Ekonom Martin Gregor: Školné? Včera bylo pozdě!

8. 5. 2008 Autor: Rubrika: Názory 12 komentáře/ů

V zemi, kde průměrná hypotéka převyšuje 2 miliony korun, kde se banky předcházejí v poskytování půjček bez zajištění, kde studentská konta jsou klasickým marketingovým trhákem, člověka zaráží, že školné je tak kontroverzní téma.

Existuje přitom v segmentu soukromých škol, kde funguje výborně – ceny jsou stabilní a odrážejí rozdíly v kvalitě, poptávka vysoká a problémy se zadlužením studentů prakticky nulové. Konkurence lépe financovaných soukromých škol naopak tlačí veřejné školy ke třem neblahým strategiím: explozi normativních studentů a degradaci diplomů, regulaci (resp. žalobnictví) skrze akreditační řízení a nakonec honění virtuálních „vědeckých“ výstupů s cílem urvat si z omezeného koláče vědy a výzkumu. Všechny tři postupy jsou z jejich hlediska racionální, z pohledu vzdělávací a vědecké politiky ale naprosto katastrofální.

Čtěte související článek, názor Jana Dlaska z FF UK:
Odložené školné: ne pro špinavý zisk

Absence školného znamená, že není možné nechat si zaplatit za dobré vzdělání. Fakulty na podfinancování reagují expanzí ryze neakademických oborů typu „marketingová komunikace a PR“, nejlépe v podobě virtuálního dálkového studia. Dále se snaží regulovat vstup na trh skrze samoděržaví s názvem Akreditační komise, které předstírá, že má lepší tržní informace o oborech nežli ostatní tržní hráči. Mnozí členové této komise přitom ve svých oborech nemají ani výsledky, které by je na prestižních školách v zahraničí opravňovaly k doktorskému titulu. Pokusy zalátovat díry v rozpočtu se dále řeší tím, že členové fakult suplují neexistující (protože drahou) administrativu, k tomu píšou bezcenné příspěvky do nečtených a nepoužitelných sborníčků, a ty se lživě nazvou monografiemi, aby za ně bylo více peněz.

Školné by pomohlo veřejným školám a výrazně by neublížilo ani samotným studentům. Za příklad si vezmu náš Institut ekonomických studií FSV UK. Naše čisté příjmy na studenta činí 14 549 Kč, z čehož platíme téměř vše kromě budovy a souboru různě kvalitních administrativních služeb. Školné ve výši 30 000 Kč by přineslo zdvojnásobení příjmů, a to i po odečtení desátků směrem k univerzitě a fakultě. Samozřejmě dvakrát vyšší suma by razantně změnila celé fungování. Co by se stalo na straně poptávky? Pro partnerskou dvojici, která studuje pět let, by šlo o zátěž 300 000 Kč, což pro ilustraci odpovídá meziročnímu nárůstu ceny nové nemovitosti 3+1 v Praze či blízkém okolí v posledních třech letech. Z hlediska celoživotních příjmů a celoživotních investic jde o položky sice ne zanedbatelné, rozhodně ale zvládnutelné.

Otázkou je, proč namísto školného nezvýšit školám normativní platbu. V prvé řadě jde o akademickou debatu – zvýšení nenastane, protože akademici nejsou dostatečně asertivní na to, aby začali vyvíjet jakýkoli nátlak na politiky. Neřešil by se problém neodměňování kvalitních oborů, ba naopak; ze zvýšení normativu by nejvíce tyly masové školy a není vyloučeno, že by se navíc oslabilo financování skrze vědecké výsledky. Za třetí, školy se musejí konečně už naučit pohybovat se v tržním prostředí. Musejí si najít svoji ideální „corporate governance“, která nebude odpovídat ryze konzervativním zájmům. Už i v Rusku řídí univerzity správní rady, ne děkan volený členy fakulty a studenty, který se pak stává loutkou etablovaných skupin.

Stát se svoji současnou politikou zákazu školného od kvalitních veřejných škol chce, aby produkovaly mezinárodně uplatnitelné absolventy a mezinárodní výsledky a aby současně odměňovaly své zaměstnance na úrovni odpovídající rozvojovým zemím. To je perpetuum mobile. Elegantní a přímá cesta, jak odměnit kvalitu, je nechat ji ohodnotit studenty a absolventy, nikoli zástupem byrokratů. Osobně jsem ale skeptik – politikům, byrokracii a konzervativní části akademie status quo vyhovuje a progresivní akademici neprotestují – buď mlčí anebo jsou už dávno s rodinami v zahraničí.

Martin GregorPhDr. Martin Gregor, Ph.D.
Autor působí na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. Zabývá se mimo jiné ekonomií veřejného sektoru.



