VÍME PRVNÍ: UK navrhuje, aby studenti platili zápisné. Až 6400 ročně

10. 4. 2009 Autor: Ondřej Šindelka, Martin Polívka Rubrika: Univerzita 15 komentáře/ů

Bezplatné vysokoškolské vzdělání už možná brzy bude minulostí. Podle návrhu, který připravilo vedení Univerzity Karlovy, by studenti každý rok platili až 6 400 korun „zápisného“.

Zápisné, školné - foto ilustrační

Až šest tisíc korun ročně možná budou muset platit studenti českých univerzit.
Foto: Martin Kolář (UK media)

Studenti by si museli připravit něco mezi 3 200 až 6 400 korun za každý rok na vysoké škole, vysvětlil senátorům kancléř Tomáš Jelínek. Jak název napovídá, zaplatit by museli při zápisu do dalšího bloku studia.

„Podle našeho názoru je to částka, která do značné míry splňuje některé kladné přínosy ke studiu,“ popsal zápisné kancléř Jelínek. „Na druhé straně by neměla studentů vytvořit žádnou sociální barieru,“ míní kancléř.

„Jde o podobnou částku, jakou studenti utratí ročně například za účty za telefon,“ řekl UKáčku.cz rektor Václav Hampl. Podle rektora hrála při stanovování částky klíčovou roli právě snaha, aby její výše byla únosná pro drtivou většinu studentů.

„Až na několik málo individuálních případů tak nebude nutné udělovat výjimky,“ dodal Hampl. Podle rektora budou náklady na výběr zápisného mnohem menší, než u školného, které navrhuje ministerstvo školství.

Až o 10 % více peněz na vzdělání

Zápisné by se týkalo všech studentů bakalářského a magisterského cyklu. Zároveň by zmizely současné poplatky za další studium. Stejně jako teď by ale posluchači museli i nadále platit za neúměrné prodlužování svých studií.

Výše zápisného by byla stejná na všech vysokých školách v Česku. Podle kancléře Jelínka by si každá univerzita mohla sama určit, jak se získanými penězi naloží. UK předběžně odhadla, že by zápisné mohlo přilepšit asi o desetinu přilepšit kapitole jejího rozpočtu určené na vzdělání.

Přečtěte si, co si o placení za studium myslí ekonom a filolog

Univerzita ve svém návrhu požaduje také, aby se změnil způsob, jakým univerzitám přispívá stát. Místo současných každoročních dohadů o příspěvku na jednoho studenta chce, aby byla jasně stanovena minimální garantovaná částka.

Různá slova pro totéž?

Návrh zápisného je součástí materiálu, který rektorát vypracoval jako protinávrh k reformě terciárního vzdělávání z dílny ministerstva školství. Tu univerzita označuje už od začátku za nepřipravenou a špatnou.

Ostře kritizovala také ministerský koncept odloženého školného. Ten přepokládá, že by studenti za své vzdělání zaplatili až poté, co získají diplom nastoupí do zaměstnání. Pokud by ale jejich příjmy nedosáhly určité hranice, školné by se jich nedotklo.

Pasáž věnující se poplatkům už stihla projít dvěma debatami sociální komise a je tak výsledkem širšího konsenzu.

„Zápisné není jiné jméno pro školné,“ myslí si Jan Šimek ze sociální komise Akademického senátu UK. Podle Šimka není jasné, na základě čeho by se školné počítalo. Navíc by zřejmě bylo daleko vyšší, než částky navrhované pro zápisné.

„Jde o něco na půl cesty mezi myšlenkou, že studium něco stojí a situací, kdy by si student hradil většinu nákladů sám,“ tvrdí Šimek.

„Zaplatíme, když zlepšíte kvalitu“

Senát zasedá v březnu 2009

Senátoři jsou s návrhem zápisného spokojeni.
Foto: Anna Krýslová (UK media)

Podle senátora Petra Justa (FSV) studentům pomůže, pokud budou za studium muset platit. Aspoň tomu nasvědčuje jeho zkušenost ze soukromé Metropolitní univerzity Praha, kde také učí.

„Studenti se tam dožadují svých práv daleko razantněji, než na UK. Často přitom argumentují právě školným,“ říká Just. „Je to ale také bič na pedagogy. Neexistuje, že by učitel nenahradil hodinu, která odpadne. To je přitom na FSV celkem běžná praxe,“ dodává senátor.

Zvýšením kvality podmiňují poplatky za studium i oslovení studenti. „Ať už se to jmenuje zápisné nebo školné, ale muselo by to být za něco! Když škola nabídne kvalitu a vstřícnost, nevidím důvod, proč neplatit,“ říká Petr Kasper z Fakulty sociálních věd.

