Školné se zatím odkládá. Dvě třetiny studentů by na něj prý neměly peníze
Studenti, kteří měli strach, že by po zavedení školného neměli na studium peníze, mohou zůstat v klidu. Ministerstvo dnes představilo výsledky průzkumu, podle něhož je školné ochotna platit jen třetina studentů a to zhruba 15 000 ročně. Od plánu zavést školné tak prozatím ustupuje.
Dvě třetiny studujících v průzkumu uvedly, že by jim školné omezilo nebo dokonce znemožnilo pokračovat ve studiu. Pro takzvané odložené školné, které by se platilo až po skončení studií a po dosažení určitého platu, bylo 34 procent studentů. Jednoznačně pro přímé školné (placené při studiu) se vyslovilo jen 18 procent dotázaných.
Autoři průzkumu také zjistili, že celkové náklady při denním studiu na veřejné vysoké škole jsou 8 136 korun měsíčně. U studentů soukromých škol pak 11 591 korun a to bez započítání školného.
Většina studentů dostává peníze od rodičů i pracuje
Téměř polovina studentů uvedla, že jejich finanční možnosti nestačí na pokrytí nákladů spojených se studiem. Pětině pak studium neúměrně finančně zatěžuje jejich rodiče. Z průzkumu také vyplynulo, že většina příjmů mladých pochází od jejich rodičů (45 procent) nebo z vlastního výdělku (35 procent). Půjčky, stipendia a jiné zdroje tvoří jen zanedbatelnou část.
Z výzkumu je také patrné, že studium si i bez školného mohou dovolit spíše lépe finančně situované rodiny. Devadesát procent studentů totiž dostává peníze od rodičů, průměrně 3 700 korun měsíčně. Většina vysokoškoláků si však ještě přivydělává a to zhruba 4 200 korun za měsíc.
„Otázka zní, zda necháme studenty vysokých škol být nadále ekonomicky závislými na rodičích a jejich vlastních příležitostných výdělcích. Současný stav umocňuje sociální nerovnosti, prodlužuje dobu studia a má negativní dopad na studijní výsledky,“ uvedl Jakub Fischer, garant reformy terciárního vzdělávání. „Připravujeme návrh na zavedení systému finanční pomoci studentům, který by ekonomické bariéry odstranil a studium umožnil všem nadaným, mladým lidem, kteří o něj projeví zájem,“ dodal Fischer.
Průzkum prováděla agentura SC&C od srpna do listopadu letošního roku. Z více než 23 tisíc oslovených studentů se do výzkumu zapojila zhruba polovina. Na dotazník odpovídali studenti všech ročníků vybraných z matriky vysokoškolských studentů z celkem 191 fakult.
(Více zde: Chcete platit školné? zeptá se ministerstvo desetitisíců studentů)
Školné zatím nezavedeme, slibují experti
Připravovaná reforma vysokých škol představená loni na jaře počítala kromě jiných změn právě i se zavedením školného, které mělo být doplněno systémem půjček a spoření. S penězi ze školného by si školy mohly nakládat podle svého uvážení, mohly by například zvýšit platy učitelů nebo udělit stipendia více studentům než dnes. Dalšími návrhy bylo omezení moci akademických senátů ve prospěch správních rad nebo plány na užší spolupráci škol a firem.
Tyto změny se však setkal s tvrdou kritikou ze strany některých univerzit včetně UK. Ta pak letos na jaře přišla s vlastním návrhem měkčí reformy, která uvažovala jako jednu z možností i zavedení zhruba pětitisícového poplatku za zápis do ročníku.
(Více zde: UK odmítá školné. Ale pod jiným názvem ho sama prosazuje a UK navrhuje, aby studenti platili zápisné. Až 6400 ročně).
