Zelení: Šetřit na školství je cesta do pekel

10. 9. 2009 Autor: Rubrika: Rozhovor,Univerzita žádné komentáře

„Chceme jít finskou cestou – trvale navyšovat peníze vydávané na školství. Se současnými škrty v rozpočtech univerzit rozhodně nesouhlasíme,“ shrnul pro UKáčko.cz představu Strany zelených její předseda a exministr školství Ondřej Liška.

V době krize je nejlepší investovat do vzdělávání, tvrdí Strana zelených.

Foto: UK media

Se zavedením školného nebo jiných poplatků zelení zatím nepočítají. „Dokud nebude existovat funkční systém finanční podpory pro studenty, nemá smysl se o školném bavit,“ říká Liška. Nepřímo však uznává, že časem se za studium platit zřejmě bude. „I v zemích, které jsou velmi rovnostářské, například Itálie, je naprosto běžné, že nějaká míra spoluúčasti existuje,“ připouští Liška.

Placení za studium podle něj může motivovat studenty k tomu, aby si vzdělání více vážili. „Budou také v dlouhodobějším horizontu více uvažovat o tom, co jim vzdělání přinese,“ myslí si exministr.

Zelení také chtějí prosadit, aby všechny příští vlády musely na školství dávat aspoň 12 % objemu státního rozpočtu. „Česko dnes vydává jen 9,7 % rozpočtu, průměr nejvyspělejších zemí OECD je však 13 %,“ řekl Liška. V době krize je to prý mnohem lepší investice než výstavba nových dálnic nebo zbrojení – právě v těchto oblastech by chtěli zelení nejvíce šetřit.

Liška zhodnotil i reformu vědy a výzkumu a vysokých škol, na které se sám podílel. Podle něj by měl stát se školami i vědci diskutovat, ne s nimi bojovat. „Reforma VŠ už je neprůhledná a hrozí její ‚privatizace‘ jednotlivci i skupinami,“ varoval Liška. Je ale pro užší spolupráci mezi Akademií věd a univerzitami. „Současný systém zbytečně tříští vědecké síly,“ tvrdí exministr.

Ondřej Liška: Nejdřív granty a půjčky, pak přemýšlejme o školném

Zelení chtějí navýšit finanční prostředky pro oblast školství. Dnes je ale trend opačný a kvůli úsporám se začalo nejvíc škrtat právě ve školství. Některé univerzity včetně UK přijdou až o desítky či stovky milionů.
To je absolutně špatná cesta. Není přece možné na jedné straně volat po tom, aby se zvedla úroveň všech škol a zároveň jim brát další prostředky, které jsou na tuto kvalitu jednoznačně vázány. Chceme jít tzv. finskou cestou, tedy systematicky navyšovat prostředky do kapitoly vzdělávání. A to i v době krize, protože si myslíme, že rezervy jsou jinde. Na výzkum, vývoj a školství je potřeba prostředky navyšovat. Nesouhlasíme s těmito škrty, je to cesta do pekel.

Ondřej Liška

O školném budeme uvažovat až poté, co vznikne efektivní systém finanční podpory pro studenty, říká exministr školství Ondřej Liška

Foto: UK media

Nemělo by se v době hospodářské recese šetřit všude?
My rozhodně nepodpoříme snížení výdajů na vzdělávání, protože šetřit smysl sice má, ale musí se šetřit na správném místě. Na školství už se šetřit nedá. Tam dnes nejsou žádné rezervy, už můžeme snižovat peníze na vzdělání pouze s tím, že si budeme vědomi, že tím snižujeme jeho kvalitu.

Podpořili byste zavedení školného na vysokých školách?
Už dnes existují docela výrazné ekonomické rozdíly v přístupu ke vzdělání a zavedení školného by znamenalo vytvoření další bariéry. Studium není zadarmo ani dnes. O školném jsme ochotni uvažovat až poté, co by byl zaveden efektivní systém finanční podpory pro studenty – tedy granty, stipendia, půjčky, spoření na vzdělání.

Zavedení takové podpory bude trvat několik let. A další roky bude trvat jeho ověření, jestli vůbec funguje, jestli přístup ke vzdělání skutečně zlepšil. Pak teprve má smysl diskutovat o tom, jestli aktivní účast studentů na financování vzdělání může přispět ke kvalitě, nebo ne.

Nesouhlasíte tedy ani s odloženým školným (splácí se až několik let po dokončení školy a zpravidla až po dosažení nadprůměrné mzdy, pozn. red.)?
Rozhodně ne do té doby, dokud nebudou mít přístup k vysokoškolskému vzdělání všichni, kdo na to mají talent, schopnosti a dovednosti. Teprve potom je možné uvažovat o nějaké formě školného. Otázka jestli má být přímé (platí se už při studiu) nebo odložené (platí se až po absolvování oboru, pozn. red.) je zčásti odborná a zčásti politická. Myslím si, že i odložené školné má zásadní nedostatky.

Univerzita Karlova na jaře navrhla zavedení pětitisícového zápisného. Takovou „symbolickou“ částku by snad mohl dát dohromady každý.
Zápisné není nic jiného než školné, jen s jiným názvem. Pokud máme zatížit studenty nebo jejich rodiny nějakou další částkou – byť by šlo jen o tisíce korun – tak je potřeba umožnit jim během studia legálně a flexibilně pracovat. To dnes studenti leckde nemohou. Je třeba vytvořit mnohem pružnější systém pracovních smluv pro studenty, tak aby mohli během studia pracovat a přispívat si na něj. Potom může mít zápisné smysl – bude motivovat studenty k tomu, aby si více vážili vzdělání a v dlouhodobějším horizontu více uvažovali o tom, co jim vzdělání přinese.

Jaké další změny ve vysokém školství byste chtěli prosadit?
Chceme například odstranit zbytečnost jakou je současná hranice 26 let, dokdy může mít člověk statut studenta. Vysokoškolské studium by mělo být otevřeno všem generacím, tedy nejen lidem, kteří právě opustili střední školu.



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.