Packalové z Karolina

23. 10. 2009 Autor: Rubrika: Názory 7 komentářů

UK si opět výrazně polepšila v prestižním žebříčku The Times. ČVUT se za velké slávy probojovalo na 6. místo od konce, přesto na sebe strhlo veškerou pozornost. Situace typická pro současný způsob prezentace UK. Její weby jsou zastaralé, tiskové zprávy jakoby říkaly „nečti mě“ a propagační materiály působí nepřehledně a ošuntěle.

Karolinum

Tiskový odbor opět zaspal příležitost dostat UK do médií v pozitivním světle, míní Martin Polívka

Foto: Anna Krýslová (UKáčko.cz)

Pátek 9. října. Britský deník The Times zveřejňuje ostře sledovaný žebříček své přílohy o vyšším vzdělání (Higher Education Supplement). To je chvíle, kdy se nejlepší univerzity na celé planetě mohou blýsknout před zraky domácí a zahraniční veřejnosti. Zejména pokud se jim povede posunout se nahoru.

Proč? Taková informace jednak působí jako magnet na nejkvalitnější studenty-uchazeče z celého světa. Ti jsou dnes díky rozvinutým stipendijním programům a půjčkám stále mobilnější.

Zároveň je to signál pro firmy a instituce, z nichž ti nejexkluzivnější při výběru nových zaměstnanců stále více hledí na mezinárodní ranking univerzity, kterou lidé při konkurzu uvádějí do svého životopisu. I zde platí, že dobře uplatněný absolvent pak zpětně zvyšuje zájem uchazečů o studium, zejména pak těch kvalitních.

V neposlední řadě je ale změna pořadí v celosvětovém žebříčku důležitým signálem pro zdroje, z nichž školy čerpají finance – ať už veřejné či soukromé. Nepochybně působí zlepšení pořadí jako dobrý signál, že vynaložené peníze přinášejí své ovoce.

Navíc: když škola v žebříčku zaznamená úspěch, je to jedna z mála příležitostí, jak si skokově zlepšit pověst.

Jak to udělat správně…

ČVUT si polepšilo v žebříčku technických škol a na rozdíl od UK dokázalo svůj úspěch medializovat.

Foto: Packa

Onoho devátého října se svět dozvídá, že se ČVUT umístila jako 394. nejlepší škola světa. Mezi tisíci sledovanými univerzitami světa je to samozřejmě velký úspěch. Nutno však přihlédnout k tomu, že se žebříček je sestavován pouze pro prvních 400 univerzit.

Rektorát ČVUT nelení a vydává tiskovou zprávu. Z ní se dozvídáme například, že škola zavedla nový systém financování výzkumu a odměňování zaměstnanců. A že proto napřesrok stoupl počet publikací v impaktovaných časopisech o 19 %, zatímco republikový průměr je jen 6 %. A že průzkum provedený mezi absolventy ukázal, že se člověk s diplomem z Dejvic rychle prodere na vysokou pozici v zaměstnání a je dobře zaplacen. A že ještě větší úspěch je, že si ČVUT polepšilo v pořadí technických škol. Zařadilo se na 171. příčku, přičemž žebříček slávy je v každém oboru sestavován jen pro nejlepších 50.

Informace pro média jsou však naprosto srozumitelné a lákavé. Ještě v pátek o úspěchu pražské techniky píší Novinky.cz, o několik dní později o něm rozsáhlým článkem informují i Hospodářské noviny.

… a jak to nedělat

Už v neděli 11. října UKáčko.cz publikuje zprávu o tom, že Univerzita Karlova zaznamenala mimořádný úspěch. Z loňského 261. místa poskočila na 229. příčku – a výrazně se tak přiblížila k magické dvousté pozici. V tištěném vydání The Times Higher Education Supplement figuruje jen 200 nejlepších univerzit, snad v souladu s krédem, že lidstvo má kapacitu na maximálně takovýto počet opravdu špičkových škol.

Přestože rektorát musel o úspěchu vědět již od pátku, vydává tiskové sdělení až 13. října. Zpráva začíná slovy: „Univerzita Karlova se v letošním celosvětovém žebříčku univerzit, v hodnocení The THES, umístila na 229. místě – nejstarší česká univerzita se tak zařadila mezi 1,3 procenta nejlepších světových univerzit. Oproti loňskému roku to znamená zlepšení o 32 příček a obhájení prvenství mezi českými univerzitami.“ Laskavý čtenář musí tyto dvě úvodní krkolomné věty přečíst asi třikrát, než pochopí, co jimi chtěl tiskový odbor říci.

Rektor Václav Hampl

„Přestože má komentář rektora Hampla třináct řádků, nepřináší nic nového ani zajímavého.“

Foto: Martin Janas (UKáčko.cz)

Následuje třináctiřádkový komentář Jeho Magnificence pana rektora. Dozvídáme se, jak je skvělé, že univerzita skočila o 30 příček. Přestože dostává stále méně peněz. A že by zlí vládcové této země měli dát víc peněz, pokud chtějí ještě větší postup. Labužníci naleznou úplné znění zde.

Tiskový odbor rektorátu tedy vydává zásadní zprávu se čtyřdenním zpožděním. Její text neobsahuje jedinou zajímavou, převratnou a vůbec použitelnou informaci. Nevíme tedy, jestli postup UK byl čistě náhodný, způsobený prudkým zhoršením okolních institucí. Anebo jde o výsledek promyšlené taktiky, s níž rektorát rok co rok úzkostlivě zlepšuje kvalitu činnosti nejstarší univerzity na sever od Alp?

Výsledkem tak je, že o důležitém úspěchu UK nevznikl jediný samostatný článek. Všechny zmínky v médiích o letošním žebříčku The Times pojednávaly vlastně o úspěchu ČVUT. Teprve v posledním odstavci se občas objevila zmínka o UK. Nejen novináři vědí, že konec zprávy už slouží vlastně jen k dokreslení hlavní informace a čtenář si ji většinou ani nezapamatuje.

Zlepšeme komunikaci, dokud máme ještě čas

V českém prostředí je postup v žebříčku argument obzvláště důležitý v době, kdy politici nemilosrdně dvakrát až třikrát obracejí každou korunu, která se má vynaložit na vzdělání a vědu. A přitom ještě poukazují na neschopnost českých univerzit, kterou pomůže vyřešit jen jakási nedovařená reforma podle receptury z Bílé knihy.

O to přísnější trest si tiskový odbor UK zaslouží za liknavost, s jakou přistoupil k propagaci natolik zásadní informace. Bohužel jde ale situaci zcela charakteristickou pro současný způsob prezentace UK. Její weby jsou neskutečně zastaralé, tiskové zprávy jakoby říkaly „nečti mě“ a propagační materiály působí nepřehledně a ošuntěle. Je nejvyšší čas to změnit.

Novinářům, akademikům, politikům ani zaměstnavatelům se dnes totiž při vyslovení „Univerzita Karlova v Praze“ kolena nepodlomí. Univerzita musí víc než kdy předtím bojovat, aby se ve veřejném prostoru prosadila. Dobrá komunikace navenek je přitom klíčovým způsobem, jak alespoň udržovat silný hlas UK v celospolečenských debatách.

A samozřejmě představuje také nezbytný předpoklad, aby se univerzita prokousala mezi nejlepších školy planety.

Martin Polívka
Autor absolvoval mezinárodní teritoriální studia na FSV UK. V současné době studuje ekonomii na Institutu politických věd (Sciences Po) v Paříži.




Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.