Odložené školné: ne pro špinavý zisk
Někteří z mých studentů na FF UK si své studium neúměrně protahují a odkládají splnění atestací na pozdější ročníky, a často uváděným důvodem pro to je časová zaneprázdněnost vyplývající z nutnosti zajistit si prostředky na živobytí při studiu prací, a to někdy i na plný úvazek. Proto je mi velmi sympatický záměr diskutovaný v souvislosti s uvažovaným zavedením školného nejprve pro studenty vybudovat systém nejrůznějších stipendií, půjček a spoření, neboť předpokládám, že právě takováto podpůrná soustava by studujícím poskytla možnost své náklady na studium pokrýt a nemuset při něm současně chodit do práce.
Co v tomto systému má ale co dělat samotné školné? Jeho koncepce mi přijde absurdní: na jednu stranu studentům stipendii, půjčkami a spořeními pomůžeme, na druhou stranu od nich budeme vybírat další peníze. Na tomto místě se obávám, že především pro studenty z nižších sociálních vrstev bude představa i odloženého školného, které budou muset jednou splatit, psychologicky demotivující. Za motivační k řádnému vystudování lze možná považovat poplatky za jiné než první termíny zkoušek či za prodlouženou dobu studia: rozumím argumentu, že kde je cukr (stipendia, půjčky, spoření), musí být i bič. V čem má ale být plošné školné motivační, mi zůstává záhadou.
Čtěte související článek, názor Martina Gregora z FSV UK:
Školné? Včera bylo pozdě
Častým argumentem pro školné bývá to, že vzdělání je pro každého investicí, s nímž může očekávat výrazné zvýšení svých budoucích příjmů, a proto se na něm musí finančně spolupodílet. Jenže i v současnosti se student na svém vzdělávání finančně podílí velmi výrazně. I když vlastní studium nestojí nic, nemalé náklady přináší nutné záležitosti s ním spojené: během tří až pěti let strávených na vysoké škole přece studující musí bydlet, jíst, na univerzitu se dopravovat a také učební pomůcky něco stojí. Tyto náklady je nutné z něčeho pokrýt, a bude to nutné i v budoucnosti, ať už to bude z půjčky či spoření, nebo z peněz věnovaných rodiči. Student se navíc při studiu vlastně i vzdává příjmů – či alespoň velké části z nich – které by pobíral jako někdo jiný, kdo se rozhodl nestudovat a místo toho pracuje: provozovat seriozně denní studium a zároveň chodit na osm hodin do práce přece není možné!
U tvrzení, že vzdělání je samo o sobě finanční investicí do budoucna, je třeba porovnat příjmy managerů, komerčních právníků či specialistů IT s platy vysokoškolsky vzdělaných archivářů, pracovníků muzeí, překladatelů beletrie či učitelů. Existují totiž jisté obory, u nichž prostě finanční motivace neplatí: představit si mladého člověka, který si vybere studium teologie, aby jako kazatel bral v budoucnu lepší plat, šlo možná ve středověku, nikoliv ale v současnosti. Nelze tak zavírat oči před existencí absolventů, kteří berou vážně slib „… non sordidi lucri causa…“, ne pro špinavý zisk, daný při promoci, kteří studovali z touhy něco poznat či připravit se na výkon povolání, ke kterému jsou svým zájmem přitahováni, a ne si v první řadě zajistit do budoucna dobré finance. Proto celý argument vzdělání rovná se peníze považuji za scestný i poněkud nedůstojný.
Do veřejného sektoru by neměly být v duchu hesla „chceš vzdělání, zaplať“ vpouštěny prvky komerčního a navíc i asociálního uvažování. Standardně studující tak musí mít možnost absolvovat vysokou školu, která je veřejnou službou, bezplatně.
Mgr. Jan Dlask
Autor vyučuje finštinu na Filozofické fakultě UK.
Klíčová slova
odložené školné, školnéHodnocení
(6 hlasů, průměrné hodnocení 3,00)
Loading ...Související články
Sdílej článek
Vzdělání samo o sobě finanční investicí skutečně není. Opravdu existují obory, kde to neplatí. Třeba ta zmíněná teologie. V případě, že se absolvent posléze stane kazatelem. Ale stejně tak existují i obory, kde to platí. A těch je daleko víc. Vlastně, až na skutečné výjimky, všechny.
