Na cestě k überhipsterství

18. 3. 2017 Autor: Rubrika: Redakční zápisník žádné komentáře

Člověk se mění. A kdo říká, že ne, měl by se podívat na své staré fotografie a trochu se pohrabat ve vzpomínkách. To často odstartuje „řadu nešťastných příhod“ a vybavování si většiny věcí, na které nejsme pyšní, po nichž se nám stýská, nebo prostě jen pociťujeme mírnou nostalgii.

Znával jsem kohosi, kdož na sebe oblékl málokdy něco nečerného bez výtvarného zpracování alba té nebo oné metalové skupiny.

Vlasy nosíval staženy do dnes tolik populárního uzlu (interně, nejen mnou, je tento účes nazýván cibule), ale jak byl někde na koncertě, gumička šla na zápěstí, brýle do pouzdra a krk a tedy i hlava s sebou začaly zuřivě mlátit.

Potom však jednotu jeho šatníku a vlastně i hudebního vkusu začaly projasňovat jednotlivé barevné prvky. Tu světlé tričko, tu kostkovaná košile, tu poslech nemetalových uskupení. Kalhoty s kšandami, modré boty vymykající se tomu, co nosil doposud.

Kromě poezie druhu písňových textů Cannibal Corpse začal v hodinách literatury dávat pozor i během probírání klasických spisovatelů a básníků.

Po krátkém období tenkých obrouček jeho brýlí usoudil, že mu více sedí obroučky tučné a silné a částečně zakulacené. Jako poslední přišlo rozhodnutí, že dlouhých vlasů si už užil dosyta, s drobným přerušením je nosil asi šest let. Tak jednoho jarního dne vešel do kadeřnictví a vyšel s krátkým sestřihem. První vousy, za něž se nemusel stydět, si začal kroutit do dvou špiček nahoru.

Vydal se studovat žurnalistiku. (Nejen) Praha mu pomohla rozdmýchat zájem o dobré jídlo a kvalitní suroviny.

Nedá se říci, že by na to předchozí zapomněl či zanevřel. Jen mu došlo, že nejen v hudbě je prohlašování o něčem, že je lepší než něco jiného jen na základě osobního vkusu dosti omezené a zároveň omezující.

Jedna věc nestojí nad druhou jen proto, že je součástí směru, žánru, který preferujete. Nabyl svobody vybrat si, co se mu líbí.

K mým nedávným narozeninám jsem dostal gramofon. Má (částečně samovolná) proměna v überhipstera jest téměř dokonána. Už jen chybí pořídit si fajfku a bafat si pod fousy jen fair trade tabák.

Štěpán Šanda




Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.