Komentáře k příspěvku: UK má nové vedení: tři nováčci, žádná žena

Od: šfr.

šfr. — Thu, 04 Mar 2010 20:53:29 +0000

O tom vím, nicméně to vypadá trochu účelově, dodatečně doplnit do kolegia ženu, tím spíš pokud pro ni zatím není portfolio. Leda některému z prorektorů část jeho agendy odebrat
Mirek Kašpar

Od: Petr Just

Petr Just — Thu, 04 Mar 2010 15:31:00 +0000

Na druhou stranu kdo byl na zasedání AS UK, kde se prorektoři schvalovali, ten ví, že prorektorských pozic má být v novém „kabinetu“ celkem osm a že osmou má být žena. To tam z úst pana rektora zaznělo v diskusi poté, co toto téma jeden ze senátorů zmínil.

Od: renda

renda — Sun, 28 Feb 2010 07:58:06 +0000

No, ale to je škoda, že je to jen konstatování. Wilhelmovo vedení ženy mělo. Tohle vedení je nemá. Kucí se dohodnou radši sami, že…

Od: redakce

redakce — Sat, 27 Feb 2010 19:57:54 +0000

Aby to nebylo pochopeno špatně – v článku to není myšleno negativně, ale jde pouze o konstatování, že v současném ani předchozím vedení není/nebyla žádná žena.

Od: Pavel

Pavel — Sat, 27 Feb 2010 19:26:22 +0000

Myslím, že ženy v politice jsou žádoucím jevem a mohou být osvěžením. Netrpím ale iluzí, že jsou o moc lepší než jejich kolegové mužského pohlaví (ženy v poslanecké sněmovně mají žel podobně nízkou úroveň jako tamější muži).
Pokud žena chce věnovat své síly politice, nechť kandiduje kamkoli. Zatím se tak ale moc neděje – zčásti asi také proto, že máme své stereotypy o tom, jak má vypadat senátor, děkan… Stereotypy brání ženám kandidovat a části mužů (a asi i části žen) je volit. Je to holt těžké. Je třeba stereotypy nabourávat.
Hodně nešťastné by ale bylo myslet si, že za vše může jen a jen mužská ješitnost apod. a stanovovat kvóty. Buď přesné (formou – aspoň 30% bude žen) nebo nepřesných (formou – jejda, ani jeden ze tří není žena).
Pro mě je daleko důležitější, co člověk umí, než jakého je pohlaví. A pokud mám v daném oboru na výběr z dejme tomu 30 odbornic a 70 odborníků, je daleko větší pravděpodobnost (v tomto hypotetickém příkladě přesně 70%), že vybrán bude muž.
Žen je však v (jakékoli) politice přesto o dost méně, než by i matematicky vzato být mělo, a za to už mohou stereotypy apod. Nelze to ale svalovat vždy jen na ně.

Neberme ohled na to, jestli je člověk ženského či mužského pohlaví, volme lidi podle toho, jak schopni jsou zastávat svůj úřad.

Od: KV

KV — Sat, 27 Feb 2010 16:03:26 +0000

Už k tomu vyšla glosa v Právu:

Pánský klub

Politika je svinstvo, a proto je pro jemnocitné ženské duše nevhodná.
Tak většinou vysvětlují politici to, že v českých zastupitelských
orgánech zasedá v průměru míň než 20 % žen. Řeklo by se, že
v kultivovanějším prostředí – třeba na akademické půdě –
se ženy prosadí snáz.
Při pohledu na seznam prorektorských kandidátů, které minulý týden předložil akademickému senátu ke schválení rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl, se ale zdá, že cosi shnilého je i na nejstarší univerzitě
na sever od Alp. Ze sedmi kandidátů je sedm mužů. I předchozí
Hamplův prorektorský tým byl čistě pánský klub.
Na Masarykově univerzitě proti tomu obsadila prorektorské posty třetina
žen (dvě ze šesti). Buď mají v Brně schopnější vědkyně, anebo
osvícenějšího rektora.

EVA M. HEJZLAROVÁ, doktorandka na katedře Veřejné a sociální politiky
FSV UK