12 komentářů »

  • Martin :

    Bohuzel, pane kolego, namate pravdu. Vzal jsem si cast uvazku na jedne prestizni soukrome skole. Jsem zdesen kvalitou posluchacu i naplni studia. Diplomy se tu doslova prodavaji, nemuzete nikoho jen tak vyhodit (vyssi zajem…) apod. V jednom odstavci tu bezny student udela i tricet gramatickych chyb. Na oboru ekonomika a management mnoho studentu nevedelo, co je to inflace u statnich bakalarskych zkousek!!! Pokud by melo dojit k degradaci vzdelanni na placenou komoditu, kterou si bez jakychkoli znalosti muze koupit kazdy, pak jsem proti tomuto pristupu…

    reagovat

  • tomas :

    Dle mého názoru, je placení školného dosti motivující a pro budoucnost a kvalitu výuky na VŠ zásadní. Martin má ovšem také pravdu v tom, že by státní školy měly držet jistý standard. Nadruhou stranu, těžko se drží standard někde kde nejsou finance na to, udržet ty nejlepší profesory.
    Mohu porovnat jak soukromou College tak UK a zdaleka to není tak jak píše v příspěvku Martin.

    reagovat

  • Rony :

    Já bych vysoké školy zprivatizoval a byl by klid.

    reagovat

  • Martin :

    Já jsem, Tomáši, pro model odloženého školného. Rozhodně ale nesouhlasím s klientským přístupem ke studentovi. Ten vztah by měl být partnerský nikoli klientský. Bohužel u nás na soukromých školách je vyučující vazalem studenta (vlastní zkušenost). Studenti považují vzdělávání za službu, kterou si zaplatili a nemohou pochopit, proč by neměli být klasifikováni lépe (když si to zaplatili) apod. Kolegyně, která se na nejmenované škole pokusila vyhodit jednoho studenta byla sama vyhozena… Školné není rozhodně motivační. Vůbec ne pro studenty, kterým studia zaplatí bohatí rodiče.

    Bohužel, současný ministr a jeho tým chtějí takové university komerční:
    -zrušit přijímací zkoušky na VŠ (prof. Matějů se domnívá, že vzdělání je komodita a pokud je poptávka, má být komodita prodána…)
    -financovat VŠ dle počtu absolventů (aby VŠ vychrlily ještě více nekvalitních studentů)
    -financovat soukromé školy jako školy státní (a postupně tak omezit vliv státních škol na udělování akreditací…)
    -školy si budou moci jmenovat své profesory (toto je navrženo kvůli soukromým školám, aby mohly zvolit své vlastní profesory a akreditovat více a více oborů…)
    atd.

    Uvědomte si, že někdo vystuduje ekonomii na FSV a někdo třeba na VŠEM… Oba inženýři ekonomie, ale značně rozdílných kvalit (to dosti degraduje toto vzdělání, že?)… A nevěřte tomu, že trh si s tímto poradí. U nás zatím není žádný žebříček kvality škol.

    reagovat

  • Martin B :

    uvidíš že žebříčky podle oborů, fakult i univerzit budou brzy vznikat. trh se vzděláním si to vynutí….

    reagovat

  • Martin :

    Já si myslím, že vzdělání není komodita, stejně jako zdraví či kultura, a že skutečné vzdělání nepodléhá tržním principům. Nechápu, proč bychom měli čekat na nějaký pomyslný trh (který evidentně tuto situaci zatím nijak neřeší; někteří studenti soukromých škol už se začali povyšovat na ty ze státních…; když jsem někde uvedl, že student se na zkoušku z makroekonomie na FSV učí alespoň 3 týdny, bylo mi vysvětleno, že je asi blbec, když to nezvládne jako na VŠEM za jeden den… ) Děsím se, že by z medicíny, učitelství či architektury měli vycházet absolventi kvalit studentů VŠEM, BIVŠ apod…

    reagovat

  • Rony :

    Na FSV se na zkoušku z makroekonomie u doktora Hlaváčka neučíme, tam známe testové otázky dopředu.

    reagovat

  • qqq :

    Martin:

    Pane kolego, když tak nehorázně jmenujete některé soukromé VŠ v souvislosti s nízkou úrovní, tak
    1 – máte pro své tvrzení důkazy ? Jinak totiž by mohla jít za Vámi žaloba a myslím, že by to nebylo pro Vás osobně levné,
    2 – proč na takové nekvalitní škole učíte? Jste tedy naprosto stejný, jako ostatní „nekvalitní“ učitelé a pouze se snažíte omluvit takto nečestně neakademicky vydělané peníze,
    3 – úroveň studentů je též vizitkou vyučujícího.

    Mám za sebou soukromou střední školu, která si vybudovala své místo na slunci a je dnes uznávána. Její absolventi, dle jejich zpětných průzkumů, jsou v průměru velmi úspěšní při přijímacích řízeních na veřejné VŠ.
    Absolvoval jsem i soukromou VOŠ, která je dnes velmi dobře kvitována ve svém oboru a „otevírají se mi díky ní dveře“ na odbornou pozici v daném oboru.

