Architektonická soutěž na nové sídlo Fakulty humanitních studií už zná svého vítěze. Přestavby bývalé menzy u kolejí 17. listopadu, která má začít ještě letos, se ujmou architekti z ateliéru Kuba & Pilař. Včera svůj návrh poprvé představili veřejnosti.

Méně betonu, více světla a prostoru

Jak chtějí architekti proměnit nevyužívanou menzu v moderní školu pro tři tisíce studentů? Centrem nové budovy se má stát dvorana s ochozy a s proskleným stropem, kterým bude do všech tří pater pronikat denní světlo. „Přivedeme světlo až do podzemního podlaží, tím bude možné jej využít pro knihovnu a velkou aulu. Přišlo nám zbytečné obě podzemní podlaží věnovat parkovišti a dalším funkcím, které by s fakultou moc nesouvisely,“ vysvětlil architekt Ladislav Kuba z vítězného týmu Kuba & Pilař.

Dvoranu s jednotlivými patry a ochozy propojí široká schodiště. „Chtěli jsme vytvořit společný, bohatě dimenzovaný centrální prostor, ve kterém by se studenti i pedagogové potkávali a komunikovali,“ popisuje Kuba.

Nová budova bude plně bezbariérová, výtahy však budou mít podle architekta jen doplňkovou funkci. Hlavní vstup zůstane jako dosud v úrovni prvního podlaží. Podzemní patro je ve skutečnosti v úrovni ulice, celá budova je umístěna na obrovské betonové desce, tzv. platu. Právě s tímto netradičním řešením se všech pět týmů architektů „trápilo“ nejvíce.

Všech pět soutěžních návrhů na nové sídlo FHS si můžete od 23. do 26. června prohlédnout na výstavě v Křížové chodbě Karolina.

Dům stojí v těsné blízkosti právě stavěné šestiproudové dálnice, nedaleko vyústění tunelu Blanka a severojižní magistrály. Hluk ze silnice se navíc odráží od okolních skal. Snížení nadměrného hluku bylo dokonce jedním z hlavních požadavků zadání soutěže. Návrh architektů Kuby a Pilaře proto počítá se zesílenou dvouplášťovou fasádou.

Fasádu autoři pojali netradičně. „Bude skleněná a pokrytá potiskem, který propouští denní světlo, částečně ale bude fungovat i jako přistínění,“ popsal architekt. Na potisku budou drobná písmena a číslice – zblízka mají být rozeznatelná jako jednotlivé body, při pohledu zdálky vytvoří souvislý text. „Je to motiv příhodný k zaměření Fakulty humanitních studií,“ míní Ladislav Kuba.

Hřiště se přesune dál od školy

Vítězný projekt má však i své nedořešené problémy. Otevřením plochy za severní stěnou a jejím propojením s podzemním patrem zřejmě zanikne současné hřiště. „Není vhodné, aby se na hřišti hrály míčové hry a hned vedle za sklem probíhala výuka. Navíc potřebujeme dostat více světla do suterénu, což jinak než odstraněním části betonové desky nejde,“ uvažuje architekt.

Podle jeho návrhu by se hřiště mohlo přesunout před budovu, tam však bude nová silnice. Fakulta ale slibuje, že studenti o oblíbené hřiště nepřijdou. Chce ho postavit na jiném místě při dalších úpravách okolí školy.

Jaké problémy museli architekti řešit?

PENÍZE: Celková cena rekonstrukce nesmí přesáhnout 250 milionů korun.

HLUK: Přímo pod budovou povede šestiproudová dálnice ústící do tunelu Blanka, další dopravu přivádí severojižní magistrála. Po každé ze silnic denně projede 70 tisíc aut a několik tisíc kamionů. Všechny návrhy proto počítaly se zdvojením nebo odhlučněním fasády.

DENNÍ SVĚTLO: Do budovy proniká světlo jen stěnami. Celá vnitřní část objektu, kde je dnes technické zázemí, byla skryta pod betonovou střechou a osvícena umělým osvětlením. Většina návrhů počítala s částečným, nebo úplným otevřením střechy.

ROZVOJ OKOLÍ: Magistrát požadoval, aby byl návrh v souladu s plánovaným rozvojem celého území Pelce-Tyrolky a aby se přizpůsobil stavbě plánované silnice Nová Povltavská.

ÚSPORNÝ PROVOZ: Univerzita chce, aby nová budova měla nižší náklady na vytápění. Architekti proto museli ověřovat různé možnosti kombinace klasických a alternativních zdrojů tepla.

TEPLO A POHYB VZDUCHU: Současné skleněné stěny spojené hliníkovými lamelami v zimě propouštějí teplo ven, v létě naopak budova připomíná skleník a teplo se hromadí uvnitř. I s tím museli architekti ve svých návrzích počítat a snažit se tyto negativní jevy omezit.

„Už zbývá jen sehnat peníze“

Proč vlastně dostává novou budovu právě Fakulta humanitních studií? Současné sídlo školy v areálu Jinonice už delší dobu nestačí jejím potřebám, budovu FHS sdílí s Fakultou sociálních věd, Filozofickou fakultou a dalšími univerzitními institucemi. Problém dosud FHS řešila pronájmem dalších domů, například na Hůrce či na Vinohradech, což se však ukázalo jako nevhodné.

„Udělali jsme si podrobnou studii a vyšlo nám, že FHS je na tom úplně nejhůře ze všech 17 fakult UK. Jinonice už absolutně nevyhovují, bylo proto potřeba udělat rychlé kroky, aby se situace stala alespoň důstojnou,“ vysvětlil prorektor pro rozvoj UK Stanislav Štech.

A jako rychlé a cenově dostupné řešení se ukázala právě rekonstrukce zchátralé a nevyužívané menzy na okraji Libně (i když často nesprávně řazené k Troji, pozn. red.). Stavbu navrhl v 70. letech architekt Karel Prager, který je autorem několika kontroverzních budov – bývalého parlamentu u Národního muzea a Nové scény Národního divadla, ale také moderního jinonického areálu UK.

Menza i koleje měly být součástí plánovaného velkého trojského kampusu, ten však nikdy nevznikl. Megalomansky pojatá menza pro dva tisíce studentů tak nikdy nebyla plně využitá. Povodně v roce 2002 budovu značně poškodily a o tři roky později byla definitivně uzavřena.

Pokud vše půjde podle plánu, mohla by být přestavba hotova už za tři roky. „Musím přiznat, že univerzita má na přesunu FHS jen malé zásluhy. Pouze díky samotné fakultě a proděkance Marii Pětové se situace hodně pohnula kupředu,“ doplnil Štech s tím, že nyní už je potřeba „jen“ sehnat na stavbu potřebných 250 milionů korun.

Hodnocení vítězného návrhu porotou architektů

PRO

• přehlednost a jasnost řešení celé přestavby
• plné využití všech tří podlaží
• vytvoření centrální haly prostupující všemi třemi podlažími

PROTI

• vnější podoba budovy zůstala až příliš formální
• nedořešené uspořádání části vnitřních prostor
• umístění hlavního vstupu, nevyjasnění směrů přístupu k vyvýšené ploše budovy