Chce modernizovat Právnickou fakultu UK. Studenti by podle něj měli mít mnohem víc praxe. Nemá rád, když lidi jen nadávají, ale nedělají nic pro zlepšení. Proto vstoupil Jakub Gejdoš do ELSY, největšího studentského spolku na pražské právnické fakultě. Loni se stal jejím prezidentem, příští rok bude šéfovat všem českým spolkům ELSA.

Jsi prezidentem ELSY, co to je za sdružení a jak funguje?
ELSA (European Law Students Association) je studentská organizace, kterou založili studenti z Maďarska, Polska a Rakouska v roce 1980. Dnes má 200 skupin, působí ve 36 zemích a má asi 30 tisíc členů. Organizace je nepolitická a jejím cílem je být vůdčím mezinárodním projektem na právnických fakultách v celé Evropě. ELSA je tříúrovňová: základ tvoří lokální skupiny na právnických fakultách, nad nimi jsou národní skupiny a vše zastřešuje mezinárodní ELSA, která sídlí v Bruselu. My se nyní snažíme, abychom přesunuli její sídlo do Prahy.

Nechceme mít hodně členů za každou cenu

Jaké jsou vaše cíle ohledně členů?
Snažíme se být otevření každému, kdo do ELSY přijde. Potom už je jen na něm, jestli se chce zapojit, nebo ne. Snažíme se „prvákovinami“ – brožurami, které vydáváme pro studenty prvního ročníku – i různými informačními schůzkami k nám dostat co nejvíce lidí.

Informační schůzky se zúčastnilo 120 studentů, provádění po škole 200, uvítací akce na Hvězdě dokonce přes 1000. Nových členů je ale jen 41. Není to málo?
Je to tak. Samozřejmě se nesnažíme za každou cenu nabrat co nejvíce lidí. Nemá to pro nás velký smysl. Za každého člena musíme odvádět poplatky celoevropské ELSE. Takže pro nás není tak důležité mít zbytečně moc členů. ELSA je otevřená, takže tam chodí i dost lidí, kteří nejsou členy. My jim dáme přihlášku a pak je to na nich.

Co spolupráce s ostatními ELSAMI v Česku nebo jinde v Evropě? Děláte mnoho aktivit společně?
Spousta akcí na právech v Praze vzniká pod hlavičkou ELSA ČR, kde spolupracují všechny čtyři lokální skupiny. Od vytvoření projektu, organizační skupiny, až po společný fundraising. Je to jeden ze základních principů ELSY. Snažíme se udělat například Moot Court Competition (simulované procesy v různých odvětvích práva – pozn. red.) i spolu s ostatními zeměmi mimo ČR.

Nepřemýšleli jste o nějaké společné aktivitě s ostatními spolky na PF?
Pokoušeli jsme se o to. Každý spolek má ale trochu jiné zaměření, ale na některých projektech jsme spolupracovali. Před dvěma lety jsme například s Common Law Society organizovali debatu s Václavem Havlem.

Na právech probíhá výuka nejkonzervativnějším způsobem

Studentský časopis Primalex nedávno oslavil 10. výročí, šíří se i na ostatní právnické fakulty v Česku. Co bys nám o něm řekl?
Časopis vznikl když se ELSA snažila i ve spolupráci s akademickým senátem ovlivňovat vývoj na fakultě. Leccos se podařilo vydobýt, časopis má slovo, které berou i vyučující na fakultě dost vážně. Protože byl trochu problém s lidmi, kteří by se mu věnovali, tak jsme se minulý rok rozhodli vydávat časopis i na ostatních právnických fakultách v Česku.

Šlo tedy o rozšíření z nouze?
ELSA uvažovala, jestli vydávat na každé fakultě časopis zvlášť, nebo využít tohoto zavedeného časopisu. Takže jsme spojili to, že jsme vyplnili obsah a rozšířili časopis na ostatní fakulty.

Jak funguje distribuce? Nedá se říct, že by časopis byl vidět…
To vidím momentálně jako problém. Časopis se vždycky rozhodí po fakultě a to podle mě není dobře. Je tam pro akademickou obec, ale bylo by potřeba udělat zvláštní stojany přímo pro časopis. Bohužel to je dost nákladné, musíme ještě počkat.

