Filozofická fakulta má jediného kandidáta na děkana, šéfku lingvistického ústavu Mirjam Friedovou

2. 10. 2013 Autor: Rubrika: Fakulty žádné komentáře

Děkanské volby mají na Filozofické fakultě stejně jako před čtyřmi lety pouze jediného kandidáta. Nominaci získala dosavadní ředitelka Ústavu obecné lingvistiky FF Mirjam Friedová. Zaměřit se chce na mezinárodní spolupráci, omezení administrativy a ráda by také zlepšila pověst humanitních věd.

Mirjam Friedová

Proces výběru nového děkana začíná již několik měsíců před samotnou volbou. Možnost navrhnout kandidáta měli všichni členové akademické obce, tedy i studenti. „Letos této možnosti ale nikdo ze studentů nevyužil. Nominace byly tradiční, nominovaly celé katedry či ústavy jménem svých šéfů,“ říká člen Akademického senátu FF Samuel Zajíček.

Právě senát hrál významnou roli při hledání potenciálních kandidátů. „O možných kandidátech jsme přemýšleli prakticky už od minulých voleb. Jednou z oslovených byla i docentka Friedová, která po delším zvažování souhlasila, že bude o kandidaturu usilovat. Oslovených bylo víc, ale do samotné kandidatury nakonec šla jen paní docentka,“ upřesňuje senátor.

„Hledali jsme takového člověka, který by pokračoval v šlépějích současného děkana Michala Stehlíka, tedy někoho, kdo bude fakultu nadále modernizovat a přitom udržovat i dosavadní kolegiální prostředí. U paní docentky Friedové jsme navíc ocenili její zkušenosti ze zahraničí,“ vysvětluje Zajíček.

Inspirace z amerických univerzit

Právě pobyt ve Spojených státech amerických a studium a následné působení na tamějších prestižních univerzitách je jednou z věcí, které zásadně ovlivnily rozhodnutí Mirjam Friedové kandidovat na pozici děkanky.

„Osobně nechci mít pocit, že bych své zkušenosti sobecky promarnila. Filozofická fakulta je má alma mater, tudíž mi na ní hodně záleží. Když člověk vidí, že je něco špatně, tak o tom nemá jenom mluvit, ale má s tím něco dělat, funkce děkanky by mi tohle umožnila,“ říká Friedová.

Díky svým zkušenostem ze zahraničí má docentka Friedová k dispozici srovnání z amerických univerzit: „Když žijete 25 let v zahraničí, přijmete tamější systém za svůj, a když ho pak opustíte, zjistíte, co chybí někde jinde.“

Jedním ze zásadních rozdílů je podle ní množství administrativy. Oproti americkým univerzitám mají akademičtí pracovníci na těch českých velmi málo času pracovat na kvalitních vědeckých projektech.

„Většinu času trávíme nad administrativou. Na amerických univerzitách, se kterými mám zkušenost, je administrativa nastavena tak, aby vám příliš nekomplikovala život. Semestr tam trvá devět měsíců a v momentě, kdy se odzkouší poslední student, máte tři měsíce na to, abyste se mohli naplno věnovat vědecké práci. Tohle je jeden z problémů, ke kterým bych se chtěla pokusit najít řešení,“ slibuje kandidátka na děkanku.

Více se otevřít zahraničí

„Filozofická fakulta má už nyní dobře našlápnuto k tomu, abychom o ní mohli říci, že je elitní a špičková, což je nesmírně důležité, protože Univerzita Karlova je vizitkou české společnosti. Přesto tu vidím ještě spoustu rezerv, kterým bych se v rámci svých pravomocí chtěla věnovat,“ míní Mirjam Friedová.

Velké rezervy vidí v mezinárodní spolupráci Filozofické fakulty „Chtěla bych, aby Filozofická fakulta více otevírala dveře lidem ze zahraničí a zároveň, aby bylo pro naše vědecké pracovníky jednodušší vyjíždět ven. Ideální by bylo vytipovat kvalitní instituce, s těmi pak vytvářet vztahy, prohlubovat je a spolupracovat na konkrétních projektech.“

Nominaci Mirjam Friedové na děkanku FF podpořily Ústav teoretické a komputační lingvistiky, Katedra logiky, Ústav etnologie, Ústav srovnávací jazykovědy, Ústav českého jazyka a teorie komunikace, Ústav řeckých a latinských studií, Český egyptologický ústav, Ústav anglického jazyka a didaktiky a Ústav východoevropských studií.

Ve svém programu se dále zaměřuje na zásadní otázku významu humanitních a společenských oborů. V současnosti převládá u části lidí názor, že budoucnost studentů těchto oborů bývá u fritézy ve fastfoodu.

„Společnost se na nás často dívá jako na příživníky. K čemu ti filozofové jsou a co vlastně dělají? Přitom naše práce spočívá v tom, že zásadně pomáháme utvářet společnost, která je schopna přežít v dnešním komplikovaném světě,“ upozorňuje.

Jedním z jejích největších cílů je proto pokusit se změnit tuto nelibou nálepku, kterou dané obory v současnosti mají. „Chci, aby se více projevovala kvalita naší práce a zároveň aby naše práce byla řádně odměněna,“ dodává Friedová.

S tím úzce souvisí i změna na druhé straně – kromě kvalitnějších výkonů vědeckých pracovníků i produkce kvalitních absolventů. „Je třeba přehodnotit skladbu studijních oborů, z nichž některé jsou výborné a některé už tolik ne. Bude třeba nastavit akreditační kritéria a ujasnit si, co chceme studentům poskytnout tak, abychom se nemuseli stydět za naše absolventy.“

Mezi další body programu docentky Friedové patří znovuzavedení nestrukturovaného studia v oborech, kde se strukturovaná forma neosvědčila (studenti by si vybírali, zda by se hlásili na pětiletého magistra nebo tříletého bakaláře) a změna společného základu, který v současnosti podle docentky Friedové „nepřispívá k formování akademicky vyzrálých osobností a kultivování jejich všeobecného rozhledu.“

Získá většinu senátorů?

Přestože je pouze jeden kandidát, výsledek volby nemusí být jednoznačný. Členové senátu se můžou hlasování zdržet, případně hlasovat proti. Pro zvolení je třeba získat většinu, tedy minimálně 16 hlasů. Pokud se v prvním kole nerozhodne, následují další dvě, potom by se musely vyhlásit nové volby. Samotné jmenování provádí na návrh senátu až rektor UK.

Zatím to však vypadá, že senátoři kloní k podpoře Mirjam Friedové. „V žádném bodě programu nejsem výhradně proti, některé návrhy tu byly již dříve, jen ještě nedošlo k jejich realizaci. Prozatím to skutečně vypadá, že má paní docentka Friedová podporu většiny senátu,“ předpokládá Zajíček.

Ve čtvrtek 3. října od 14 hodin proběhne v aule hlavní budovy FF na náměstí Jana Palacha zasedání senátu, které je otevřeno celé akademické obci. Kandidátka Mirjam Friedová tam představí své programové teze a poté bude následovat veřejná diskuze.

Docentka Mirjam Friedová je v současnosti ředitelkou Ústavu obecné lingvistiky na Filozofické fakulty UK. Na téže fakultě vystudovala obor čeština-latina. Doktorandský titul získala na Univerzitě Berkeley. Několik let působila jako odborná asistentka na Princetonu.



Komentování tohoto článku momentálně není z technických důvodů možné.