Marek Kopeć: Klementinum knihovně vystačí
Skupina studentů architektury na Akademii výtvarného umění (AVU) dokázala, že Národní knihovna nové sídlo nutně nepotřebuje. Klementinum by podle nich po vhodné přestavbě mohlo pojmout více knih, než budova navržená architektem Kaplickým. Práce zapůsobily i na ministra kultury Jehličku, který po jejich shlédnutí rozhodl, že Národní knihovna v Klementinu zůstane. O tom, jak a proč se studenti ke svým závěrům dostali, jsme diskutovali s jedním z nich.
Jaké vlastně bylo přesné zadání té ročníkové práce?
Zadání znělo „Budoucnost Národní knihovny v Klementinu“. Naším cílem bylo ukázat zda a případně za jakých podmínek je možné ponechat knihovnu tam kde je nyní. Přijde mi, že si pan ředitel Ježek se současným vedením knihovny vůbec neprověřoval, co všechno by se s budovou Klementina dalo udělat.
Proč jste se do toho projektu vůbec pouštěli?
Impuls vyšel od profesora Přikryla. Když si přečetl článek v Babylonu (Skansen a disneyland v Klementinu, Babylon 04/2007 [PDF]), začal se zabývat tím, co se stane s Klementinem po postavení nové budovy knihovny. Upozornil nás studenty na to, co všechno historické budově hrozí. Ostatně, dodnes nikdo neví, kdo vyhrál konkurz na projektanta na rekonstrukci Klementina, která by následovala stavbu nové budovy.
Byla připravena dosti podrobná dokumentace využití jednotlivých prostor. Náhodou jsem kousek tohoto projektu viděl a dost mě to vyděsilo. Byly tam navrženy dvoupatrové podzemní garáže, kongresové sály, několik kanceláří a galerií, které měly vzniknout jen proto, že tam prostě zbyl nějaký prostor. Možná to trochu zní jako spiknutí ze strany vedení NK. Spíše si ale myslím, že je to jejich hloupost Té se nelze divit. Člověk přeci těžko věří projektům, které vede člověk, který se zasloužil o osud kostela sv. Michala.
Profesor Přikryl se podílel na petici akademiků (více zde) za zachování Klementina, která byla bohužel mediálně zcela špatně interpretována. Bylo z ní vytrženo jen několik hesel. Veřejnost se pak radikálně rozdělila na dva proti sobě stojící tábory a každý kdo přišel s jakoukoli, byť i konstruktivní připomínkou, byl automaticky označen za nepřítele Kaplického.
Do Klementina se vejde víc, než se obecně myslí
Myslíš si tedy, že se spor o novou budovy NK až příliš vyostřil?
Ano, i když to byla především vina médií, která se vždycky snaží z problémů vyjmout jen to, co je pro ně zajímavé. Úroveň zájmu médií přirozeně dost souvisí s celkovou situací v Praze. To lze ilustrovat podobně nesmyslným projektem, kterým je návrh magistrátu na zrušení Masarykova nádraží.
Byl tedy návrh ročníkové práce na budoucí využití Klementina určitým protestem proti plánovaným úpravám?
Protest to rozhodně nebyl. Šlo o pouhé prověření možností, které nabízí budova Klementina a co se s tímto prostorem může nebo nemůže udělat. Chtěli jsme pouze poukázat na to, že je třeba více o budoucnosti takto významného domu přemýšlet. Obecně můžeme říci, že původní soutěž na novou budovu byla špatně připravena. Bylo to politické gesto nebo spíš egoistická touha určitých lidí.
K čemu jste tedy nakonec dospěli?
Všechny projekty, které studenti zpracovali, dospěly k závěru, že umístění knihovny v prostorách Klementina je reálné. Prostorové kapacity jsou dostatečné a v případě radikálnějších úprav dokonce i kapacitně překonají Kaplického projekt.
Užitná hodnota objektu je zásadní
Nebyla by ale tak zásadní přeměna Klementina problematická z hlediska památkové péče?
Zde je důležité si uvědomit, že každý památkově chráněný objekt má hodnotu sám o sobě, řekněme jako umělecké dílo. Ale současně má také hodnotu užitnou a když se podíváme do zahraničí, tak v zemích, kde se intenzivně architekturou zabývají, a kde se naslouchá odborníkům, jsou schopni ze starých baráků v centru města vytvořit moderní domy. A to s tím, že je méně nebo více přestaví tak, aby zachovali jejich užitnou hodnotu. Ta je z určitého pohledu možná i důležitější než hodnota objektu jako takového. Nemůžeme přece zakázat, aby se zbourala byť jedna z původních zdí. Je potřeba se soustředit na to, aby město fungovalo. Bylo by špatně z něho vybírat jakési třešničky. Město se především musí brát jako celek.
