Rektor UK: Navrhovaná podoba školného je pro nás nepřijatelná, zápisné ale připouštíme

8. 1. 2012 Autor: Rubrika: Rozhovor 3 komentáře

S navrhovanou podobou reforem vysokých škol není spokojena řada vysokých škol včetně Univerzity Karlovy. Věcné záměry zákonů o vysokých školách a o finanční pomoci studentům mají podle nich mnoho nedostatků. Názor UK na reformy přiblížil v rozhovoru pro UKáčko.cz rektor Václav Hampl.

Jak hodnotíte finální návrh reformy vysokých škol a je podle Vás reforma nutná?

Záleží na tom, co se rozumí pod slovem reforma. Legislativní prostor, ve kterém vysoké školy fungují, určitě potřebuje v něčem vyladit, v něčem výrazněji změnit. Univerzita Karlova to veřejně a kvalifikovaně říká dávno. Nejmarkantněji toto tvrzení dokládá náš vlastní komplexní návrh potřebných reformních změn v zákoně, který byl expertně připraven a důkladně prodiskutován všemi relevantními grémii univerzity. Já osobně patřím k těm, kteří jsou přesvědčeni, že vhodnější formou změn by byla komplexní novela stávajícího zákona a ne zákon úplně nový.

Změny jsou potřeba, ale návrhy připravené ministerstvem školství nepovažuji za povedené, míní rektor Václav Hampl

Arch.foto: Anna Krýslová (UKáčko.cz)

Pokud jde o nyní, ministerstvem školství, připravené věcné záměry dvou zákonů, nepovažuji je za povedené, byť je nechci házet do jednoho pytle. Na zákonu o finanční pomoci studentům se dle mého názoru velice podepsalo, že reprezentace vysokých škol měly mizivou možnost se k němu během jeho přípravy vyjadřovat. Je jistě pravda, že tento věcný záměr má dosti mezirezortní charakter, což určitě činilo jeho přípravu pro ministerstvo složitější.

Věcný záměr zákona o vysokých školách je z tohoto hlediska přece jen jiný příběh. U něj se podařilo domluvit pravidelné konzultace týmu, který ho na ministerstvu připravoval, s pracovní skupinou delegovanou reprezentacemi vysokých škol – Českou konferencí rektorů a Radou vysokých škol. Díky tomu a díky osobnímu nasazení náměstka profesora Wilhelma se podařilo v celé řadě záležitostí dojednat jakýsi ne sice vždy zcela uspokojivý, ale přeci jenom konsenzus – byť někdy za cenu poměrně značné nekonkrétnosti. Začátkem podzimu ale konzultace s naší pracovní skupinou skončily a pak to po politických jednáních sklouzlo do podoby, kdy tam některé vyjednané věci buď nejsou, nebo jsou, ale opačně, než bylo vyjednáno. S výsledkem nemohu být spokojen.

Akreditační komise mají nově rozhodovat o celých institucích, nikoliv o jednotlivých oborech. Je to podle Vás dobrá změna?

Především si myslím, že celá část týkající se akreditací a řízení kvality je jedna z nejméně dokončených a dořešených částí návrhu. Je nejméně jasná a je k ní spousta otázek. Lze ji tedy špatně hodnotit, to za prvé. Za druhé si myslím, že je zde snaha – a snaha důležitá – odlehčit akreditační komisi, která je v současném systému velice přetížená. V tom vidím pozitivum.

Nicméně velmi netriviálním problémem je, jak pro účely akreditace adekvátně hodnotit instituce. Návrh předpokládá, že „stát“ (akreditační komise, agentura…) bude hodnotit, jak dobře instituce hodnotí sama sebe. To je myšlenka v obecnosti jistě zajímavá, jenže v detailech se velmi snadno můžou ukrývat tisíce ďáblíků. Tady nám právě velmi vadí ta nedostatečná rozpracovanost návrhu, aby bylo zřetelné, že změny skutečně povedou k tlaku na zvýšení kvality. A při rychlosti personálních obměn na MŠMT hrozí, že to, co bylo nějak zamýšleno (ale nezapsáno) ve fázi věcného záměru, bude zcela jinak pochopeno a implementováno při přípravě paragrafovaného znění. Znovu připomenu náš reformní materiál, který jsem zmínil na začátku. V něm jsme navrhovali akreditovat širší oblasti, v rámci kterých by už mohla mít instituce vlastní prostor pro koncipování konkrétních studijních programů.

Preferujete současnou formu financování škol podle počtu studentů nebo nově navrhovanou v podobě smluv na dobu tří až pěti let?

Vysoké školy, nejenom Univerzita Karlova, ale celá Česká konference rektorů, již řadu let usiluje o kontraktové financování, abychom nemuseli každý rok zoufale vyjednávat, zda bude o miliardu méně či nebude (mimochodem, letos bude). Kontraktové financování by bylo rozhodně dobré a lze říci, že jeho existence je jedním z významných atributů moderních vysokoškolských systémů ve světě.

