„Nedostatků mají práva dost, žádný však nebrání v získání kvalitního vzdělání“
„Nedostatků je na Právnické fakultě opravdu mnoho. Žádný z nich však nikomu nezabrání v získání kvalitního vzdělání a v rozvinutí vlastní osobnosti,“ nesouhlasí s kritikou od Jana Pilaře jeho spolužák Miroslav Obernauer.
Příspěvek je reakcí na názor Jana Pilaře:
Na právech se vyučují nesmysly. A navíc špatně
Někteří studenti se ptají, ale odpovědi neposlouchají. V diskuzích týkajících se Právnické fakulty Univerzity Karlovy narážím stále na ty samé dotazy, liší se pouze gramaticky – většinou v neprospěch autora. V 21. století, v době, kdy na internetu lze vyhledat vše od receptu na babiččinu gulášovku až po sousedův cvičební plán do fitness, se stále setkávámes ignorací (myšleno v původním latinském významu – neznalost) studentů. Smutné, že jsme na škole, jejíž studenti se významnou měrou (z pohledu právníka troufám si říci nejvýznamnější) chtějí v budoucnosti podílet na chodu státu.
Zákazníkem sám sobě
Pokládáním stejných dotazů stále dokola to pouze začíná a ani zdaleka nekončí. Zobrazí se mi čtyřka z klasifikovaného zápočtu? Kolik pokusů mám na „římana“? Když se neodhlásím, propadne mi termín zkoušky? A dá se u zkoušky opisovat? (…) S podobnými dotazy se však setkáte nejen na fórech určených pro studenty prvního ročníku, kde se do jisté míry dají očekávat. Je s podivem, že v drtivé většině případů lze odpověď vyhledat ještě před samotným zadáním dotazu. Málokdo se však obtěžuje použít tlačítko „hledat“ před tím, než ze sebe udělá hlupáka.
Jádro problému podle mě leží v samotném přístupu ke studiu těch lidí, kteří si nejvíc stěžují. Fakulta, která je považovaná za nejprestižnější v republice (nemusíte souhlasit, přesto se s tímto názorem setkáte až příliš často) je snem každého, koho neuspokojí vidina třísměnného pracovního provozu na hranici životního minima. Ano, jakkoliv urážlivé toto škatulkování může být, jsem z vlastní zkušenosti přesvědčen o tom, že pro většinu (kvůli právnickému slovíčkaření dodávám, že většina = 51 %) studentů je studium práva především brána k lepšímu životu. Ušlechtilé důvody nechme protentokrát stranou.
Připočítáme-li k této poněkud uměle nafouknuté prestiži tvrdý mechanismus přijímacích zkoušek nepřipouštějící zaváhání, dojdeme k prototypu studenta – perspektivního a ambiciozního prváka , který, s prominutím, snědl moudrost světa. Je to právě způsob, jakým se vyrovná s nástrahami fakulty, který rozhoduje o jeho budoucím úspěchu v kariéře právníka.
Jsem tu, tak se starejte
Zmiňovaný rozdíl mezi Harvardem a Právnickou fakultou UK je především v ceně. Budeme-li brát cenu z ekonomického hlediska jako nástroj pro distribuci statků a služeb, dojdeme k logickému závěru. Že studium na české státní právnické fakultě je podmíněno pouze intelektuálními schopnostmi, nikoliv stavem konta rodičů. Z uvedeného také vyplývá nemožnost zajistit profesionální, řekl bych téměř obchodní, přístup ke studentům. Je potřeba si uvědomit, že vyučující na fakultě pracují za minimální plat neúměrný jejich schopnostem (ano, spousta z nich má velice výnosné „vedlejšáky“, to však nesouvisí s rozebíraným problémem) a osobně nevidím důvod, proč by měli přistupovat ke studentům jako ke klientům.
Naopak si velice cením možnosti spolupracovat na rozvíjení svých schopností s opravdovými experty, kterých je škola plná. Nutno podotknout, že tato spolupráce často probíhá na hluboce osobní úrovni, kdy je vyučující schopen jednat se studentem jako s více či méně nadaným člověkem, nikoliv jako s figurínou mající místo hlavy symbol zastupující dolar. Dokud si žáci neuvědomí, že ne vše lze koupit a zaplatit, bude problém přetrvávat.
Ať se snaží jiní, já přeci studuju práva
Na naší fakultě díkybohu vládne akademismus. Myslím si, že zvládnout techniku oslovování profesorů, doktorů, docentů a bůhví koho dalšího, patří k základním dovednostem každého, kdo se odváží chlubit tím, že studuje vysokou školu. Stejně tak zvládnutí nástrah v podobě testování znalostí. Nejobávanější zkouška v prvním ročníku – obecné právní dějiny. Pro mě samotného, a věřím, že pro řadu dalších bylo toto malé peklo pouze a jedině potvrzením toho, že na školu patřím, že jsem schopný se vypořádat i se zkouškou, kterou mnozí považují za zbytečnou, oproti které je maturita přátelským klábosením se známými. Nehledě na fakt, že obecné povědomí o vývoji světového práva vždy patřilo, patří a bude patřit k základu, na němž lze stavět dál.