Tvrzení, že vzdělání je v každém případě příslibem vyšších budoucích zisků je lež. Ale stejnou lží je tvrdit, že všechny fakulty mají stejné podmínky.
Teologické fakulta by si patrně nikdy nemohla dovolit dovolit požadovat tak vysoké školné jako fakulta právnická. Jeví se zcela nesmyslné i jen předstírat, že tyto dvě fakulty jsou ve stejné situaci. Bavme se proto tom, kde a jak může školné pomoci. Možná zjistíme, že telogické fakulta vhodným místem není. Kdo ví – možná nakonec zjistíme, že školné není vhodné nikde. Teprve pak je na místě myšlenku školného zabrhnout. Ale odmítnout myšlenku školného pro celý veřejný sektor jen na základě toho, že je nevhodný pro jednu fakultu (jednu skupinku fakult) – a jiný argument v článku nepadl – je, s odpuštěním, pane magistře, velmi nemoudré.
reagovat
Milý pane Lukeši, děkuji za reakci. Narazil jste na 2 zajímavé problémy: 1) TF si nemůže požadovat stejně vysoké školné jako PF. Má být na všech veřejných VŠ školné jednotné či má se lišit? Pokud vím, hovoří se o případu prvním. 2) Myslím, že se mýlíte v tom, že tzv. „za všechny obory se platí“, a že ty ostatní jsou pouze skutečnými výjimkami. Pro nutnost krátké verze jsem byl nucen neuvádět další příklady, ta teologie je ta, která je do očí bijící. Platí to pro značnou část oborů na FF (komerční překladatel vydělá 40000 za měsíc, překladatel beletrie 9000), pro celou PF, pokud jako ekonom půjdete pracovat do školství, platí to pro Vás též, pokud půjdete jako právník do neziskovky, také, a tak můžeme pokračovat dál a dál. S pozdravem JD
reagovat
Jinak myslím, že dalších argumentů v článku uvádím dostatek. Absurdnost celé koncepce odloženého školného, jeho nemotivačnost pro nemajetné studenty, to, že již takhle studium hodně stojí, že jsou studenti, kteří skutečně studují pro poznání, a ne pro peníze, a že dávat dohromady materiální a vzdělanostní je od samého počátku chybné.
reagovat
Pánové,
narazil jsem na Vaši debatu a považuji za nezbytné uvést pár faktů: odložené školné je v Bílé knize popsáno v odstavcích 119 – 123. Z nich plyne, že principem odloženého školné je to, že jej splácí příjmově úspěšní absolventi, tj. pouze ti, kteří dosáhli příslušné výše příjmu (uvažuje se o průměrném příjmu) a že splátky jsou kontingenční (procento z aktuálního příjmu). Dále, odložené škloné, pokud bude zavedeno, bude diferencované podle skupin oborů a budou stanoveny stropy, též podle oborů. Na počátku budou stropu stanoveny velmi nízko. Základem pro stanovení školného (závazku studenta vůči škole) by měly být nikoli skutečné náklady na uskutečňování studijního programu (normativ), ale očekávané příjmy absolventa. Tím jsem doufám vyvrátil dvě centrální námitky Jana Dlaska, tj. že školné bude jednotné (nebude, stačí si přečíst Bílou knihu) a že tedy poškodí více absolventy těch oborů, jejichž studium v důsledku existující příjmové diferenciace nevede k vysokým příjmům (nikoli, tímto směrem nejdeme). Jen pro pořádek uvádím, že odložené školné může zůstat nesplaceno, nedosáhne-li absolvent v průběhu profesní dráhy stanovené výše příjmu (nebo ji dosáhne pozdě) a dále, že stát i zaměstnavatelé budou mít možnost u preferovaných oborů do splácení školného intervenovat (to se děje i v tak liberálních zemích, jako USA, konkrétně třeba v Novém Mexiku u absolventů pedagogických oborů, kteří jsou opravdu učit).