Jsou tedy i radikálnější návrhy na zásahy do Klementina v současnosti proveditelné?
Já si myslím, že tam není žádný obzvláště radikální návrh. Jediné, co se dá označit jako výrazný zásah, je, že několik návrhů jde hluboko do podzemí. Ale žádný projekt nemění zásadně charakter Klementina. Je tam několik principů různých vestaveb a dostaveb, ale jsou tam i návrhy, které zcela zachovávají současný stav, jen by budovu očistili. Také v těchto případech je kapacita budovy dostatečná. Už za První republiky při přestavbě Klementina projekt počítal s uložením 2,5 milionu svazků v podkroví. I při této představě je jasné, že prostorový problém v Klementinu není.
Pořád se mluví o tom, že se do této budovy nedá vměstnat moderní provoz. To je naprostý nesmysl. Naopak důslednou prací s těmito prostory se dá docílit vytvoření daleko atraktivnějšího a cennějšího prostředí než v některých nových knihovnách. Teď nikterak nenapadám projekt pana Kaplického.
Co vlastně říkáš na Kaplického projekt?
Kaplického projekt je velice zajímavý z estetického hlediska. Z provozního hlediska je tam několik věcí, které mě překvapují. Třeba fakt, že tam není studovna mi připadá jako zásadní nedostatek. Ale nechci to nikterak soudit.
Sklad nevadí ani v podzemí, ani daleko od výdeje
Co říkáš na argument, že v případě přestavby Klementina by se značná část fondů musela odsunout do depozitářů třeba i daleko od Prahy?
To vůbec není pravda. V našich projektech jsme počítali i s umístěním kompletního objemu do prostor Klementina. Ale i kdyby tomu tak nebylo, nebude to tolik vadit. – Když se podíváme do světa, tak najdeme fondy umístěné na nejrůznějších místech. V Londýně je depozitář 300 km za městem. Ve Finsku jsou knihovní fondy pod mořem, takže například argument s povodní je technicky snadno řešitelný. V Praze se dováží z depozitáře v Hostivaři 70 až 100 knih denně. Na to stačí jedno osobní auto. Argument s nárůstem dopravy v centru tedy také neobstojí.
Takže ty osobně vidíš také budoucnost Klementina v jeho přestavbě a dalším využití pro potřeby Národní knihovny nebo si dovedeš představit i jiný způsob jeho využití?
Samozřejmě si dokážu představit využití Klementina i jiný účel. Myslím si však, že jediný správný účel je nechat tam knihovnu. Zabýval jsem se tím dlouho, a to mě určitě ovlivnilo. Ale myslím si, že knihovna je ideální náplň pro tuto budovu. Zvažovali jsme i variantu, že by tam mohla být umístěna univerzitní knihovna a budova by připadla Karlově univerzitě. Ale mám takový pocit, že univerzita o to zájem nemá.
Rekonstrukce takového prostoru, jakým je Klementinum, se dá udělat velice zajímavě a sexy. Ale to je v současné době bohužel za horizontem chápání lidí, kteří o tom rozhodují.
Čím to je?
Myslím si, že lidé kteří o tom rozhodují, nemají potřebnou kvalifikaci. Obecně se v dnešní společnosti málo naslouchá odborníkům. Tlak developerů je navíc tak silný, že zastupitelé vlastně mnohdy ani nevědí, koho zastupují. Proto se pořád objevují nějaké „hurá-akce“, jako již zmíněný návrh na zrušení Masarykova nádraží nebo přestavba nákladového nádraží Žižkov. Tam se radnice Prahy 3 zhlédla v pařížské La Défense a rozhodla se, že to zopakují na Žižkově. Přitom k tomu nemají dostatečné podklady a konzultacemi s odborníky se také netrápí. To na mě působí jaké velikášské gesto, kterému nerozumím. Pak jsou tu ovšem ještě ti, kteří to dělají čistě pro peníze.
Vystěhovávat univerzitu z města je špatná cesta
Jaké ohlasy měly vaše ročníkové práce?
