Prokrastinace je jedním z příznaků ADHD. Poruchou mohou trpět i dospělí.

11. 3. 2015 Autor: Rubrika: Rozhovor 8 komentářů

ADHD je porucha, o které se v současnosti hodně diskutuje. Co se ovšem příliš neví je, že jí mohou trpět i dospělí. UKáčko.cz na toto téma vyzpovídalo docentku Dagmar Schneidrovou, která se na UK věnuje poradenství. Popisuje, jak porucha souvisí s prokrastinací, i to, jestli pacienti s ADHD mohou vystudovat VŠ.

Doc. MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc.
Studentská poradna, Ústav zdraví dětí a mládeže, 3. lékařská fakulta UK v Praze

Doc. MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc.
„Od roku 1986 se věnuji práci vysokoškolského učitele a VŠ poradce zaměřeného na prevenci a podporu zdraví. Ve své poradenské práci uplatňuji přístupy kognitivně behaviorální terapie a Gestalt terapie a rovněž celostní přístup zaměřený na podporu zdraví (včetně odvykání kouření) a zvládání akademického stresu u studentů vysokých škol.“

Foto: archiv DS

Jak vnímá společnost ADHD? Panují kolem toho předsudky?

ADHD (z anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder) je poměrně nově definovaná psychická porucha. Ne, že by dříve lidé tímto syndromem netrpěli, ale tento syndrom byl dříve označován jako zlobení, psychopatie apod. Dodnes jsou děti anebo dospělí, trpící touto poruchou, často z neznalosti takto označováni – nejčastěji jako zlobivé dítě anebo psychopatický dospělý.

Jako by šlo jen o jakousi povahovou vadu, anebo zanedbanou výchovu. Současné vědecké poznatky ale přesvědčivě ukazují, že lidé za příznaky ADHD nemohou. Tato porucha je z velké části přenášená geneticky a je způsobena trochu odlišnou strukturou a fungováním některých oblastí mozku, zejména těch, které ovládají pozornost a chování.

Projevuje se ADHD v dospělosti pouze v případě, že jím jedinec trpěl už v dětství?

Podle současných diagnostických kritérií se pokládá za jisté, že lidé, kteří v dospělosti trpí ADHD, museli tuto poruchu mít již v dětství. Naprostá většina současných dospělých však v dětství nebyla diagnostikována, protože se o této poruše dříve vědělo jen velmi málo a šance na diagnostiku a léčbu ADHD u dětí byla velmi malá.

Příznaky ADHD v dětství také ale mohly vypadat jinak, než jak vypadají u dospělého. Pro děti je typická zejména hyperaktivita (je neustále v pohybu, všude vleze, odevšad spadne), impulzivita, záchvaty vzteku apod., ale u dospělého se hyperaktivita obvykle zklidní, a hlavním problémem bývá spíše porucha soustředění, chaotičnost, neschopnost dokončovat úkoly apod.

Jsou někteří jedinci náchylnější?

ADHD je z velké části geneticky přenášeno, proto je v některých rodinách jeho výskyt vysoký. Když se zachytí pacient s ADHD, tak se velmi často zjistí, že podobné problémy měl anebo má některý z rodičů anebo dětí. Kromě dědičnosti ale má určitý vliv i zdravotní a psychický stav matky v těhotenství.

Kouření, alkohol, drogy, velké stresy a různé nemoci v těhotenství mohou riziko ADHD u dítěte zvýšit. Také nevhodná, netolerantní anebo chaotická výchova může chování a prospěch dítěte s ADHD zhoršit a snížit jeho šanci na dobré uplatnění.

Je nějaký vztah mezi ADHD a výškou IQ?

Není. ADHD neznamená nižší intelektové anebo jiné schopnosti. ADHD však zhoršuje šance jedince na plné uplatnění těchto svých schopností. Díky příznakům ADHD a z nich vyplývající poruchy fungování dosahují jedinci s ADHD – v průměru – horšího prospěchu, nižšího konečného vzdělání, horšího pracovního uplatnění i nižšího průměrného výdělku.

