VŠE a ČVUT jde do boje o královskou korunu i reprezentant UK Tomáš Nigrin.

" />

Kandidát na krále Majálesu: Chci vrátit Prahu studentům

23. 4. 2008 Autor: Rubrika: Rozhovor 1 komentář

Jedním z vrcholů letošního Majálesu, který se koná 30. dubna na Džbánu, bude volba krále pražského studentstva. Kromě kandidátů z VŠE a ČVUT jde do boje o královskou korunu i reprezentant Univerzity Karlovy Tomáš Nigrin. Zvolené královské jméno Klementin II. odkazuje na hlavní motiv jeho kampaně: Praha studentům / Živé Klementinum.

Klementin II.

Máš šanci stát se letošním králem Majálesu. Co pro tebe taková pocta znamená? Zodpovědnou funkci nebo spíš recesi?
Funkce bych si samozřejmě cenil, je to od studentů jakási důvěra. Na druhou stranu je spojená spíše se zábavou, je to taková srandafunkce. Nikdo nemůže očekávat, že se stanu neomezeným monarchou (smích). Maximálně na tu jednu noc, kdy všichni budou třeštit na oslavě Majálesu. Byl bych rád, kdyby studenti ocenili můj program a podpořili mě svými hlasy. Já si kandidaturu užiju tak jako tak, ať vyhraju nebo ne. Je to hlavně zábava a o to jde.

Fotogalerie kandidáta Klementina II. na www.ukacko.cz/klementin

Není trochu trapné, že by se – stejně jako minulý rok Martin Palán – mohl králem stát opět člověk z Institutu mezinárodních studií (IMS) Fakulty sociálních věd?
No určitě ne. Když se jiný kandidát nenašel, musel IMS opět zachraňovat univerzitu (smích).

Každý král by měl mít připravený nějaký „vládní program“. Současný král prosazoval myšlenku vybudování jakéhosi kampusu. Čeho všeho za své vlády vlastně dosáhl? Co se mu podařilo prosadit?
Vybudování kampusu je samozřejmě otázkou desítek let. Ale myslím, že se mu podařilo kolem toho všeho rozvířit hodně vody; univerzita nakonec přistoupila k revizi svého plánu, což byl zdárný důsledek. Prorektor pro rozvoj Štěch prezentoval plány univerzity na Albertově pro přírodovědné obory. A na rektorátu se minimálně oprášily šanony, což je samo o sobě pozitivní. Program tak nezůstal jen proklamací, podařilo se mnoha kampaněmi „naťuknout“ odpovědné orgány.

A král Kampusák taky mimo jiné podporoval a podporuje vaše sdružení UK media (studentský spolek, vydavatel UKáčko.cz – pozn. red.), což je vlastně takový informační kampus, kde se schází studenti Univerzity Karlovy na síti, to je rozhodně rychleji hotový kampus – ve virtuálním slova smyslu.

Bylo by krásné soustředit humanitní vědy do Klementina

A jaké jsou tedy tvoje plány? Styčným bodem má být prosazování návratu prostor Klementina Karlově univerzitě…
Pokud studentům slíbím Klementinum, neznamená to, že jim ho dám. Něco takového nemůžu splnit. Chtěl bych ale nenásilnou formou „pošťouchnout“ městské i státní politiky, aby se touto myšlenkou začali zabývat a aby dostala nějaký směr. Když se nebude mluvit o případném navrácení Klementina studentům, vše vyšumí, a nakonec se z něho opravdu stanou garáže, obchody, muzea a podobně.

Jak by sis Klementinum tedy představoval v ideálním případě? Co si myslíš o nápadu vybudovat z něj po více než padesáti letech opět skutečně univerzitní knihovnu, popřípadě soustředit do něj knihy humanitního charakteru? Právě fakulty tohoto zaměření se v okolí Klementina nacházejí…
Existují dva problémy. Klementinum nyní například pro mediky funkci univerzitní knihovny plní. Na druhou stranu je obrovská část prostoru skladem knih. Bylo by asi dobré, aby se přesunuly do modernějšího a vhodnějšího prostředí. V případě, že by se tak stalo, se nabízí možnost využít Klementinum pro univerzitu. Vrátit ho škole po několika desítkách let, kdy jí nepatřilo. Logické by bylo, aby se o Klementinum podělily humanitní fakulty. Asi by se nejvíc nabízela Filozofická fakulta, ale byl bych rád, kdyby Klementinum mohly užívat i ostatní fakulty.

Chtěl bych aby, aby tam vzniklo univerzitní centrum pro vědecké přednášky, konference a semináře s patřičným technickým zázemím. Zároveň by se Klementinum mohlo později stát i součástí nějakého městského kampusu, protože by samozřejmě bylo krásné soustředit humanitní vědy Univerzity Karlovy do trojúhelníku mezi Právnickou fakultou, Fakultou sociálních věd a budovou UK v Celetné. Pokusit se vytvořit zázemí, kde budou humanitní obory poblíž sebe.

