Klementinum roku 2020. Sídlo Univerzity Karlovy?

30. 5. 2008 Autor: Rubrika: Univerzita žádné komentáře

Osud nové budovy Národní knihovny je nejistý, ale již dnes se diskutuje o využití jejího dosavadního sídla – Klementina. Zůstanou v této nejrozsáhlejší české barokní budově historické fondy knihovny, nebo část připadne Filozofické fakultě, anebo se celý objekt stane srdcem staroměstského univerzitního kampusu? Na to se ptala redakce UKáčka.cz studentských aktivistů, rektora i ředitele Národní knihovny.


Tomáš Nigrin alias Klementin II.
Václav Hampl
Martin Palán alias Kampusák
Michal Stehlík
Marek Hilšer
Vlastimil Ježek
Patrik Khudhur
Stanislav Štech
Luboš Velek
Adam Křístek

Tomáš Nigrin

Tomáš Nigrin alias Klementin II.

letošní kandidát na krále Majáles a člen Akademického senátu UK a FSV UK

Jak si představujete podobu a využití Klementina v roce 2020?
Klementinum by se mohlo stát centrem humanitních fakult UK v Praze a centrem nově vzniklého kampusu v centrální části Prahy mezi PfF, FF, Klementinem, FSV (Hollar), PedF (Retigovka), FSV (Opletalka), Celetná a FF (Invalidovna). Tak by se podařilo sestěhovat většinu humanitních oborů do docházkové vzdálenosti a umožnilo by to, aby studenti mezi těmito obory přecházeli a navštěvovali přednášky na ostatních oborech. Tento synergetický efekt není v současné době vzhledem k roztříštěnosti univerzity realizovatelný.

Jak se Klementinum může stát jedním z živých center studentského života v Praze?
Je to popsáno již v předchozí odpovědi. Tím, že by se Klementinum stalo opět živou součástí UK a přestalo být skladem. V Klementinu by se vyučovalo, byly by zde studovny, když ne s univerzitní knihovnou, tak alespoň s oborovými, mohlo by zde vzniknout specializované kongresové centrum pro potřeby vědeckých konferencí pořádaných na UK.

Co všechno by mohlo studentům a univerzitě nabídnout?
Nové výukové prostory s neopakovatelnou atmosférou, vyřešení otázky mnoha do nevyhovujících budov vtěsnaných humanitních oborů, vznik extensivního kampusu v centru Prahy, možnost odprodat či pronajmout přebytečné a pro potřeby výuky nevhodné prostory.

Jakým způsobem by měla UK usilovat o získání Klementina?
Univerzita by měla jasně artikulovat svůj požadavek, jejín postup je navenek velmi nesmělý a nahrává do kapsy „dravějším rybám“, které mají také o Klementinum zájem.

Získá jej?
Se současným přístupem zcela jistě ne!

Václav Hampl

Václav Hampl

rektor Univerzity Karlovy

Jak si představujete podobu a využití Klementina v roce 2020?
Jako moderní knihovnické a informační centrum poskytující tento servis – do významné míry ve spolupráci s UK – širší veřejnosti i akademické obci UK. Tato odpověď předpokládá, že
se v dohledné době nepodaří postavit letenský „blob“ nebo jeho klon. Pokud se něco takového podaří (v tuto chvíli je to ovšem dosti v nedohlednu), bylo by naprosto na místě, aby významná část Klementina sloužila přímo potřebám výuky a výzkumu na UK (asi pořád ve vazbě na špičkové knihovnické služby).

Jak se Klementinum může stát jedním z živých center studentského života v Praze?
Preferoval bych variantu, že by fungovalo, jak je nadneseno v mé první odpovědi. Pak by celkem automaticky bylo živým centrem studentského života.

Co všechno by mohlo studentům a univerzitě nabídnout?
Především stojím o bezproblémové služby moderní knihovny (tedy samozřejmě vč. např. bohatých a přiměřených prostor pro individuální studium, popř. i pro seminární výuku v souvislosti s knihovními fondy pro ni potřebnými). Pokud by Národní knihovna získala dostatečně velké nové prostory (letenský „blob“ apod.), mohla a měla by nabídnout významnou část prostor Klementina pro přímé využití UK.

