Semestr v Hongkongu: ostýchaví studenti, samostudium a hadí polévka

17. 12. 2015 Autor: Rubrika: Rozhovor žádné komentáře

Ondřej Bambas se vydal za studiem rovnou na jiný kontinent – strávil jeden semestr na hongkongské City University. UKáčko.cz se ho ptalo na to, jak se v tomto exotickém regionu žije a studuje.

Ondra Bambas před budovou ICC

Ondřej Bambas momentálně studuje Mediální studia na FSV. Na City University of Hong Kong strávil jeden semestr. Během svého pobytu se podíval i do dalších asijských zemí jako jsou Tchai-wan, Singapur, jižní část Číny, Laos, Thajsko a Malajsie. Na fotce stojí před budovou ICC v Hongkongu (8. nejvyšší budova světa).

Foto: archiv OB

Přiletěl jsi na hongkongské letiště do úplně cizího prostředí. Jak to probíhalo dál?

Před začátkem semestru jsme měli tzv. Orientation week. Bylo nám doporučeno přijet tam právě v tuhle dobu. Má to mnoho výhod. Člověk se aklimatizuje, rozkouká a pozná spolužáky, ještě než začne škola. Já jsem ale přiletěl asi o tři dny dříve. Bohužel ubytování poskytovali striktně až od orientačního týdne, takže na první tři noci jsem si musel sehnat ubytování vlastní, které nebylo levné.

Navíc to byly malé pokoje o dvaceti metrech čtverečních v obrovském paneláku. Když jsem přiletěl na letiště, vypravil jsem se do centra, aniž bych věděl, kam mířím. Zajímavé je, že i v takto velkém městě přestává na noc jezdit metro o půlnoci. Takže jsem se ocitl uvězněný na ostrově Hong Kong Island. První noc jsem strávil na ulici.

Považuješ noční Hongkong za bezpečnější než noční Prahu?

Hongkong určitě. Neměl jsem strach pohybovat se v noci po Hongkongu sám.

Místní studenti to vnímali stejně?

Asi ne, jsou totiž dost opatrní. Často také dostávají příkazy od svých rodičů, aby nechodili na určitá místa, kde mají pocit, že je zvýšená kriminalita.

Jak vás přijali hongkongští studenti?

Jsou vřelí a přátelští. Zároveň jsou však také ostýchaví. Například můj spolubydlící mě maximálně pozdravil a nebyl komunikativní, pokud jsem na něj nepromluvil. Po hovoru s některými mými spolužáky jsem zjistil, že to nebyl jen můj případ. Bylo mi řečeno, že je to často z důvodu neznalosti angličtiny, či strachu jí používat.

Více než s místními ses tedy bavil s ostatními zahraničními studenty?

V podstatě ano. V rámci orientačního týdne se nás ujala parta studentů, se kterými jsem v kontaktu dodnes a můžu říct, že to jsou vlastně dobří známí. Uspořádali pro nás několik výletů a akcí, samozřejmě i ve večerních hodinách. Díky nim jsem měl možnost ze začátku poznat několik lidí ze severní Evropy, Británie, Koreji nebo Ameriky. Každý další týden jsem vlastně poznával nové lidi.

A jak se vůbec společnost v Hongkongu dívá na studenty VŠ a VŠ jako takové? Je to jiné než u nás?

Vzhledem k silnému rodinnému poutu je studium ceněno. Někteří ze studentů mají tedy studium spojeno se závazkem vůči rodičům. Vysoké školy mají v Hongkongu podle mě silné postavení, což bylo vidět i během demonstrací a připojeného Umbrella Movement (hongkongské prodemokratické hnutí, z části tvořené Studentskou federací, které vzniklo během protivládních protestů v roce 2014. pozn. red.). Nějaký výrazný rozdíl v postoji společnosti k univerzitám jsem ale nepocítil.

Je tam stravování podobné našemu systému menz?

CityU, stejně jako jiné univerzity, má vlastní kampus, který vlastně nemusíš opustit, když nechceš. Najdeš tam sportovní vyžití, věci do školy, knihovny, stravovací prostory, i nějaké obchůdky. Hongkong není co se týče jídla nejlevnější, takže jsme často menzu využívali. Na CityU jsou tři menzy a jedna kavárna, pokud si dobře vzpomínám, a každá z těch menz je zaměřena na něco jiného. Jedna vaří místní kuchyni, jiná se zase zaměřuje na mezinárodní kuchyni. Snažil jsem se ozkoušet všechno.

Co nejpodivnějšího jsi tedy měl možnost ochutnat?

Nejvíce mi v paměti utkvěla hadí polévka. Tu jsem ochutnal těsně před mým odletem, což bylo v prosinci. Místní jí jedí hlavně na zahřátí. Běžná tu jsou i jídla jako kuřecí pařátky a podobné věci. V Hongkongu jsou ale i restaurace s michelinským oceněním, kde je možné se najíst asi za tři sta korun. Člověk má tedy možnost navštívit podnik s michelinskou hvězdou, aniž by ho to zruinovalo.

Měnící se počasí během monzunů. Pohled z koleje CityU.  Foto: Ondra BambasZažil jsi i hongkongský noční život?

V Hongkongu jsou dvě čtvrti, které tento život nabízejí. Tyto dvě čtvrti se vlastně v týdnu střídají. Jedna žije v pondělí a středu. V úterý, ve čtvrtek a v pátek ožije zase ta druhá. Dívky mají tu výhodu, že tam mají takřka do všech klubů vstup zdarma a často i nabídku volných drinků.