To však ministerstvo školství odmítlo a na reformě pokračovalo. V srpnu pak zadalo průzkum, který měl zjistit, jestli by studenti byli školné ochotni a schopni platit. Důvodem je připravovaný zákon o finanční pomoci studentům. Ten však se zavedením školného stále počítá, přestože autoři reformy uklidňují, že školné zavést nechtějí. „Se zavedením školného skutečně vláda v současnosti nepočítá,“ řekl dnes člen reformního týmu Petr Matějů.
Klíčová slova
školnéHodnocení
(3 hlasů, průměrné hodnocení 5,00)
Loading ...Související články
- Dvě třetiny pedagogů jsou pro zavedení školného. UK účast na průzkumu odmítla
- Chcete platit školné? zeptá se ministerstvo desetitisíců studentů
- UK odmítá školné. Ale pod jiným názvem ho sama prosazuje
- Školy budou moci zavést poplatek za zápis až 6000 korun
- Reforma VŠ je hotova. Zavede smlouvy se státem, školné i důraz na kvalitu
Sdílej článek
Dosud jsem nepochopil, proč by byl problém zavést zpětné školné? Jako tomu je v některých západních státech. Je jasné, že většina lidí nemá peníze na to, aby si platili školné simultánně se studiem, tak tomu bude na příštích hodně let dopředu. Nic ale snad nebrání tomu, aby místo progresivní milionářské daně raději úspěšní podnikatelé přispívali ze svého platu na školu, kde studovali.
reagovat
„Studium si i bez školného mohou dovolit spíše lépe finančně situované rodiny.“ – Ta věta je dost bez obsahu. Všechno, co je finančně nákladné (třeba i pobyt v nemocnici), si mohou dovolit spíše lépe finančně situované rodiny.
V těch výsledcích mi chybí graf, který by ukázal, kolik studentů z vyšší, vyšší střední, střední atd. třídy dnes na vysokých školách studuje. Ono to vychýlené směrem k „lépe finančně situovaným rodinám“ bude, ale z toho důvodu, že „lépe finančně situované rodiny“ jsou většinou rodiny vysokoškoláků.
Už z dřívějších výzkumů vyplynulo, že děti vysokoškoláků mají v průměru čtyřikrát větší ambice (ne šanci) jít studovat na VŠ. To ale souvisí spíš se systémem hodnot než s rodinnými financemi. Tedy není pravda, že by děti z „hůře finančně sitovaných rodin“ nešly studovat, protože by na to nebyly peníze. Ony nejdou studovat, protože vzdělání v jejich systému hodnot nestojí vysoko.
Jestli tedy má cílem všeho snažení MŠMT být, aby se vysoké školy otevřely pokud možno všem, kteří mají předpoklady je vystudovat, není finanční pomoc vysokoškolákům to nejdůležitější, co by se mělo řešit.
reagovat
Přijde mi na hlavu v současné situaci zavádět finanční podporu studia. K čemu? Opravdu si nepamatuju na nikoho, kdo by vysloveně nešel na VŠ, protože není dost movitý. Nehledě na to, že už teď existuje řada příspěvků a možností, kterými stát studentům pomůže. I s prací se to dá skloubit. Pracuje většina studentů, bez ohledu na to, zda jim na živobytí přispívají rodiče nebo nikoli a kolik.
Je jasné, že platit za studium po té, co bylo několik desetiletí (možná i déle) zadarmo, se nikomu nechce. Proto návrh UK na zápisné byl aspoň z hlediska své výše docela dobrý nápad – nechť studenti začnou platit nejprve nízké částky srovnatelné například s měsíční fakturou za mobil (5000-6000) a školné se postupně navyšuje. Argument, že to povede k nedostupnosti studia pro sociálně slabé je nesmyslný – tím se dá zdůvodnit cokoli. Chleba, bydlení, oblečení apod. – to všechno je pro sociálně slabé hůře dostupné, než pro bohaté. Zavádět chléb zdarma ale nikoho nenapadne…snad. Zároveň se školným ale musí zvyšovat finance vynaložené na vzdělání státem, protože sami studenti těžko vyřeší jeho podfinancovanost.