Podle Radky Žákové, která studuje Filozofickou fakultu, by peníze ze zápisného mohly pomoct zvýšit platy dobrým učitelům. Ti nyní často odcházejí za lepšími výdělky do soukromé sféry. „Byla bych ochotná zaplatit, kdyby tam takoví lidé zůstali,“ říká Radka. Navrženou částku ale posuzuje opatrně. „Tři tisíce by ještě šly, ale šest tisíc už mi přijde hodně,“ přemýšlí Radka.

Podle Petry Dvořákové, která právě dokončila práva, by se mělo zohlednit i sociální zázemí studentů. „Co se stane v momentě, kdy student nebude mít těch šest tisíc?“ ptá se Petra.

Senát připraví jen stanovisko, ne vlastní zákon

Materiál o zápisném je součástí návrhů, které univerzita připravila jako své podklady pro reformu vysokých škol. „Nedomnívám se, že by kdokoliv z nás měl ambice vytvářet vlastní návrh novely nebo zákon,“ říká senátor Šimek. „Chceme ale připravit jednotné stanovisko celé univerzity, na němž bude možné stavět,“ dodává.

Univerzitní návrh reformy vysokých škol představili kancléř Tomáš Jelínek a prorektor pro rozvoj Stanislav Štěch na březnovém zasedání akademického senátu. Obsah dokumentu není definitivní a měl by teprve projít rozsáhlou univerzitní diskuzí.

Připomínky akademické obce by měly být směřovány právě na Jelínka a Štěcha do 15. dubna a jsou vítané. Po dalším projednání v sociální komisi se bude celým návrhem zabývat příští zasedání senátu.

Zápisné aneb školné podle UK

  • Uvažuje se o částce 3 200 až 6 400 Kč ročně
  • Částka by byla jednotná pro všechny veřejné univerzity v ČR
  • Platili by všichni studenti bakalářského a magisterského cyklu, výjimky by byly
    posuzovány individuálně
  • Uhrazením poplatku by zřejmě byl podmíněn zápis do dalšího bloku studia
  • Kdo studuje na více školách, fakultách nebo samostatných oborech (nikoli tedy dvouoborově), platil by za každý z nich zvlášť


15 komentářů »

  • Martin Benda - radní SU UK :

    Já jsem v zásadě pro. Dodal bych ještě, aby 1% ze zápisného šlo automaticky na Studentský fond spravovaný Studentskou unií UK. Z něho by byly následně financovány studentské aktivity – festivaly, plesy, happeningy, kampaně, časopisy, organizační zázemí, studentský dům apod. /podobný systém funguje velmi dobře ve Velké Británii či Švédsku. generuje to silné a akceschopné studentské organizace./

    reagovat

    Bendit

    Jsem v zásadě proti. Cožpak jsme dělali v Paříži revoluci zbytečně? Snad jen, že ve Francii se nedělají přijímačky na univerzity (x soukromé Ecóle) a zápisné se samozřejmě neplatí. Ale, žijeme v době, kdy ten kdo neplatí je považován za socku. Ať žije kapitalismus!

    reagovat

    grigorij

    No ja zapisne na Paris VI platil, a pokud vim, tak neco platil kazdy, kdo tam studoval…

    reagovat

    Duben 10th, 2009, 19.57
    Duben 10th, 2009, 19.52
  • Václav Stůj :

    Vážení, přidám se s něajkou špetkou z mé strany. Vím, že studentské organizace, pokud nejsou moc organizované, se dají zaplatit i jinou cestou. Záleží na studentech. Takže pokud si na sebe upletla naše univerzita bič ve výši šesti tisíců, může se rozloučit s otevřeností. Metropolitní univerzita může za padesáttisíc netransparentně vyučovat, ale tak by si univerzita neměla škodit. Alespoň ne tak hodně. Takže přijmněme zkušenosti z rozvinutějších zemí a plaťme, co zmůžeme! V.S.

    reagovat

  • Jirka :

    Uz aby to bylo. Jen nechapu proc tak malo. Profesori pak ztrati moznost vymluvy „Mate to zadarmo, tak co chcete“. Krome toho se z tech penez bude dat pridat tem, kteri uci dobre. No a urcite by x-procent melo jit na fond, z ktereho by se to „skolne“ zaplatilo dobrym studentum.

    reagovat

  • Karel Hošek :

