Hodnocení univerzit pod lupou. Pro rektora důležitý podnět, studenti ho vesměs neřeší

5. 11. 2015 Autor: Rubrika: Univerzita žádné komentáře

Univerzita Karlova se stabilně umisťuje v mezinárodních hodnoceních vysokých škol. Naposledy zabodovala v žebříčku deseti nejlepších univerzit střední a východní Evropy a Střední Asie britské vzdělávací společnosti Quacquarelli Symonds. UKáčko zjišťovalo, jak se na podobná srovnávání dívají studenti a akademici.

KarolinumSpolečnost QS vydala žebříček podruhé, Univerzita Karlova se umístila na třetím místě, od loňska si tak o jednu příčku pohoršila. Prvenství obhájila Moskevská státní univerzita M. V. Lomonosova. Do první desítky se kromě Karlovky dostala i brněnská Masarykova univerzita a České vysoké učení technické.

V celosvětovém měřítku pak Univerzita Karlova figuruje ve třetí stovce hodnocených univerzit, mimo to se Praha znovu probojovala do padesátky nejlepších studentských měst světa. Na UK v současné době studuje přes 7000 zahraničních studentů, což je největší podíl v českém univerzitním prostředí.

Univerzita Karlova dlouhodobě zastává pozici vedoucí české univerzity na mezinárodním poli, to platí i v případě jiného žebříčku časopisu Times Higher Education, zveřejněného začátkem října. Ten zařadil Karlovku do páté stovky, i tady to ale pro UK znamenalo propad, tentokrát o celou stovku.

VYJÁDŘENÍ REKTORA UK TOMÁŠE ZIMY: Žebříček Times Higher Education nezaskočil jen naši univerzitu, ale i řadu dalších renomovaných univerzit. Způsobila to změna v metodologii hodnocení. Nebyly například zhodnoceny práce velkých týmů, kde si Univerzita Karlova vede prokazatelně dobře. S kolegy na mezinárodní úrovni jsme hodnocení THE probírali. Je nutná expertní analýza a napravení metodologických chyb. Jen tak bude ranking respektován. Jinak bude mít nižší hodnověrnost a váhu.

Upřednostňujeme hodnocení dle oborů – to je pro nás podstatný ukazatel, který něco znamená. Právě zde se naše obory často umísťují v první nebo ve druhé stovce. Oborový QS ranking uvádí patnáct našich oborů, přičemž devět z nich je v první dvoustovce. A ratingy jsou pro UK ukazatelem toho, na co se zaměřit, na čem lze zapracovat. Na univerzitě ale neděláme věci jen pro to, aby univerzita v rankingu vypadala dobře.

Skeptický pohled nabízí děkanka Filozofické fakulty, Mirjam Friedová, která v minulosti pracovala například na Princetonské univerzitě. „Můžeme být spokojeni, že při našich nepříznivých finančních podmínkách vykazujeme alespoň v některých vědních oblastech výsledky, které nás řadí mezi prvních sto institucí na světě. To je důkazem, že jsou mezi námi jedinci a pracoviště, která snesou přísné mezinárodní srovnání.“ Zároveň dodává, že prvních dvacet institucí patří do bohatých a vesměs velkých zemí.

QS hodnocení

Respondenti z řad akademických a vědeckých pracovníků hodnotili univerzity podle několika kritérií. Rozhodovala akademická reputace, reputace u zaměstnavatelů, poměr vyučujících a studentů, jejich citovanost, viditelnost instituce v prostředí internetu nebo počet zaměstnanců s doktorátem.

V domácím prostředí si úspěch letos v lednu připsala třeba Právnická fakulta Univerzity Karlovy v hodnocení Hospodářských novin, kdy po několika letech porazila konkurenční fakultu Masarykovy univerzity. V ekonomii již tradičně zvítězil Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd. Hospodářské noviny srovnávaly kvalitu výuky na základě informací přímo od jednotlivých škol.

A co na to sami studenti? „Občas sleduju ten celosvětový žebříček a přemýšlím nad inteligencí těch, kteří se dostali na Harvard, Stanford nebo Oxford,“ říká Jasmin Ježková, která studuje prvním rokem žurnalistiku na FSV. Přiznává, že ji žebříček také nepřímo ovlivnil při vybírání vysoké školy: „Podávala jsem si přihlášky jen na UK, protože je pro mě zárukou kvality.“ Jinak to vidí Tereza Šabatková, která čtvrtým rokem studuje Právnickou fakultu: „Koukala jsem na hodnocení, když jsem se rozhodovala před vysokou školou, ale nakonec mě to nijak neovlivnilo.“

Zbylá pětice dotázaných uvedla, že takové studie nevyhledávají, tři z nich ani o žebříčku QS nevěděli. Důvod, proč se většina vysokoškoláků o hodnocení do podrobna nezajímá, nabízí Honza Metelka, který studuje práva a v rámci Erasmu strávil rok na Kodaňské univerzitě: „Student nemá šanci poznat, jestli je škola na stopadesátém nebo čtyřstém místě.“

Eliška Mainclová




Hodnocení


Související články

  • zatím žádné

Sdílej článek


Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.