Odloženému školnému osobně moc nevěřím: pro školy bude příliš nákladné jej vymáhat a kromě nejistého přítoku peněz ex post k ničemu nepovede. Když teď budu studovat a za 10 let to teprve hradit, tak vlastně už budu platit za něco, co dostane už někdo jiný. To je absurdní. Smysl má, když na začátku roku zaplatím nějakou částku a budu vědět, že se mi můj profesor bude víc věnovat, do knihovny se nakoupí nejnovější literatura, studijní oddělení. Nehledě na to, že ten systém je zbytečně složitý a vlastně nespravedlivý: sice všichni dostanou stejné vzdělání, ale platit budou jen ti, kdo budou opravdu úspěšní.
reagovat
kp
Názor kolegy Polívky je jistě zajímavý, nicméně je i snadné s tím polemizovat. Například tím, že Česká republika není jen Praha. My Pražáci to máme jednodušší tím, že máme možnost využít služeb tzv. mamahotelu, tj. naší rodine nestoupnou náklady o kolejné a celkově samostatné živobytí studenta. Navíc jsou studijní obory, u kterých se opravdu pracovat nedá, například medicína, ale i některé další (občas se vyplatí přemýšlet trochu dál než v obzorech fsv). Pro rodinu z regionu s podprůměrnými přímy je studium dvou dětí zároveň opravdu záhul a domnívám se, že případy, kdy si lidé nemohou studium dovolit nejsou žádná fantazie. Současný systém příspěvků vám pomůže jen, když jste sirotek, kterého vychovává babička důchodkyně. Jinak jste v naprosté většině případů v očích systému „moc bohatý“. Ani prospěchové stipendium rozhodně není v takové výši, že by někomu stačilo na byť superskromné živobytí.
Odložené školné považuji za dobrý nápad, koneckonců, kdyby se týkalo i současných absolventů, peníze přitečou. Co se týče námitky, že je nespravedlivé, myslím, že úspěšní absolventi jsou si vědomi, že mají vůči škole svůj dluh. Narozdíl od různých nesmyslných milionářských daní tady mohou konkrétně prospět.
Howgh.
reagovat
martin polivka
Vezmu to popořadě:
1. mám kamarády, kteří studují medicínu a přivydělávají si. V tom ale není ten problém: dokud náklady na studium jsou relativně dosažitelné bez nutnosti pracovat na plný úvazek. Domnívám se, že roční školné okolo 5-10000 by tu dosažitelnost nevychýlilo. Samozřejmě všechno něco stojí a lidé z regionu na tom obecně jsou hůře než lidé z Prahy. Je ale nutné si položit otázku, zda jde o tak vysoké procento populace, že to celkově brání zavedení školného v rozumné výši. A tady si, stejně jako u třicetikorunového poplatku za návštěvu lékaře, myslím, že ne.
2. kdo není z prahy má šanci dostat kolej. pro zvláštní případy (sociální, ale i třeba složitá rodiná situace) na UK existuje také způsob, jak od fakulty dostat umístění na koleji bez ohledu na tradiční kritéria jako je mimopražáctví a obecně vzdálenost od města. Této možnosti, pravda, se moc nevyužívá, protože o ní nikdo moc neví.
3. na sociální a ubytovací stipendia zdaleka nedosáhnou jen ti nejchudší. Ten systém přidělování není úplně špatný, jen ta stipendia nejsou dost vysoká.