    Dobrý den,
    jsem absolutně zděšen na které škole to studuji. A co jsou naší představitelé schopni prohlásit. Jak někdo může prohlásit, že platit školné (zápisné) v době kdy je nemá nebo má jen od svých rodičů je více sociální, než placení (odloženého) školného kdy je člověk již finančně samostatný, je více sociální. A dokládá to jen úrovní finanční částky, jako jedné a hlavní argument (zápisné – 3.000, odložené školné cca 30.000) – „Jde o podobnou částku, jakou studenti utratí ročně například za účty za telefon,“ – to mi připadá absurdní. Pokud bych chtěl být demagogický jako pan kancléř Jelínek, tak pokud budu platit zápisné na UK, tak UK mi bude platit účty za telefon. A pokud bych se měl zabývat onou vybranou částkou ze zápisné, tak silně pochybuji o možnosti spásy z takového objemu financí, když ji při projednávání bílé knihy bylo řečeno, že ani 30.000 nic moc nezachrání.
    Další šílená informace je: „Podle rektora budou náklady na výběr zápisného mnohem menší, než u školného, které navrhuje ministerstvo školství.“ nevím jak k takovému názoru dospěl. Odložené školné by mělo být vybíráno finančními úřady v rámci současného systému daně z příjmu, takže by nemělo dojít k žádnému rasantnímu navýšení práce pro úřady. Naproti tomu „idea“ zápisného by velice zatížila agendu jednotlivých univerzit, kterou by si museli samy školy vytvářet a financovat.

    Karel Hošek (studen Veřejné a sociální politiky, FSV)
    Pokud někdo má informace, které mi vysvětlí postoj UK ohledně sociálnosti zápisného oproti odloženému školnému, tak rád jej vyslyším na svém mailu – karelhosa@centrum.cz

    reagovat

  • Anonym :

    Pokud bych měla platit podle svého ročního účtu za telefon, tak UK ze mne nevyždíme víc než 500Kč…Více si za telefon dovolit nemohu, nevím jak bych tedy studovala, pokud by částka 6400Kč byla podmínkou každoročního zápisu…

    reagovat

    Jeje

    Do práce! Vzdělání je investice, ne?

    reagovat

    Duben 16th, 2009, 10.32
  • Petra Chaloupková :

    Jsem pro. Ale taky nechápu, proč tak málo, když už se má školné platit, tak ať je to odpovídající částka.

    A co se sociálně slabšími? Zaprvé, pokud se takový systém zavede, musí existovat sociální síť. Zadruhé můžeme se inspirovat modely ze zahraničí. V Británii např. existuje systém splátek po dostudování, pokud student dosáhne určité výše platu. Existují sice případy, kdy se studenti snaží tento systém obejít a drží si dlouhodobě výši platu pod limitem. Ale to už je na každém z nich. Já bych byla ráda za kvalitnější výuku a klidně si na ní připlatím, pokud to pomůže, protože budu vědět, že v budoucnu se mi to vrátí. Jenže tenhle způsob myšlení je většině českých studentů cizí…škoda.

    Abych to shrnula…příjde mi daleko smysluplnější studovat něco, co za to stojí a připlatit si za to, než jen prostě mít příležitost studovat cokoliv a hlavně zadarmo, za titul…a na kvalitu kašleme… Nezlobte se, ale já si opravdu myslím, že ty peníze a kvalita spolu úzce souvisí. Peníze jsou pořád dobrou motivací. Byla jsem kolikrát svědkem toho, jak velmi dobří doktorandi odešli od nás z IMS jen proto, že prostě neměli z čeho žít…o špatném systému nemluvě. Ale dobrý systém zase souvisí s dostatečným financováním a já prostě už nevěřím, že se ty peníze dají sehnat od jinud.

    reagovat

  • Václav Stůj :

    Ano, ať se platí, dobrovolné školné, ať si každý student zkusí někdy udělat něco pro svoji alma mater a bude hned o pár starostí míň. Tomu se říká motivace? Takže pro ty kteří chtějí školné mermomocí platit mám návrh na založení transparentního účtu: Vaše peníze skončí na petřebném místě. Budu spolupracovat s Akademickým senátem i Studentskou radou, ale hlavně se schopnými lidmi, kteří budou pro tuhle možnost. Mluvím těď o fildě, kde studuju. Takže se hlašte! Plaťte kolik uznáte za vhodné. Účet založím podle ohlasu obratem.
    Jakmile se to zvrhne v placení, tak to půjde rychle tím směrem, kam směřují všechny peníze. Ano, je tu nějká tradice, docela dlouhá doba kdy se školné neplatilo. Pokud jste se shodli na tom jak říká zhruba Werich, že: když už člověk jednou studuje, tak má koukat aby studoval; a když už studuje, tak má studovat nejenom pro titul; jak tomu v mnohých případech bývá. Myslím, že jde o to jak se to udělá a ne kolik studenti zaplatí. Na hru peněz nepřistupuji. Proč nikdo nemluví o alternativách?

