Nenechme se připravit o akademickou samosprávu, vyzývá šéf Studentské unie

11. 4. 2010 Autor: Rubrika: Názory žádné komentáře

Je výhodné spravovat si své věci na univerzitě sami. Studenti by si proto neměli nechat líbit nahrazení akademických senátů správními radami, které má zavést plánovaná reforma vysokých škol. Myslí si to předseda Studentské unie UK Slaven Elčić.

Univerzita není podnik. A ani by neměla být. Přesto současné společenské diskuse o reformě vysokého školství dle mých zkušeností nebudí příliš velký zájem těch, kterých se nejvíce týkají – studentů. Jedná se přitom o téma zásadní, které značně přesahuje otázku toho, jestli se bude nebo nebude platit školné.

Je výhodné spravovat si své věci na univerzitě sami, nenechme si proto akademické senáty nahradit správními radami, říká předseda SUUK Slaven Elčić.

Foto: Veronika Špornová

Dlouho jsem řešil otázku, proč to vlastně nikoho nezajímá. Došel jsem k závěru, že většina mých spolustudujících kolegů jednoduše nerozumí tomu, k čemu je akademická samospráva, jak fungují senáty a proč je to důležité. Z těchto i mnohých jiných důvodů zní nabídka Bílé knihy velmi lákavě: „Nechte to na nás, odbornících a manažerech, a my se o všechno postaráme.“

My, studenti vysokých škol, snad ale máme na víc, než si nechat mazat med kolem pusy. Je lepší systém pochopit a využívat ho ve svůj prospěch, než se vzdát všech pravomocí. Pochopitelně, stojí to víc energie a hlavně musíme celý systém pochopit, než s ním začneme pracovat. I proto kvituji s povděkem snahu jedné kolegyně informovat studenty nejen prvních ročníků o chodu univerzity na zvláštních seminářích, které se budou v průběhu dubna konat na řadě fakult UK.

Akademická obec je unikátním společenským systémem. Má svou složitou vnitřní strukturu, která prošla historickým vývojem. My, studenti, jsme součástí tohoto systému, ať se nám to líbí, nebo ne. A akademická samospráva je jeho součástí také – reprezentuje nás. Je to privilegium, spravovat si své věci sami.

A skutečně se tak děje, i když to mnohdy nevnímáme. Akademické senáty volí (ale i odvolávají) představitele univerzity a fakult, vyjadřují se k rozpočtům, rozhodují o nových studijních plánech – zkrátka mohou zasáhnout do každého aspektu činnosti univerzity i fakult. V současném Akademickém senátu Univerzity Karlovy zasedá 34 studentů a 36 pedagogických pracovníků. To je téměř 50% podíl studentů. I jim se vedení univerzity zodpovídá ze své činnosti! Plánovaná správní rada přitom vůbec nepočítá s podílem studentů na řízení. Rád bych odkázal na rozhovor se zástupcem studentů z Kodaňské univerzity, který dobře ukazuje jak to může vypadat, když studenti přijdou o vliv (čtěte zde: Studentský radní z Kodaně: Chceme vrátit moc akademické obci).

Takže v tomto novém světle nabídka zní nějak takto: „Vzdejte se rozhodujícího vlivu. Ten přenechte externím „odborníkům“, kteří budou mít na mysli jenom Vaše dobro. A věřte nám, že této moci nezneužijeme. Místo toho začněte platit za studium a vyplňovat hodnocení kurzů a my na základě toho buď daného vyučujícího vyhodíme, nebo ne. Všechno pro Vaše dobro. Nikoliv pro zisk. Myslíme to upřímně.“

A samozřejmě mi můžete kontrovat, že vliv odborníků a manažerů na chod univerzity je dobrý. Ano, je dobrý, ale musí mít jasně vymezené hranice. V České republice neexistují morální elity, kterým bych věřil, že svěřené moci nezneužijí ve svůj prospěch a náš (rozuměj studentů) neprospěch.

Slaven Elčić
Autor je předsedou Studentské unie Univerzity Karlovy, studuje na Právnické fakultě UK




(článek vyjadřuje názor autora)



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.