Jakým způsobem by měla UK usilovat o získání Klementina?
Usilujeme o možnost a právo využívat části Klementina v dohledné době a další, významně větší části v případě odstěhování některých stávajících knihovních fondů. V nejbližší době bude UK podepisovat s Národní knihovnou smlouvu o spolupráci, již v minulém roce se podařilo dojednat vytvoření dvou společných pracovních týmů připravujících a posuzujících konkrétní možnosti vzájemné spolupráce. Získání celého Klementina do majetku UK není bez postavení nové Národní knihovny v ještě rozsáhlejších konturách, než předpokládá „blob“, realistické.

Získá jej?
Vzhledem k situaci ohledně „blobu“ si nemyslím, že se tak v blízké době může stát.

Martin Palán

Martin Palán alias Kampusák

král Pražského Majálesu 2007

Jak si představujete podobu a využití Klementina v roce 2020?
Pevně doufám, že se z Klementina podaří vybudovat silné a živé centrum studentského života ve středu města. Mělo by být hlavní budovou tzv. minikampusu střed, tedy historických budov UK, které jsou od sebe vzdáleny jen několik málo desítek metrů. To bude studentům umožňovat volně přecházet z fakulty na fakultu, čímž bude podporován mezioborový dialog, který nyní tolik chybí.

Jak se Klementinum může stát jedním z živých center studentského života v Praze?
Pokud by se podařilo odstěhovat Národní knihovnu do nových a lépe vyhovujících prostor, kde bude moci plnit svoji důležitou roli, pak by nemělo nic bránit, aby Klementinum ožilo. Je přeci škoda, využívat místo s takovou energií převážně jako skladiště knih. Představuji si nádvoří plná studentů, historické místnosti plné mladých lidí, které atmosféra místa jistě osloví a bude inspirovat jejich touhu po poznání a vzdělanosti.

Co všechno by mohlo studentům a univerzitě nabídnout?
Klementinum může studentům nabídnout svého genia loci, svou polohu ve středu města nedaleko historických budov univerzity, konečně i Klementinum je historická budova UK, takže se jedná pouze o navrácení budovy původnímu majiteli. Důležité ale především je, co může UK nabídnout Klementinu a tím i celé Praze. UK může nabídnout živé centrum města, sociálně různorodou společnost, barvitost nápadů a názorovou konfrontaci. Prostředí kolem nás je přeci tak důležité pro osobnostní rozvoj a kdo jiný než studenti by měli být takovémuto místu vystaveni?

Jakým způsobem by měla UK usilovat o získání Klementina?
UK by měla podporovat výstavbu nové NK, ale v takové podobě, aby nová budova pojala všechny fondy, včetně historických, a tak uvolnila místo v Klementinu. Nebo aby NK řešila umístění historických fondů jiným způsobem než jejich ponecháním v Klementinu. UK také musí být jednotná ve svém zájmu a mít jasnou představu, kde chce být nejen v roce 2020, ale i později.

Získá jej?
Já věřím, že ano a to ne z důvodů, že bych chtěl NK Klementinum brát, ale pouze proto, že si myslím, že by byla škoda zbavit centrum města studentského života a vytvořit z Klementina smutnou tichou budovu, na kterou se budeme jen z dálky dívat, tiše ji obdivovat a modlit se, aby nespadla. Smyslem této budovy je obohacovat její uživatele, vracet to, co do ní lidé po staletí nastřádali.

Michal Stehlík

Michal Stehlík

děkan Filozofické fakulty

Jak si představujete podobu a využití Klementina v roce 2020?
Ideálně? Při realizaci stavby nové budovy pro Národní knihovny si dovedu představit výrazné využití pro účely Univerzity Karlovy, samozřejmě při zachování charakteru knihovny. Myslím, že i knihovně by slušelo, pokud by byla Národní a Univerzitní.

Jak se Klementinum může stát jedním z živých center studentského života v Praze?
Větším otevřením. Působením univerzity na jeho půdě. Aktivními studenty.

Co všechno by mohlo studentům a univerzitě nabídnout?
Knihy, studovny, přednáškové sály, prostor pro kulturu… Mnoho.

Jakým způsobem by měla UK usilovat o získání Klementina?
A měla by? Jedna věc je ideál a druhá realita. Věřím více ve spolupráci institucí nežli v anexi…

Získá jej?
Viz má předchozí odpověď. Bez ohledu na můj realistický pohled, i kdybych byl idealistou, křišťálovou kouli nevlastním.