Ohlasy byly značné. Těžko říct, zda dobré, nebo špatné. Ale myslím si, že to na několik velice důležitých lidí značně zapůsobilo a v celé věci jsem optimistou. Doufám, že se podaří zachovat Klementinum jako kulturní instituci a že v něm zůstane i nadále knihovna.
Zmiňoval jsi, že jste zvažovali i možnost využít Klementinum pro UK. Jak vidíš budoucnost Karlovy univerzity ve vztahu ke Klementinu? Jak se díváš na rozvoj školy, která má 160 adres, 50 000 studentů a 17 fakult? Je pro to v Praze vůbec dostatek prostoru?
Neznám podrobnosti, abych mohl celou situaci dobře komentovat, ale rozhodně si myslím, že by se měla Karlova univerzita rozvíjet směrem do centra města a ne naopak. Prostoru je v Praze spoustu, záleží pouze na vůli. Pokud by univerzita chtěla a magistrát tomu byl nakloněn, pak nemůže nic bránit tomu, aby se univerzita rozvíjela v centru Prahy. Vystěhovávat takovéto instituce z centra města je podle mého názoru špatná cesta. Je to nevratný krok, který každému městu velice uškodí. Studenti narozdíl od turistů ve městě žijí. To není vůbec argument vůbec namířený proti turistům, koneckonců se také jezdím dívat do ciziny na jiná města. Ale udělejme si srovnání: když člověk přijede třeba do nějakého italského města, cítí, že se v tom městě opravdu žije.
Co si myslíš, že by se mělo v Praze stát, aby Klementinum zůstalo knihovnou?
Asi to není úplně téma pro masy, vždyť kolik procent lidí chodí v Praze do knihovny? Věřím ale, že lidé se vždy ozvou, když se jedná o důležité veřejné otázky. Myslím si, že to je především téma pro odborníky a celý problém by se měl daleko více konzultovat s nimi. Tím nechci říct, že bychom to měli dělat jen my z AVU. Hlavní je, aby se celá věc řešila především z odborného hlediska.
Kolik by tedy nová Národní knihovna v Klementinu vlastně stála?
Opravdu nevím kolik, by to stálo. Ale myslím si, že by to bylo opravdu levné, že by se to extrémně vyplatilo… (smích). Nic jiného k tomu opravdu už nemůžu říct.
Martin Palán
Čtěte také
Klíčová slova
Akademie výtvarného umění, Klementinum, Národní knihovnaHodnocení
(4 hlasů, průměrné hodnocení 3.75)
Ukládám ...Související články
Sdílej článek
Medializace ročníkové práce a jejího fatálního nepochopení ministrem je velmi tristní a nebezpečná. Daří se totiž přesvědčovat veřejnost, že Klementinum se dá pro knihovnu 21. století reálně využít. Studenti však měli zcela volné zadání, neregulované žádnými památkářskými normami ani požadavky knihovny a šlo jen o čistě teoretickou, na ničem stojící práci, nacvičování architektinické vize a její artikulace. Nikdo si nemůže myslet, že by rekonstrukce Klementina mohla být budoucností NK. Proč by taky měla být. Knihovny (a archivy, depozitáře…) jednadvacátého století mají hypermoderní chlazené depozitáře většiniou někde za městem, kam se badatel za celodenním studiem rád potáhne, neboť ho tam čeká profesionální zacházení jak s ním, tak hlavně s knihovnickým materiálem. O vyskládaných knihách na chodbách Klementina se to říct nedá. Neprezentujme tedy studentské vize jako možné řešení miliardové situace jedné z nejdůležitějších kulturních a konzervačních institucí u nás. Pokud si studeti ateliéru prof. Přikryla vážně myslí, jak ředitele NK a architekta Kaplického znemožní a natřou jim to, pak se při jejich budoucích zásazích do městského prostoru máme na co těšit.
reagovat
nemej ukvapene zavery kolego: vetsina navrhu z AVU pocita s rozvojem depozitare v Hostivari! precti si ten rozhovor poradne…
reagovat
Samozrejme ze zustane, i tak se poustime do nebezpecnych vod.
reagovat
co je na tom nebezpecneho? dat dílčí sklad pod zem? v povodnove oblasti? zkušenosti z Helsinek to ale zdá se vyvracejí…
reagovat
Pane Zikmunde pokud se domníváte že naším záměrem bylo znemožnit pana Ježka a Kaplického, potom se já musím domnívat že se záležitostí zabýváte jen okrajově. Nebezpečí o kterém píšete se skrývá jinde. Zároveň Vás musím ujistit že myslet si může každý co chce a my si myslíme ,a jsme přesvědčeni, že knihovna do Klementina patří.
