Proč je i dvacet let po pádu komunismu UK mrtvou institucí s pasivními studenty?

23. 4. 2010 Autor: Rubrika: Názory 4 komentáře

„Proč je i dvacet let po pádu komunismu je Univerzita Karlova stále mrtvou institucí? Je to dáno leností studenta, jeho apatičností či stále břemenem minulosti?“ ptá se absolvent politologie na UK a dnes student London School of Economics Jiří Křiváček.

Na London School of Economics jsou stovky aktivních studentů. Na několikanásobně početnější Karlově univerzitě sotva desítky.

Foto: Jiří Křiváček (UK media)

„Přidej se k nám, přidej se k nám,“ křičí na mě asi dvacetiletá Indka. Za hlavou jí visí plakát s nápisem Islámský spolek pro všechny. „Poznáš u nás spoustu skvělých lidí, výbornou kuchyni…“ Dříve než stačím zareagovat, její hlas se ztratí v křiku dalších desítek reprezentantů studentských spolků, kteří se snaží přilákat na čtyři tisíce stále ještě zmatených „zelenáčů“. Říjnový Freshers Fair na London School of Economics and Political Science (LSE) právě začal.

Tři patra učeben zaplnilo více než 180 studentských spolků nejrůznějších zaměření – od milovníků pokrmu kuskus, přes hedge fund nadšence až po marxisty. Sám jsem neodolal a do několika spolků se zapsal. Co se mi z celé akce do paměti vrylo nejvíce? Entusiasmus „náborářů“ a ochota „zelenáčů“ participovat. Jako kdysi aktivní člen UK media jsem si hned vzpomněl na dny, týdny, měsíce úporného hledání studentů pro naše nové mediální projekty. Proč jsou čeští studenti tak pasivní?

Letmý propočet poměru celkového počtu studentů na počet studentských spolků odhalí alarmující situaci studentského života na UK. Zatímco na LSE připadá na jeden spolek 50 studentů, na UK téměž 4000! Členství ve spolcích na LSE dosahuje 30 tisíc registrací, což při celkovém počtu 8 tisíc studentů znamená, že v průměru je každý student zaregistrován ve čtyřech organizacích.

Počet aktivních členství (studenti s odpovědnou funkcí) na LSE dosahuje přibližně 800, což znamená, že každý desátý student aktivně participuje na rozvoji organizací. Jaké výše dosahuje členství na UK? Několika stovek? Kolik z nich jsou aktivními členy? Maximálně desítky. Z 51 tisíc studentů UK!

„Aktivní účast ve spolcích se vyplatí,“ oznámil ředitel LSE Sir Howard Davies ve svém úvodním proslovu k novým studentům. Statistiky jeho výrok potvrzují. Podle Studentské unie LSE by více než 73 procent zaměstnavatelů raději zaměstnalo absolventa se zkušenostmi ze studentské organizace.

Studenti LSE s maskotem univerzitních novin Beaverem

Ve vyspělých zemích má obvykle každá univerzita aspoň jedno nezávislé studentské médium. Na fotce studenti LSE s maskotem univerzitních novin The Beaver.

Foto: The Beaver

Některé mezinárodní společnosti či prestižní univerzity dokonce takovou zkušenost explicitně vyžadují jako podmínku k přijetí! Mimochodem, více než tři roky aktivní práce na pozici tajemníka a ekonomického ředitele studentské mediální skupiny UK media pomohly k přijetí na London School of Economics and Political Science i mně.

Odborná literatura navíc uvádí, že nejvýznamnější přidanou hodnotou práce ve studentských organizacích je networking, tedy navazování cenných kontaktů. Podle mého názoru jsou to především tolik potřebné praktické zkušenosti a poznání sebe sama, svých silných a slabých stránek.

Není však třeba jmenovat jen „kariérní“ benefity. Skrze studentské organizace lze dosáhnout „vyšších“ cílů, navázat nová kamarádství či známosti. Stránky LSE dokonce uvádějí, že 8 % mužů a 9 % žen tvrdí, že jim aktivní participace ve studentských organizacích zlepšila sexuální život.

Slastný kariérní výhled, spousta kamarádů a kontaktů a lepší sexuální život. Co víc si může student jen přát? Proč je český student i přesto tak pasivní a lhostejný?

Jedním z možných důvodů tak razantního rozdílu mezi LSE a UK je odlišná minulost. Zatímco studentský život LSE prožívá boom od slavných studentských nepokojů v roce 1968, studentský život na UK, od toho samého roku, upadl do naprosté letargie. Aktivita nebyla vítána, právě naopak.

Proč je však i dvacet let po pádu komunismu je Univerzita Karlova stále mrtvou institucí? Je to dáno leností studenta, jeho apatičností či stále břemenem minulosti? Snad vznik UK media a později i Studentské unie UK lze považovat za náznak lepší budoucnosti. V padesátitisícovém moři studentů jsou však stále jen pouhou kapkou.

Jiří Křiváček
místopředseda LSE Czech and Slovak Society,
bývalý ekonomický ředitel a tajemník UK media,
absolvent politologie na FF UK a FSV UK



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.