Kulturní šok jako takový jsi tedy nezažil.

Asi ne. Já jsem možná v tomto ohledu i trochu otevřenější. Možná člověka spíše zarazí podnební podmínky, než kulturní.

A co obrácený kulturní šok, když ses vracel do České republiky?

Určitě se dostavil jakýsi klid. Po půl roce v Hongkongu mi první týden nebo dva v ČR připadalo zvláštní, že jsem rozuměl, co si lidé povídají v hromadné dopravě. Hongkong je v porovnání s Prahou rozhodně živější město s větším počtem lidí. Jsem rád, že je Praha volnější a ne tak zalidněná jako Hongkong.

Má Karlova univerzita v Hongkongu jméno?

Tamní obyvatele určitě nejvíce překvapí fakt, že Univerzita Karlova funguje již od 14. století, což v jejich podmínkách není tak úplně představitelné. Bohužel si nevybavuji moment, kdy by někdo UK znal. Spíše nastával problém říct, kde vůbec leží Česká republika.

Lišili se nějak tamní studenti od těch evropských?

Přišli mi o trochu dětinštější. Nebyl jsem si ze začátku jistý, jestli se nacházím na univerzitě, nebo na střední škole. Fungují tam jakési volby do studentských unií. V rámci nich studenti uspořádali happeningy, kdy se převlékali za komiksové postavy a chodili s transparenty po škole.

A co výuka? Mají velké požadavky na studenty?

Výuka je více zaměřena na samostatnou práci a samostudium. V předmětech jsem se často setkával se skupinovými zadáními. Na práci ve skupině jsou místní studenti zvyklí už jenom proto, že jsou často zapsáni v nějakých spolcích – čím více, tím lépe. Zajímavé je, že díky studentským spolkům a organizacím mohou získávat nejen osobní obohacení, ale také benefity ve formě přidělení kolejí, kterých není dostatek a o místo se musí bojovat.

Považuješ studium v Hongkongu za náročné?

Ve výsledku bych studium za náročné nepovažoval. Respektive studenti jsou nuceni se něco naučit, což se dá zvládnout. Sami ale nad tento rámec nejdou, a když má člověk dále rozvést položenou otázku, ukázat trochu vlastní invence a kreativity, tak neví. Sice se perfektně dokáží něco nabiflovat, dál už ale bohužel nejdou.

Hongkong. Ilustrační foto: PixabayJaký tam mají vyučující vztah k studentům?

Řekl bych, že podobný jako u nás. Občas mi možná přišlo, že jsou studenti méně ukáznění a při vyučování se zbytečně baví a vyrušují, někteří z učitelů si ale dokázali sjednat pořádek. Ta roztěkanost a určitá dětinskost se nejvíce projevovala o přestávkách na chodbách, kdy jsem měl, jak už jsem říkal, kolikrát pocit, že namísto univerzity se pohybuju na střední škole.

V čem by se české VŠ mohly přiučit?

Určitě jsem oceňoval kampus, který je nedílnou součástí univerzity. U nás tento prostor více méně chybí. Možná na Suchdole bychom něco takového našli, ale Karlovka to nemá, což je samozřejmě dáno i historií školy. Mít vše při sobě se ve městě jako je Hongkong vyplatí. Další silnou stránkou CityU, je, že je moderní. Například při využívání karet, včetně propojení platebního systému v menze s Octopus card, která je obdobou naší Opencard – jenom fungující.

A naopak: co ti na tamní VŠ vadilo?

Vadila mi již zmiňovaná infantilnost místních studentů.

Jak vypadá ubytování na koleji?

Ubytování je dost podobné našim kolejím. Na našem pokoji jsme každý měli stůl s poličkou, postel a jednu skříň. Koupelna se záchodem byla sdílená s vedlejším pokojem. Měl jsem štěstí, že můj spolubydlící měl lednici, která je standardně pouze sdílená na patře v kuchyni. Další věcí, kterou jsem ocenil, byl stolní ventilátor, jelikož klimatizaci jsem moc rád nezapínal. Teplotní rozdíly pro mě byly zabijácké. Nechápu, jak mohou takhle fungovat – z chladného metra vystoupit do pětatřiceti stupňů ve stínu není moc příjemné.

Přišel ti Hongkong jako dostatečně svobodné místo?

Hongkong náleží k Číně, což je znatelné. Pro místní asi více než pro nás cizince či studenty, kteří tam jsou půl roku, rok. Část obyvatelstva se chce vůči kontrole vymezit. Naštěstí v současnosti není podle mě vliv ještě tak velký a v porovnání s mojí zkušenosti s Čínou je Hongkong opravdu svobodný. Z vyprávění jednoho čínského studenta vím, že rozdíl je znatelný i na univerzitě, kdy jim prý na kolejích v Pekingu zhasínali ve dvanáct světla, aby se nemohli učit.

A jak bys tedy na konec zhodnotil svůj pobyt?

Jsem rád, že jsem měl tuto možnost. Možná bych ji chtěl ještě v budoucnu rozšířit. Doporučuji každému, kdo disponuje možností podívat se do zahraničí, ať to udělá, protože může velmi jednoduše zjistit, že jeho myšlenky a pohled na lidi a okolí nejsou správné a začne vidět věci v mnohem širším spektru.

Štěpán Šanda



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.