznivců mladé filmové tvorby z Univerzity Karlovy. Obě patra Nové scény, v nichž se sešlost konala, byla plná k prasknutí.

Hudební vystoupení odstartovala tradiční česká cimbálovka, posléze vystoupil se svými texty rapper Bonus. Soudě podle jeho vyjádření na svém facebookovém profilu „FamuFest nejlepší koncert na světě. Díky, ty vado,“ sdílel nadšení publika. Později nechyběl ani tanec, ke kterému návštěvníky přímo vyzývala romská hudba kapely Gypsy Universe.

Pocit z mezigalaktického výletu umocňovaly projekce vesmíru umístěné na oknech všech místností. Alkohol za velmi příznivé ceny mimozemský let protáhl až do ranních hodin, takže většina zúčastněných druhý den přeci jen pocítila „tíži“ zemské gravitace.

Filmové nebe

Náplň FamuFestu netvořily pouze bujaré večírky, ale především projekce filmů, které byly výsledkem snažení studentů za uplynulý rok. Snímků FAMU uvedlo celkem 101. Hlavním cílem festivalu bylo představení školní tvorby laické veřejnosti. Ta byla rozdělena do promítacích bloků tak, aby na diváka působila co nejrozmanitěji.

Z důvodu zrušení soutěže byli klasičtí porotci nahrazeni skupinou arbitrů, kteří vedli diskuze s tvůrci i diváky. Této role se ujalo několik významných osobností z prostředí filmu a kultury obecně. Figurovali mezi nimi například Erik Tabery, Jaromír 99, Julius Ševčík, Vladimír Franz, Petra Špalková či Jan P. Muchow.

My – neznalí „famáckého“ zákulisí – jsme bohužel nedokázali všechny snímky hned ocenit. Z toho důvodu bylo více než důležité jít na následující diskuzi. Na té autoři přesně vysvětlili zadání, kterými se museli řídit, a tím pádem vše začalo dávat větší smysl. Do budoucna by asi většina z nás ocenila, kdybychom tyto informace měli k dispozici už před samotným promítáním. Tak snad příští rok.

Putování napříč galaxiemi

Všechny tři filmové dny byly obohaceny o rozsáhlý doprovodný program. Skládal se například z prezentace osmi nerealizovaných scénářů v kavárně NoNa či výstav katedry fotografie v Galerii Akademie múzických umění, galerii Velryba, galerii K4 a kavárně a galerii Krásný ztráty.

Organizátoři pozvali i odborníky z praxe, aby se podělili o své zkušenosti s veřejností. Všechny přednášky se točily okolo aktuálních témat, mezi kterými se objevovala mimo jiné digitalizace kin, YouTube či rozdíly mezi reklamní a filmovou režií. Pro laiky bylo nejatraktivnější téma týkající se virálních videí. Těm se nikdo z nás v dnešní době nevyhne, zasáhla nás jako sprcha meteoritů.

Jakub Havránek z Fakulty sociálních věd tuto přednášku také ocenil: „Byla zábavná, informativní a přednášející se v daném tématu vyznali. To, že výsledek byl takový, že vlastně nikdo neví, jak přesně uvařit virální video, protože je zde příliš mnoho faktorů, je úsměvné, nicméně pravdivé, a je dobře, že to bylo řečeno nahlas.“ Uvolněnou atmosféru ještě podpořilo vzájemné pošťuchování přednášejících: Pavla Hackera, organizátora Virálfestu, a Janka Rubeše, tvůrce známých virálních videí.

Přistání zpět na pevnou zem

S víkendem plném filmů, hudby, přednášek a výstav se loučení neslo v příjemně dojemném duchu. Všechny letošní uvedené snímky byly umístěny na USB disky a vloženy do obalu na filmový kotouč. Ten pak organizátoři přivázali k nafouknutým balónkům a chtěli jej vyslat do vesmíru z Piazzetty Národního divadla. Vítr ovšem ceremoniál trochu zkomplikoval, takže se tvorba mladých umělců vydala svou vlastní cestou k nebi až na třetí pokus. Probíhající zmatek symbolicky podtrhl fakt, že se jednalo o díla začínajících filmařů, kteří ještě mohou občas klopýtnout.

Hudební doprovod události obstarala hra na klavír. Vybrány byly záměrně dvě „srdcervoucí“ skladby: „Nesnáším loučení“ od Michala Davida a hlavní hudební motiv z Forresta Gumpa, ale také skladba „Entertainer“ od Scotta Joplina. Celá akce měla stále nádech lehkosti, takže rozhodně nesklouzla k trapnému klišé, ke kterému zvolené aktivity běžně tíhnou.

Pokud jste se tedy letos FamuFestu nezúčastnili, tak mu dejte šanci příští rok, protože, jak trefně říká další jeho návštěvnice z řad studentů Univerzity Karlovy Tereza Přibylová: “ Pro někoho, kdo se jinak s uměním mladých filmových tvůrců běžně nesetkává, je tento festival skvělou příležitostí jak být v obraze, ale hlavně jak potkat všechny známé tváře z kulturní sféry naráz, a skvěle se pobavit.“

Valentina Tesařová
Foto: 3× Teodorik Menšl



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.