To však nevylučuje, že velmi inteligentní a motivovaný člověk dokáže své ADHD kompenzovat a dosáhnout velmi dobrého školního anebo pracovního uplatnění. Zejména když si najde obor, ve kterém své schopnosti anebo příznaky dobře zúročí, anebo když má kolem sebe lidi, kteří mu pomáhají jeho problémy kompenzovat (např. partner anebo asistentka, kteří se starají o dodržování termínů a o pořádek).

Jaký je vztah ADHD a prokrastinace?

Prokrastinace (odkládání plnění úkolů na poslední chvíli) je jedním z velmi častých projevů ADHD. Prokrastinace samotná však není hlavním ani specifickým příznakem ADHD. Prokrastinovat může každý, a může jít o prostou lenost a nedisciplinovanost. Lidé s ADHD mají tendenci odkládat a neřešit úkoly, které se jim nezdají zajímavé, nebo které nehoří.

Nemají v sobě totiž dostatek motivace, aby dělali něco v tu chvíli nudného. Obvykle také mají pocit, že jim ještě na ten úkol zbývá dostatek času. Teprve když se problém ve finále vyhrotí a hrozí nějaké sankce za nesplnění úkolu, tak v sobě tu motivaci najdou, a úkol v rychlosti a pod velkým tlakem stihnou, byť třeba až po termínu.

Informační, poradenské a sociální centrum UK: Univerzita Karlova poskytuje svým studentům i zaměstnancům bezplatné poradenské služby v oblasti profesní, sociální, i psychologické. Profesní poradna pomáhá studentům posledních ročníků zorientovat se na trhu práce. Centrum nabízí i koučování, které pomáhá jedincům naplnit jejich potenciál.

Je ADHD civilizační porucha? Jak a proč vůbec ADHD vzniká?

ADHD není civilizační porucha, ale jde o geneticky přenášenou tak zvanou neurovývojovou poruchu. Pod vlivem genů anebo vlivem poškození mozku během těhotenství, při porodu anebo v časném vývoji dítěte, se určité struktury mozku vyvíjí trochu odlišně a opožděně. Příznaky ADHD tedy trpí zejména děti.

U přibližně poloviny jedinců se vývoj mozku časem „znormalizuje“ a příznaky ADHD před dosažením dospělosti vymizí, ale u druhé poloviny jedinců ty abnormality funkce a struktury mozku přetrvávají až do dospělosti.

Můžeme se domnívat, že ADHD zde existovalo odjakživa a příznaky podobné ADHD byly popisovány již v historické literatuře. Ve společnosti, která ale byla celkově pomalejší a kladla menší nároky na studium, na výkon a na dodržování různých pravidel, možná tito jedinci ale tolik netrpěli ani nevyčnívali. Roztěkaný a neklidný jedinec mohl mít dobrou šanci na uplatnění v neklidných a nebezpečných časech.

V současné společnosti, která je velmi strukturovaná, rychlá a klade velké nároky na soustředění, vstřebávání a aplikaci nových poznatků, kooperaci mezi lidmi, dodržování pravidel a ovládání se, však tito lidé mohou selhávat a trpět. Proto je teď asi ADHD více vidět.

Jsou nějaké faktory, které ADHD spouští? Například studenti často ve velkém množství konzumují kofeinové výrobky, může toto nějak negativně přispět k rozvoji poruchy?

Kofein samotný by neměl být spouštěčem příznaků ADHD. Naopak může být spíš pokusem o samoléčbu příznaků. Obecně však platí, že alkohol a drogy, a to včetně i těch tak zvaně „měkkých“, mají na psychické poruchy negativní vliv, mohou schopnost soustředění zhoršovat a spouštět i řadu dalších problémů (deprese, úzkost, nespavost, závislost, psychóza).

Jak můžeme poznat, že trpíme ADHD? Příznaky jsou podobné jako u prokrastinace, dá se nějak určit, že už je to závažné a je třeba navštívit odborníka?

U ADHD je prokrastinace jedním z mnoha častých příznaků, které zapadají do celkového velmi komplexního obrazu poruchy. Hlavními příznaky ADHD jsou však potíže s koncentrací pozornosti a/nebo hyperaktivita, neklid a impulzivita. Samotné tyto příznaky může mít téměř každý a neznám studenta, který by byl zcela spokojen se svým soustředěním a školním výkonem.