Marek Hilšer

Marek Hilšer

člen Akademického senátu UK a 1. LF UK

Jak si představujete podobu a využití Klementina v roce 2010?
Rozhodně ne jako turistickou atrakci v rukou podnikavců se suvenýry nebo centrum kongresové turistiky, případně sídlo kanceláří institucí, které nikdy neměly ke Klementinu žádný vztah. Tento osud Klementinu hrozí v případě stavby nové budovy národní knihovny a naplňování současné politiky jejího vedení. Ideál je návrat Klementina do lůna Univerzity Karlovy, se kterým byla vždy osudově spjata.

Jak se Klementinum může stát jedním z živých center studentského života v Praze?
Předáním Klementina Univerzitě!

Co všechno by mohlo studentům a univerzitě nabídnout?
Univerzitní knihovnu, přednáškové sály, skvělé prostory pro studentské akce, ale především naději, že by se humanitní obory nemusely tísnit v současných z hlediska kapacity nedostatečných prostorách.

Jakým způsobem by měla UK usilovat o získání Klementina?
Všemi prostředky! Návrat Klementina je legitimní požadavek a jediný způsob jak jej zachránit před komercializací.

Získá jej?
To bude záležet na snaze a úsilí vedení univerzity.

Vlastimil Ježek

Vlastimil Ježek

ředitel Národní knihovny

Jak si představujete podobu a využití Klementina v roce 2020?

Varianta optimistická: Pět let předtím byla otevřena nová budova Národní knihovny v Praze na Letné pro novodobé fondy a služby. V roce 2020 tak bylo možné zcela dokončit revitalizaci Klementina. Do rekonstruovaných prostor se postupně přestěhovaly Historické fondy a služby, Slovanská knihovna, Knihovnický institut a další útvary Národní knihovny. Na základě Smlouvy o spolupráci mezi NK ČR a UK z roku 2008 se na provozu rekonstruovaného Klementina podílí také univerzitní pracoviště, zejména Filozofická fakulta. Někdejší Hala služeb a Všeobecná studovna se proměnily v přednáškové sály užívané Národní knihovnou i fakultami UK, bezmála 4 000 m2 ve čtvrtém patře využívají k výuce i vědecké práci některé katedry FF UK. Obavy z komercionalizace areálu se nepotvrdily. Barokní prohlídková trasa z roku 2002 (knihovní sál, Zrcadlová kaple, Astronomická věž) byla rozšířena pouze o historické sály astronomický a matematický s expozicí dokládající pěstování vzdělanosti a vědy v Klementinu. Spojovací chodby nabízejí částečně stálou a zčásti měnící se expozici o dějinách psaného slova a vědy, připravovanou společně Národní knihovnou ČR a fakultami Karlovy Univerzity. Hotel v Klementinu nevznikl (ani nebyl v plánu), bylo opraveno pouze pět inspekčních pokojů pro ubytování zahraničních hostů NK, jejichž instituce recipročně poskytují stejnou službu ve svých zemích (počet pokojů tak zůstal pod kapacitou obdobného zařízení v Karolinu). Parková úprava klementinských nádvoří umocnila oázu klidu a prostoru pro celkové usebrání…

Varianta pesimistická: Místo nové budovy Národní knihovny byl před pěti lety narychlo dostavěn další depozitář v pražské Hostivaři. Stále větší množství knihovních dokumentů je tak denně převáženo auty do Klementina, kde Národní knihovna i nadále poskytuje veškeré služby. Díky zvýšenému počtu studentů na místa ve studovnách vznikají pořadníky, na objednané tituly se čeká až dva dny. Smlouva mezi NK a UK z roku 2008 zůstala z velké části nenaplněna, všechny prostory využívá provoz Národní knihovny. Nepodařilo se odstranit ani všechna pracoviště, jejichž „komfort“ je v rozporu s BOZP…

Jak se Klementinum může stát jedním z živých center studentského života v Praze?
Viz předchozí odpověď – variantu optimistickou.

Co všechno by mohlo studentům a univerzitě nabídnout?
Dtto.

Jakým způsobem by měla UK usilovat o získání Klementina?
Snahu řešit problém Univerzity vytvořením problému Národní knihovně nepovažuji za rozumnou.

Získá jej?
Pokud budou platit současné zákony, ne. Umíte si představit ředitele Národní knihovny, který by prohlásil Klementinum za nemovitost pro Národní knihovnu nepotřebnou?