Poznámka o na ničem stojící práci je směšná, během naší práce proběhlo 12 mimořádných přednášek se špičkovými odborníky zabývajícími se knihovnami ze všech hledisek a proběhlo mnoho exkurzí do zdejších i zahraničních knihoven.
Takže doporučuji problematiku důkladně nastudovat, nejlépe v hypermoderním, dobře chlazeném depozitáři za městem.
reagovat
A mohu si já myslet, co chci, a být přesvědčen, že nová NK do klementina nepatří?
reagovat
Kdo někdy navštívil moderní knihovnu srovnatelného zaměření, tak musí zřetelně vidět, že udržování Klementina a externích skladů je nesmyslné. Kapacita a vybavení současné knihovny považuji za nedostačující, podmínky pro práci nejsou dostačující. Do uvolněných prostor po knihovně by bylo možno přesunout jiné části UK.
K diskuzi ke studentským pracem odkazuji na následující článek, který též trefně komentuje postup pražského magistrátu: http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-blob-jako-katalyzator-dusevni-nemoci-f6t-/p_spolecnost.asp?c=A080804_181154_p_spolecnost_wag
reagovat
Marku: prezentuješ sice zajímavý rozhovor, ale na druhou stranu: zaprvé zakrýváš fatální selhání pražškého magistrátu s Bémem v čele, a zadruhé propaguješ zpátečnickou variantu, která není vůbec ve prospěch studentů a ostatních, kteří mají zájem v knihovně studovat.
reagovat
Navíc bych rád upozornil na následující poněkud opomenutou věc. Pořád se bavíme o nové budově, samozřejmě národní kulturní dědictví na prvním místě, o tom žádná; ale bude s novým řešením (ať tím, či tím) taky nový personál? Že všeobecnou studovnu vede bývalý marx-leninista, doktor rozhodnutím strany, mi nepřijde úplně vhodné pro fungování knihovny 21. století.
reagovat
To L. Zikmund: nový personál by určitě k nové budově hezky pasoval, ovšem otázka je, zda by i ty peníze za odvedenou práci byly „nové“, tím myslím za ten stejně mrzký peníz se tam příliš mnoho svěžích tváří nepožene..
Jinak souhlasím s tím, že revitalizace Klementina není dostačujícím a alespoň generaci trvajícím řešením.. Jako uživatele s možností srovnání fungování jiných knihoven by mě potěšilo přijetí návrhu pana Kaplického (nebo kohokoliv jiného), hlavně aby se k nám knihy dostávaly rychleji než za 2 hodiny..
reagovat
Budoucnost Národní knihovny nelze založit na rekonstrukci Klementina
Podle loňského průzkumu má každý dospělý obyvatel Česka ve svém bytě v průměru 274 knih. České domácí knihovny mají dlouhou tradici a jsou výrazně větší, než je tomu například v Polsku nebo Německu. Skutečnost, že téměř každý z nás má doma knihovnu, zřejmě svádí k tomu, aby se snadno vyslovovaly kategorické soudy o tom, kde by Národní knihovna měla či neměla být umístěna, jak by měla být velká, jak by měla být organizována či zda by se měla vůbec stavět. Vyjadřují se památkáři, ředitelé galerií, architekti, politikové, novináři, profesoři či studenti. Jedním z často uváděných argumentů je, že novostavba Národní knihovny je zbytečná, protože současné sídlo v Klementinu bude po vystěhování Státní technické knihovny zcela postačující. Na první pohled se zdá, že se jedná pouze o kapacitní problém s uložením sbírky knih, ale skutečnost je mnohem složitější. Klementinum bylo jezuity budováno několik staletí především jako vzdělávací instituce a administrativní centrum české jezuitské provincie, nikoliv však pro účely knihovny. Barokní Klementinum je rozlehlé, krásné, dopravně dostupné a má svého přirozeného genia loci. Není ale v dlouhodobém horizontu vhodné pro provoz Národní knihovny v 21. století.
Může být jezuitská kolej národní knihovnou pro 21. století?