Co se doporučené literatury týče, obávám se, že kritikou nesrozumitelnosti některých textů shazuje kritik především sám sebe. Znáte snad jiný obor, ve kterém lze jednoduchou věc vyjádřit tak krásně složitě? – „pluralita a relativita jako imanentní atribut hermeneutické funkce interpretace se v oblasti práva dostávají do rozporu“.
Co se týče interpretace pro někoho nesrozumitelných učebnic, myslím si, že právě výklad těchto textů utváří a formuje právnické myšlení každého jednoho studenta a je jedině dobře, že se neučíme z obrázkových učebnic psaných středoškolsky-primitivním způsobem. Je zřejmé, že ne každý student PF je intelektuálně vybaven natolik, aby porozuměl velmi složitému logickému i slohovému členění textu. Bohužel i přes to, že právě analýza textu je jednou z částí přijímacích zkoušek.
Každý svého štěstí strůjcem
Nepříliš rychle fungující studijní oddělení, absence zásuvek, málo cukru v horké čokoládě z automatu, opadaná omítka v levém horním rohu místnosti číslo 120 atd. Nedostatků na naší fakultě je opravdu mnoho. Žádný z nich však nikomu nikdy nezabrání v získání kvalitního vzdělání, v rozvinutí vlastní osobnosti. Při nedávném rozhovoru s několika spolužáky jsme s úsměvem došli k závěru, že v některých bodech nepříliš přehledný systém organizace studia nás vlastně připravuje pro výkon povolání v reálném světě. Ve světě, kde je potřeba jednat, nikoliv si stěžovat. Ve světě, kde kverulanti posluhují těm, kteří se s problémy dokážou vyrovnat.
Všech, kteří v budoucnu propadnou absolutní beznaději před studijním oddělením při čekání na vyvolání svého pořadového čísla, všech, kteří mají při potížích s mikrofonem touhu zvednout se a odejít z přednáškové místnosti, všech stěžovatelů se ptám: Zaváže vám soudce při obhajobě klienta náhle rozvázanou tkaničku? Otevře vám, jakožto budoucím exekutorům, dlužník, jehož majetek máte v merku, dobrovolně dveře? Co uděláte, až vám v notářském ověřovacím razítku dojde inkoust uprostřed razítkování? Půjdete si stěžovat na příslušnou komoru, nebo se k věci postavíte jako právník a s přehledem pracně získaným na Právnické fakultě UK překážku překonáte?
Miroslav Obernauer
Autor je studentem 1. ročníku Právnické fakulty UK
M.Obernauer[zavináč]seznam.cz
Článek vyjadřuje názory autora.
Co si o studiu na Právnické fakultě myslíte Vy? Vyjádřete se v diskusi pod článkem nebo pošlete svůj vlastní názor na ukacko[zavináč]ukmedia.cz.
Klíčová slova
Právnická fakultaHodnocení
(15 hlasů, průměrné hodnocení 4.67)
Ukládám ...Související články
Sdílej článek
No vida, článek, který je prezentován jako reakce na útočný výplod z dílny Jana Pilaře, je již něčím, s čím se dá s pár výhradami souhlasit. Pominu stranou ne příliš dokonalou strukturu, kde se skáče od tématu k tématu, jako by chtěl autor honem honem obhájit všechny ty nespravedlivá nařčení, kterých se fakulta od Pilaře dočkala, mám před sebou kvalitní článek, kde navíc autor nepodřezává větev sám pod sebou, jako tomu bylo v případě článku na který je reagováno.
Další věc, se kterou bych ne úplně souhlasil, je ta část, co popisuje chování zaměstnanců ke studentům, nejsem si jist, zda myslel autor chování čistě jen pedagogického sboru, nebo i „dalšího personálu“, nicméně zatímco pedagogický sbor na mě zatím působí skvěle, nápomocně, kompetentně a korektně, o některých ne příliš ochotných zaměstnancích se toto říct bohužel nedá
Ale dost kritiky, závěrem bych zhodnotil závěr
článku, kde jsem se přistihl, že nadšeně přikyvuji posledním odstavcům, protože souhlasím s tím, že dál dojde ten, co řeší, než ten, co reptá.
Dobrá práce!
reagovat
Katka Neradová
Přesně tak.