Patrik Khudhur

Patrik Khudhur

student Fakulty humanitních studií UK

Jak si představujete podobu a využití Klementina v roce 2020?
To je snadné. Klementinum by mělo zůstat studentům. Při rozhodování o vhodném využití doporučuji pro inspiraci nahlédnout do historie.

Jak se Klementinum může stát jedním z živých center studentského života v Praze?
Možností je nepřeberné množství. Namátkou lze zmínit například pořádání různých seminářů a přednášek. Jde-li o otázku branou v čistě teoretické rovině, mohu také v podobném stylu odpovědět – vytvořte v Klementinu hospodu a životem to tam bude hýřit až do kuropění. To však berte s jistou dávkou nadsázky.

Co všechno by mohlo studentům a univerzitě nabídnout?
Opět, fantazii se meze nekladou – prostory pro výuku, místo, kde se studenti budou shromažďovat a diskutovat o svých názorech nebo třeba útočiště pro různé výstavy. Jde jen o to, aby se „ti nahoře“ dokázali rozumně dohodnout.

Jakým způsobem by měla UK usilovat o získání Klementina?
Pravděpodobně nejlepším řešením je vládě představit konkrétní plány rozumného využití daných prostor. Nevím, proč by se měl stát skálopevně držet něčeho, co mu historicky nenáleží a logicky volá spíše po správě akademickou obcí.

Získá jej?
V nejbližší době pravděpodobně nikoli. Vyjádření vlády zatím podtrhují spíše variantu, že se o Klementinum Univerzita bude dělit se státem.

Stanislav Štech

Stanislav Štech

prorektor pro rozvoj Univerzity Karlovy

Jak si představujete podobu a využití Klementina v roce 2020?
Je třeba odlišit využití širší kulturní veřejností, studenty vůbec (různých VŠ) a Univerzitou Karlovou. Můj názor je, že není v zájmu UK spolknout celé Klementinum – neuživili bychom ho a ani není vhodné pro běžný fakultní provoz. Taky by bylo škoda omezit přístup studentům ostatních škol (nejen vysokých). Bohužel, z Klementina se stala zase jedna mediální monstrbublina, na kterou zkratkovitě reaguje kdekdo a div v tom nevidí klíčový ukazatel rozovje UK nebo jejího úpadku. Domnívám se, že v případě uvolnění budovy Klementina máme slušnou vyjednávací pozici a vztahy jak k MK, tak k vedení NK, které nám umožní rozumně využít kromě již avizovaného 4. patra i případné další prostory na základě seriózní přípravy příslušných odpovědných funkcionářů FF. Jistě si lze představit 2-3 pracoviště se sídlem v Klementinu a dále výukové a studijní prostory s privilegovaným přístupem pro FF.

Jak se Klementinum může stát jedním z živých center studentského života v Praze?
Ono jím už je. Říká to i primátor Bém ve svém majálesovém rozhovoru. A ten to musí vědět, vždyť má okna naproti. Stručně: není to věc majetkových práv nebo nákladných rekonstrukcí. Už teď by šlo jistě dojednat s vedením NK, jaké kulturní akce studentů by šlo v Klementinu realizovat, zda a kde by se dalo vyjít vstříc studentům se zázemím a organizací. Trochu mám problém s tím, jak v tom předraženém a turisticky aseptickém centru studenti něco „oživí“ …

Co všechno by mohlo studentům a univerzitě nabídnout?
To, co současné univerzity nabízet mají: moderní zázemí pro pracoviště (to bude nejsložitější), vhodné výukové prostory, knihovny (to by mělo být nejsnazší) a taky prostory areálového typu, kde by se mohli lidi více setkávat a třeba i organizovat kulturní akce.

Jakým způsobem by měla UK usilovat o získání Klementina?
Tak jak to dělá dosud. Bez velkého humbuku, mediálních výkřiků, nátlakových akcí apod. bude pravidelně monitorovat situaci a vyjednávat se všemi relevantními partnery. Možná rozšířit počet významných aktérů, kteří by o našem zájmu o Klementinum měli vědět – i když to není v jejich „resortu“. Zlepšit by se jistě dala komunikace s Magistrátem.

Získá jej?
Ano, i ne. Ano, protože pevně věřím, že docílíme aspoň částečného využití, které utáhneme provozně a kde bude jasná vazba na dosavadní funkce a zázemí v areálu. Ne, protože jsem přesvědčen, že žádná fakulta nezvládne ekonomicky úpravy, provozní náklady i respektovat omezení památkářů a přitom rozjet bezohledný moderně devastační provoz zahrnující masy studentů. Tohle je můj osobní názor, což neznamená, že bych nechtěl udělat vše pro maximální využití Klementina pro UK.