    reagovat

  • jgIII :

    Ja jim tedy nic platit neminim. At nejprve zlepsi sluzby.

    reagovat

    lo

    Takhle to právě bohužel nefunguje. Musíme nejdřív začít platit, a pak za svoje peníze chtít lepší služby. Abychom pro svoje požadavky měli nějakou oporu. Já bych klidně školné platila (ale relevantní školné, u kterého se to přizná, a které bude mít nějakou adekvátní výši), i kdybych si na něj musela půjčit (jako že bych musela…).

    reagovat

    jgIII

    Vase tvrzeni nejsou podlozena zadnymi argumenty. Skoly maji dost penez na to, aby si plnili sve pracovni/zakonne povinnost a chovali se slusne ke studentum. Bohuzel nevidim snahu o zlepseni u sebe, a misto toho pouze zadaji penize. Ale mnoho se da udelat bez navyseni prispevku. Tedy nedostatek penez je do velke miry zakryvaci problem – aby nemuseli nic delat a reseni odsouvali co nejdale.

    A nezapominejte, ze skoly jsou statni spravni organy – tedy s penezi se plytva, na to muzete vzit jed.

    reagovat

    lo

    O tom, že se peníze ve vysokém školství ztrácí jako voda z cedníku, pochopitelně vím. Ono je to dokonce i vidět – stačí, když se člověk dívá.
    Jenom jsem chtěla říct, že když si sami na studium nějak přispějeme, budeme mít větší právo toho od něj víc očekávat a taky požadovat. Navíc jsem poněkud idealista a doufám, že když si student vzdělání bude platit, bude si ho i víc vážit – bohužel mám kolem sebe hodně příkladů lidí, kteří si jdou VŠ pouze „vysedět“ a to ještě v tom případě, že do školy vůbec někdy zavítají.

    reagovat

    jgIII

    V soucasnosti je podle me nejvetsim problemem zkostnatelost. Kdyz tam clovek prijde, jakoby se zastavil cas. Jiste, maji mozna nejnovejsi a nejdrazsi pocitace (samozrejme, s placenym softwarem), ale jinak inovaci moc neni. Skoly zabijeji kreativitu ve studentech, misto aby je vedly ke kreativite a vychovavaly z nich budouci vudce naroda. Pokud by se uvolnila atmosfera a akademicka puda byla svobodnejsi, studenti by sami popohnali vyvoj spravnym smerem. Od tohoto problemu se odvijeji dalsi problemy – napriklad naprosto idiotske studijni plany: v CR jsou vysoke skoly v podstate takove (lepsi?) stredni skoly. Hodnota nabizeneho vzdelani je nizka. Hodnotou myslim skutecnou pouzitelnost. Strasne moc omacky kolem, ruzneho teoretizovani, do kazdeho predmetu cpou na zacatku sociologicke zaklady („ano, i zaklady tohoto predmetu polozil Max Weber“ apod.). Dale zadna prakticka vyuka a cela vyuka je zalozena na teorii „od obecneho ke konkretnimu“, coz je neprijatelne. Tri ctvrtiny studia se ucite neco, co se nechcete ucit, co vlastne nesouvisi s vasim studovanym oborem. Opravdu ode me nekdo ceka, ze budu platit desitky tisic korun za neco takoveho?! Ta drzost od UK je do nebe volajici.

    Placene studium? Za urcitych podminek souhlasim, ale nejprve je potreba udelat pruvan – ty lidi co tam maji teple mistecko a nic nedelaji opravdu platit neminim. A zas tak malo penez skoly nemaji. At zacnou setrit. Pro zacatek na topeni a pocitacech.

    reagovat

    Duben 23rd, 2009, 17.30
    Duben 23rd, 2009, 11.03
    Duben 21st, 2009, 13.33
    Duben 20th, 2009, 14.53

Napište komentář

Pište slušně a k tématu článku. Nesouvisející příspěvky a spam budou smazány.
Pokud se komentář neobjeví hned, neodesílejte ho znovu a počkejte na schválení.
Máte-li vlastní gravatar, zobrazí se u komentáře. Komentáře k článku můžete sledovat přes RSS.