Já jsem se zatím naštěstí nesetkala s nepříjemným personálem, a i když věřím, že se tam tací také najdou, nemyslím si, že to je výlučně jejich chyba. Ono když vám dvacet studentů za sebou zavolá, kdy už budou výsledky ústavka, tak to také nebude nic příjemného, hlavně v dnešní době internetové komunikace, která vyhledávání informací velmi zjednodušuje a (alespoň z mých zkušeností) kdo zavolal a dozvěděl se něco nového, okamižitě to hodil na FB stránky ročníku. Vážně si nemyslím, že vytížením katederní linky nějak urychlíme práci pedagogů…
A poslední odstavec je velmi trefně pojat, ten, kdo se zabývá řešením problémů to bude mít v životě mnohem jednoduší, než například pan Pilař, který remcá už ve frontě na ISIC a pak napíše „podrobnou analýzu studia na PF UK,“ aniž by dorazil na přednášku…
reagovat
Červenec 19th, 2010, 14.42Vojtěch Bahenský
Celkově lze snad souhlasit, ale nemohu si odpustit osobní názor na jednu část ze zakončení článku:
S filosofií „kdo nereptá, dojde dál“ (v původním článku „kdo se dokáže s problémy vyrovnat“) se patrně lze poměrně úspěšně probojovávat k lepším pozicím a životním podmínkám (v původním článku: „pro většinu studentů je studium práva především brána k lepšímu životu“). Na druhé straně ten, kdo dokáže na problémy poukázat a kdo je připraven se podílet na jejich řešení, může danou instituci posunout dále a zlepšit její chod.
Nemohu si pomoci a stále věřím, že kritické myšlení si stále zachovává svou hodnotu, a že snaha o zlepšení instituce má nezávisle na její kvalitě věčí smysl než pasivní vyrovnání se s jejími chybami s vyhlídkou pohodlného života.
reagovat
Červenec 19th, 2010, 15.24Popis studenta v úvodních odstavcích je trefný. Sám jsem denně na diskusi a jinde svědkem triviálních dotazů, které se opakují neustále, jakoby adepti na vysokoškolský titul nedokázali nebo nechtěli využívat vyhledávacích služeb fór nebo googlu, kde vhodnou kombinací jednoho-dvou výrazů se lze okamžitě dopátrat odpovědi.
reagovat
Naprostý souhlas,
když jsem četl článek od kolegy Pilaře, rudnul jsem vzteky nad snůškou pomluv, co do svého článku napsal (a nebyl jsem jediný), při čtení tohoto článku jsem naopak pouze přikyvoval.
Dodal bych pouze, že s nepříjemným personálem jsem se také nikdy nesetkal, právě naopak, vždy byl vstřícný a ochotný. Jimmy ve svém komentáři patrně naráží na peripetie některých studentů se sekretářkami kateder, ale mám dojem, že problém není v sekretářkách, ale spíš v těch co si stěžují.
Mnoho studentů pochází z rodin, kde některý z rodičů zastává vysoké postavení v rámci společnosti a má k ruce sekretářku. S tou pak zachází jako se služkou a v podstatě ji absolutně neuznává. Po vzoru rodičů pak jednají i jejich děti. Pokud se pak takový student dostaví na katedru a jedná se sekretářkou spatra, nemůže se divit její reakci, takže stěžovatelům bych doporučil, aby se chovali k sekretářkám slušně a s respektem a rázem zjistí, že ta paní co na ně byla posledně jedovatá, je ve skutečnosti moc milá a ochotná dáma.
reagovat
Markéta Haladová
Děkuji za článek, u kterého mám pocit, že studujeme STEJNOU právnickou fakultu
. Nejsem sice zastánkyně toho, že „stěžovat si“ není k ničemu – podrobit věc konstruktivní kritice a navrhnout co se dá zlepšit a jak jsem ochotný/á se na změně podílet, mi přijde v pořádku. Na druhou stranu také souhlasím s tím, že „naučit se chodit“ v daných pravidlech, v daném systému tak, aby s tím byl člověk v pohodě, je přínosné a důležité pro budoucnost. Zkrátka, kdo „v tom umí chodit“ dál se dostane.
Nevím sice, na rozdíl od Honzy H, z čeho konkrétně vychází odlišný přístup k sekretářkám. Ale i já se musím přidat ke skupině, která se s nepříjemným personálem ještě nesetkala. Studijní referentky byly vždy milé a nápomocné jak jen to šlo a sekretářky na katedrách se mnou vždy jednaly slušně a v klidu (neříkám, že se zrovna usmívaly od ucha k uchu, ale představte si sebe na jejich místě) a to, i když jsem přišla s indexem půl hodiny po skončení jejich úředních hodin.
