Ministr spravedlnosti pro UKáčko.cz: Mezi právnickými fakultami rozdíly nejsou

11. 5. 2011 Autor: Rubrika: Rozhovor 2 komentáře

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil poskytl po debatě na Právnické fakultě exkluzivní rozhovor portálu UKáčko.cz. Jak vnímá rozdíly mezi absolventy různých právnických fakult, co všechno chce jako ministr reformní vlády změnit a co si představuje pod pojmem spravedlnost?

Pane ministře, jaké jsou vaše první pocity z dnešní debaty na PF?
Byla velmi zajímavá. Zvlášť jsem ocenil dotazy studentů, ze kterých bylo zřejmé, že o právu vědí něco víc, než se naučili tady ve škole a že se aktivně zajímají o problémy české justice.

Máte stejný pocit ze studentů i v praxi?
To nelze paušalizovat. V každém ročníku studují stovky mladých lidí. Někteří práva berou jen jako dobré vzdělání pro praxi, ale pro nemalý počet studentů je studium práva něco více. Je to naplnění jejich snů, jejich představ a tomu odpovídá i hloubka jejich zájmu a znalostí.

Liší se nějak studenti z Prahy od absolventů ostatních právnických fakult?
Na ministerstvu spravedlnosti je řada absolventů, ale žádné podstatné rozdíly jsem nezaznamenal. Forma výuky je hodně podobná, učí se z podobných učebnic, podle mě nejsou velké rozdíly v kvalitě výuky mezi fakultami.

Politik je vždycky pod tlakem

Přejděme k reformám. Vy jich ostatně máte na starosti hodně. Připadáte si ve srovnání s kolegy pod tlakem?
Člověk ve vysoké politické funkci je vždy pod tlakem, těžko to jde jinak. Já budu spokojený, pokud se podaří v tomto volebním období prosadit nový občanský zákoník. Pokud to bude cokoliv navíc, budu spokojen, ale jako klíčovou vidím tuto novou kodifikaci.

Můj hlavní cíl? Prosadit nový občanský zákoník, říká ministr Pospíšil.

Foto: Martin Archalous

Co třeba přímá volba prezidenta? Budeme v roce 2013 volit hlavu státu přímo?
Na to nelze odpovědět, bude záležet na dohodě politických stran. Ta diskuze se trochu komplikuje, protože některé strany, např. ČSSD, spojují zavedení přímé volby s dalšími požadavky, například změna pravomocí, případné posílení odpovědnosti, to je pro nás obtížně přijatelné. Může se tedy paradoxně stát, že přímá volba ztroskotá ne na přímé volbě, ale na ostatních možných změnách Ústavy.

Považujete to vy osobně za dobrý nápad?
Pro mě to není klíčové téma. Kvalita demokracie se neměří tím, jestli hlavu státu volíte přímo nebo nepřímo. Já osobně si dovedu přímou volbu představit, protože nepřímá přináší celou řadu komplikací: Různá zákulisní vyjednávání, ne vždy důstojný průběh… Takže pro mě není problém zavedení přímé volby, ale jak jsem řekl: Není to kritérium kvality demokracie.

Prý vzniká nový zákon o státní službě? Proč? Ten dosavadní je považován za velice kvalitní, ačkoliv zatím není účinný.
To je téma, které je v působnosti ministerstva vnitra, takže by nebylo úplně korektní, abych ho zde podrobněji rozebíral. Je ale třeba si uvědomit, že ten zákon přijatý za sociálně-demokratických vlád trpí celou řadou nedostatků, je zde jiná úprava pro státní zaměstnance, pro zaměstnance vyšších územně-samosprávních celků. Je nutné tento nežádoucí stav napravit tím, že bude přijata nová, kvalitnější úprava.

Pracujete na zákoně, který by nějak chránil či podpořil tzv. whistleblowery, tedy ty, kdo upozorní na korupci?
Opět by to příslušelo spíše ministru vnitra. Toto téma je řešeno v protikorupční strategii, pokud bude třeba ho legislativně upravit, pak vnitru předložím návrh zákona.

Vládní krize patří k demokracii

Vaše vláda má ve sněmovně neobvyklou většinu. Jak byste srovnal práci dnes a v minulém volebním období?
Návrhy ministerstva spravedlnosti mívají apolitický charakter, je to dáno typem rezortu. Procházely tedy i v době, kdy vláda neměla většinu, kdy rozložení sil bylo 100 na 100. Z pohledu ministerstva spravedlnosti velkou změnu necítím, ale samozřejmě, že vždycky se vládne lépe většinové vládě. Já jen doufám, že tato koalice vydrží a že v následujících měsících se nerozpadne na vnitřních sporech.

Když už jsme u vnitřních sporů. Můžete prozradit, kdy zase vybouchne nějaká vládní krize?
To samozřejmě nejde vyloučit, k demokracii patří vládní krize, strany se mezi sebou přou, demokratický proces rozhodování má celou řadu negativních doprovodných jevů, na druhou stranu nikdo zatím lepší systém nevymyslel. Vládní krize může nastat kdykoliv, je to přirozený jev v demokracii.

A co je důležitější – kdy za to půjde někdo „do tepláků”? Kdy se dočkáme prvního odsouzeného vysokého politika?
Za co?

Třeba za korupci?
To se nemůžete ptát ministra spravedlnosti! Ten nesmí nikdy zasahovat do nezávislosti soudů. Já bytostně nesouhlasím s výroky některých politiků, jako byl třeba Miloš Zeman, že se udělá „Akce čisté ruce,“ že někdo bude potrestán. Takovéto účelové akce v žádném případě nemají být dělány. Platí zde princip zákonnosti. Pokud se orgány činné v trestním řízení dozví o spáchání trestného činu, mají samy automaticky konat. V demokracii toto politika vůbec nemá zajímat, má to nechat plně v kompetenci trestního řízení.

Poslední otázka: Jste ministrem spravedlnosti. Co si pod pojmem „spravedlnost” představujete?
To je velmi obtížné, protože je to termín, který pocitově každý může uchopit jiným způsobem. Já jsem přesvědčen, že to nejzákladnější chápání v lidském selském vnímání je to, že ve stejných věcech má být každému měřeno stejně. To znamená přiměřenost rozhodování, spravedlnost. Ve stejných věcech nechť jsi odměněn nebo potrestán stejně. Jinými slovy, všichni jsme si rovni před zákonem. Alespoň já tak vnímám spravedlnost jako takovou, chcete-li po mně nějaké abstraktní, nevědecké hodnocení tohoto termínu.


ČTĚTE TAKÉ: Ministr Pospíšil na PF: Reforma práva a justice potrvá generaci



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.