Pokud však tyto příznaky ve svém souhrnu zjevně zhoršují fungování daného člověka (např. studium mu zabere mnohem více času než kolegům, dělá časté zbytečné chyby, nedokáže si své věci zorganizovat, má ve všem chaos, přestože se s ním pokouší marně bojovat), tak je na místě vyhledat odborníka, psychiatra a prodiskutovat s ním tyto problémy.

Pro diagnózu je potřeba komplexně zhodnotit příznaky ADHD, včetně jejich vývoje – zda a jak se projevovaly již v dětství, a nakolik skutečně ovlivňují fungování jedince. Je také potřeba vyloučit jiné možné psychické poruchy, které by mohly tyto příznaky také způsobovat.

Jak probíhá léčba?

Léčba by měla být vždy komplexní a zahrnovat poučení o podstatě poruchy, aby pacient anebo i jeho blízcí pochopili jeho příznaky, že je nezpůsobuje naschvál a že je může vůlí ovlivňovat jen částečně. Dále existuje medikamentozní léčba, která kompenzuje porušené funkce určitých mozkových okruhů a zlepšuje schopnost koncentrace pozornosti a sebeovládání.

V neposlední řadě existují i psychoterapeutické přístupy, které učí pacienta lépe ovládat své myšlení, jednání i emoce a lépe si organizovat svůj život.

Ilustrační foto. Autor: Tomáš Vilím
Je ADHD léčitelné v plné míře? Mohou lidé s touto diagnózou vést plnohodnotný život? Vystudovat VŠ?

Žádná zdravotní porucha není léčitelná v plné míře, nicméně s léčbou ADHD jsou ve světě dlouholeté zkušenosti a její účinnost patří mezi nejvyšší, jaké může psychiatrie nabídnout. Cílem léčby právě je, aby pacient mohl vést plnohodnotný život a naplno využít svůj potenciál – ve škole, ve volbě svého povolání, v partnerském i osobním životě. Je mnoho lidí, kteří s úspěchem vystudovali VŠ, dokonce jsou i ve vedení ústavů, dosáhli akademických titulů.

Mohou studentům, kteří se špatně soustředí a mají problémy se studiem, pomoci léky na ADHD?

Porucha soustředění sama o sobě může být způsobena mnoha faktory – může jít o nezdravý životní styl (nedostatek spánku, flámování, rušivé prostředí), ale i jiné psychické nebo zdravotní problémy (alkohol/drogy, deprese, únavový syndrom aj.). Proto je nutné si promluvit s odborníkem a posoudit problém v celé šíři, a stanovit, o jakou příčinu jde.

Medikamentózní léčba ADHD pomáhá zlepšit příznaky a soustředění u jedinců s ADHD. Není určena k léčbě jiných poruch soustředění, pro něž je potřeba zvolit jiné specifické strategie.

Mohou studenti, kteří mají ADHD diagnostikováno, získat nějaké úlevy ve škole?

Je to možné. Musí však projít tzv. funkční diagnostikou, kterou zajišťují v rámci Univerzity Karlovy pověřené osoby. Kontakt na ně je možné získat v kanceláři pro studenty se zvláštními potřebami v Informačním, poradenském a sociálním centru UK.

Na základě funkční diagnostiky jsou stanoveny individuální potřeby studenta a příslušné úlevy (např. prodloužený čas při písemném testu), které si pak student individuálně domlouvá přes studijní oddělení příslušné fakulty. Takový student je pak evidován v SIS jako student se zvláštními potřebami.

Máte nějaké rady pro prokrastinující studenty?

Neexistuje jednoduchá rada k překonání často dlouhodobého problému odkládání. Ve své poradenské praxi pracuji většinou dlouhodobě se studenty, kterým odkládání komplikuje průběh studia. Prvním krokem je prozkoumání vlastního způsobu odkládání a důvodů k odkládání u konkrétního studenta.

