Po Erasmu jsem jiný člověk

4. 6. 2008 Autor: Rubrika: Studentský život žádné komentáře

Studentů, kteří vyjíždějí díky programu Erasmus na zahraniční studijní pobyt, každoročně přibývá. Jen letos jich z UK vyjelo 5093, což je o 150 více než v předešlém roce. Snad každému studentovi pobyt v cizině přináší nějaký posun v životě. Většinou se jedná o posun studijní či profesní, často ale jde o závažnou psychologickou a osobnostní proměnu. Tvrdí to práce Vliv zahraničního studijního pobytu na osobnost jedince, kterou vypracovaly studentky psychologie Denisa Dokulilová a Katarína Filasová.

Erasmus Island
Island sice není typickou erasmovskou destinací, možná právě proto ale nabízí studentům nezvyklé zážitky
Foto: Helena Nutilová


Například více než polovina z celkového vzorku 367 dotazovaných po návratu z ciziny snadněji komunikuje s ostatními, než před odjezdem. „Předtím jsem měla problémy s navazováním kontaktů s novými lidmi. Po návratu jsem mnohem otevřenější člověk – leckdy sama od sebe oslovuji i cizí lidi na ulici, což by se mi dřív nemohlo stát. Jednoznačně jsem ztratila sociální bloky,“ potvrzuje závěry výzkumu studentka právnické fakulty Helena Nutilová, která se na Erasmus vydala na Islandskou univerzitu.

Kulturní šok hrozí na začátku i na konci pobytu

Vliv na psychiku má podle Dokulilové a Filasové zřejmě i fakt, že se student v cizím prostředí musí nejprve adaptovat. V některé zemi to jde snáz, jinde je to obtížnější. „Nejsnadnější se adaptace jevila studentům v Německu (84 %), Itálii (82 %) a Skandinávii s Nizozemskem (obojí 80 %). Za náročnou byla považována zejména studenty, kteří se vrátili z Řecka (42 %), Rakouska (40 %), Portugalska (38 %) a Belgie (36 %),“ zjistily Dokulilová a Filasová. Proč se ale Německo studentům jevilo jako snazší pro adaptaci než Rakousko, k němuž se podle nedávno zveřejněných průzkumů cítí většina Čechů blíže, si můžeme jen domýšlet.

Někdy studentům setkání s jinou kulturou a mentalitou nebo s jiným systémem školství může přivodit tzv. kulturní šok, tedy negativní psychickou reakci na odlišnou kulturu. Výzkumy tohoto jevu prováděné sociálními psychology dokázaly, že právě kultura má velký vliv na lidské chování. Kulturní šok je dlouhodobější proces skládající se z několika různých fází. V jeho průběhu se mohou vyskytnout psychické problémy dané nezvládnutím konfliktů a potíží s pochopením a začleněním se do jiných kulturních vzorců.

Někdy mohou být projevy šoku i velmi nepříjemné. Američtí sociální psychologové Rogers a Steinfatt například uvádějí, že během kulturního šoku se objevují symptomy jako excesivní mytí rukou, vyhýbání se místním pokrmům, ztráta chuti k jídlu, zvýšená závislost na členech svého národa a kultury, strach z napadení nebo okradení, přecitlivělost na bolest nebo smutek po domově.

Kulturní šok se ale může projevit i po návratu zpět domů. Teprve po jeho překonání se může projevit obohacující vliv kultury, v níž se student pohyboval při svém pobytu v cizině.

Divoké Erasmus párty k vidění na YouTube

Důležitou součástí zahraničního pobytu je získání nových známostí a přátelství. Všichni námi dotazovaní studenti udržují kontakt s lidmi, které na Erasmu poznali. A to nejen s cizinci, ale i s Čechy. Řada studentů také do země, kde studovali, stále jezdí ať už na výlet či pracovní pobyt. Nijak ojedinělé nejsou ani plány tam pokračovat ve studiu.

„Můžu říct, že se tam utvořily hodně silné vazby. Stále jsem v kontaktu s asi třemi Čechy s jednou holkou teď pracuji v psychiatrickém centru. S Portugalci také udržuji kontakt, i když se teď trochu vytrácí. Plánuju tam brzy jet na konferenci a určitě navštívit pár lidí,“ říká absolvent 1. lékařské fakulty Michal Raszka, který byl na Erasmu na univerzitě v Coimbře v Portugalsku.

Výjezdy skrz program Erasmus se liší od jiných typů studijních pobytů tím, že “erasmáci“ často vytvoří na zahraniční univerzitě zvláštní skupinku, která si vystačí i sama o sobě. Ostatně právě o tom je i známý francouzský film Erasmus a spol. Svou pověst si získaly také „Erasmus párty“. Videozáznamy z některých z nich na YouTube rozhodně nejsou nic pro slabší povahy a abstinenty.

Program Erasmus se zaměřuje pouze na vzdělávání, nýbrž i na podporu vztahů a komunikace mezi evropskými studenty. Svědčí o tom i fakt, že organizace Erasmus Student Network (http://www.esn.org) nyní chystá i vlastní internetové rádio.

Absolventi studia v cizině se vesměs shodují, že nejlepší je si pobyt v cizině vyzkoušet na vlastní kůži. A pokud jste se tedy nerozhodli nebo nestihli přihlásit do programu Erasmus na příští akademický rok, sledujte alespoň pozorně svoje k odjezdu se už chystající spolužáky. Možná se totiž vrátí jako někdo jiný.

Dalibor Zíta



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.