Rčení „chovej se k druhým tak, jak chceš, aby se chovali k tobě“ se dle mého nedá aplikovat vždy, ale zrovna v tomto případě ano. A musím naprosto souhlasit s Honzovým konečným doporučením.
reagovat
Červenec 21st, 2010, 16.07Děkuji za racionální článek, vítám jeho nadhled.
reagovat
Mám pocit, že sugestivní argumentační rámec, který autor zvolil, lehce hraničí s demagogií. Ve jménu hesla “ trpitel králem, kverulant ošlapkem “ lze totiž zavrhnout takřka jakoukoliv kritiku. Fascinující mi v tomto ohledu připadá především obhajoba fakultních úřednic. Za jeden rok, který jsem doposud na škole strávil, jsem se setkal s přehlíživým, nezaujatým a nevstřícným přístupem ze strany některých nepedagogických pracovnic PF. Mám takové jednání trpět? Proč na jiných místech si stěžovat můžu (pošta, obchod, aj.), ale v případě VŠ jde v podstatě o nepřístojnost? Nepřispívám tím náhodou k tomu, že ve světě „vítězí“ znudění, líní a nepříjemní? Neexistují milejší zájemci/kyně, kteří/ré i díky doktríně “ kdo si stěžuje, je srab a v životě neuspěje “ nemají šanci prorazit přes stávající pracovnice s pevnou pozicí?
A závěrem bych rád dodal, že klientský přístup opravdu není ani v případě VŠ vulgární představou – nízký plat pracovníků vysokých škol, ať si o něm můžu myslet co chci, rozhodně není překážkou. Bezplatné školství nerovná se školství zdarma – stát může VŠ financovat jen a pouze z daní, s jejichž výběrem je každý student ať již přímo, nebo skrze rodiče, spjat.
reagovat
Hanka Vítová
„Proč na jiných místech si stěžovat můžu (pošta, obchod, aj.), ale v případě VŠ jde v podstatě o nepřístojnost?“ Není to nepřístojnost. Jo, stěžuj si. Ale stejně jako nebudeš kvůli nepříjemné poštovní úřednici volat hned do Novy se skandálem, ale ozveš se nadřízenému té úřednice, případně poté též řediteli dané instituce a teprve poté, kdy tě budou ignorovat a úřednice bude dál nepříjemná, tak se obrátíš na někoho z venku. Tak pokud má někdo problém s nějakou fakultní úřednicí, má daný student napsat jejímu nadřízenému (s popisem, co mu provedla) a teprve podle reakce pak případně volit závažnější formy jednání (jít s tím mimo fakultu) a případně i tón (i když vždycky je lepší nebýt příliš neemotivní, pokud chce tedy člověk něco opravdu změnit, protože jinak může působit jako notorický stěžovatel, kterým ostatně ve skutečnosti být také může).
Pokud na fakultě danému nadřízenému nebo vedení přijdou desítky stížností na konkrétní (!) osobu, nevěřím, že se nic nezmění. Problém je v tom, že napsat e-mail (nebo řešit to osobně) je studentům zatěžko, hlavně že pak Jan Pilař napíše článek, jaký napsal, aniž by se pokusil před tím jakkoliv řešit danou situaci jinak (s nadřízeným úřednice, vedením, nebo studentskými „ombudsmany“ v akademickém senátu).
Nevidím důvod, proč něco vzkazovat fakultě skrz UKáčko a nejednat přímo s fakultou, to je neseriózní jednání. To je to, co mi (a nejen mně) hlavně vadí.
reagovat
Červenec 20th, 2010, 11.21Zdravím,
rád bych zareagoval jako student PF UK,který nastoupí v září do 3.ročníku.
Předem se omlouvám,pokud píši něco,co již bylo výše sděleno,neboť nemám čas ty reakce momentálně čist.
Miroslav Obernauer napsal:
,,Jádro problému podle mě leží v samotném přístupu ke studiu těch lidí, kteří si nejvíc stěžují. Fakulta, která je považovaná za nejprestižnější v republice (nemusíte souhlasit, přesto se s tímto názorem setkáte až příliš často) je snem každého
dojdeme k prototypu studenta – perspektivního a ambiciozního prváka , který, s prominutím, snědl moudrost světa.“
Dovolím si ocitovat Sira Winstona Spencera Churchilla: ,,Criticism may not be agreable, but i tis neceséry.It fulfills the same fiction as pain in the human body.It calls attention to an unhealthy state of things.“
Kritika je vždy užitečná,když je někdy nesofistikovaná či neoprávněná.Radši tu budu mít s oprávněnou kritikou i tu dle vás „blbou neoprávněnou“,než říkat,aby si nestěžovali a nebyla by kritika žádná.Mělo by se tak podporovat ve studentech asertivita ,aby se nebáli promluvit,když se jím něco nebude líbit.Jak přeci má právník, který zjistí,že je něco v nepořádku s funkcí soudu či státního zástupce ,konat,kdyby nebyl zvyklý kritizovat a nahlašovat špatnosti?Má si říci :já to nějak skousnu,když to dělá každý.Vždy to tu bylo a vždy to tu bude.Bohužel je toto většinový přístup k špatnostem na fakultě.Jak se přeci máme pohnout do předu vstříc pokroku,když nebudeme chtít změnit to zastaralé a nefunkční či neefektivní?