Pokud je student dobře motivovaný k provedení úkolu, dostáváme se ke strategickému plánování, tedy stanovení dlouhodobých a krátkodobých cílů nutných ke splnění daného úkolu. Cíle by měly být reálné, splnitelné a plnění dílčích cílů a efektivní hospodaření s časem sledujeme v průběhu poradenského procesu. Při aktuálních nesnázích a pochybnostech pracujeme s myšlenkami a postoji, které mohou podrývat motivaci a práci studenta na úkolu.

Často se setkávám s perfekcionistickými nároky studentů na vlastní výkon nebo obavami z neúspěchu u zkoušky, které pak díky nervozitě a úzkosti vedou studenta k odkládání úkolu. Pracujeme tedy i s problematikou zvládání zkouškového stresu a úzkosti.

Pokud student nevyhledá pomoc v některé z vysokoškolských poraden, může se sám inspirovat četbou hojné literatury na téma prokrastinace, time managementu a zvládání stresu.



Článek vznikl ve spolupráci s MUDr. Martou Šimůnkovou.



8 komentářů »

  • Alena :

    Zdravím,mám 16 letou vnučku a určitě má ADHD,bohužel ročiče na mé rady moc nedali a ted s ní mají velké problémy.Hodně se to zhoršilo v pubertě a když odešla do učení a na internát.Nevím kde ji sehnat pomoc.Bydlí na Chrudimsku.Můžou se sami objednat k nějakému lékaři a jakému ? Neurolog nebo psychiatr ? Moc děkuji za kontakt

    reagovat

  • Ilona :

    Dobrý den, mám velkou prosbu, potřebovala bych respondenty s ADHD pro vyplnění dotazníku. Děkuji Vám za případnou pomoc.

    https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSeXSoXkkbYvo45aAFH2WVHjgiD_CzK3WknI_KO1-8DRHFUE4Q/viewform

    reagovat

  • Tomáš :

    Dobrý den, byl jsem s tímto problémem na psychiatrii, ale bohužel mi nikdo nedokázal pomoct. Existuje prosím odborník, který by se tímto problémem opravdu zabýval? Děkuji

    reagovat

    Monika

    Dobrý den, velice doporučuji PhDr. Týl.
    Je ve svém oboru špička!!! Hodně štěstí.

    reagovat

    Únor 15th, 2018, 19.37
  • Helena Procházková :

    Dobrý den, mám chlapce, 8 let, který jeví všechny příznaky ADHD, dosud jsme zvládali bez odborné diagnostiky, s novou učitelkou ve 3. třídě se stav prudce zhoršil, dochází k nesmyslným trestům třeba za zapomínání pomůcek, pohybování se a hlučnosti o přestávce apod. Začala jsem se informovat podrobně, podle mého názoru je syn jasný příklad ADHD, už protože jsem ho měla ve 40 letech v 35 měsíci. Navíc se obávám, že mám mnoho příznaků ADD, jak v dětství, tak v dospělosti. V mé době se samozřejmě diagnostika neprováděla, byla jsem „mimoň“, ze kterého mnohé komunistické konzervativní učitelky „rostly“. Přestože mi naměřili už v sedmé třídě mimořádnou inteligenci, dostávala jsem od méně shovívavých kantorů i děsné známky. Přesto jsem se hecla a navzdory ponižování a podceňování vlastních rodičů jsem vystudovala hned dvě vysoké školy, zemědělskou a dálkově bakaláře na sociálně zdravotní fakultě zaměřenou právě na rehabilitaci postižených (abych se dozvěděla více i o sobě)). Navzdory tomu jsem byla v běžné společnosti považována ze začátku vždy spíše za nablblou, jsem chaotik, těžký prokrastinátor, moc kecám a skáču lidem do řeči, nenávidím autority, zvlášť ty hloupé, nenávidím úklid, mám panickou hrůzu z řízení auta, protože jsem zároveň zodpovědná a vím že jsem nebezpečná, takže nejezdím. Z tohoto důvodu jsem byla považována i vlastní sestrou za neschopnou, zbabělou línou bordelářku. Navíc mám šílené problémy s rozhodováním a vzhledem k buzerující direktivní výchově jsem dlouho trpěla těžkými mindráky, bojovat jsem se naučila až s narozením dětí. Nějaký čas jsem trápila i syna, protože současná česká škola stále vyžaduje stádovost a uniformitu, než jsem pochopila, že moje dítě je zkrátka jiné a musím s tím pracovat, ne se ho snažit nacpat do nějaké vzorové formy jen proto, že na tom nová učitelka trvá, protože je to pohodlnější. Úlevou pro mě je i to, že jsem zároveň s informacemi o synovi zjistila, že ani já nejsem „líná, zbabělá a neschopná mimoňka“, jak se o mě mnoho lidí, bohužel včetně vlastních rodičů a mladší sestry, (která na „žádné ADHD nevěří“, domnívá se že děti špatně vychovávám a „je to výmluva pro líné rodiče“ a dostatečná buzerace by to spravila), ale že mám prostě problém, který jsem konečně ve svých skoro 50 letech dokázala pojmenovat a je řešitelný. Už jsem toho v životě dokázala dost na to, abych se tím dala nadále deptat, zaplaťpámbu.