4. Podle mě skutečně odložené školné nespravedlivé je, právě z toho důvodu, který vy považujete za jeho kladnou vlastnost. Nemyslím si, že je správné jím de facto penalizovat schopné a pracovité. Proč by někteří studenti se měli učit jazyky, jezdit na Erasmus, stážovat, mít dobrý prospěch a nakonec platit školné, když jejich kolegové, kteří celých 5 let prosedí v hospodě a pak logicky dostanou nějakou podřadnější práci nebudou platit nic? Oba přeci měli rovné podmínky, dostali od univerzity totéž, jen ale první skupina to ale chtěla a dokázala využít. Vysokoškolské vzdělání je investice z hlediska státu ale i studentů. Proto by k ní měli tak přistupovat.
reagovat
Jakub Homolka
Vážený pane Polívko,
k celkové otázce zavedení školného se zde nechci vyjadřovat (protože je to dost složité a přiznávám, že problematiku pořád nemám dostatečně nastudovanou, abych to tu mohl odpovědně komentovat).
Mám tedy jen jednu poznámku – z vašich příspěvků nabývám dojmu (a pokud se mýlím, tak mě opravte), že „úspěšný a pracovitý“ byl na vysoké škole ten, kdo po absolvování vykonává nějakou dobře placenou práci. S touto ekonomickou optikou však nemohu souhlasit. Sice se neodvažuji předjímat, co považujete za „podřadnější práce“, nicméně z logiky vašeho příspěvku vyplývá, že je to práce s nižším finančním ohodnocením. A takováto logika se mi vůbec nelíbí. Spousta důležitých a významných povolání je u nás finančně podhodnocena a výše platu tedy z tohoto hlediska nemá žádnou vypovídající hodnotu o tom, kdo byl poctivý a pracovitý. Lidé, kteří některé z těchto finančně méně ohodnocených prací vykonávají, tak často činí právě proto, že cítí jistou povinnost, dluh, vnitřní zapálení či vděčnost vůči druhým se této činnosti věnovat, ačkoliv by mohli v jiné oblasti být daleko lépe finančně ohodnoceni. Považovat jejich práci za podřadnější, protože má menší finanční ohodnocení, považuji za nevhodné. Ač to neodpovídá některým ekonomickým domněnkám, lidé vždy vše nepřepočítávají jen na peníze a v jejich životě je mohou vést mnohem silnější motivy.
Vaše pojetí, kterému rozumím jako: „pracovitost, úspěšnost = vyskoký plat; podřadnější práce = nižší plat = proseděl studium v hospodě“, se mi tedy vůbec nelíbí. (*Navíc nechápu, jak je možné, aby student, který „proseděl 5 let v hospodě“, vysokou školu skutečně dokončil či na ní tak dlouho setrval – docela by mě zajímalo, kde se tak děje??? Ale jak jsem již předeslal, možná jsem Vám jen špatně porozuměl – v což vlastně doufám).
Jakub Homolka
reagovat
martin polivka
Máte obrovský „dar“ všechno přetahovat do extrému.
Model odloženého školného měl, pokud vím, porovovnávat lidi v rámci jednotlivých oborů, méně už mezi jednotlivými obory. Jiné školné by tedy platili absolventi lékařských fakult, ekonomických i právnických fakult, a rozhodně jinou částku – pokud vůbec nějakou – by platili třeba bohoslovci nebo učitelé, kteří se pohybují zpravidla pod celostátním platovým průměrem. Ať už se školné bude vybírat jakkoli, tyto rozdíly budou určitě brány v potaz.
Buď jak buď, vynikajících lékařů, kteří nastoupí k Červenému kříži, je minimum. Stejně tak i ekonomů nebo právníků, kteří nastoupí do neziskovek. Jednak proto, že o něch filantropních postů je minimum, a také proto, že u většiny absolventů univerzity je výběr zaměstnání spíše dán možností vydělávat co nejvíc. Proto bude skutečně platit: studenti s lepším prospěchem jsou vzdělanější a tím pádem se lépe uplatňují na pracovním trhu. Dobrý lékař vydělává většinou lépe než špatný lékař, stejně tak i dobrý technik, překladatel, manažer a podobně.
