Král Majálesu Dejdárek XX.: Fanynky po mně nešílí

20. 5. 2009 Autor: Rubrika: Rozhovor žádné komentáře

Jaká bude roční vláda krále studentů Dejdárka XX.? Nejen o tom, ale i o Inventuře demokracie, studentském klubu a plánované návštěvě Madeleine Albright jsme si povídali s novým Králem Majálesu, Dejdárkem XX.

Dejdárek, král Majálesu 2009

Král Majálesu dostal originální „biokorunu“

Foto: Martin Kolář (UK media)

Jak bys zhodnotil letošní pražský Majáles?
Moc jsem si ho užil, jsem spokojený, byla to super akce. Jen mi bylo líto, že jsem na začátku nestihl skupinu Sto zvířat. Co s týče organizace, měl bych jednu výtku, a to chybějící odpadkové koše. Zbyl tam po nás strašnej bordel, slyšel jsem pak spoustu stížností.

Jakožto nový Král Majálesu jsi byl korunován opravdovým uměleckým skvostem. Jak se ti ekologická koruna líbila?
Byl jsem z ní trochu rozpačitý… (smích) Ne že by se mi nelíbila, esteticky to byl dobrý nápad, navíc jsou mi všechny biověci blízké. Ale ta koruna byla zoufale nepraktická. Teď ji mám ale pověšenou ve skříni…

Jak dlouho jste s družinou nacvičovali choreografii, kterou jste pak předvedli na pódiu?
Strašně krátce! Dva dny předtím jsme měli koncert za nezávislé mediální rady, takže jsme tomu věnovali dva dny a možná ještě chvilku předtím. Ale třeba ten freestyle jsme si nesjeli ani jednou. Jsem ale rád, že všechno nakonec vyšlo.

Byl jsi v tom případě nervózní?
Oproti koncertu to už byla dávačka. S protikandidátem Honzou jsme se znali a tak různě se hecovali. Bylo to milé setkání.

Co bylo hlavním důvodem přihlásit se do královského klání? Propagace Inventury demokracie nebo i recese?
Kdyby to nebyla i sranda, nešel bych do toho. Recese a šoumenství se mi na Majálesu právě líbí. Na druhou stranu by mi připadalo málo, kdyby za tím nebylo ještě něco víc. Přihlásil jsem se hlavně kvůli Inventuře demokracie, nejen kvůli sobě.

Máš dojem, že některý z minulých králů Majálesu zvládl něco změnit?
Myslím si, že si vybrali příliš složitá témata. Sledoval jsem loňského kandidáta Klementina II. a předtím Martina Palána neboli krále Kampusáka. Myslím si, že není v silách studentů pohnout s Klementinem ani s kampusem. Přínosem ale bylo, že se téma dostalo do veřejného prostoru, kde se o něm dá diskutovat. Ale jinak se mi zdálo, že v tom byli takoví osamocení.

Já jsem to udělal obráceně, nabalil jsem na sebe lidi, kteří už něco dělají a své projekty potřebují zmedializovat. Proto si myslím, že naše projekty realizovatelné jsou.

Nového krále korunoval rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl

Foto: Martin Kolář (UK media)

Někteří se měli chuť sejít s Pavlem Bémem. Co ty?
No… schůzka je domluvená a já na ni půjdu jen když bude nejhůř.

Nechce se ti tam?
Moc ne. Pavel Bém je mi nesympatický, je to ale čistě osobní. Asi si spolu moc nesedneme… V rámci vyjednávání kvůli studentskému domu by bylo lepší, kdybych se schůzky nezúčastnil.

Změnilo se něco v tvém „královském“ životě od majálesového večera?
Asi nic moc. Kromě toho, že se zase můžeme věnovat práci, vrátit se k projektům a snažit se je popohnat, se nic nezměnilo.

Na Majálesu jsi prohlásil, že tenhle rok bude rokem studentů. Jak moc vážně jsi to myslel?
Smrtelně vážně. Naše generace je myslím už trochu jiná, není už tak zatížená komunismem a je daleko sociálnější. Už nám tolik nejde o úspěch, o individuální profit. Jsme spíš děti Facebooku, víc vyhledáváme kontakty, chceme být v partě. A tak si myslím, že by naše generace měla dostat nějaký nový program, nějaký „drajv“, o který se bude moct opřít a na který bude reagovat společnost i politici. Aby nás opravdu bylo slyšet. Aby si řekli: Aha, pozor, tady je někdo, kdo má vlastní povědomí, kdo chce s tímhle státem a společností něco udělat. Kdo není se všim spokojený. Neměl by to být manifest, spíš prostor k otevřené diskusi.