Ad kvalifikovanost ke kritice(,,dojdeme k prototypu studenta – perspektivního a ambiciozního prváka , který, s prominutím, snědl moudrost světa“)
Tak mi řekněte,proč je oprávněn kritizovat jen ti starší?To je samotný věk a délka jejich studia sama opravňuje k tomu,aby kritizovali?Dle mě může oprávněně poukazovat na špatnosti člověk co působí 1 rok na škole stejně tak jako člověk,který je v pátém ročníku.Dle mě spíše kvalifikuje osobu ke kritice bystrost,všeobecný přehled či organizační schopnosti,než to,že tu studuji 4 roky.To by si právě měl spíše stěžovat ten ,který má 5 let studia před sebou a ty či ony špatnosti se ho budou 5 let týkat,než někdo,kdo za rok či dva skončí školu.
Zmiňovaný rozdíl mezi Harvardem a Právnickou fakultou UK je dle autora článku především v ceně.
Opět si dovolím oponovat.Kromě povrchního rozdílu ve školném je zde nespočet rozdílů ve službách ,které škola podporuje.pokud bychom vynechali fungování studijního oddělení,tak jenom styl výuky je tak ohromě liší.A když tu tedy máme ty odborníky,tak by snad měli mít dost selského rozumu a pedagogických zkušeností k tomu,aby zavedli jiný styl výuky.Jenže ne,oni jsou mnohokrát leniví něco inovovat.Nemluvím zde o tom,že máme na seminářích 30-40 lidí místo 10,ale například o vedení přednášek či materiální obsah a funkce semináře.Na předních fakultách,jako např na harvardu,jako i na univerzitách na „střední úrovni“ vidíte,že studenti jsou požádáni,aby si na přednášku přečetli literaturu z reading listů a na přednášce je využívali i při náhodném vyvolání studentů.A na seminářích tyto vědomosti utvrzené měly převážně používat na praktických příkladech.Daný rozdíl,o kterém hovořím můžeme vidět zde na nahrávce přednášky z Harvard University
http://www.justiceharvard.org/index.php?option=com_content&view=article&id=46&Itemid=17
Miroslav Obernauer napsal:
,,Naopak si velice cením možnosti spolupracovat na rozvíjení svých schopností s opravdovými experty, kterých je škola plná. Nutno podotknout, že tato spolupráce často probíhá na hluboce osobní úrovni, kdy je vyučující schopen jednat se studentem jako s více či méně nadaným člověkem, nikoliv jako s figurínou mající místo hlavy symbol zastupující dolar.“
Kdyby si viděl alespoň na videu když už ne osobně,jak to vypadá na amerických placených školách,tak by si věděl,že kantoři k ním nepřistupují jako k dolarům.Tak k nim MOŽNÁ přistupuje vedení školy.Kantor vidí ty dolary od university ve svém platu.Studenti mu přeci neplatí.
Tvůj pohled na americké školy je typický pro čechy,kteří vidí české soukromé školy,kde vskutku tak na studenty pohlíží.
Miroslav Obernauer napsal:
,, … obecné právní dějiny. Pro mě samotného, a věřím, že pro řadu dalších bylo toto malé peklo pouze a jedině potvrzením toho, že na školu patřím, že jsem schopný se vypořádat i se zkouškou, kterou mnozí považují za zbytečnou, oproti které je maturita přátelským klábosením se známými. Nehledě na fakt, že obecné povědomí o vývoji světového práva vždy patřilo, patří a bude patřit k základu, na němž lze stavět dál.“
Obecné právní dějiny nebo-li obecky jsou dle mě zbytečně řazeny mezi povinné předměty z následujících důvodů:
1)V prazi téměř nevyužitelné
2)Tento předmět je stejně vyučován tak,že je ze všeho vystřižen kousek a dohromady to vše působí jako věty vytržené z kontextu
3)Na amerických právnických fakultách jsou právní dějiny ostatních států tj států jiných než domovský stát fakulty,řazeny jako volitelný předmět.Viz odkazy na Harvard Law School a Stanford Law School
http://www.law.harvard.edu/academics/curriculum/index.html
http://www.law.stanford.edu/program/courses/#2nd-3rd_year_program
Miroslav Obernauer napsal:
,,Nepříliš rychle fungující studijní oddělení, absence zásuvek, málo cukru v horké čokoládě z automatu, opadaná omítka v levém horním rohu místnosti číslo 120 atd. Nedostatků na naší fakultě je opravdu mnoho. Žádný z nich však nikomu nikdy nezabrání v získání kvalitního vzdělání, v rozvinutí vlastní osobnosti.“
,,Při nedávném rozhovoru s několika spolužáky jsme s úsměvem došli k závěru, že v některých bodech nepříliš přehledný systém organizace studia nás vlastně připravuje pro výkon povolání v reálném světě. Ve světě, kde je potřeba jednat, nikoliv si stěžovat. Ve světě, kde kverulanti posluhují těm, kteří se s problémy dokážou vyrovnat.“
Kdybych si dovolil rozebrat tvůj odkaz na studijní oddělení, tak bych měl pár poznámek
1)Má škola za úkol klást klacky pod nohy studentům a dělat jim peklo ze studia,či by je mělo vzdělávat a připravovat na budoucí povolání.Pokud myslíš na nějaké potenciální komplikace,se kterými se setká absolvent v praxi,tak k tomu by měla škola přístupovat spíše formou praktických kurzů či praxí,nikoli tím,že bude „buzerovat“ studenty studijním oddělením stylu rakousko-uherské byrokracie ,opravování testu,který je ze 70 procent ABCD 2 týdny atd
P.
