Tomáš Zima: Úspěchy za fakultami, neúspěchy za rektorátem

30. 6. 2017 Autor: Rubrika: Hlavní článek,Rozhovor,Univerzita žádné komentáře

Kromě parlamentních voleb se na podzim bude volit také v Akademickém senátu Univerzity Karlovy, a to kandidát na funkci rektora. „Omlouvám se, pane kolego, většinou se svůj časový plán snažím plnit,“ říká Tomáš Zima, když mě zve po akademické čtvrthodince k domluvenému rozhovoru. Funkce rektora rozhodně není časově nenáročná. Bude se Tomáš Zima o tuto funkci ucházet i podruhé?

Na podzim bude Akademický senát Univerzity Karlovy volit kandidáta na funkci rektora. Budete kandidovat znovu?

Ano. Svůj záměr, že se budu ucházet o tuto funkci, jsem sdělil v lednu akademickému senátu. V posledních dvou měsících jsem navštívil zasedání akademických senátů či akademických obcí všech sedmnácti fakult univerzity. Tam jsem říkal, co se v uplynulých třech a půl roku událo a také jsem se podělil o určité vize a směry, s nimiž se budu ucházet o důvěru akademické obce v říjnu.

Znáte už své protikandidáty?

V tuto chvíli mi není známo, že by se někdo další ucházel o kandidaturu. Nicméně uzávěrka je 21. září, takže to je ještě daleko.

Jaká je vize, kterou jste přednášel na jednotlivých fakultách ke své opětovné kandidatuře?

Vize je zveřejněna od konce dubna. Chci se zaměřit na několik věcí. Zaprvé, vytvořit a uspět v institucionální akreditaci a vytvořit systém robustních studijních programů. Ty by měly připravovat kvalitně vzdělané absolventy. Zadruhé, rozvoj a podpora excelentní vědy na straně jedné. Na druhé straně podpora unikátních vzdělávacích programů…

Které to jsou?

Tak jsou to některé jazyky, které málokdo vyučuje. Nebo v českém prostoru třeba unikátní meteorologie, egyptologie a řada dalších. Třetí věcí, na kterou se chci zaměřit je užší spolupráce s vybranými strategickými partnery, což jsou prestižní, zejména evropské, univerzity. Chceme získávat co nejvíce zahraničních projektů. Také byl předložen investiční plán na rekonstrukci řady objektů, včetně kolejí. Tam však bude záležet na státním rozpočtu. A také bych si přál, aby byl hlas UK ve společnosti silně slyšitelný a chci rozvíjet programy celoživotního vzdělávání. Poslední klíčovou věcí mé vize je pak transfer technologií, který by se mohl stát zajímavým zdrojem prostředků pro univerzitu.

Co se z tohoto končícího období nepovedlo a chtěl byste to prosazovat případně i ve svém druhém období?

Neřekl bych, že by se něco přímo nepovedlo, ale některé věci jdou pomaleji, než jsem si myslel. Například elektronizace agend, modernizace studijního informačního systému.

Nahlédl jsem do vašeho volebního programu z roku 2013. Tam píšete, že byste si i přál silné fakulty.

Myslím, že jsou silné pořád.

Jak se to pozná?

Jsem taky sžitý s tím, že úspěchy jdou za fakultami a neúspěchy za rektorátem. Ne, vážně, fakulty jsou silné, svébytné, řeší si své věci někdy lépe, někdy hůře, ale to už je otázka fakult. Na straně druhé řadu věcí děláme společně ku prospěchu univerzity.

Není těžké se jako rektor odpoutat od vlastní domovské fakulty (1. lékařská fakulta UK – pozn. redakce)?

Myslím, že měřím všem stejně. Neslyšel jsem za tři a půl roku, že bych 1. LF nadržoval.

V programu se také píše, že byste chtěl zvýšit respekt mezi jednotlivými fakultami a jednotlivými obory…

Ne respekt jako spíše spolupráci mezi fakultami a ústavy. Což bych řekl, že už probíhá. Děkani se spolu scházejí a řeší společné problémy a vznikají společné práce – například Katolická teologická fakulta s 1. lékařskou. Ale je to i motto do budoucna – odstraňování bariér a využití synergického efektu a interdisciplinarity univerzity není plně využito. Což je škoda.

Jak by plné využívání vypadalo?

Že by bylo více společných programů mezi přírodovědnými a lékařskými fakultami a mezi fakultami humanitními. Je jistě celá řada témat, které spolu sdílejí. Například etické aspekty, medicína, vztah člověka ke společnosti, otázku udržitelného rozvoje. Zkrátka těch témat je celá řada.

Na vašich osobních stránkách lze nalézt tyto údaje: 8 monografií jako hlavní autor, v jiných monografiích celkem 71 kapitol. Zabýváte se ještě vědou?

