„Švejnar odvádí pozornost od likvidace samosprávy univerzit“

17. 3. 2009 Autor: Rubrika: Názory 1 komentář

„Článek redaktora portálu UKáčko.cz Martina Bendy s titulkem Švejnar: UK může být brzy ve světové padesátce přináší čtenářům ostře pokřivený obraz události, o které informuje,“ tvrdí jeden z odpůrců reformy vysokého školství Patrik Eichler.

jan_svejnar_kolaz

Koláž: Martin Kolář (UK media)

Celá tisková konference věnovaná přípravě zákona o terciárním vzdělávání trvala ve čtvrtek 5. března zhruba hodinu. Jan Švejnar ji opustil po zhruba pětačtyřiceti minutách a v jejím průběhu se omezil jen na několik spíše obecných poznámek k tématu vysokoškolského vzdělávání.

Nahrávka z tiskové konference je k disposici na webu ProVzdělanost.cz a jako příklad oné obecnosti může sloužit hned první vstup Jana Švejnara (10.02-13.27) – reforma je důležitá, důraz na kvalitu je velmi důležitý, o reformě je třeba diskutovat.

Další tři řečníky – ministra Ondřeje Lišku, jeho náměstka V. Růžičku a prof. J. Slováka, autor článku de facto pomíjí. Přitom to byla právě jejich vystoupení, která se konkrétně dotýkala projednávaného tématu a která pochopitelně zabírala i nejvíce prostoru.

Hrátky s pojmy

Martin Benda píše o Janu Švejnarovi, že je „novým poradcem“, resp. „externím poradcem“ ministra školství. On sám se během tiskové konference označil za „externího pozorovatele“ (12.35), ministerstvo samo v tiskové zprávě píše, že se Jan Švejnar „zúčastnil diskusí o podobě zákona“, resp. že ho ministr Liška „požádal o externí spolupráci“. Autorem použitý termín „nový poradce“ tento typ spolupráce dalece překračuje.

Pokud jde o správní rady, Jan Švejnar skutečně říkal, že ve Spojených státech jsou volené nebo jmenované. Připojil ale také, že jejich členové se „nezabývají jakýmikoli detailními věcmi na univerzitě, (…) jejich cíl je, aby pomohli univerzitě udržet kvalitu a autonomii, kterou profesoři chtějí“. Jinak by totiž profesor při míře konkurence ve Spojených státech prostě odešel jinam. Využívat toto prohlášení jako argument proti českým kritikům Bílé knihy a navazujícího věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání věcně není možné.

Navíc nikdo z nás není natolik do hloubky seznámen se strukturami akademického života ve Spojených státech, abychom si pod slovy správní rada je volená nebo jmenovaná cokoli představili. Kdo ji jmenuje či volí? Je to v různých státech jinak? Co to vlastně znamená „správní rada“, hovoříme-li o USA? A co znamená pojem „správní rady“ například v Číně, když Martin Benda cituje Švejnarova slova, že pokrok, kterým tamní školy prošly od osmdesátých let, je úžasný?

Přání otcem myšlenky

„Podobný pokrok si Švejnar evidentně přeje i v České republice. Na otázku UKáčka.cz, jaký efekt by taková reforma mohla mít do deseti let na naši Univerzitu Karlovu, odpověděl: ‚Místo toho, aby UK byla někde mezi 250 nejlepšími univerzitami světa, tak se do deseti let může dostat do první stovky, možná i padesátky,‘ překvapil přítomné novináře Jan Švejnar,“ uzavírá Martin Benda svůj text.

Na jeho otázku „Kdyby ta reforma proběhla v této podobě, jaký dopad očekáváte na konkrétní naši Karlovu univerzitu v horizontu třeba deseti let?“ ovšem Jan Švejnar na nahrávce z tiskové konference odpovídá (43.02-43.27): „Já bych doufal, že se v těch hodnoceních posune kupředu. (…) Nejsme mezi první stovkou, a bylo by opravdu dobré, kdybychom jako země měli univerzitu, která je považována, že je mezi prvními sty a v nějakém dlouhodobějším horizontu mezi prvními padesáti.“ Což je odpověď, nutno přiznat, poněkud skromnější, než jak ji Martin Benda interpretuje.

A ještě o anketách

Zmíněný článek by šlo v podobném duchu okomentovat celý. Bylo by to zbytečné, protože Jan Švejnar v tomto případě (s)plnil úlohu, která jinak v debatě o Bílé knize přináležela školnému. Jakožto marginálie odvedl autorovu pozornost od skutečného rozsahu a od podstaty diskutovaných návrhů. Pokud hovoříme o Bílé knize a věcech souvisejících, jsou tou podstatou skutečně návrhy na faktickou likvidaci akademické samosprávy tak, že by veškerou relevantní moc převzaly správní rady jmenované ministrem školství.

Na základě nulté verze věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání jsem o nich psal v Literárních novinách 11/2009 v článku Bílá kniha je mrtvá, zbrojení pokračuje. Fakt, že první verze věcného záměru je ve svých návrzích významně umírněnější než verze nultá, nic nemění na tom, že ještě řadu let bude hlavním úkolem vysokých škol ve vztahu ke sféře politiky obhajoba vlastní svobody (a hledání modu vivendi, pokud jde o financování).

UKáčko.cz klade svým návštěvníkům otázku „Pomůže silnější správní rada k lepšímu řízení Univerzity Karlovy, jak naznačuje ministr Liška a prof. Švejnar?“ Nepřijde mi, že by ministr Liška či prof. Švejnar něco takového tvrdili.

Tak jako tak se ale musím zeptat, co si autor ankety představuje, když hovoříte o silnější správní radě. Měli jsme tu za poslední tři roky předběžné teze Bílé knihy, nejméně tři verze Bílé knihy samotné a máme už druhou verzi věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání.

Míní správní rady podle jednoho z těchto návrhů? Kterého? Jaké pravomoci by ona „silnější rada“ měla mít? Získá je na něčí úkor anebo půjde o pravomoci úplně nové? To jsou věci, které potřebuji znát předtím, než na takovou otázku budu s to byť jen anketně odpovědět.

Informace, že se Jan Švejnar zúčastnil jedné z tiskových konferencí ministra Lišky, je zde stejně podstatná jako fakt, že na MŠMT při tiskových konferencích nabízejí výborné povidlové koláčky.

Patrik EichlerPatrik Eichler
Autor studuje na Filozofické fakultě. Je redaktorem Literárních novin.



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.