UK má třikrát nižší rozpočet než Oxford

9. 10. 2008 Autor: Rubrika: Univerzita žádné komentáře

7,26 miliard korun. Za tyhle peníze si můžete koupit třeba dvě velká letadla JumboJet. Je to více než roční rozpočet ministerstva kultury, ale také pouze jedna šestina čistého zisku ČEZu. Na co vlastně univerzita tolik peněz potřebuje a odkud se berou?

Univerzita si v posledním roce přilepšila. Celkové výnosy a náklady vzrostly o téměř 9 % oproti roku 2007 a vyrovnaný rozpočet dosáhl rekordní výše 7 miliard 262 milionů. Tyto peníze jsou určeny na provoz univerzity. Investice pak celkovou sumu navyšují ještě o zhruba další 1,130 miliardu.

Státní podíl na příjmech klesá, ale…

Univerzita je i nadále téměř zcela (ze 69 %) závislá na státním rozpočtu (viz graf 1). Oproti loňskému roku tyto zdroje vzrostly o „pouhých“ 4,7 % a jejich podíl na příjmech tak klesl o 3 %. Mnohem rychleji rostly vlastní výnosy univerzity a to o 20,7 %. Stále však tvoří jen 17 % provozních příjmů.

To, že podíl státních příspěvků klesá, není jen pozitivní známkou vyšší aktivity univerzity. Může za to snížení příspěvku na vzdělávací činnost a zanedbatelný růst institucionální podpory specifického výzkumu. Došlo sice k nárůstu prostředků na výzkumné záměry (o 8,6 %), ale klesly celkové normativy na studenta. To jednoduše znamená, že fakulty dostanou na každého studenta méně peněz, zejména pak u magisterských oborů. Stát se tak snaží upřednostňovat kratší bakalářský cyklus. To potvrzuje i senátor a člen ekonomické komise ASUKu Jiří Neustupa: „Stát se zcela nepochybně snaží upřednostňovat bakalářské studium. V této věci je třeba poskytnout plnou podporu vedení univerzity v jeho tlaku na MŠMT, který by měl vést alespoň k částečnému zmírnění tohoto trendu.“ Senát už proto v březnu veřejně deklaroval svoje rozhořčení. (více zde).

Fakulty se tedy snaží získat peníze na provoz i jinak. Člen ekonomické komise ASUKu profesor Krejsek z Lekářské fakulty v Hradci poukazuje na jednu z možností: „Bylo by vhodné, aby UK více prosazovala výuku zahraničních studentů plátců. U nás na LF bychom bez těchto studentů vůbec nemohli existovat.“ Zajištění zdrojů výzkumem upřednostňuje Jiří Neustupa: „Je evidentní, že další prostředky pro fungování a rozvoj fakult univerzity neleží v oblasti plateb za studenty či od studentů, ale v oblasti vědecko-výzkumné.“

Nejsilnější proud veřejných peněz směřuje na účet rektorátu v podobě příspěvku na vzdělávací činnost. Ty tvoří polovinu z pěti miliard, které škola obdrží. Na stipendia studentů dostane ročně 341 milionů. Z toho asi šest milionů na sociální a 112 milionů na ubytovací stipendia. Zhruba miliarda je určena na granty, výzkumná centra, rozvojové programy, dotace zahraničním studentům a programy jako Erasmus a Socrates. Zbytek, okolo 32 milionů, jsou dotace na ubytování a stravování.

Investice poklesly o 450 milionů

Hlavní slovo však nemá státní rozpočet pouze v otázce provozu univerzity. Stát tvoří hlavní zdroje také pro investiční záměry (graf 3). Platí totiž 76 % investic, zbytek hradí škola z vlastních zdrojů. Proto je pokles výdajů ministerstva na investicích univerzity tak znatelný. Celkový investiční rozpočet se totiž proti roku 2007 snížil o 28 %, když investiční zdroje z MŠMT poklesly o 46 %.

Snižující se státní investice jsou podle mluvčího univerzity Hájka trendem poslední doby: „Na všech možných jednáních se snažíme tento trend zvrátit. Bohužel však stále nelze hovořit o jistotě, že příští léta budou zásadně lepší.“

Mnoho institucí nahrazuje tyto příjmy evropskými penězi, to však pro UK, jež sídlí v bohatém pražském regionu, představuje problém. „Na UK lze připravovat projekty pouze v Hradci Králové a Plzni, nebo prostřednictvím spolupráce a vzniku nových právnických osob se sídlem mimo Prahu – například nově založený BIOCEV ve Vestci u Prahy,“ vysvětluje Hájek.

