Jak jsem zařídil smlouvu mezi univerzitami

1. 11. 2008 Autor: Rubrika: Redakční zápisník 3 komentáře

O sokraťácích kolují různé zkazky o tom, jak nic neumí a jak zkoušku stejně dostanou, nebo o tom jak všechno umí a jak je to tady u nás pro ně moc snadné. Mnohem víc se ale blíží realitě pohled na sokraťáky jako na neúnavné „party animals“. Po zvážení a pečlivém vyhodnocení těchto jednoduchých informací charakterizujících sokraťáky jsem se i já rozhodl, že se chci stát jedním z nich.

Sídlo Univerzity Utrecht.

Při té spoustě papírování si člověk postupně všimne, že program se vlastně nejmenuje Sokrates, ale Erasmus. Svůj půlrok v zahraničí jsem chtěl strávit v destinaci s přívětivým jazykovým klimatem (takže ne Německo) v místě geograficky a klimaticky pro mě zajímavém (takže Portugalsko nebo Finsko) anebo kvalitou obdařeném. Nakonec rozhodl starý dobrý Erasmus za mne. Je přeci z Rotterdamu a já si tak vybral Nizozemsko. A když už Nizozemsko, tak nějakou vyhlášenou školu. Volba padla na Utrecht. Jenže…

Prošel jsem si seznam dohod a můj Institut ekonomických studií (IES) Fakulty sociálních věd s Utrechtem smlouvu neměl. Dohoda existovala jen s fakultou jako celkem. Naštěstí jsem se hned nevzdal. Napadlo mě: Co kdybych pomohl sobě i škole a prostě smlouvu vyjednal?

Po několika mailech s USE (Utrecht School of Economics – ekvivalent IES na Univerzitě Utrecht) a telefonátech s ředitelem IES profesorem Mejstříkem, jsem vyplnil formuláře smlouvy o programu Erasmus. Pak už jen sepsat průvodní dopis do Utrechtu a se vstřícným postojem zahraničního oddělení fakulty i profesora Mejstříka, který vše odsouhlasil, a čekat, zda přijde z Utrechtu odpověď.

Světe div se, přišla, a pozitivní. IES tak má od letoška dohodu i s USE. Teď už jenom klasické martýrium přihlášek dokumentů, dokladů a podkladů, za které dostanete další dokumenty, které odevzdáte u dalších dveří a dostanete „snad“ finální obálku – no vždyť to znáte – a penízky.

Až budete přemýšlet kam se vydat na Erasma, zkuste zalistovat taky mapou, nejen stránkami zahraničního oddělení. Nic není nemožné.

Z Utrechtu zdraví Tot ziens,

Ondřej Šindelka
redaktor UKáčko.cz



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.