Knihovna je složitý a výkonný systém, který obsluhuje 30 000 registrovaných a další statisíce neregistrovaných uživatelů. Knihovnu ročně fyzicky navštíví až 600 000 uživatelů a více než 7 milionů virtuálních návštěvníků využije další služby v prostředí webu knihovny. Výpůjční systém eviduje ročně téměř 700 tisíc výpůjček knih a dalších dokumentů, z nichž je téměř polovina studována v knihovně. Knihy je nutno ve věčném koloběhu vyhledat, dopravit k uživatelům, přechodně skladovat a nakonec vrátit opět do skladů. Vše musí být zaevidováno a pod stálou kontrolou, aby nedocházelo ke ztrátám a časovým prodlevám. Roční přírůstek knihovny v rozsahu 90 000 svazků musí také být průběžně zpracován, projít zpracovatelskými linkami a uskladněn ve skladištích. Provoz velké knihovny je náročný na organizaci, logistiku a vyžaduje celou řadu speciálních technických zařízení. Nelze ho nijak srovnávat s několika metry knih, které máme doma v pokoji, ale ani s provozem muzea, galerie či památek, které jsou zpřístupňovány veřejnosti formou volně přístupných expozic.
Klementinum je druhý největší komplex historických budov v Praze po Pražském hradu. Na druhé straně platí, že součástí Klementina je velké množství objektů, které nejsou majetkem či součástí knihovny, např. tři kostely, nebo také prostor, které nelze využít pro provoz moderní knihovny, např. Zrcadlová kaple, historická barokní knihovna, matematický sál a další. Podstatnou část Klementina netvoří pouze stavby, ale také pět rozlehlých vnitřních nádvoří. Jednotlivé bloky obklopující nádvoří jsou tvořeny širokou chodbou, na kterou navazuje řada vzájemně oddělených místností. V prvním, druhém i třetím podlaží mají místnosti klenby s vysokými stropy často zdobenými freskami. To vše značně omezuje efektivní využití prostor pro potřebu knihovny.
Každá moderní knihovna má tři základní typy prostor – prostory pro uživatele, sklady pro sbírky a pracoviště. Tyto prostory mají mezi sebou řadu funkčních vazeb, musí být vzájemně odděleny ale současně dobře propojeny, aby knihovna fungovala jako jeden celek. Tento princip není možné v dispozici historického Klementina realizovat, což je příčinou celé řady provozních problémů a limitů. Provozy knihovny jsou rozmístěny v kruhu kolem jednotlivých nádvoří a nelze je vzájemně propojit. Dochází tak k narušení přirozených provozních a funkčních vazeb a znesnadňuje se každodenní provoz knihovny.
Skladování knih – kam s nimi?
Současná skladovací kapacita Klementina představuje maximálně 2,5 mil. knihovních jednotek a po vystěhování Státní technické knihovny nepřekročí 3 mil. svazků. Tuto kapacitu nelze zvýšit například použitím jiných typů regálů, protože to neumožňuje prostorová dispozice a nosnost stropů. Jedinou možností je buď výstavba nového skladovacího objektu na některém z nádvoří nebo výstavba podzemního skladu. První varianta je zjevně nepřijatelná z hlediska památkové péče – znamenala by razantní a nevhodný zásah do původní barokní dispozice. Druhá varianta je realizovatelná jen za cenu vysokých rizik. Klementinum je umístěno cca 100 metrů od koryta Vltavy v záplavové zóně. Vybudování podzemního skladu v tomto prostoru je sice technicky možné, ale za cenu mimořádně vysokých finančních nákladů a navíc by neodstranilo všechna rizika zaplavení v případě extrémních povodní nebo selhání techniky či lidského faktoru. Jestliže vnímáme sbírky Národní knihovny jako unikátní archiv či paměť národa, je nutno upozornit na příklad archivního zákona, který výslovně zakazuje umístění a výstavbu archivů v oblastech ohrožených záplavami. Činnost Národní knihovny sice nepodléhá archivnímu zákonu, ale bylo by absurdní, aby veřejné prostředky byly investovány do takto rizikového řešení.
Mikroklima skladů knih v Klementinu je nevhodné pro trvalé uchování knihovních fondů, neboť urychluje proces stárnutí dokumentů. Skladovací kapacity byly vybudovány ve 20. a 30. letech minulého stolení při rekonstrukci realizované architektem L. Machoněm. Tyto prostory byly převážně umístěny v podkroví, kde nelze zajistit odpovídající podmínky mikroklimatu. Pokud by Národní knihovna zůstala trvale umístěna v Klementinu, bylo by nutno tyto prostory stavebně přebudovat a provozovat nákladnou klimatizaci.
