Studenti jsou po dnešku opět blíže k tomu, že si na své studium budou připlácet. Vznikající vláda plánuje poplatek ve výši 10 tisíc korun za semestr, který se však bude splácet až po ukončení školy. Systém mají doprovodit štědré půjčky a granty, které budou studenti moci čerpat během studia.

Na tom, že by studenti měli alespoň symbolickou částkou škole přispívat, se shodují všechny tři strany budoucí vládní koalice. Vyjednavači z ODS, TOP 09 a VV už se také dohodli, že by maximální školné bylo 10 tisíc korun za semestr.

Jednotlivé školy by měly mít možnost ovlivňovat výši poplatku podle jednotlivých oborů či fakult. Mohly by tak regulovat vysoký příliv uchazečů na některé obory, nebo naopak nastavením „nulového“ školného přilákat studenty k oborům, o něž není takový zájem.

Strany také předpokládají, že by do stanovení výše školného mluvilo i ministerstvo podle toho, které obory chce stát podporovat. Neoficiálně se mezi odborníky hovoří o tom, že například studium lékařských či technických oborů by mohlo zůstat zcela bez poplatků.

Naopak debata se ještě vede o tom, zda se bude platit až po studiu či v jeho průběhu. Pravděpodobnější se však zdá odložené školné, které odborníci označují za tzv. australský model a který už se v řadě zemí světa osvědčil. Pokud by současný návrh prošel, školné by na veřejných a státních vysokých školách podle expertů všech tří strany mohlo být zavedeno v roce 2013 a netýkalo by se současných studentů.

ANKETA

Souhlasíte se zavedením školného 10 000 Kč, doplněného systémem grantů a půjček?

• ano, je to přiměřená částka
• ano, ale zároveň by se měla zvýšit kvalita výuky
• ne, školné se mi zdá vysoké
• ne, přinese to jen problémy
• je mi to jedno, mě už se školné netýká

výsledky

 Loading ...

Zelení chtějí školné jinak, socialisté vůbec

Způsob zavádění školného kritizuje bývalý ministr školství Ondřej Liška. „V dnešní situaci nejenže není školné lék na neduhy vysokého školství, nýbrž jen další bariéra pro studium na veřejných vysokých školách. Namísto školného by se měl zavést systém grantů, půjček, spoření a stipendií pro studenty,“ uvedl předseda Strany zelených Ondřej Liška.

Školné však v principu neodmítá. „Nezavrhuji školné jako takové, v budoucnu lze uvažovat o jeho zavedení, ale za zcela jiných podmínek, než jsou ty dnešní. Problém současného vysokého školství leží totiž jinde, a to v kvalitě, což je z velké části vázáno na nedostatečné prostředky, které VŠ dostávají od státu. Tuto díru školné nezalepí,“ myslí si exministr Liška.

Proti školnému se staví i ČSSD. „Odmítáme i odložené školné, protože to neznamená nic jiného než dluh, který by získal každý absolvent vysoké školy na počátku své profesní kariéry,“ tvrdí Bohuslav Sobotka, který dočasně stranu vede. Sobotka také uvedl, že bude chtít najít „jiné způsoby financování vysokého školství“, aniž ovšem upřesnil jaké.

Evropa je v otázce školného rozdělená

V otázce školného jsou evropské země rozděleny téměř na polovinu – poplatek za studium na veřejných nebo státních školách se platí v Británii (s výjimkou Skotska), Irsku, Belgii, Nizozemsku, Španělsku, Portugalsku, většině spolkových zemích Německa, v Rakousku, Itálii, Bulharsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku a Lichtenštejnsku.

V mnoha zemích také studenti platí poplatky za zápis do ročníku, úkony studijního oddělení, konzultace, opakování zkoušek nebo za existenci studentských samospráv. Výše částek za tyto služby se různí – někde jde jen o symbolické poplatky, jinde lze mluvit až o „skrytém školném“.

Zcela bez povinných poplatků je studium z 27 zemí EU pouze v Česku, Polsku, Dánsku, Lucembursku a Řecku.

Více o tématu čtěte v sekcích školné, reforma vysokých škol, Bílá kniha, zápisné.