Jezdím přednášet po světě problematiku laboratorní medicíny a její aspekty. Vědou se však zabývám bohužel už méně, mám postgraduální studenty, kteří dokončují své práce. Spíše přináším a nabízím myšlenky kolegům, čtu jejich vědecké práce a radím jim. Už to není co to bývalo před dvaceti lety, kdy člověk měřil v laboratoři a prováděl experimenty. Role se prostě mění a moje role je teď zajistit dostatek finančních prostředků pro výzkumnou činnost mých týmů a diskutovat s kolegy či jim pomáhat s rukopisy. Mrzí mě, že mi nezbývá čas na to, co mě vždycky bavilo a baví, a to je přednášení a výuka.

Vrátíte se tedy jako přednášející na 1. lékařskou fakultu, až vám skončí rektorské období?

Když mi vyjde čas, tak přednáším i teď. Až skončím, tak se samozřejmě vrátím a více se budu věnovat biochemii nebo ambulantní péči o pacienty a podobně.

Před nedávnou dobou vyšel žebříček univerzit (sestavovala jej britská firma Quacquarelli Symonds – pozn. redakce). Miloš Čermák, šéfredaktor webu iHned.cz, napsal, že za tento propad odpovídá především vedení univerzity (článek zde).

Pan Miloš Čermák nás v textu nabádá, abychom se chovali jako fotbalisté a myslivci. Já se ale nechci chovat jako pan Pelta. Ať se tak chová pan Čermák. Jestli takto pracuje ve vydavatelství Economia, budiž mu čest a sláva. Jistě jako kvalitní a odpovědný novinář ví, že žebříčků je celá řada a měl by provést analýzu, proč fotbal a jiné „potřebné“ věci stát upřednostňuje před školstvím. Proč platy učitelů v České republice jsou nejhorší v Evropské unii a OECD. Vozit různé politiky private jety po fotbalových zápasech? To ať dělají jiní. V jiných žebříčcích se naše univerzita zlepšila. A navíc minulou sobotu (24. června 2017 – pozn. redakce) na velmi prestižním zasedání Asociace amerických knihoven v Chicagu z patnácti udělených cen jsou dvě spojené s Univerzitou Karlovou; jednu získal pan profesor Halík a druhou startup Corinth, který se zabývá vývojem pomůcek pro výuku přírodních věd na středních školách za použití interaktivních 3D modelů a se kterým má UK smlouvu a dodává mu obsah.

Česká konference rektorů 8. června poslala otevřený dopis Bohuslavu Sobotkovi týkající se financování (psali jsme zde). Už pan premiér na tento dopis zareagoval?

S panem premiérem jsem hovořil, vnímá důležitost financování vzdělávání. Měl jsem také řadu dalších schůzek, s panem místopředsedou vlády Bělobrádkem, KDU-ČSL toto bere jako prioritu. Také jsem dlouze a otevřeně hovořil s panem ministrem financí Pilným. Ten veřejně deklaroval, že on vidí jako priority pro rozpočet vzdělávání a vysoké školství a rozvoj dopravní infrastruktury Na dané téma jsme se bavili i s předsedou hnutí ANO, panem Babišem. V následujících dnech (rozhovor se konal 27. června – pozn. redakce) proběhne schůzka ministra školství s ministrem financí. Nedostatek financí vysokých škol se projevuje na jejich kvalitě. I přes málo peněz jsme se v některých žebříčcích polepšili. Ale o žebříčkách a ratinzích to samozřejmě není. Je to o dobrých podmínkách pro práci a aby naši učitelé měli adekvátní ohodnocení, tak jak si zaslouží. Současný – po mnoho let stagnující – rozpočet toto neumožňuje.

V tomto dopisu se také píše o doktorandech. Je v dohlednu řešení tohoto problému? Přeci jen, těžký doktorandský život byl také v poslední době hojně diskutován.

Já podporuji výrazný vzrůst doktorandských stipendií. Myslím si, že měsíční stipendium od státu ve výši 7 500 Kč v zemi s minimální mzdou 11 000 Kč je nedůstojné. Na druhé straně se chceme doktorskému studiu intenzivně věnovat z pohledu úspěšnosti studií a také jeho zodpovědného průběžného hodnocení. Obávám se, že se to ne úplně děje.

Ve Studiu 6 v České televizi jste říkal, že pokud by rozpočet nepočítal s navýšením pro vysoké školy, byly by možné jakési protesty. Jak by vypadaly?

Samozřejmě mohou mít celou řadu forem. Radíme se o tom v rámci České konference rektorů, s odbory, s Radou vysokých škol a její studentskou komorou, s Akademickým senátem UK a také bude mimořádná schůze České konference rektorů. Ale přece nevyzradím dopředu případnou strategii.

Na závěr ještě jednu otázku. Co byste popřál kolegům-studentům na nadcházející letní prázdniny?

Zaprvé, aby šli včas na zkoušky – dobíhá zkouškové období, tak aby mohli mít krásné tři měsíce prázdnin. A také aby třeba kromě brigád, které jim zajistí, aby se mohli na podzim více „rozšoupnout“ a něco si dopřát, tak aby cestovali, poznávali. Aby nabrali síly a přišli na podzim nabiti zpátky na univerzitu. Aby si užili léto.

Text: Štěpán Šanda
Foto: Archiv T. Zimy



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.