Co ho třeba prodávat za nějakou, byť i symbolickou cenu?
Ano, o tom také uvažujeme, ale zatím to zůstává takto.

Na jaké aktivity se teď nejvíce zaměřujete?

Letos jsme například v Olomouci organizovali konferenci o praktických formách výuky na právnických fakultách. Snažíme se umožnit studentům účastnit se předmětů, které se týkají právní kliniky. Problém je, že někteří pedagogové na toto moc neslyší. Naopak, pokud někdo dělá právní kliniku, tak je na něj dívají skrz prsty.

Bylo by třeba, aby se nám povedlo dostat na fakultu nějakou právní kliniku nebo praktickou část výuky. Někteří pedagogové jsou tomu nakloněni, jiní ne. Myslím, že třeba proděkan Kuklík, který se té konference také účastnil, přijde určitě v budoucnu s něčím takovým.

V Olomouci právní klinika funguje a je to velice úspěšný projekt. Proč je k ní v Praze taková opozice mezi pedagogy?
Nevím jestli je mezi nimi opozice vůči konkrétnímu projektu. Ale nejsou mu nakloněni. Je to možná tím, že u nás na fakultě probíhá výuka asi tím nejkonzervativnějším způsobem ze všech a každá nová věc se velmi těžko prosazuje.

Je problém získat pro vaše aktivity – např. diskuze nebo tradiční běh do schodů PF „Eskalátor“ – pedagogy z fakulty?
Většinou není. V poslední době je přístup fakulty velmi dobrý. Například Eskalátoru se účastnil docent Grónský, který byl úplně super, nebo také proděkan Hřebejk. A když potřebujeme pomoc u projektů, tak nám vychází fakulta vstříc.

Studentům chybí praxe

Partnerů máte relativně mnoho, hlavně z předních advokátních kanceláří.
Vytvořili jsme si partnerskou strukturu po celé republice a na základě toho se snažíme získat sponzory pro akce. Partnerství je pro nás přínosné především tím, že dostáváme partnery nebo zaměstnance advokátních kanceláří na přednášky, prezentace a rozvíjíme s nimi projekty. Jako například Moot Court Competition nebo legal workshop, který proběhl nedávno v advokátní kanceláři Allen & Overy. Advokátní kancelář vybrala dvacet studentů, jejich tématem byla akvizice. Dostali modelový případ, který měli vyřešit. Pro studenty je velmi přínosné vidět, jak to funguje v praxi, ta jim totiž ve škole chybí. Když pracují v advokátní kanceláři, většinou dělají pořád stejné věci, ale tady měli vytvořit fúzi firmy a měli k tomu zpětnou vazbu.

Vyhledáváte své partnery aktivním jednáním, nebo sami přicházejí s nabídkou?
Aktivním jednáním. Jednání o partnerství trvá několik měsíců, někdy i půl roku. Když chcete dělat projekt na jaře, musíte začít už na podzim jednat a získávat partnery. Musíte mít dopodrobna rozpracovaný projekt, aby bylo jasné, co a jak bude probíhat.

Přispívá nějak i fakulta?
Ne. Fakulta nám pomáhá tím, že jí nemusíme platit komerční nájem, který by byl v centru Prahy velký. Platíme jen symbolický nájem, výměnou za to místnosti spravujeme a rekonstruujeme. Posledně když se malovalo na fakultě, tak jsme si to všechno dělali sami.

Jak je možné, že studentský spolek má tolik sponzorů mezi AK a právnická fakulta žádného?
To je otázka přímo pro fakultu. Nevím, jestli o sponzory vůbec stojí. Nevyhledávají je aktivně – spíš se přihlašují advokátní kanceláře samy. Například ples PF byl sponzorován. Někdy ale fakulta přichází o možné partnery svým nepříliš vstřícným přístupem.

Jak se ELSA staví k projektu Studentské unie UK?
O Studentské unii jsem slyšel, včera jsem četl stanovy – našel jsem je právě na UKáčku. Je to zajímavé. Nejsem si jistý, jestli nás vůbec někdo někdy oslovil, zda bychom se na tom projektu chtěli podílet. Pokud to bude možné, tak já zvážím se členy výboru, kteří budou dělat ELSU příští rok, jestli by šlo se k projektu připojit.