    Bydlíme v Českých Budějovicích. Můžete mi prosím poradit,na koho se mám obrátit ohledně diagnostiky dospělých i syna, nějaké podpůrné skupiny? Mnoho neinformovaných lidí (bohužel i vzdělaných a jinak inteligentních) se ke mě i dítěti bohužel chová stejně jako moje sestra (nechápe že vydržím bordel, počmárané pomůcky, stálé ztrácení něčeho, že děti permanentně neřežu a nebuzeruju a pořád s nima někde lítám po výletech a sportovních aktivitách, místo abychom seděli doma a šprtali). Ze zkušeností kamarádky vím, že sehnat tu slušného dětského psychiatra, který nás přijme a adekvátně se nám bude věnovat, je šílená dřina. Můžu se spolehnout, že mi místní PPP opravdu pomůže, nebo jen syna byrokraticky zaškatulkuje, aby to nestálo moc práce a času, jak tomu u mnoha místních státních institucí bohužel je? Místní OSPOD má například prakticky pověst Barnevernetu v kombinaci s dámami lakujícími si nehty, všechny matky v krizové situaci které znám (a není jich málo) z něj mají panickou hrůzu.
    Matka jednoho dítěte ze třídy pracuje na pedagogické fakultě, dítě jsem na základě nabídky ihned přihlásila do výzkumu a testování nové diagnostiky poruch, ale podle dostupných informací potřebuji psychiatra. A na fMR se tu čeká měsíce, pokud to není akutní. Biofeedback v místě je mimo mé finanční možnosti, jsem samoživitelka se dvěma dětmi, platím komerční nájem.
    Děkuji Procházková

    reagovat

    Bára

    Dobrý večer, paní Heleno. Mohly bychom si vyměnit nějaký ten email na toto téma? Docela jsem se ve vašem příspěvku našla. Děkuji za odpověď. Bára.

    reagovat

    Říjen 22nd, 2018, 22.30
  • Daniel :

    Dobrý den paní Procházková,
    zaujal mě Váš komentář. Paradoxně mě na stránky přivedla otázka, zda můj život také nedevalvuje ADHD, protože na mě drtivá většina příznaků sedí a samodiagnostické testy vždy vyšly pozitivně, tak se (místo učení se na zkoušku) všude možně snažím informovat a zjistit, jak si nechat pomoct a zda to vůbec jde.

    Proč ale odpovídám na Váš komentář. Vedu v Českých Budějovicích skautský oddíl a rád bych Vám doporučil známého, který je dětským psychologem a také bývalým skautským vedoucím. Někteří naši členové k němu také docházeli, resp. přišli díky němu k nám do oddílu a recenze jsou od rodičů kladné. Zkuste si vyhledat pana Martina Havlík, třeba by věděl, jak Vám pomoci.
    Přeji hodně síly, zdraví Dan Krejčí.

    reagovat

  • Lucie :

    Dobrý den, potřebuji sehnat psychiatra pro dospělého v Praze, který se zabývá ADHD. Pokud možno, někoho kdo má smlouvy s pojišťovnami. Bohužel nemůžu na netu vůbec nikoho najít. Děkuji moc za pomoc.

    reagovat

Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.