Nechceme jen „vysoká učiliště“, shodli se studenti

17. 4. 2009 Autor: Rubrika: Studentský život 2 komentáře

Znamená u nás vzdělání víc než znalost angličtiny a práce s počítačem? Studujeme, abychom se mohli rozvíjet, nebo chceme jen snadno získat titul? Takové otázky řešili účastníci třetí textové dílny inventury demokracie, která proběhla ve středu na Fildě.

Textová dílna Inventury demokracie

„Školy mají připravovat celistvé osobnosti,“ požadují studenti.

Foto: Tomáš Řezáč

Tématem bylo tentokrát vzdělání. Účast byla tentokrát mimořádně nízká, dorazilo jen necelých třicet lidí.

Své zástupce mělo mezi diskutujícími ale hned několik fakult UK, ale i ČVUT, VŠE nebo AMU.

Základem debaty byly čtyři texty.

Tři se z nich se Inventuře demokracie sešly po výzvě zveřejněné na webu. Jeden sepsali samotní členové iniciativy.

Peníze ušetřené na školství stát stejně zaplatí

Nejvíce souhlasu našel text Maxe Hutara, studenta Pedagogické fakulty a jednoho z nejaktivnějších účastníků debat. Podle Hutarova textu vede zhoršující se vzdělání k úpadku celé společnosti a státu. Tvrdí, že peníze, které stát nevloží do škol, pak stejně nakonec zaplatí jinde.

„Musíme vyplácet nízce vzdělané a neschopné lidi, kterým nikdo nenabídne práci. Policie a soudy potřebují spoustu peněz, protože budoucí občany nikdo nenaučil ctít a bránit zákony. Zdravotnictví spotřebovává prostředky, kterých by nebylo zapotřebí, kdyby lidé byli naučeni žít zdravě,“ napsal Hutar ve svém textu.

„Kdekoliv je zapotřebí represe, chyběla kdysi dávno prevence. Dobré vzdělání je prevencí a proto zasluhuje větší pozornost než veškeré represivní nástroje,“ dodal

Špatný stav školství chce Hutar řešit zpřísněním nároků kladených na studenty a nadstandardním platem pro učitele. I ti však musejí podávat lepší výkony za katedrou i ve vědě. Školství by se také mělo zbavit obrovské byrokratické zátěže.

Školy jako továrny na vzdělání?

Nad obsahem prohlášení, které by mělo obsáhnout společné myšlenky všech textů i podněty z diskuze, panovala až překvapivá shoda. Za nejpalčivější problémy vzdělávání studenti označili třeba nedostatečnou výchovu k hodnotám a odpovědnosti ke společnosti.

Vadí jim také omezování výuky na pouhý dril jednotlivých faktů, místo toho aby školy rozvíjely kritické myšlení studenta.

Nejsou ani spokojeni s úzkým profilem vzdělání, které se podřizuje poptávce na trhu a přitom nepřipraví na život v reálném světě. Studenti také upozornili na nutnost reformovat systém vzdělávání kantorů a zvýšit společenskou prestiž tohoto povolání.

Diskuze se protáhla na několik hodin a očividně jí prospělo jak méně formální prostředí menší učebny, tak téma, se kterým měli všichni zúčastnění aktuální autentickou zkušenost. Podrobný zápis z debaty zveřejní Inventura demokracie v nejbližších dnech na svém webu.

Vnímáme svět jen skrz dovolené v Chorvatsku?

První část prohlášení studenti probrali již 1. dubna. Asi čtyřicítka diskutujících se snažila najít odpověď na otázku, jakou roli hraje Česká republika ve světě a jestli můžeme světu nabídnout více než jen olomoucké syrečky a škodovku. I přes neosobní prostředí velké auly FF, která ještě zdůrazňuje nízkou účast na debatách, se podařilo rozvinout bouřlivou diskuzi.

Třecí plochou byly hlavně odkazy k naší komunistické minulosti a jejímu dědictví, které se promítá i v generaci dnešních studentů, ačkoli sami předlistopadovou dobu téměř nezažili.

Dalším sporným bodem byl náš problematický vztah k Rusku. Na čem se naopak studenti shodli, byl problém nejednotnosti českého přístupu k zahraničí či nedostatek zájmu Čechů o okolní svět, který se omezuje jen na hledání nejvhodnější destinace na dovolenou.

Křehká demokracie už za dva týdny

Výsledný text, který má vzejít z pětice textových dílen, zpracují na základě debat zástupci Inventura demokracie a zveřejní je po konci cyklu na webu iniciativy.

Možnost se k nim vyjádřit tak dostanou i lidé, kteří se textových dílen nemohli účastnit. Celé prohlášení bude v listopadu 2009 motivem diskuzí s významnými osobnostmi. Účast slíbili například bývalá americká ministryně zahraničí českého původu Madeleine Albrightová nebo politolog Jacques Rupnik.

Příští textová dílna, jejímž tématem je křehká demokracie, se koná 29. dubna v místnosti č. 104 v hlavní budově Filozofické fakulty na Palachově náměstí.

Zájemci mohou posílat své náměty k tomuto tématu na adresu: textove-dilny_a_inventurademokracie.cz



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.