V Klementinu je umístěna nejaktuálnější literatura, ostatní fondy knihovny jsou skladovány v depozitáři v Hostivaři s kapacitou 4 mil. svazků. Mezi Klementinem a Hostivaří je celý rok, pět dnů v týdnu v provozu kyvadlová doprava, kterou se přepravují nově expedované knihy, vrácené knihy, knihy určené pro zpracování, restaurování nebo zkatalogizované knihy. V průměru se každý den přepravuje více než 300 sv. v obou směrech, což je ročně na 150 000 svazků v pohybu po Praze. Každý šestý půjčený svazek musí být dopraven uživatelům z Hostivaře a zpravidla se jedná o větší formáty vázaných novin a časopisů. Navíc je ročně jednorázově přesouváno z Klementina do plnící se Hostivaře kolem 50 000 svazků starších vydání, která uvolňují v Klementinu místo novinkám. Tento provozní model je finančně a provozně náročný, neekologický, ale hlavně nevýhodný pro uživatele, kteří mohou získat objednanou literaturu nejdříve za 24 hodin, ale často i později. S rostoucím přírůstkem bude stále narůstat podíl knih, které budou složitě přepravovány mezi Klementinem a Hostivaří. Soustavná manipulace a stěhování knihovních fondů je také příčinou jejich rychlejšího opotřebení, což následně přináší zvýšené náklady na opravy a restaurování.
Základní formou nabídky knih a časopisů moderní knihovny je jejich umístění ve volném výběru tak, aby si sám čtenář mohl vybrat, co potřebuje. V nové budově je plánován volný výběr v rozsahu 300 – 350 000 svazků nejpoužívanější literatury. To je v podmínkách Klementina nerealizovatelné. Volný výběr je prostorově mnohem náročnější než uložení knih v běžném skladu. Vybudování volného výběru v Klementinu by proto znamenalo další redukci skladovacích kapacit. Podstatné ale je, že barokní dispozice znemožňuje vytvořit dostatečně velké plochy či prostory pro realizaci tohoto záměru. Uživatelé knihovny nemají dostatek kvalitních prostor a míst ke studiu vybavených moderní technikou. Chybí prostory pro individuální studium, místnosti pro práci ve skupinách, přednáškové sály a také prostory pro pracovníky. Příčinou je nejen omezená kapacita Klementina, ale i jeho dispozice.
Chceme z Klementina udělat pouhou kulisu?
Historický objekt Klementina je nevhodný pro provoz knihovny takového rozsahu, jakou je a bude Národní knihovna. Jeho prostory jsou knihovnou využívány na jedné straně neefektivně, na druhé straně snahy o přizpůsobení objektu potřebám knihovny vytvářejí trvalý tlak na různé druhy stavebních zásahů do původní konstrukce historického objektu. Proto je dnešní Klementinu z minulosti zamořeno řadou vestaveb, příček a provizorií, které často odporují bezpečnostním předpisům. Jak z domácího prostředí, tak i ze zahraničí známe celou řadu dobrých příkladů využití historických prostor pro potřeby knihovny. V případě tak velké knihovny, jakou je Národní knihovna, je to ale velmi problematické. Zde se jako nezbytnost jeví potřeba velkých a flexibilních ploch, využití rozsáhlých technologických systémů pro dopravu, klimatizaci a komunikaci. To je v podmínkách historického objektu Klementina neuskutečnitelné.
Klementinum je prohlášeno za národní kulturní památku, což výrazně limituje případnou rekonstrukci pro potřeby provozu knihovny v budoucnosti. Rekonstrukce, která by alespoň částečně zajistila rozvoj knihovny a zlepšila prostředí pro služby, by představovala rozsáhlý zásah do objektu, např. výstavbu nového skladovacího objektu uvnitř areálu, vybourání stropů a ponechání pouze vnějšího pláště, přestřešení existujících nádvoří apod. Proměnit Klementinum v pouhou barokní kulisu je evidentně v rozporu se statutem národní kulturní památky. Na druhé straně by si tato proměna vynutila vysoké investiční a provozní náklady s nízkými efekty, protože řada funkcí knihovny by zůstala trvale omezena.
Výše uvedené důvody vedly Národní knihovnu a Ministerstvo kultury k rozhodnutí o výstavbě nové budovy s tím, že v Klementinu zůstanou převážně historické knihovní fondy, které jsou svým rozsahem limitovány a jejichž provoz nevyžaduje radikální zásahy do stavby.
reagovat
Napište komentář
Anketa
poslední komentáře
nejlépe hodnocené články
Připojte se
Partneři portálu UKáčko.cz