Vždycky lze vymyslet – stejně jako třeba u poplatků u lékaře – spousta „zoufalých“ případů… Pokud ale tvoří jen zlomek celku a je možné je vhodnou intervencí (dotace aj.) řešit, nemělo by se rozhodovat primárně podle nich.
„Prosedět pět let v hospodě“ byla samozřejmě metafora. Opravte mě pokud se mýlím, ale určitě i mezi vašimi spolužáky najdete dvě skupiny lidí: prvně těch, kteří studují s cílem užít si studentský život a získat nějaký diplom bez ohledu na známky. A za druhé těch, kteří studují rádi a dobře, protože je daný obor opravdu zajímá a chtějí v něm něčeho dosáhnout.
Protože ale všichni – bez ohledu na to, jak jsou nakonec dobří – získali stejné vzdělání, měli by za něj platit stejně v případě, že školné bude vypočítáváno ex post.
Jinou, poněkud sociálně smířlivější možnost, nabízí systém uplatňovaný na některých francouzských VŠ: školné se platí průběžně, jeho výše je ale stanovována podle výše příjmů rodiny dělených speciálním koeficientem odrážející situaci domácnosti (počet dětí, úmrtí jednoho z rodičů či rozvod). Studenti z nejchudšího zázemí neplatí nic a dostávají navíc stipendium.
reagovat
Jakub Homolka
Vážený pane Polívko,
na úvod přiznávám, že s tím „zaháněním do extrému“ máte naprostou pravdu – pokud chcete nějakou myšlenku skutečně osvědčit, musíte ukázat, kam až může vést a jak může být interpretována (neboť psaná myšlenka, slovy Platóna, „leží jako mrcha…“). Předpokládám, že i z tohoto důvodu zde takovéto fórum existuje.
Nadále ale nesouhlasím s vaší tezí, že kvalita vzdělání = výše platu. O případech, které této tezi neodpovídají hovoříte jako o výjimečných či (v kontextu zdravotnictví) „zoufalých“ případech. Pomíjím skutečnost, že vaše terminologie je plně poplatná dnešní době (skoro se divím, že jste nepoužil slova „nepřizpůsobiví“) a rovnou přecházím k poznámce, že i takové případy se musí řešit a dost dobře nevím, jak byste pak posuzoval, kdo je takto „zoufalý“ či výjimečný a kdo se jen špatně učil..? Nepochybně by na to musela existovat nějaké komise, která by jistě musela mít nějakou tabulku, či stupnici a tento „zoufale výjimečný“ případ by pak před komisi musel docházet a prokazovat stupeň své nezaviněné zoufalosti … bohužel si docela dobře dokážu představit, jak by to fungovalo. Rovněž pomíjíte skutečnost, že někdo může pracovat mimo obor, který vystudoval.
Vašemu pohledu na školné nicméně rozumím a do jisté míry s ním vlastně souhlasím – vadí mi pouze, že je ve Vašich úvahách skryt tento předpoklad, který se mi bytostně příčí, což jsem vysvětlil už výše (ve svém předchozím příspěvku) a nechci se opakovat. Že „u většiny absolventů univerzity je výběr zaměstnání spíše dán možností vydělávat co nejvíc“ je rovněž vaše teze, ze které vycházíte. Já s tím docela nesouhlasím a z toho důvodu nemohu výši platu obecně přijmout jako hodnotu vypovídající o kvalitách vzdělání daného člověka, který může při hledání své práce být veden i docela jinými motivy (viz Sokratova kritika sofistů, kteří pracovali pro peníze; viz postava Ladislava Klímy; viz principy života v klášteře a tak dále). Navíc trh rozhodně nepovažuji za boha, který všem jako Santa Klaus nadělí podle jejich zásluh a odmítám připustit, že naše životy jsou vedeny jen tržními principy (nezapomínejme, že Smithovo „Bohatství národů“ nelze oddělit od jeho „Teorie mravních citů“!).