Je nutné říct, že současná podoba financování se již neřídí pouze počtem studentů. Dvacet procent prostředků na nadcházející rok má být rozdělováno podle kritérií, která se snaží nějakým způsobem reflektovat i další výkony, nejenom počet studentů. Jsem přesvědčen, že to je rozhodně krok dobrým směrem. Pokud by se podařilo zavést kontraktové financování, mělo by v sobě rozhodně takovéto elementy ve významné míře mít.

Proč je nyní Univerzita Karlova proti zavedení školného, když jej pod názvem „zápisné“ sama navrhovala?

Když jsme toto výsostně politické téma při přípravě našeho koncepčního materiálu rozmýšleli, například i v debatě v sociální komisi akademického senátu, tak nám z toho forma, které jsme začali říkat zápisné, vyšla jako nejlepší, pokud by padlo politické rozhodnutí zvýšit podíl studentů na financování jejich studia.

Pokud by se zaváděl příspěvek studentů, UK namísto školného upřednostňuje zápisné

Ilustrační foto: Martin Kolář (UKáčko.cz)

Jde o to, že u zápisného jde o relativně malé částky, takže drtivá většina studentů by neměla mít dramatický problém ho platit. Administrace by byla jednoduchá a díky tomu by přínos pro školu byl relativně větší – byť z absolutně poměrně malých částek. Nebylo by to také kriticky závislé na systému půjček. Ten se teď ukazuje jako bolestná, nedodělaná a problematická část školného.

A dodávám, že nevím, odkud se bere názor, že UK je proti školnému nebo pro školné. Naše oficiální stanovisko je, že pokud padne politické rozhodnutí pro zvýšení podílu studentů na financování studia, pak nejvhodnější formou by bylo zápisné. Konkrétní podoba konglomerátu školného a systému tzv. finanční pomoci studentům, tak jak je momentálně navrhována, je pro mě neakceptovatelná. To je pravda. V připomínkách Univerzity Karlovy navrhujeme zápisné jako alternativu toho, co se navrhuje ve věcném záměru.

Jste tedy pro zavedení školného, ale v jiné formě, než je navrhovaná.

Ono to možná zní složitě. Pokud bude politické rozhodnutí zavést nějaké školné, pak by z pohledu Univerzity Karlovy nejlepší forma byla něco jako zápisné.

Myslíte si, že kdyby bylo zavedeno školné v této podobě, většina peněz by se do škol stejně nedostala?

To je přesně problém toho, jak je školné momentálně ve věcných záměrech narýsováno. Systém půjček má nepochybně své náklady. Někdo musí za studenty úroky chvíli platit a pravděpodobně i jistinu za část absolventů. Já nejsem schopen uvěřit tomu, že by stát za současné situace rozpočtu byl ochoten do tohoto „přihodit“ extra peníze. Toho se bojím a rád se budu mýlit.

Připadá mi však velice realistické počítat s tím, že tyto náklady půjdou ve státním rozpočtu na účet kapitoly vysokých škol. Veřejné prostředky na vysoké školy, které se již nyní tenčí a v mezinárodním srovnání jsou ostudně nízké, by se tak ještě snížily. Studenti by se zadlužili. O tom, co budou studovat, by se nerozhodovali podle svých schopností a talentu, nýbrž především podle očekávatelné schopnosti splácet budoucí dluhy. Jediný kdo by na připravovaném systému spolehlivě benefitoval, by byly banky. Tato konstrukce je z mého pohledu opravdu špatná.

Je podle Vás nutné propojení akademické půdy a veřejného sektoru?

Rozhodně je dobré pěstovat a podporovat kontakty a spolupráci. Jestliže se však ptáte v kontextu navrhovaných záměrů, tak tam spíše hrozí riziko přílišného podřízení veřejných vysokých škol politickým zájmům a snahy měnit univerzitní vzdělání směrem k jakési přípravce pro práci v konkrétní firmě. A to by pro kvalitu univerzitního vzdělávání – a ostatně pro kvalitu veřejného prostoru a života vůbec – byla vysloveně škodlivá myšlenka.

Ministr Dobeš je častým terčem mediální kritiky. Jaký na něj máte názor Vy?

Ministry hodnotím zpětně a celkově, až když uplyne jejich éra. Ne takto „za pochodu“.

Máme za sebou Vánoce. Jak jak jste slavil vánoční čas?

S širší rodinou – mám ji dost velkou. Jako každý rok jsme měli na Vánoce u nás doma spoustu lidí. To vše vyžadovalo spoustu přípravy, z které jsem letos docela „vypadl“ vzhledem k aktivitám souvisejícím s událostí, která pro mě byla hodně smutná – úmrtím pana prezidenta Havla. Několik dní jsme potom využili i na trochu odpočinku na lyžích.
Všem čtenářům UKáčka.cz přeji úspěšné zkouškové období a PF 2012!




Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.