Rozdělují 20 miliard na vědu a výzkum, ale jejich názory nikdo nezná, stěžují si akademici

5. 2. 2010 Autor: Rubrika: Univerzita žádné komentáře

Rada pro výzkum, vývoj a inovace zasedne od března v novém složení. Navržení členové se měli představit na veřejném slyšení, kromě lidí navržených Akademií věd to ale všichni odmítli. Část vědců a akademiků to ostře kritizuje.

RVVI - demonstrace

Změny obsazení Rady pro výzkum, vývoj a inovace slíbil premiér Fischer po srpnové demonstraci akademiků.

Foto: Kateřina Šulová

Vládní Radu pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) čeká personální obměna. Volali po ní mnozí nespokojení vědci a akademici. Sám premiér výměnu radních přislíbil již v létě, když prohlásil, že Rada nepracuje dobře. K transparentnímu výběru kandidátů ale nakonec nedošlo.

Vláda oznámila 20. ledna, že nominovat své kandidáty do rady budou následující čtyři instituce: Akademie věd ČR, Česká konference rektorů, Rada vysokých škol a Svaz průmyslu ČR. Během února je posoudí premiér, který následně navrhne vládě jmenování nových členů.

Tato Rada rozděluje mezi instituce přes dvacet miliard korun ročně a od roku 2008 zavádí reformu vědy, výzkumu a vývoje. „Vzniká důvodné podezření, že reforma bude sloužit především zájmům soukromých firem, které mají získat miliardy korun z veřejných peněz na vlastní výzkum,“ varovala však listopadová petice Za odpovědnou reformu, která požadovala odvolání celé Rady včetně jejího sekretariátu.

Transparentnost? Není třeba, říkají šéfové průmyslu i vysokých škol

Transparentní výměna členů rady se ale nekoná. Na lednovém zasedání Akademického senátu UK rektor Václav Hampl konstatoval, že od veřejného slyšení s kandidáty do Rady bylo upuštěno. Na otázku senátorů po důvodu tohoto rozhodnutí sdělil, že u schůzky institucí s vládou, kde se téma řešilo, nebyl a nemůže to tedy nijak komentovat.

Jana Chloubová z tiskového odboru Úřadu vlády na tentýž dotaz odpověděla, že se nepodařilo o potřebě veřejného slyšení přesvědčit instituce, které kandidáty navrhují. Přestože premiér Fischer transparentní postup prosazoval, podpořili jej podle Chloubové pouze zástupci Akademie věd.

Předseda Svazu průmyslu Jaroslav Míl skutečně považuje variantu neveřejného výběru za jedinou správnou. „Umíte si představit, že přesvědčujete nějakého rektora či děkana nejmenované univerzity či fakulty ať je zkoušen ze své kvalifikace? Stejný příklad platí i pro ředitele nějakého ústavu AV či ředitele firmy. Ti lidé to dělají zdarma, je to pro ně oběť a vy je k té práci přesvědčujete, protože tam chcete mít ty nejlepší,“ uvedl Míl.

Předseda Rady vysokých škol Vladimír Haasz se s upuštěním od veřejného slyšení také ztotožňuje. Jako jeden z důvodů uvedl časovou tíseň – jinak by se prý jmenování členů RVVI mohlo stát součástí předvolební kampaně. „Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným poradním orgánem vlády a z povahy její činnosti se jedná o naprosto jiný typ orgánu, než je například Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Možná i z tohoto důvodu nakonec dospěl předseda vlády k názoru, že veřejné slyšení kandidátů není nutné,“ zpochybnil Haasz premiérovu snahu o co největší transparentnost.

Haasz neopomněl zdůraznit, že výhradní pravomoc při navrhování členů RVVI vládě ke schválení má její předseda, jímž je premiér Fischer. Ten měl tedy také poslední slovo v otázce veřejného slyšení. Předseda České konference rektorů Petr Fiala na dotaz nereagoval vůbec.

Po loňských hlasitých protestech proti práci i personálnímu složení Rady tak přetrvává neprůhlednost jejího obsazování. „Pravomoci Rady jsou ve srovnání s ostatními radami vlády enormní, přesto její činnost není podřízena veřejné kontrole,“ upozornila již před několika měsíci zmíněná petice Za odpovědnou reformu. Podepsalo se pod ní přes 2900 signatářů, včetně bývalé předsedkyně AV ČR Heleny Illnerové nebo astrofyzika Jiřího Grygara. Odpovědi na petici z ministerstva školství se dočkali až po urgenci a uplynutí zákonné lhůty.

Kandidáti do Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Akademie věd České republiky
Karel Aim, oborník na termodynamiku
Pavel Hobza, biochemik
Václav Hořejší, imunolog
Jan Hrušák, fyzikální chemik
Jiří Chýla, fyzik
Karel Oliva, jazykovědec
Jan Šotola, farmaceut
Jiří Zlatuška, bývalý rektor Masarykovy univerzity

Česká konference rektorů
Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy
Jiří Málek, rektor Univerzity Pardubice
Karel Rais, rektor Vysokého učení technického v Brně
Jan Škrha, prorektor Univerzity Karlovy

Rada vysokých škol
Tomáš Opatrný, Univerzita Palackého v Olomouci
Petr Sáha, Technická univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Stanislava Hronová, Vysoká škola ekonomické
Rudolf Haňka, University of Cambridge

Svaz průmyslu a dopravy České republiky
Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Pavel Kafka, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Jiří Cienciala, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR
Zbyněk Frolík, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR
Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR
Pavel Bartoš, viceprezident Hospodářské komory ČR

Zdroj: Fórum Věda žije!

Tomáš Jungwirth, Katka Volná



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.