Což je právě Inventura demokracie. Jakou v ní vlastně hraješ roli?
Jsem členem happeningové skupinky. Snažíme se naši činnost uměleckým způsobem prezentovat veřejnosti a studentům.

Inventura demokracie si mimo jiné klade za cíl přimět politiky „napravit čtyři legislativní absurdity“ – poslaneckou imunitu, neprůhledný lobbing, mediální rady závislé na politicích a přílepky k zákonům. Myslíš, že je opravdu reálná šance tento úkol splnit?
Rozhodně nejsem tak naivní, abych si myslel, že si politici – zvláš’t teď při krizi a mezinárodní ostudě – sednou a řeknou: Tak dobře, studenti, schválíme vám tohle i tamhleto. V některých bodech je ale hezky nakročeno, zákony jsou a pokud se k tomu podaří politiky dokopat, může se docela dobře stát, že něco projde – třeba omezení imunity. Tomu bych věřil. Ale hlavně čekám, že se o všem začne víc mluvit, že si politiky budeme moci určitým způsobem kontrolovat. V tom vidím sílu demokracie. Demokracie přece není stav vládnutí, je to proces.

Jak jste s politiky komunikovali?
V rámci Inventury obchází politiky debatní skupinka, natáčí s nimi rozhovory a snaží se je dotlačit k tomu, aby něco udělali. Druhá věc je debatní cyklus – třeba z loňského listopadu vždycky se zamyšlením nad nějakým filmem na různých vysokých školách. Podobný cyklus s jinými tématy se plánuje letos na rok 2009. Chtěli bychom sezvat osobnosti, které mají co říct, a napsat pak prohlášení, které se pošle politikům.

Dejdárek baví publikum

Foto: Anna Krýslová (UK media)

Kdyby se měl splnit jen jeden ze čtyř „dárků“, který by to podle tebe měl být?
Asi způsob obsazování mediálních rad. Že mají poslanci imunitu, budiž. Není to takovej průšvih, jako když jsou veřejnoprávní sdělovací prostředky prodlouženou rukou Poslanecké sněmovny.

Nechtěl by ses sám vrhnout do politiky?
Zaplaťpánbůh na to nemám věk ani zkušenosti! Ale v budoucnu na komunální úrovni určitě. Člověk tam dělá konkrétní věci pro konkrétní lidi. A pokud to nevoře, tak to musí být práce hrozně zajímavá. Vylepšovat místo, ve kterém člověk žije, by mě bavilo hodně.

Co návštěva Madeleine Albright, není to vtip?
Není, bylo by to v rámci cyklu debat, jeden večer by mezi nás zavítala. Sice se to vyjednává asi přes deset lidí, ale jsem optimistický.

Kdy se tyto přednášky budou konat?
Někdy kolem sedmnáctého listipadu.

Bude se otvírat studentský klub. Proč myslíš, že je důležité ho mít?
Hodně tu chybí. My jako univerzita máme aspoň kliku, že jsme rozprostření po městě a máme kam jít. Byl jsem tři roky na Přírodovědecké fakultě, když jsem sociologii studoval spolu s demografií. Na Albertově nebylo kam jít. Když skončila škola, mohli jsme maximálně tak posedět na chodbě.

Bylo by fajn, kdybychom víc zůstávali ve škole a k tomu by mohl dobře posloužit studentský klub. Myslím, že to komunitu studentů hodně stmelí.

Ještě k Majálesu. Už tě někde přepadly šílené fanynky?
Ne. Jen když projdu menzou, tak se občas někdo otočí.

Měl jsi dostat nějakou výhru. Stalo se?
Měl jsem dostat 5000 korun. Asi na to, abych poplatil ty faktury za telefon… Zatím jsem je nedostal – snad spíš proto, že jsme se s pořadateli zatím nebyli schopni potkat (smích).

Čtěte také

Vše o letošním Majálesu – fotky, reportáže, rozhovory…



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.