Univerzita i přes to v roce 2008 investuje za téměř miliardu korun (984 milionů). Dalších 147 milionů pak tvoří související neinvestiční výdaje. To jsou peníze, které neslouží přímo k investicím do vybavení, technologie či budov, ale jsou nutné k tomu, aby investované prostředky ožily. Jedná se třeba o drobný nábytek a opravy stávajících budov a zařízení. Takže celkový investiční rozpočet činní 1,1 miliardy, z čehož celá polovina plyne do budov a pozemků, 76 milionů na stroje a zařízení a 12 milionů do informačních technologií – do nich však investují i jednotlivé fakulty.

Masarykova univerzita (MU) oproti tomu v roce 2008 plánuje celkové investice ve výši 1 miliardy 392 milionů včetně neinvestičních výdajů. To je o 23 % více než UK i přes poloviční provozní rozpočet. S výnosy ve výši 3,7 miliardy je rozpočet MU stavěn jako přebytkový.

Oxford: 3× více peněz a 2× méně studentů

UK zaostává v investiční činnosti za MU. Na druhou stranu dosahuje lepších výsledků ve financování z vlastních zdrojů (MU „jen“ 14 %). Druhá největší univerzitní vzdělávací instituce v zemi, měřeno výší částek na bankovních účtech, je pražské ČVUT, které v loňském roce sestavilo přebytkový rozpočet s výnosy ve výši 3,9 miliardy. ČVUT také dokáže konkurovat UK ve schopnosti vlastního financování se zhruba 17 procenty vlastních zdrojů.

Takový Oxford, kde je zapsáno kolem 20 tisíc studentů, má rozpočet oproti Karlově Univerzitě téměř trojnásobný (při současném kurzu 19,9 miliardy), z toho více než polovina jsou peníze z výzkumných zdrojů. Univerzita v nizozemském Utrechtu pak pracuje se zhruba 15,4 miliardami a 29 tisíci studenty. Dá se 42 tisíc studentů Karlovy univerzity při osmi a půl miliardách považovat za efektivní úspěch nebo pěstování kvantity? Problém financování univerzity leží podle prof. Krejzska trochu hlouběji: „Žijeme trochu v iluzi, že jsme samozřejmě nejlepší a že by každý tuto skutečnost měl uznat a patřičně nás financovat. To samozřejmě není pravda. Sídlem UK je Praha, kam s ohledem na ekonomickou úroveň prakticky nemohou přicházet ‚bruselské peníze‘.“

Jiří Neustupa komentuje situaci uvnitř univerzity: „Mezi fakultami UK jsou obrovské rozdíly v efektivitě a schopnosti získávání prostředků na vědu a výzkum. Prosté srovnání počtu grantových projektů ve vztahu k počtu akademických pracovníků hovoří jasně. Univerzitu jako celek je tedy málo smysluplné hodnotit.“ Příčinou těchto rozdílů podle něj nejsou „rozdílné charakteristiky jednotlivých oborů či odlišné koeficienty náročnosti studia, ale odlišná míra vybřednutí z posttotalitní deprese.“

Fakultní účetnictví není transparentní. Zatím

Obsahem tohoto článku mělo být také srovnání nejbohatších a nejchudších fakult univerzity. Ovšem osm fakult nejspíše výroční zprávy o hospodaření nezveřejňuje vůbec (tedy na internetu), nebo jsou tak dobře schovány na webech fakult, že jsou k nenalezení. Výroční zprávy za minulý rok zveřejnily pouze FSV, 1. LF, 3. LF a hradecká LF. Jako nejbohatší se přitom jeví 1. lékařská fakulta, jež pracovala s příjmy ve výši 1,1 miliardy.

Nepořádek v hospodářských dokumentech by měl však brzy skončit. Rektorát fakulty vyzve, aby výroční zprávy zveřejnily – požaduje to i vysokoškolský zákon. „Od letošního podzimu navíc počítáme s tím, že by zveřejňování zpráv všech fakult probíhalo na jedné centrální adrese,“ slibuje šéf odboru vnějších vztahů Hájek.



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.