Luboš Velek

Luboš Velek

zástupce ředitele Ústavu českých dějin FF UK

Jak si představujete podobu a využití Klementina v roce 2020?
Představ o Klementinu v roce 2020 mám několik, od těch optimistických, tj. další využívání objektu akademickou obcí, čtenáři a vůbec kulturní veřejností, až po ty nejpesimističtější, kdy se mi Klementinum zjevuje jako objekt drancovaný turistickým průmyslem a s tímto souvisejícím nejpokleslejším byznysem velmi dobře známým z přilehlých uliček Starého Města pražského a např. i nedalekého kostela sv. Michala, který ještě nedávno spravovala Národní knihovna a její současný ředitel V. Ježek. Vypadá to, že právě nyní „jsou kostky vrženy“ a záleží na univerzitě, odpovědných vládních institucích a vůbec kulturní veřejnosti, zda bude Rubicon překročen směrem k orientálnímu tržišti nebo k zachování oázy klidu a vzdělanosti uprostřed kypícího velkoměsta.

Jak se Klementinum může stát jedním z živých center studentského života v Praze?
Domnívám se, že Klementinum „živým centrem studentského života“ nikdy nepřestalo být. Otázka by měla spíše stát, jak zde tento specifický a k tomuto objektu po staletí patřící život v klementinských zdech udržet! Předpokladem sine qua non je, že studenty z tohoto objektu nevyženeme někam jinam, možná že dokonce až kamsi na periferii Prahy. Dojde-li k tomu, pak Klementinum před turisty a na ně napojenou mafií v podobě pronajímatelů částí tohoto objektu už nikdo nezachrání. Rozhodně nikoli pár medievistů, kteří sem – možná – i nadále podle představ stávajícího vedení NK budou chodit studovat staré rukopisy…

Co všechno by mohlo studentům a univerzitě nabídnout?
Klementinum může studentům a vůbec celé akademické obci, tj. i univerzitním učitelům, nabídnout to, co dnes tolik postrádají a co se dosud jevilo jako neřešitelný problém: katastrofálně se nedostávající prostory nezbytné pro další rozvoj UK. Studenti by zde nalezli nejen možné posluchárny (či spíše seminární místnosti), učitelé dnes již prakticky neexistující pracovny, ale třeba i reálně neexistující centrální knihovnu UK. Klementinum využívané intenzivně studenty a učiteli různých fakult by pak mohlo nadále plnit tolik potřebný průsečík a svorník pro celou univerzitní obec, která se čím dál více rozpadá do navzájem uzavřených světů jednotlivých fakult. Zkrátka jedním slovem staronový kampus, který Klementinum zachová jeho původnímu účelu, udrží studenty v centru městu a vyřeší palčivé problémy všech okolních fakult (filozofické, právnické, pedagogické, sociálněvědní a možná i přírodovědecké aj.).

Jakým způsobem by měla UK usilovat o získání Klementina?
Domnívám se, že by se UK (a tím nemyslím pouze její nejužší vedení) v první řadě měla rozhodnout, zda Klementinum chce, a pokud ano, tak pak o něj bojovat všemi dostupnými prostředky: jednáním s NK, jednáním s vládou a ministerstvy, využitím tlaku veřejného mínění a vůbec kulturní obce, nejrůznějšími nátlakovými akcemi (petice, happeningy, majálesy, demonstrace…). Otázce „jak“, by však měla předcházet otázka „proč“: protože se jedná o objekt určený primárně univerzitě, využívaný univerzitou k výuce bezprostředně až do roku 1945, v podobě quasiuniverzitní knihovny pak až do dnešních dnů. Přitom mějme pořád na zřeteli, že šance uvolnění tak rozlehlého objektu a v bezprostřední blízkosti celé řady fakult se nemusí už nikdy opakovat!

Získá jej?
Doufám, že ano, alespoň jeho podstatnou část. Záleží však v první řadě na akademické obci, aby dokázala zaujmout jasně formulované stanovisko, a zejména na vedení UK, které by Klementinum mělo přestat vnímat jenom jako pravděpodobné „problémy“ (kolem získání, případné rekonstrukce atd.) a naopak by v něm mělo vidět rozvoj četných fakult a především prospěch dlouhých generací studentů a učitelů. Univerzita – a nedaleké Karolinum je toho dokladem – zároveň dokáže citlivě uchránit kulturněhistorický charakter objektu mnohem lépe než kdokoli jiný a současně přispěje k uchování normálního života v centru Prahy. A to není málo!