reagovat
Vážený pane Matějů, skutečně jste dvě mé námitky vyvrátil, nicméně nevyvrátil jste mé bazální životní přesvědčení, že studovat se má pro vzdělání samo a že vzdělání nemá mít s penězi co do činění. Zde stojím, nemohu jinak, jak říkal Martin Luther. Včera jste na debatě na FF UK nabízel dva modely: buď zvýšit daně, či zavést školné. Odpovídám sám za sebe jednoznačně: zvýšit daně na progresivní bázi (tj. tak, jak to bylo za všem minulých demokratických vlád kromě té Topolánkovy). Zdraví JD
reagovat
Vážený pane Dlask, jsem rád, že po věcné stránce se věc vyjasnila. Kterým směrem se naše země vydá, bude samozřejmě věc přesvědčení a tedy primárně politického rozhodnutí Já osobně jsem přesvědčen, že platit VŠ vzdělání převážně těch, kteří pochází z rodin s vyššími příjmy (sociální nerovnost v šancích na získání VŠ vzdělání trvá) z daní všech (tj. včetně daní sociálně slabých), je tak trochu nemravné a nespravedlivé. Proto nízké (odložené) školné a systém půjček, grantů a stipendií bych viděl jako spravedlivější řešení. Ale souhlasím s Vámi, že tyto kategorie již patří do světa normativních soudů a přesvědčení a tedy politiky. Zdravím PM
reagovat
Pane kolego Dlasku, ono s tou inspiraci ze Skandinavie je to fakt omezene. Vysoke dane, prerozdelovani a extenzivni statni sektor muze dobre fungovat jen ve velmi specifickych, vyspelych spolecnostech. Tou vsak ta nase spolecnost neni. K „eráru“ se Češi chovali vždy skrz prsty, mnohem bližší naší povaze je stát menší ve prospěch soukromého sektoru. Vzhledem k tomu ale, že vzdělání je statek smíšený (ne tedy privátní ani veřejný), tak musí být financováno smíšeně, tedy zdroji soukromými i veřejnými.
Každopádně by bylo krásné, kdyby panovala o takové zásadní reformě politická shoda. To, že ji těžko můžeme dosáhnout, je další důkaz naší vlastní nevyspělosti….
reagovat
Děláš si legraci, Martine? Shoda není důkazem vyspělosti, ale snad primitivismu – že nikdo nevymyslí žádnou alternativu. Já bych se žít v zemi, kde by panovala všeobecná shoda, teda dost bál..
reagovat
na základních strategických věcech, které přesahují jedno volební období, by se shoda najít měla. týká se to jak reformy důchodů, zdravotnictví a především školství. Právě v tom oslavovaném Dánsku jsou na tato konsensuální řešení experti.
myslím, že máme slušnou šanci takového konsensu v této věci dosáhnout. Ministr Liška pro to dal svou politickou garanci….
reagovat
Děkuji za věcný argument. Souhlasím s Vámi, že z hlediska sociálního je naše vysoké školství hodně neprostupné. Nicméně: 1) Jak jsem již pravil, i vyšší příjmové kategorie musí své děti na studiích financovat už dnes (strava, bydlení, doprava, literatura), takže není otázka, zda spolufinancování má či nemá být, ono už je: je jen otázka, zda má být ještě školné. 2) Řešení je v.v.: nechť vyšší příjmové kategorie platí větší daně, tím budou svým dětem více přispívat, nechť nižší sociální kategorie neplatí daně žádné. 3) Myslíte i na střední třídu? Tedy např. učitelská rodina se 2 dětmi, jejíž příjmy možná nejsou celkem vzato úplně špatné (jako např. v neúplných rodinách atp.), ale ani ne úplně dobré. Domnívám se totiž, že hodně studentů se rekrutuje právě z tohoto prostředí. Bojím se trochu toho, aby reformu neodnesli právě oni.
reagovat
„Mnohem bližší naší povaze je stát menší ve prospěch soukromého sektoru.“ Myslím, že toto je hodně tvrzení na vodě, zvláště v současné situaci, kdy vývoj byl v letech 1938-89 nepřirozený, je tedy hodně těžké říct, co je „bližší naší povaze“. Rozhodně je naší povaze bližší Evropa (včetně Německa, Rakouska a Skandinávie) než USA, kde je komerční aspekt vzdělání někdy až bigotní. Mnoha parametry se už začínáme blížit staré Evropě, takže já bych tu omezenost zase neviděl tak výrazně. Souhlasím ale v tom, že vzdělání je statek smíšený (ne tedy privátní ani veřejný), tak musí být financováno smíšeně, tedy zdroji soukromými i veřejnými. Že již zdroji soukromými financováno je, to Vám potvrdí každý rodič, který má dítě na vysoké (prý to stojí minimálně 5000,- Kč měsíčně). A je jasné, že čím větší shoda k reformě bude, tím déle vydrží její realizace a tím lépe budou vidět její výsledky.
reagovat
Martine, popravdě řečeno, na celém Dánsku jsou za celá léta jeho existence, zajímavé snad jen dvě věci – Lars von Trier a Benny Andersen. Tenhle stát bych si fakt za vzor nebral.
