Prokrastinace je jedním z příznaků ADHD. Poruchou mohou trpět i dospělí.

11. 3. 2015 Autor: Rubrika: Rozhovor 1 komentář

ADHD je porucha, o které se v současnosti hodně diskutuje. Co se ovšem příliš neví je, že jí mohou trpět i dospělí. UKáčko.cz na toto téma vyzpovídalo docentku Dagmar Schneidrovou, která se na UK věnuje poradenství. Popisuje, jak porucha souvisí s prokrastinací, i to, jestli pacienti s ADHD mohou vystudovat VŠ.

Doc. MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc.
Studentská poradna, Ústav zdraví dětí a mládeže, 3. lékařská fakulta UK v Praze

Doc. MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc.
„Od roku 1986 se věnuji práci vysokoškolského učitele a VŠ poradce zaměřeného na prevenci a podporu zdraví. Ve své poradenské práci uplatňuji přístupy kognitivně behaviorální terapie a Gestalt terapie a rovněž celostní přístup zaměřený na podporu zdraví (včetně odvykání kouření) a zvládání akademického stresu u studentů vysokých škol.“

Foto: archiv DS

Jak vnímá společnost ADHD? Panují kolem toho předsudky?

ADHD (z anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder) je poměrně nově definovaná psychická porucha. Ne, že by dříve lidé tímto syndromem netrpěli, ale tento syndrom byl dříve označován jako zlobení, psychopatie apod. Dodnes jsou děti anebo dospělí, trpící touto poruchou, často z neznalosti takto označováni – nejčastěji jako zlobivé dítě anebo psychopatický dospělý.

Jako by šlo jen o jakousi povahovou vadu, anebo zanedbanou výchovu. Současné vědecké poznatky ale přesvědčivě ukazují, že lidé za příznaky ADHD nemohou. Tato porucha je z velké části přenášená geneticky a je způsobena trochu odlišnou strukturou a fungováním některých oblastí mozku, zejména těch, které ovládají pozornost a chování.

Projevuje se ADHD v dospělosti pouze v případě, že jím jedinec trpěl už v dětství?

Podle současných diagnostických kritérií se pokládá za jisté, že lidé, kteří v dospělosti trpí ADHD, museli tuto poruchu mít již v dětství. Naprostá většina současných dospělých však v dětství nebyla diagnostikována, protože se o této poruše dříve vědělo jen velmi málo a šance na diagnostiku a léčbu ADHD u dětí byla velmi malá.

Příznaky ADHD v dětství také ale mohly vypadat jinak, než jak vypadají u dospělého. Pro děti je typická zejména hyperaktivita (je neustále v pohybu, všude vleze, odevšad spadne), impulzivita, záchvaty vzteku apod., ale u dospělého se hyperaktivita obvykle zklidní, a hlavním problémem bývá spíše porucha soustředění, chaotičnost, neschopnost dokončovat úkoly apod.

Jsou někteří jedinci náchylnější?

ADHD je z velké části geneticky přenášeno, proto je v některých rodinách jeho výskyt vysoký. Když se zachytí pacient s ADHD, tak se velmi často zjistí, že podobné problémy měl anebo má některý z rodičů anebo dětí. Kromě dědičnosti ale má určitý vliv i zdravotní a psychický stav matky v těhotenství.

Kouření, alkohol, drogy, velké stresy a různé nemoci v těhotenství mohou riziko ADHD u dítěte zvýšit. Také nevhodná, netolerantní anebo chaotická výchova může chování a prospěch dítěte s ADHD zhoršit a snížit jeho šanci na dobré uplatnění.

Je nějaký vztah mezi ADHD a výškou IQ?

Není. ADHD neznamená nižší intelektové anebo jiné schopnosti. ADHD však zhoršuje šance jedince na plné uplatnění těchto svých schopností. Díky příznakům ADHD a z nich vyplývající poruchy fungování dosahují jedinci s ADHD – v průměru – horšího prospěchu, nižšího konečného vzdělání, horšího pracovního uplatnění i nižšího průměrného výdělku.

To však nevylučuje, že velmi inteligentní a motivovaný člověk dokáže své ADHD kompenzovat a dosáhnout velmi dobrého školního anebo pracovního uplatnění. Zejména když si najde obor, ve kterém své schopnosti anebo příznaky dobře zúročí, anebo když má kolem sebe lidi, kteří mu pomáhají jeho problémy kompenzovat (např. partner anebo asistentka, kteří se starají o dodržování termínů a o pořádek).

Jaký je vztah ADHD a prokrastinace?