Výběr na Erasma nemá pravidla

Byl jsi členem politické strany SNK ED, mělo členství vliv na tvou pozici v ELSE – nebo naopak?
Ve straně jsem skončil na začátku roku. Vliv to nemělo žádný. Šlo jen o regionální politiku ve Vrchlabí, odkud pocházím. ELSA fungovala úplně odděleně, stejně jako další občanská sdružení, jichž jsem členem…

Kterých dalších sdružení?
S podobnou skupinou z Vrchlabí jsme založili také občanské sdružení „Společnost pro informovanou veřejnost“. Protože jsme byli několikrát cenzurováni v městském časopise, tak jsme si založili vlastní… Ten jsme potom distribuovali do všech schránek a ukázali, že takhle to jde. Já nemám rád to, když se lidem něco nelíbí a sedí v hospodě a jenom si stěžují. Když se mi něco nelíbí a vím, že to můžu změnit – tak to udělám. A vyzkoušel jsem si u toho spoustu věcí. Založit časopis, žádat o dotace… Prostě je to dobrá věc.

Pociťuješ podobnou situaci na fakultě? Jak jsi vlastně se studiem spokojen?
Já jsem se studiem na fakultě spokojen, i když kvůli práci v ELSE se moc neúčastním výuky – asi tak jako všichni… (smích). Přemýšlím, kdy jsem byl naposled na přednášce… Myslím, že je moc dobře, že se proděkan Damohorský snaží získávat čím dál tím víc míst pro ERASMUS. To by měla být priorita i pro každého studenta – dostat se ven a vyzkoušet jak to funguje jinde. Naštěstí je těch míst víc a víc. Určitým problémem je ten výběr. Je otázka, nakolik je jasné, proč jste uspěli, nebo neuspěli u výběru na ERASMA. Na některých fakultách jsou přesné bodové tabulky – za účast na soutěžích, za známky, za jazykové certifikáty a tak podobně. Zatímco u nás to není jasné – v podstatě ani nevíte proč jedete, nebo nejedete.

Mnohdy je to jen o tom, jak se člověk usměje na komisi…
Přesně tak. Často to probíhá tak, že někoho se ptají na podrobnosti z oboru a někoho spíš na důvody proč by tam chtěl jet. V příštím vydání Primalexu bude reakce od proděkana Damohorského, který to chce vysvětlit – takže se máme na co těšit. Podle mě je moc dobře, že fakulta ten časopis bere.

Ty se chystáš vyjet? A kdy myslíš, že je na to ideální doba?
Já teď půjdu do čtvrťáku – pak bych určitě chtěl jet. Myslím, že je dost těžké se vrátit do našeho systému výuky. Když celý rok čtete odborné články, z toho něco vyberete, najdete judikáty – třeba se i připravujete mnohem víc než tady u nás. Ale potom zkouška probíhá tak, že máte třeba napsat esej doma a máte na to týden. Takže když se pak máte vrátit sem před nějakou velkou zkouškou – a najednou se musíte naučit velkou materii nazpaměť, tak je to dost těžké si zase zvyknout…

V Brně je praxe povinná, u nás chybí

Co si myslíš o vztazích mezi pedagogy na fakultě – je to ještě v mezích zdravé akademické rivality, nebo už to hranici přesahuje?
Rivalitu pociťujeme všichni. Když jsme na zkoušce nebo u státnic a máme před sebou komisi, která sama v tom, jaká odpověď je správná, nemá jasno – a co teď řeknete? I když znáte názor jich všech. Kdybys řekl, že na to existují takové a takové názory, tak ti položí otázku „a co si myslíte, že je správně“. Když byl kamarád na druhé státnici, tak jeden ze zkoušejících odmítl podepsat jeho index, protože nesouhlasil s tím, že dostal takovou známku na základě názoru jiného profesora…

Myslíš, že se to běžně odehrává i jinde?
Myslím, že ano. Soutěživost je všude a vždycky zdravá. Ale na druhou stranu musíte mít jasno, kde je ten střed. Na mnoha katedrách ty vztahy nejsou dobré, což se projevilo když se volil nový vedoucí katedry trestního práva. Tam jedna část zastává názory jednoho, druhá druhého. To se projevuje i u zkoušení – jedni požadují abyste se učili z té, druzí z oné knihy. A jakmile zjistí, že jste se učili z knihy toho druhého, tak jsou schopni vás za to vyhodit. Což určitě dobře není… A takové vztahy už ani nemohou přispívat pracovní situaci. Já tomu nejsem tak blízko, ale mám pocit, že by to takhle být nemělo.