A pokud jde o tu shodu, tak ta jistě v určité míře panuje, neboť ve veřejném prostoru se řeší pouze nastavení nějaké /číselné/ hladiny, nikoli o samé podstatě – co by mělo či nemělo školství či zdravotnictví plnit, k čemu důchody, proč policie apod.. A o to mi jde. Aby univerzity byly schopny zůstat trochu diverzní. Aspoň zčásti.
Pane Dlasku, domnívám se, že fyzické osoby by neměly platit žádné daně z příjmu, že by si stát měl vystačit jen s daěmi od firem. bylo by to spravedlivější a především, v oučasnosti stát vybere na všech daních skoro tisíc miliard korun ročně. A to už je trochu zybtečně moc.
A taky jde o to, co vlastně ta škola potřebuje za peníze – dle mého stačí jen platy učitelů a nějaká správa budovy, ale když živíme elektronický systém, tisíce úředníků a tuny zbytečného byrokratického materiálu (od akreditačních žádostí po výroční zprávy), skutečně pak ty peníze chybějí….
reagovat
Jan DLASK
1. Zadat vybirat dane jen od firem a ne od fyzickych osob je trochu populisticke. V hodne socialnich systemech je to presne naopak: malo se vi, ze pro firmy je Svedsko hodne dlouho danovym rajem, zatimco lide s vysokymi prijmy (coz mohou byt tedy i majitele tech firem) stale skuhraji na vysoke dane. Je to logicke: stat nizkymi danemi podporuje hospodarstvi, ktere by jinak v zemi s tak vysokym danovym zatizenim zkolabovalo (zisk ve firme je tak mozne dal reinvestovat), ale jakmile jsou to penize pro SOUKROMOU SPOTREBU a ne pro dalsi investice a rozvoj, tak je tvrde zdani. Pak je take otazka, jak zdanovat prijmy ruzne vyse (muj nazor: progresivne). Vy byste zrusenim dani fyzickych osob tu spotrebu podporoval (coz zni sice hezky, ale je to fakt i podpora konzumu), ale platit by to mely jen firmy, ktere by Vam velmi rychle odesly ze zeme za lepsimi podminkami, takhle to fakt nejde.
2. Kdybyste se podival na rozpocet VS, zjistite, ze skutecne jeho velkou cast tvori platy ucitelu, cimz nerikam, ze na byrokracii nelze usetrit. Tady je problem v tom, ze ta celkova castka, ktera jde na vysoke skolstvi od statu, je stale velmi a velmi nedostatecna.
reagovat
Leden 26th, 2009, 23.11Vazeny pane Varysi,
pausalni hodnoceni typu „na celém Dánsku jsou za celá léta jeho existence, zajímavé snad jen dvě věci – Lars von Trier a Benny Andersen“ patri do antologie dojmologii, a ne do diskuze na vysokoskolske urovni. Takoveto „argumenty“ bych si fakt nebral jako zaklad racionalni diskuze.
K tomu snad jen dve fakta: Dansko je zeme s nejvyssim prumernym platem v EU a Dansko ma vysoke skolstvi bezplatne. Tyto fakta mohou byt slusnymi argumenty, proc naopak Dansko jako vzor brat. Ale to je jen okrajova poznamka.
Vazeny pane Mateju,
system, kdy se bude skolne vypocitavat podle budoucich platu studentu a studenti budou splacet skolne na zaklade svych budoucich prijmu, je pomerne ambiciozni, ale neovedu si predstavit jeho realizovatelnost. Nechali jste si provest studii proveditelnosti od nejake vyznamne firmy? Domnivam se, ze naklady na administraci tohoto systemu by byly vyssi nez zisky ze skolneho.
reagovat
Napište komentář
Anketa
Nepřehlédněte
poslední komentáře
nejlépe hodnocené články
Připojte se!
Hlavní partner
UKáčko.TV podpořila