Bylo by to ovšem něco jiného, pokud byste vyznával kalvínské učení o predestinaci (pokud tomu tak skutečně je, pak jsou v takovém kontextu veškeré mé předchozí námitky a úvahy naprosto nesmyslné a promiňte mi, prosím, že mi to došlo až nyní a že jsem vlastně zbytečně plýtval Vaším časem – a nemyslím to nijak ironicky!). V duchu Weberových tezí z „Die protestantische Ethik…“ by pak skutečně bylo možné s vámi souhlasit a dokonce by bylo záhodno hnát vaše úvahy do ještě větších extrémů. Na druhou stranu se však obávám, že taková pozice by v racionalizované společnosti „nadcivilizačního“ charakteru měla jen minimální šanci na úspěch – učení o predestinaci v pojetí Jana Kalvína je pro českou společnost asi dost nepřijatelné (byť ono nadšené individualistické tvrzení „věřím sám v sebe“, které je dnes mezi mladými lidmi tak oblíbené, by se asi dalo ospravedlnit právě jen tímto výkladem), pravděpodobně i nevhodné a nelze je dle mého soudu použít jako výchozí bod naší společnosti.
Na závěr tedy konstatuji, že rozumím vašemu pojetí školného a stejně jako vy souhlasím s tím, že studenti na našich vysokých školách studují různým způsobem – odmítám však připustit, že by se způsob a kvalita jejich studia dala následně jednoznačně odvodit z jejich platu. V některých případech to tak může být, ale obecně je pro mě taková teze nepřijatelná; považuji ji za způsob, jak by řekl můj oblíbený myslitel Emmanuel Lévinas, „totalizace“ člověka, který se mi bytostně příčí.
S omluvou za některé náběhy k „intelektuálštině“ zdraví,
Jakub Homolka
Prosinec 14th, 2009, 9.04Školné je nesmysl – moc dobře to vím, protože pocházím z chudé rodiny – je to naprosto neúnosné v případě studia 2 dětí, nevím co na tom lidé nemůžou pochopit. Peníze na to prostě nejsou – stát by měl lidi ve studiu podporovat a ne bránit. Už opravdu nevím kam ten svět spěje.. vlastně ne svět – ale tahle píííp republika.. připojit k německu, smazat z mapy a bylo by dobře
Možná že váš domácí příjem přesahuje 20-30 000 ale ten náš je pod zmíněnými čísly hluboko dole… a tak je to u spousty lidí tak nevymýšlejte další poplatky
reagovat
Pavel
To s tím Německem je přehnané..
Navíc ve většině spolkových zemí Německa se školné platí, a to v průměru asi 1100€ za rok. Pro mnoho studentů je to i tam velká částka. Konají se kvůli tomu protesty a bojkoty.. Mají ale i BAFÖG, což je chytrý systém půjček studentům podle jejich sociálního statusu. O úročení si nejsem jistý, ale myslím, že je nulové a někdy je docela velká část „půjčky“ nevratná. V této části by Německo mohlo být pro nás dobrým vzorem.
Jinak ale s Vámi úplně souhlasím – mám zato, že pokud někdo má dost peněz, tak si bude studium prodlužovat i přes poplatek nějakých 15 tisíc, zatímco těm chudším to může ve studiu zabránit. Už tak má většina studentstva jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou. Současný návrh ale počítá se zavedením těch půjček a ne školného, pokud vím. Zatím. Doufejme, že to tak i bude.
reagovat
Jakub Homolka
V případě, že by bylo školné zavedeno, MUSÍ být spojeno se systémam sociálních stipendií apod. Systém školného by v tomto ohledu samozřejmě musel být propracovaný, aby se lidem ze sociálně slabších rodin neuzavřela cesta ke vzdělání – o tom vůbec není pochyb!
reagovat
Leden 7th, 2010, 22.14Napište komentář
Anketa
Nepřehlédněte
poslední komentáře
nejlépe hodnocené články
Připojte se!
Hlavní partner
UKáčko.TV podpořila