Klementin II.

Vytvoření nové univerzitní knihovny je finančně hodně náročná záležitost. Měla by ale škola na tak rozsáhlou rekonstrukci peníze?
To by si měla rozhodnout univerzita sama – zda o investici stojí a zda na ní má. Minimální varianta bez peněz by zřejmě spočívala ve stažení knížek ze všech bodových knihoven do univerzitní a to by samozřejmě znamenalo, že knihy opustí katedry, kde jsou relativně nablízku studentům. Maximální varianta, tedy vybudovat knihovnu s fondy knih odpovídající poptávce, je myslím velmi těžko řešitelný úkol.

Pokud vyhraješ, setkáš se s ředitelem Národní knihovny, Vlastimilem Ježkem?
Pokud o to bude stát, rád se s ním setkám.

Akademické senáty mohou dosáhnout spousty věcí

Na co dalšího se tvá kampaň zaměřuje?
Například aby Praha více podporovala studenty všech univerzit ve městě. Mám pocit, že ač je Praha univerzitní město s více než sto tisíci studenty, jako taková se příliš nechová. Přitom by z toho mohla i více sama profitovat. Pražské vysoké školy mají ve vzájemné spolupráci také ještě rezervy. Vím, že rektoři koordinační schůzky mají, nicméně by se mohl přiživit pocit „pražského studenta“, proti tomu, jak to je teď.

Když už se bavíme o Národní knihovně, nejde nezmínit návrh nové stavby architekta Jana Kaplického. Souhlasíš s jejím umístěním, charakterem stavby a celkovým výrazem?
Další budova by pro Národní knihovnu měla vyrůst. Ovšem jestli má být na Letné a v tomto tvaru, nemůžu posoudit. Umístění není špatné, ale myslím si, že se vše kolem knihovny tolik zpolitizovalo, že bych se nerad vyjadřoval, zda ano či ne.

Mimo jiné jsi také členem Akademického senátu. Mnoho studentů do jeho činnosti ale stále „nevidí“. Má člen Senátu vůbec šanci něco reálně změnit?
Jsem vlastně ve dvou – univerzitním a fakultním. V době svého studia jsem je mohutně bojkotoval. Nevěděl jsem, co a proč se v senátu dělá. Ale pak jsem si řekl, že pokud chci něco změnit a nepodaří se mi to z vnějšku, asi to budu muset zkusit z vnitřku. V univerzitním senátu jde hlavně o práci v komisích, která je náročná, ale práce v nich je vidět. Zde je potřeba s lidmi jednat, stýkat se s nimi, vidět je. Není to tak, že si sedneme a odhlasujeme výuku místo dvou jazyků osm. Jde samozřejmě o to, kdo vše zaplatí a podobně.

Ve fakultním senátu jsou taky komise, ale zde dochází k občasným třenicím i v průběhu jednání. A problémem fakultního senátu byla vždy nízká účast. Jakmile lidi přestanou chodit, není kvórum a není možné se na něčem vůbec usnést. Současný senát ale zasedal třikrát, takže jsem ještě pozitivně naladěn ze začátku. Doufám, že nynější bude akceschopný, došlo zde k totální personální obměně – je tam minimum lidí z minulého senátu. Podařilo se nastartoval vyrovnaný vztah s děkanem a děkanátem. Myslím si, že spousta věcí se může v senátu projednat. Pokud za mnou studenti přijdou s problémem, rád ho v senátu přednesu. Je potřeba, aby se studenti na senátory obraceli a obě strany se snažili o vzájemnou komunikaci. Stačí vlastně, když se přijdou občas podívat, nejednáme za zavřenými dveřmi, jsme tu pro studenty a rádi s nimi budeme o čemkoli diskutovat.

Mohl bys být konkrétnější?
Všechno je bohužel hodně pomalé… ale například nedávno jsme projednávali návrh studentů týkající se zahraničních stipendií a změny jejich vyplácení zpětně. Jezdili do ciziny vlastně bez peněz. Nyní se řeší úprava a já doufám, že k ní od příštího roku dojde.

A na závěr – co nějaký vzkaz tvým majálesovým soupeřům?
Ať se třesou! Ve středeční večer je spolu s mojí družinou rozsápáme na maličké kousíčky! (smích)

PhDr. Tomáš Nigrin

Vystudoval mezinárodní teritoriální studia na Institutu mezinárodních studií FSV, obor německá a rakouská studia. Tamtéž v současnosti pokračuje v doktorském studiu. Na podzim byl zvolen za studenty FSV do Akademického senátu UK. Během studií spolu s Martinem Palánem, současným krále Majálesu, patřil k hlavním organizátorům společenského života na IMS, spoluzakládal např. samosprávu SIMS a Výjezdní zasedání. V posledním ročníku magisterského studia byl stipendistou německého národa na Studienkolleg zu Berlin. Jeho diplomová práce byla navržena Fakultou sociálních věd na ocenění v soutěži Česká hlava.



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.