Jeden svět na Přírodovědě: Země bez lidí, Kimčongílie, Bombajská spojka

9. 3. 2010 Autor: Rubrika: Kultura žádné komentáře

Kromě oficiálních kin se letos dokumentární filmy z festivalu Jeden svět objeví i na méně tradičních místech. Jedním z nich bude i Velká posluchárna Přírodovědecké fakulty na Albertově.

Země bez lidí

Film Země bez lidí ukáže rozpor mezi turistickým využitím přírody a zájmy původních obyvatel.

Foto: Jeden svět

Od pondělí 15. do středy 17. března tam studenti promítnou tři vybrané filmy – Země bez lidí, Kimčongílie a Bombajská spojka. Speciální projekce zajišťuje tým dvaceti dobrovolníků a dobrovolnic, kteří pracovali na Jednom světě v minulých letech a kteří se rozhodli, že letos chtějí sami zorganizovat svůj malý festival.

V duchu letošní festivalové výzvy „Jak získáš své diváky ty?“ chtějí oslovit publikum ve svém okolí, na vysokých školách kde studují a ve svých oblíbených klubech, a pokusí se ho zaujmout pro dokumenty vybrané z oficiálního programu. Promítání na Přírodovědecké fakultě organizuje Michaela Peštová, studentka oboru Regionální a politická geografie.

Festival Jeden svět na Přírodovědecké fakultě

  • Velká geologická posluchárna, Albertov 6, Praha 2
  • Cena vstupenky: 50 Kč
  • Info a rezervace: Michaela Peštová, michaela.pestova[zavináč]seznam.cz

pondělí 15. března, 19:00 – Země bez lidí
(Řecko, Andreas Apostolides, 52 min.)
„Tanzanský národní park Serengeti je považován za vzorný příklad lidské péče o divokou přírodu. Už méně se ví, že na území parku o rozloze Belgie nesmí vkročit jeho původní obyvatelé Masajové. Už britská koloniální správa je před padesáti lety systematicky vyháněla z domovů a vláda Tanzánie v tom úspěšně pokračuje. A důvod? S nadsázkou řečeno, Masajové by bránili turistům ve výhledu na slony, lvy a zebry. Nemluvě o lovu zvěře, který je Masajům přísně zakázán, kdežto turisté si za tučný poplatek mohou ulovit, co se jim zlíbí. Na osudu Masajů je vidět, v jaké míře mohou západní představy o ochraně a turistickém využití divoké přírody negativně ovlivnit život původních obyvatel, kteří s ní původně žili v naprosté harmonii.“

úterý 16. března, 19:00 – Kimčongílie
(Korea, N.C. Heiken, 75 min.)
„Severní Korea je bezesporu nejizolovanější zemí. Totalitní režim zde již šedesát let zavírá své obyvatele do koncentračních táborů za sebemenší prohřešky. Stačí zmačkat noviny, na nichž je vyobrazen božský Kim Ir-sen nebo jeho syn současný vládce Kim Čong-il. I když se i pouhý pokus o útěk z těchto táborů trestá smrtí, každý rok se o něj řada vězňů pokusí. Jen hrstce se to ale podaří. Především díky nim se může svět dozvědět o hrůzné realitě života v komunistické Severní Koreji. Jijich silné a alarmující svědectví o milionech obětí hladomoru v 90. letech, severokorejských dívkách skrývajících se v Číně, které jsou nuceny k prostituci či závislosti tamní ekonomiky na práci vězňů ve filmu výmluvně kontrastují s propagandistickými televizními pořady posilujícími obludné rozměry Kim Čong-ilova kultu. S využitím archivů a graficky zajímavě zpracovaných vsuvek je ve filmu N.C.Heikena také přehledně připomenuta historie korejského poloostrova.“

středa 17. března, 19:00 – Bombajská spojka
(Dánsko, Camilla Nielsson a Frederik Jacobi, 58 min.)
„Do roku 2020 se indická Bombaj pravděpodobně stane nejlidnatějším velkoměstem na světě. Již dnes pulsuje masami lidí, jež se denně dopravují do zaměstnání. Hromadná doprava přitom nefunguje – pověstné jsou vlaky, do nichž se člověk musí probojovat, případně se svézt na schůdcích či střeše soupravy. Ulice města denně zaplavuje bezpočet aut, která se namísto vyhlášky řídí pravidlem „kdo dřív přijede, ten dřív odjede“. Trojice hrdinů dokumentu zastává rozdílné stanovisko na řešení dopravy v Bombaji. Yasin žije na severním předměstí, do práce jezdí vlakem či na motorce a sní o koupi vlastního automobilu. Veena bydlí v prominentní čtvrti, má služebnou a vlastního řidiče a zastupuje obyvatele Pedder ulice v boji proti budování nadjezdů v centru města. Jejím hlavním argumentem je značné znečištění životního prostředí. Pan Das je viceprezidentem státní společnosti, budující silnice a most, spojujícící obchodní čtvrť s centrem . Stavba má desetileté zpoždění, proto přicházejí náhradní a „provizorní“ řešení. Pan Das cítí ve své funkci značnou odpovědnost, proto se snaží dopočítat i stromů, na jejichž přesazení darovala dotaci Světová banka. Dynamický snímek dokumentaristů Camilly Nielsson a Fredericka Jacobi graduje od jedné neuvěřitelné situace k druhé. Je zdravé životní prostředí pouze luxusem pro společenskou elitu? Nebo jde o politickou lobby, manipulující názory střední třídy tak, aby odpovídaly ekonomickým zájmům mocných?“

Anotace filmů: Jeden svět



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.