Prokrastinace (odkládání plnění úkolů na poslední chvíli) je jedním z velmi častých projevů ADHD. Prokrastinace samotná však není hlavním ani specifickým příznakem ADHD. Prokrastinovat může každý, a může jít o prostou lenost a nedisciplinovanost. Lidé s ADHD mají tendenci odkládat a neřešit úkoly, které se jim nezdají zajímavé, nebo které nehoří.

Nemají v sobě totiž dostatek motivace, aby dělali něco v tu chvíli nudného. Obvykle také mají pocit, že jim ještě na ten úkol zbývá dostatek času. Teprve když se problém ve finále vyhrotí a hrozí nějaké sankce za nesplnění úkolu, tak v sobě tu motivaci najdou, a úkol v rychlosti a pod velkým tlakem stihnou, byť třeba až po termínu.

Informační, poradenské a sociální centrum UK: Univerzita Karlova poskytuje svým studentům i zaměstnancům bezplatné poradenské služby v oblasti profesní, sociální, i psychologické. Profesní poradna pomáhá studentům posledních ročníků zorientovat se na trhu práce. Centrum nabízí i koučování, které pomáhá jedincům naplnit jejich potenciál.

Je ADHD civilizační porucha? Jak a proč vůbec ADHD vzniká?

ADHD není civilizační porucha, ale jde o geneticky přenášenou tak zvanou neurovývojovou poruchu. Pod vlivem genů anebo vlivem poškození mozku během těhotenství, při porodu anebo v časném vývoji dítěte, se určité struktury mozku vyvíjí trochu odlišně a opožděně. Příznaky ADHD tedy trpí zejména děti.

U přibližně poloviny jedinců se vývoj mozku časem „znormalizuje“ a příznaky ADHD před dosažením dospělosti vymizí, ale u druhé poloviny jedinců ty abnormality funkce a struktury mozku přetrvávají až do dospělosti.

Můžeme se domnívat, že ADHD zde existovalo odjakživa a příznaky podobné ADHD byly popisovány již v historické literatuře. Ve společnosti, která ale byla celkově pomalejší a kladla menší nároky na studium, na výkon a na dodržování různých pravidel, možná tito jedinci ale tolik netrpěli ani nevyčnívali. Roztěkaný a neklidný jedinec mohl mít dobrou šanci na uplatnění v neklidných a nebezpečných časech.

V současné společnosti, která je velmi strukturovaná, rychlá a klade velké nároky na soustředění, vstřebávání a aplikaci nových poznatků, kooperaci mezi lidmi, dodržování pravidel a ovládání se, však tito lidé mohou selhávat a trpět. Proto je teď asi ADHD více vidět.

Jsou nějaké faktory, které ADHD spouští? Například studenti často ve velkém množství konzumují kofeinové výrobky, může toto nějak negativně přispět k rozvoji poruchy?

Kofein samotný by neměl být spouštěčem příznaků ADHD. Naopak může být spíš pokusem o samoléčbu příznaků. Obecně však platí, že alkohol a drogy, a to včetně i těch tak zvaně „měkkých“, mají na psychické poruchy negativní vliv, mohou schopnost soustředění zhoršovat a spouštět i řadu dalších problémů (deprese, úzkost, nespavost, závislost, psychóza).

Jak můžeme poznat, že trpíme ADHD? Příznaky jsou podobné jako u prokrastinace, dá se nějak určit, že už je to závažné a je třeba navštívit odborníka?

U ADHD je prokrastinace jedním z mnoha častých příznaků, které zapadají do celkového velmi komplexního obrazu poruchy. Hlavními příznaky ADHD jsou však potíže s koncentrací pozornosti a/nebo hyperaktivita, neklid a impulzivita. Samotné tyto příznaky může mít téměř každý a neznám studenta, který by byl zcela spokojen se svým soustředěním a školním výkonem.

Pokud však tyto příznaky ve svém souhrnu zjevně zhoršují fungování daného člověka (např. studium mu zabere mnohem více času než kolegům, dělá časté zbytečné chyby, nedokáže si své věci zorganizovat, má ve všem chaos, přestože se s ním pokouší marně bojovat), tak je na místě vyhledat odborníka, psychiatra a prodiskutovat s ním tyto problémy.

Pro diagnózu je potřeba komplexně zhodnotit příznaky ADHD, včetně jejich vývoje – zda a jak se projevovaly již v dětství, a nakolik skutečně ovlivňují fungování jedince. Je také potřeba vyloučit jiné možné psychické poruchy, které by mohly tyto příznaky také způsobovat.

Jak probíhá léčba?