    Problém mnohých veřejných VŠ je zejména ten, že dělají zbytečnosti. uvedu-li příklad, tak právnické fakulty akreditují uzavřené bakalářské programy, kdy místo nich, by mohli přijmout více studentů na obor právo – až o 50 % !!!! Dále PF obcházejí zákon (i když legálně), kdy si nechávají platit na CŽV, které má obsah jako první dva ročníky oboru právo, a následně úspěšní absolventi jsou přijati do třetího ročníku. opět několik stovek takto zabraných míst. Dalším velkým mínusem je nemožnost kombinovaného studia oboru právo na českých PF pro lidi z praxe, kteří to potřebují s ohledem na postup v zaměstnání. Lidé si nemohou dovolit přijít o práci ve 30,40,50ti letech a jít na 5 let studovat. Dokonce i ekonomicky je pro ně výhodnější zaplatit třeba 50tis. ročně na soukromé škole. Ovšem, opět bohužel, uzavřenost PF je v ČR naprosto tristní. ČR JE JEDINOU ZEMÍ V EVROPĚ A PRAVDĚPODOBNĚ JEDINOU ZEMÍ NA SVĚTĚ, KTERÁ SI ŘÍKÁ DEMOKRATICKÁ A NENÍ ZDE SOUKROMÁ PRÁVNICKÁ ŠKOLA! Prostupnost vzdělání naprosto žádné – vytváří se defakto uzavřené bakalářské programy, které absolvují převážně státní zaměstnanci, aby šli o třídu výše a měli o 1500-2000 měsičně více. I to se jim vyplatí.

    K tomuto marastu se přidávají i právnické profesní komory, které letos neumožňují vstup komory, a tedy výkon povolání zahraničním absolventům stejného vzdělání. Jedná se zejména o absolventy ze Slovenských škol. Profesní komory neuznávají právní specializace, jako rovnocennou přípravu – v zahraniční zcela normální. Jedině v ČR existují paradoxní situace, že držiteli titulu JUDr. je odmítnuta možnost stát se advokátem apod., protože nevystudoval některou ze 4(!) PF v ČR, ale má vzdělání s právní specializací v ČR a JUDr. v SR, nebo dokonce absolvoval rigorózní zkoušku JUDr. na PF UK, a přesto mu nebyl vstup do ČAK umožněn.

    Mezinárodní smlouvy a tzv. Boloňský proces jsou pro mnohé veřejné školy POUZE CÁRY PAPÍRU, protože neuznávají kredity získané v zahraničí (s výjimkou ERASMU na partnerských školách – a i to je mnohdy problém) a hlavně neuznávají kredity získané na soukromých školách – ač tuto povinnost v kreditním systému ECTS mají!

    Fakt žijem v banánistánu, že i právníci odmítají uznávat platné právo a akademici se chovají hůře než děti v mateřské školce peroucí se o kyblíček s lopatičkou?!

    reagovat

  • Osiris :

    qqq:

    Naprostý souhlas s Martinem – dlé mého osobního názoru jsou soukromé VŠ v kvalitě absolventů mnohem horší, než veřejné. Obvykle jde jen o levně získaný titul (resp. za peníze).

    Btw. ať si mě klidně žalují – máme tu svobodu slova a mám právo vyslovit svůj názor. Stejně jako není žalovatelné, když řeknu, že se mi nelíbí nová octavie, tak není žalovatelné ani toto, soudce by to hned smetl ze stolu!

    reagovat

  • L. Zikmund :

    Klidně tu prohlásím se vší odpovědností, že absolventi BIVŠ, VŠEM, SVŠE – ISU, AAVŠ, SVŠES a podobných obskurních institutů jsou v drtivé většině polovzdělaní středoškoláci a uvidíme, jak se potrefené qqq ozve :-)

    reagovat

    Petr

    Nechci dávat za pravdu ani jedné straně. Nicméně osobně znám také státní univerzity, jejichž kvalita stejně jako kvalita jejich absolventů je velmi mizerná.
    Spíše bych se pozastavil nad tím proč neexistuje účinná regulace množství studentů v oborech. Nejsem přesvědčen o tom, že investované státní peníze do stovek až tisíců ročně chrlených historiků, archeologů, knihovníků (zde dvakrát podtrženo!!!) a jím podbných jsou smysluplně vydané peníze.

    reagovat

    Říjen 14th, 2010, 14.06
  • P. Hnilica :

    Čánek Martina Gregora je typickým názorem učitelů vysokých škol, kteří očekávají po zavedení školného zvýšení svých příjmů. Typickým způsobem jsou schopni zaměňovat příčiny a důsledky chronického podfinancování školství. Soukromé střední a vysoké školy, až na vyjímky, patří nesporně k těm horším. Jejich klienti, ať už jsou to studenti nebo jejich rodiče, se dovedou vehementně domáhat prouktu, který si zaplatili. Často se ale zapomínají učit. Tím prouktem pak není kvalitní vzdělání. Vzdělání není zboží.

    reagovat

Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.