Adam Křístek

Adam Křístek

absolvent Právnické fakulty (2005)

Jak si představujete podobu a využití Klementina v roce 2020?
Klementinum, a to celé, by i v r. 2020 mělo sloužit v první řadě studentům. Bylo tomu tak ostatně i v r. 1920, 1820, 1720, 1620. Po většinu té doby zde byla cílevědomě budována též veřejná univerzitní knihovna. Tyto vstupy dle mého názoru musí definovat i budoucí využití. Nejde o nějaké staré haraburdí či „zatuchlost“.
V Klementinu minulost totiž stále žije, což je pro památku vždy největší deviza. VIP kongresové centrum, nějaká musea a podobné atrakce by pak byly z hlediska autentické živosti Klementina doslova hrobem, stačí se podívat do Karlovy ulice.

Pokud nebudou rozpočtové prostředky na novou knihovnu, pak by i v r. 2020 mělo Klementinum fungovat jako dnes – tedy jako univerzální veřejná knihovna se studovnami a sklady pro nejvíce žádané tituly, což je, jak se nad vší pochybnost ukazuje, proveditelná varianta.
Je nutné zde za každou cenu udržet především studenty, pokud možno co nejširšího spektra oborů. To bude prospěšné nejen pro Klementinum, ale i pro střed města, jako malá kompenzace jednosměrné orientace na turistický byznys téměř všude v jeho okolí.

Jak se Klementinum může stát jedním z živých center studentského života v Praze?
Tím je už dnes. Budoucí minimální varianta se rovná dnešní situaci (především, pokud by se knihovna nestěhovala). Stačí, když se ve zkouškovém projdete studovnou a pozorujete, co tam mají uživatelé za materiály. To je skutečně festival všech oborů. Z nezanedbatelné části se jedná také o knížky vlastní, prostě se tu dobře studuje a sklady knih k tomu ani nejsou nezbytně nutné. Jako místo sociálních kontaktů je Klementinum nenahraditelné. Jeden starší kolega jej považuje navíc za nejerotičtější místo ve městě. V případě vyklizení nynější knihovny by zbyly rozsáhlé prázdné sklady novější literatury, ve 30. letech zcela přestavěné křídlo dnešní STK atd., tj. prostory, se kterými lze poměrně volně pracovat. Lze si zde dobře představit sídlo různých kateder či celouniverzitních pracovišť, zejména knihoven, obnovení stavu před 60 lety – tedy obnovení poslucháren apod. Koleje by tu asi už ani nešlo obnovovat, ale bylo by to půvabné.

Co všechno by mohlo studentům a univerzitě nabídnout?
Má potenciál stát se uzlovým bodem univerzitního minikampusu, kterému můžeme říkat Staré Město. Univerzita sem prostě patří. Z hlediska umístění Karolina a dalších budov v Celetné, hlavní budovy FF, PF, a dalších, je poloha Klementina ideální. Poloprázdné Klementinum může univerzitě nabídnout rozsáhlý prostor, který lze tvořivě adaptovat. Může posílit vědomí historické kontinuity, která jde staletími, nabídnout prostor, kde se psaly české dějiny a především dějiny samé Karlovy univerzity, stejně jako v Karolinu. Kromě zřejmých věcných přínosů (plocha, umístění) je tak velice důležitá i rovina symbolická.

Jakým způsobem by měla UK usilovat o získání Klementina?
Měla by aktivněji a sebevědoměji vstupovat do veřejné debaty a zároveň se nespokojit s pár odřezky koláče, dlouhodobě nejistých. Univerzita, vzhledem k historii Klementina, tu má obrovskou morální odpovědnost bez ohledu na současné vlastnické či jiné vztahy, ty jsou zcela podružné. Bez toho jde o majetek státu. Není tu vhodné ani důstojné uplatnit zásadu „lepší vrabec v hrsti než holub na střeše“. Pokud by objekt nynější knihovna z valné části vyklidila, má jej univerzita nárokovat.

Získá jej?
Ano. Pokud bude dnešní knihovna s většinou svých fondů vyklizena, tak neexistuje jiná ospravedlnitelná možnost.



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.