Léčba by měla být vždy komplexní a zahrnovat poučení o podstatě poruchy, aby pacient anebo i jeho blízcí pochopili jeho příznaky, že je nezpůsobuje naschvál a že je může vůlí ovlivňovat jen částečně. Dále existuje medikamentozní léčba, která kompenzuje porušené funkce určitých mozkových okruhů a zlepšuje schopnost koncentrace pozornosti a sebeovládání.

V neposlední řadě existují i psychoterapeutické přístupy, které učí pacienta lépe ovládat své myšlení, jednání i emoce a lépe si organizovat svůj život.

Ilustrační foto. Autor: Tomáš Vilím
Je ADHD léčitelné v plné míře? Mohou lidé s touto diagnózou vést plnohodnotný život? Vystudovat VŠ?

Žádná zdravotní porucha není léčitelná v plné míře, nicméně s léčbou ADHD jsou ve světě dlouholeté zkušenosti a její účinnost patří mezi nejvyšší, jaké může psychiatrie nabídnout. Cílem léčby právě je, aby pacient mohl vést plnohodnotný život a naplno využít svůj potenciál – ve škole, ve volbě svého povolání, v partnerském i osobním životě. Je mnoho lidí, kteří s úspěchem vystudovali VŠ, dokonce jsou i ve vedení ústavů, dosáhli akademických titulů.

Mohou studentům, kteří se špatně soustředí a mají problémy se studiem, pomoci léky na ADHD?

Porucha soustředění sama o sobě může být způsobena mnoha faktory – může jít o nezdravý životní styl (nedostatek spánku, flámování, rušivé prostředí), ale i jiné psychické nebo zdravotní problémy (alkohol/drogy, deprese, únavový syndrom aj.). Proto je nutné si promluvit s odborníkem a posoudit problém v celé šíři, a stanovit, o jakou příčinu jde.

Medikamentózní léčba ADHD pomáhá zlepšit příznaky a soustředění u jedinců s ADHD. Není určena k léčbě jiných poruch soustředění, pro něž je potřeba zvolit jiné specifické strategie.

Mohou studenti, kteří mají ADHD diagnostikováno, získat nějaké úlevy ve škole?

Je to možné. Musí však projít tzv. funkční diagnostikou, kterou zajišťují v rámci Univerzity Karlovy pověřené osoby. Kontakt na ně je možné získat v kanceláři pro studenty se zvláštními potřebami v Informačním, poradenském a sociálním centru UK.

Na základě funkční diagnostiky jsou stanoveny individuální potřeby studenta a příslušné úlevy (např. prodloužený čas při písemném testu), které si pak student individuálně domlouvá přes studijní oddělení příslušné fakulty. Takový student je pak evidován v SIS jako student se zvláštními potřebami.

Máte nějaké rady pro prokrastinující studenty?

Neexistuje jednoduchá rada k překonání často dlouhodobého problému odkládání. Ve své poradenské praxi pracuji většinou dlouhodobě se studenty, kterým odkládání komplikuje průběh studia. Prvním krokem je prozkoumání vlastního způsobu odkládání a důvodů k odkládání u konkrétního studenta.

Pokud je student dobře motivovaný k provedení úkolu, dostáváme se ke strategickému plánování, tedy stanovení dlouhodobých a krátkodobých cílů nutných ke splnění daného úkolu. Cíle by měly být reálné, splnitelné a plnění dílčích cílů a efektivní hospodaření s časem sledujeme v průběhu poradenského procesu. Při aktuálních nesnázích a pochybnostech pracujeme s myšlenkami a postoji, které mohou podrývat motivaci a práci studenta na úkolu.

Často se setkávám s perfekcionistickými nároky studentů na vlastní výkon nebo obavami z neúspěchu u zkoušky, které pak díky nervozitě a úzkosti vedou studenta k odkládání úkolu. Pracujeme tedy i s problematikou zvládání zkouškového stresu a úzkosti.

Pokud student nevyhledá pomoc v některé z vysokoškolských poraden, může se sám inspirovat četbou hojné literatury na téma prokrastinace, time managementu a zvládání stresu.



Článek vznikl ve spolupráci s MUDr. Martou Šimůnkovou.




1 komentář »

  • Alena :

    Zdravím,mám 16 letou vnučku a určitě má ADHD,bohužel ročiče na mé rady moc nedali a ted s ní mají velké problémy.Hodně se to zhoršilo v pubertě a když odešla do učení a na internát.Nevím kde ji sehnat pomoc.Bydlí na Chrudimsku.Můžou se sami objednat k nějakému lékaři a jakému ? Neurolog nebo psychiatr ? Moc děkuji za kontakt

    reagovat

Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.