Slyšeli jste o tom, že jeden student kandidoval na děkana? Tak to byl jeden z členů ELSY. Kandidoval na děkana a určitou dobu to vypadalo, že by snad mohl být zvolen. Protože vztahy na fakultě v té době nebyly zrovna nejsladší,takže to vypadalo, že by ani jeden z těch zbylých dvou kandidátů neprošel. Ten student se kandidatury sám vzdal těsně před volbou.

Často se mezi studenty šušká, že „v tom Brně je to lepší“. Souhlasíš?
Nemůžu to moc sám posoudit – nestudoval jsem tam, ale brněnská fakulta je určitě praktičtěji zaměřená. Viděl jsem jejich informační systém – ten se mi moc líbil. Můžete si tam i vybrat, ke komu půjdete na zkoušku. Ta fakulta je modernější nebo v tom vývoji jsou rychlejší. Ale myslím, že je to jen otázka času, než se na všech fakultách výuka změní k něčemu praktičtějšímu. Protože dneska když student nepracuje v AK, tak má potom velký problém přejít do praxe a vycházet jen z toho, co se naučil za studia. Pokud vím, tak v Brně je povinná i jistá praxe pro studenty.

Naše výhoda? Mezinárodní kontakty

Jak bys porovnal vztahy mezi spolky? A je na jiných fakultách normální, že vedle sebe funguje několik spolků?
Pokud vím, tak ano. Rozdíl je v přístupu. V Brně například sedí všechny spolky v jedné kanceláři, u nás máme k dispozici každý svou místnost. Myslím, že je to normální – každý spolek je zaměřený trochu jinak, má jinou historii. Všehrd má tradici, Common Law Society je zaměřen jiným směrem a my máme ten mezinárodní prvek.

Proč bych měl chtít vstoupit do ELSY, a ne třeba do Common Law Society, nebo do Všehrdu?
Protože jsme nejlepší (smích). Ne, u nás je úžasný ten mezinárodní prvek. Žádný z těch spolků nenabídne například to, co je jeden ze základů ELSY – Student Trainee Exchange Program. Ten umožňuje studentům právnických fakult po celé Evropě cestovat mezi sebou. Lokální skupiny shánějí místa – například my v Praze seženeme nějaké místo a z celé Evropy si zaměstnavatel vybere studenty, kteří přijedou na stáže. A stejně tak mohou studenti odtud jet na stáž do celé Evropy. Podmínkou je členství v ELSA. Když pak někam přijdete na pohovor a můžete ukázat, že jste pracoval v pobočce jedné z největších kanceláří třeba v Londýně nebo že jste pracoval na německém ministerstvu, tak je to určitě lepší než když tam nemáte nic…

Co osobní vztahy, bavíte se spolu? Byl bys třeba schopen chodit s holkou z Common Law Society?
(smích) No samozřejmě, záleží na tom, jak by vypadala… Určitě se spolu bavíme. Máme vedle sebe Všehrd, takže když je třeba, tak si i pomáháme.

Mezi studenty se povídá, že ELSA je tak trochu sekta chlapců a děvčat v bílých tričkách s límečky.
Já nevím, musíte to vyzkoušet (smích). Ne, v žádném případě nejsme sekta. V pražské ELSE jsou vztahy výborné. Mám tam spoustu kamarádů. Úžasné je, že kdykoli jsem potřeboval pomoc, tak mi někdo pomohl. Bez toho, aby na mě houkal něco jako „ty seš v prváku, co chceš“. Je tam velmi dobré prostředí pro kamarádství, pro normální fungování na fakultě.

Jakub Gejdoš

Jakub je studentem 4. ročníku na Právnické fakultě UK v Praze. V ELSE se aktivně účastní již od svého prvního ročníku. Minulý rok by zvolen prezidentem pražské ELSY a příští rok převezme funkci prezidenta pro celou ČR. Ve svých 24 letech je opravdu zaníceným členem spolku ELSA a sám říká, že bez ELSY by najednou něvědel co dělat.