reagovat
Miroslav Obernauer
Ad kritika / tupá netečnost:
Tak nějak mi připadá, že práce právníka spočívá z velké části v upozorňování na detaily, které jsou v nesouladu se zamýšleným (rozuměj de lege lata) stavem. Ovšem vytýkání neshod by mělo vždy mít za cíl konkrétní změnu, tedy obsahovat konkrétní návrhy na řešení (konstruktivní kritika). Toto je třeba oddělit od pouhého konstatování, že je něco v nepořádku – konstatování, které svou agresivitou nenechalo jedinou klávesnici studenou. Pan Pilař, vědom si nedostatků školy, využil tento portál pro nekonstruktivní kritiku hraničící s urážkou dobrého jména školy (předvším pak výroky o (ne)kvalitě učebnic a studijního plánu).
Ad věk jako měřítko oprávněnosti kritiky:
Jsem přesvědčen o tom, že nikdo není kompetentní ke kritice studijního programu jako celku po absolvování jeho jedné pětiny. Pan Pilař podle mě tak trochu ,,odsoudil dne před večerem“, což se snažil legitimovat vlastními intelektovými schopnostmi, které taxativně v komentářích pod články postupně vymezoval, až došel k vlastnímu profilu světaznalého odborníka s perfektní schopností analýzy. Ano, v prvním ročníku.
Ad americké university:
Žijeme v Evropě, z tohoto důvodu je obtížné srovnávat zahraniční přístup – za předpokladu, že jsem danou školu nestudoval, je to pak čirá spekulace. Je však nepochybné, že s rostoucími finančními prostředky by se měla zvyšovat i kvalita studia, minimálně jeho technické zázemí nezávislé na lidském faktoru (kantor může vyučovat stejně ne/kvalitně nehledě na peníze). Tím narážím na fakt, že fakulta jednoduše nemá peníze na některé úpravy.
Ad obecné právní dějiny:
Nejsem zastáncem argumentace ad hominem, nicméně si dovolím srovnat dva výroky v jednom komentáři:
,,Dle mě spíše kvalifikuje osobu ke kritice bystrost,všeobecný přehled či organizační schopnosti,než to,že tu studuji 4 roky.“
X
Obecné právní dějiny nebo-li obecky jsou dle mě zbytečně řazeny mezi povinné předměty z následujících důvodů:
1)V prazi téměř nevyužitelné
2)Tento předmět je stejně vyučován tak,že je ze všeho vystřižen kousek a dohromady to vše působí jako věty vytržené z kontextu
3)Na amerických právnických fakultách jsou právní dějiny ostatních států tj států jiných než domovský stát fakulty,řazeny jako volitelný předmět.Viz odkazy na Harvard Law School a Stanford Law School
Milý kolego, je nesporné, že jste si z přednášek pánů Seltenreicha a spol. příliš neodnesl. Kdyby tomu bylo naopak, nikdy byste nesrovnával význam znalosti kontinentálního práva pro Evropana s významem kontinentálního práva pro Američana. Mnoho institutů českého práva je přejato ze zahraničních systémů kontinentálního práva, studium jejich vývoje má nesporný význam pro všeobecný přehled, který je podle Vás kritériem ospravedlňujícím kritiku. Nevylučuji však, že i s negativistickým přístupem k tomuto předmětu je možné odnést si určité znalosti, jejich kvalita však musí být zákonitě nepříznivě ovlivněna postojem k předmětu. Jinými slovy – může mít větší všeobecný přehled (dá-li se nějak změřit) člověk, který dějiny evropského práva považuje za přežitek?
