Nesporné půvaby zkouškového období

30. 6. 2017 Autor: Rubrika: Redakční zápisník,Studentský život žádné komentáře

Inspirováno skutečnými událostmi.

Nikdy nezapomenu na slova jistého moudrého člověka: „Zkouškové, to je to radostné období, kdy si vyřešíte pár nezbytných záležitostí a pak následují tři měsíce volna.

Dlouho jsem doufal, že se zařadím mezi ty, kteří mají na zkoušky podobně pozitivní náhled, opak se ovšem stal pravdou.

Nejenže je tato životní etapa poměrně stresující a kontinuální memorizace informací poněkud vysilující; student se zároveň před dosažením cíle v podobě uznání veškerých kreditů musí nevyhnutelně potýkat s demotivací, již skýtá pohled na kolegy či bývalé spolužáky, kteří své povinnosti již splnili a užívají si volného času cestováním po Evropě či psaním blogu o letním dni stráveném na chatě. Jakkoli jsem si mohl přát, abych to měl všechno co nejrychleji za sebou, noční můra stále pokračuje a konec se zdá být v nedohlednu.

Přitom začátek byl celkem slibný – z první zkoušky v předtermínu jsem si odnesl jedničku, na další jsem šel tedy pozitivně naladěn. Právě druhá zkouška přitom představovala první výraznější problém – jakkoli se nás pedagog snažil při rozdávání testu rozveselit, nebylo to nic platné. Poté, co několik z nás souhlasilo, že si počkáme na výsledky až do večera na univerzitě, dozvěděl jsem se v jedenáct hodin večer, že k uznání zkoušky mi schází půl bodu.

Dá se říci, že tento incident odstartoval sérii nepříjemných okolností a nešťastných přešlapů, které jsou se zkouškovým obdobím spojené. O týden později jsem psal test, na jehož výsledky jsme si následně museli počkat celé dva týdny. V den, kdy jsem chtěl zpracovat a odevzdat výzkumný projekt, mi rodiče připomněli, že jdeme večer do divadla. A podobně to pokračovalo i nadále.

Přesto jsem mohl být v polovině června spokojen, že většinu předmětů jsem měl úspěšně splněnou. V tu chvíli přede mnou stála poslední písemná a jedna ústní zkouška. Ta ústní se nepovedla, což nebylo příliš překvapivé, jelikož na první pokus ji údajně zvládne opravdu málokdo. Neúspěch v té písemné však pro mě byl zklamáním, obzvlášť proto, že trojka mi zase unikla o pouhý bod.

Doufal jsem, že zkoušejícího se mi podaří zastihnout v rámci jeho konzultačních hodin, abych si mohl ověřit, co jsem v testu zkazil. Neobrdžev jakoukoli odezvu na svou žádost o návštěvu, vydal jsem se na univerzitu, kde jsem si mohl přečíst, že pan doktor má toho dne dovolenou a konzultační hodiny jsou tudíž zrušeny. K tomu mi přistálo v e-mailové schránce oznámení, že můj výzkumný projekt nesplňuje požadované parametry a musí být přepracován.

Červen se chýlí ke svému konci a přede mnou stojí ještě tři úkoly, s nimiž se musím vypořádat. Oprava písemného testu, aniž bych si byl jist, kde jsem minule chyboval. Nevyzpytatelná ústní zkouška, kde mohu být tázán snad na cokoli. A nakonec jsem povinen přepsat výzkumný projekt, který jsem osobně považoval za vydařený.

Nikdo neví, jak můj zápas dopadne, nevidím ovšem důvod se vzdát. Odhodlání mi rozhodně nechybí. Jdu s hlavou vztyčenou, však co je jiného život než boj. Snad se budu moci tentokrát radovat z úspěchu a volného léta. A pokud ne – příští semestr skýtá druhou šanci.



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.