Závěrem: Pointou článku ani zdaleka není rozebírání technických či personálních nedostatků školy. Jediným řešením situace (především situace pana Pilaře) je nesmířit se s nedostatky a vadami, ale vlastní silou je odstranit nástroji, které jsou k dispozici každému studentovi. Ti, kteří jsou si nedostatků vědomi, mají tři možnosti:
1. Vyhnout se jim – obejít je. Opravdu je tolik zásadní, jestli jsou výsledky testů zveřejněny po sedmi či deseti dnech? Není-li kantor v přednáškové místnosti slyšet, můžete si sednout do první řadě, zaručuji Vám, že tam ho uslyšíte.
2. Problémy aktivně vyřešit – AS, není třeba dodávat víc.
3. Nedělat nic a jen si stěžovat, pokud možno co nejagresivněji. Případ pana Pilaře a jemu podobným. A přesně proti skupině těchto studentů, vlastně lidí, je článek namířen.
M.O.
reagovat
Jimmy
Pokud vim, tak problem nespocival v tom, ze hodnoti clovek v prvaku, ale v tom, ze hodnoti clovek, co vlastne, dle vlastnich slov, skolu vlastne ani moc nenavstevuje…
reagovat
M.O.
Tím hůř pro něj…
reagovat
Červenec 22nd, 2010, 10.56Nechci psát nic sáhodlouhého, ale jedna věc mě neskutečně fascinuje už delší dobu… Jak sakra vy všichni, kteří upřednostňujete anglo-americký systém nad naším, víte, jak se vyučuje na Harvardu, Yalu, Cambridge a Oxfordu? Tam všude jste byli? Tam všude jste studovali? Že to umíte tak objektivně posoudit. Nebo jste alespoň vyzpovídali nějakého místního studenta? Mně totiž, přijde, že to máte všechno „nastudováno“ z webových stránek.
Myslím, že už nemusím nic dodávat
reagovat
Jimmy
Ahoj Jitko, podle stylu kterym pises, si jsi naprosto jista svoji pravdou, ale mirne bych ti poupravil informace- pokud mam mluvit za sebe, tak ano, priblizne vim, jak se vyucuje v angloamerickem systemu, byl jsem na nekolika akcich Oxford Cambridge Alumni Society (http://www.oxbridge.cz/) a muj kamarad je absolventem práva na Cambridge. Sám jsem si kvůli svému zájmu o studium tam zjišťoval dost věci „nad rámec“. Nebudem tu řešit, proč studuju nakonec na UK a ne někde jinde, ale pointa je v tom, že v angloamerickém systému se učí spíše diskusí a argumentačními boji, než biflováním. Podle mého (a není to jen můj názor), by mělo být něco podobného i u nás, to se u některých vyučujících občas daří naplňovat, což je super
reagovat
Lukáš Vojtěch
No, tak především u nás na přednáškách se dá těžko diskutovat, od toho jsou semináře – a myslím, že na některých se diskutuje hodně slušně. Každopádně tam kde se nediskutuje (nebo diskutuje málo), to je podle mého chybou i studentů. Když si všimneš, tak většinou diskutují ti víceméně stejní studenti a pokud se setkají u někoho na semináři, tak se tam dá podiskutovat výborně – ovšem když je tam čtyřicet „mlčíčích“, tak snažit se vyvolat diskuzi asi vážně nemá cenu. Proč někdo nechce diskutovat je otázkou, teď jsme přitom studenti a máme právo říct nějakou „blbost“, takže se stydět a myslet si, že bude strašná tragédie plácnout nějakou kravinu i když si myslím, že to tak je, je hloupost.
reagovat
Červenec 23rd, 2010, 12.20Jsem studentem Filozofické fakulty UK a musím podotknout, že ačkoli se jedná o největší vysokou školu v ČR co se týká počtu studentů i nabízených oborů, dokázali jsme si uchovat lidskou tvář. Samozřejmě ne vše je v pořádku, často se stáváme obětmi všudypřítoného administrativního chaosu, ale ze strany pedagogů panuje maximální vstřícnost, zájem o individuální profilaci studentů a od počátku se nabízí nejširší možnosti spolupráce. Autor článku jako by se přesně trefil do obecné představy studia práv, jaká panuje na FF UK – pragmatičtí studenti, kteří chtějí vystudovat práva a pak ať se děje co chce. Podle mého názoru by studium práv nemělo být masovou záležitostí, jak je tomu bohužel dnes – právníkem je dnes kdekdo, ale uvažme, kolik z nich se pak ve svém zaměstnání této profesi doopravdy věnuje. Zásadní změnu je také třeba provést v přijímacím řízení – Scio testy jsou podle mě naprosto nedostačující, je třeba mnohem více testovat i uchazečovy historické znalosti, sečtělost a jazykové kompetence (včetně českého jazyka).
reagovat
Mám rád FF UK i PF UK. Jen faktickou poznámku – Národní srovnávací zkoušky Scio, tvořící jádro přijímací zkoušky na PF UK, testují právě historické znalosti a sečtělost (test Základů společenských věd, obsahující i moderní dějiny) a jazykové kompetence (asi polovina testu Obecných studijních předpokladů testuje interpretaci textu, vyvozování z vět, vnímání nuancí ve významech slov, apod.). Skoro bych řekl, že se testují především tyto znalosti a kompetence.
reagovat
Marek Lis
Pro mě je ale otázkou, proč je studium práv vnímáno tak masově. Navíc přijímací zkoušky na nejžádanější obory na FF UK (anglistika, historie, bohemistika, psychologie atd.) jsou připravovány jednotlivými katedrami a ústavy, nikoli společnostmi typu Scio, Cermat apod. A v mnoha případech následuje ještě ústní kolo. Ve svém předchozím příspěvku jsem netvrdil, že je opomíjen společenskovědní základ při přijímacím řízení na práva, jen mi tyto přijímací zkoušky ve srovnání s některými jinými fakultami nepřijdou zcela standardní. Převést vědomosti a předpoklady uchazeče do aritmetiky přijímacího řízení není tak zcela samozřejmé a jednoznačné, jak se může na první pohled zdát. Je to sice jednodušší, ale daň bývá tím vyšší.
P.S. Nechci tady vytvářet dojem, že jsem neúspěšným uchazečem o studium na PF.
reagovat
Hanka Vítová
Samotnou mě mrzí, že fakulta nedělá přijímací zkoušku sama, ale s ohledem na to, co tomu předcházelo (zejména průšvih z roku 1999, kdy se nějaké otázky dostaly ven), se mi zdá řešení Scio testy asi rozumné. I když že tím Scio získává monopol taky nevidím ráda. Kdo taky říká, že Scio testů bude PF UK využívat pořád…
Ale ústní kolo? Tedy něco, co je nepřezkoumatelné, neměřitelné, subjektivní? Holá idea pěkná, ale při představě její praxe… to by asi nešlo.
reagovat
Srpen 7th, 2010, 17.50Zajímavé, že potřebu hájit naši mater má opět prvák – tón je mnohem smířlivější a sloh hodný dospělého člověka, rozhodně ++. Nicméně možná až moc smířlivý tón vede k zakrývání problémů, je jich tam dost, a nejde zdaleka jen o zašlou slávu starého baráku(i když opravu pater nosteru bych samosebou uvítal).
V rekonstruované knihovně ve sklepě jsou k nalezení poslední zbytky skript, co přežily povodně. Cena za kus v průměru 50-80Kč, tištěno na hajzlpapír, vydavatelství Karolinum. Když jsem nastoupil do prváku, bylo mi hned jasné, že knihy, až na výjimky prostě kupovat nebudu; za „sadu“ knih 1-2ks/předmět bych nechal v knihkupectví nejméně PĚT TISÍC, a to za knihy do prváku. Nakladatelství Beck, Linde.. Samá odborná, renomovaná zahraniční jména, ale taky zatraceně drahá. Když ty knihy píšou ty naše místní kapacity, proč to nevydají u Karolina? Do kapsy jim půjde desetina, ale prodají toho desetkrát tolik. Vzhledem k životnosti skript by pak ani nemuseli šaškovat s knihami typu „blabla, 7., Opravud Velmi Podstatně Přepracované Vydání“. Vždyť sami nemohou věřit, že jim to někdo baští.
reagovat
Hanka Vítová
Vůli autorů nechávat knihy v oněch slovutných nakladatelstvích (hlavně u Becka, ten je cenově asi nejhorší) taky nevítám. Ale ona praxe z pohledu studenta je přece prostá – pokud jde o prvák, tam se dají učebnice v klidu koupit od starších kolegů levněji a za rok opět všechny novým prvákům prodat, přičemž ztráta bývá malá (řádově desítky korun za knihu).
reagovat
Srpen 7th, 2010, 17.59Posledním odstavcem v článku je myšleno, „raději ze svého koupíme mikrofon“?
S PF UK se jistě musí umět vyžít, s tím souhlas, ale to neznamená, že je to tak v pořádku a volání po změně je bezpředmětné. Proto spíše souhlasím s předchozím článkem než s tímto.
Změnu k lepšímu však nelze vydebatovat, změna se musí uskutečnit. Až budou volby, je otázka, zda volit spíše ty, kteří mluví o Harvardu, nebo ty, kteří pronášejí výroky, jaké předvádí sl. Vítová: „Nevidím důvod, proč něco vzkazovat fakultě skrz UKáčko a nejednat přímo s fakultou, to je neseriózní jednání.“ Vskutku slova hodná studentské senátorky. Proč vůbec existuje důvod řešit, zda někdo kritizuje veřejně svoji fakultu?
reagovat
Napište komentář
Anketa
poslední komentáře
nejlépe hodnocené články
Připojte se
Partneři portálu UKáčko.cz