Minulou středu se v kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí v Trojické ulici konala už podvanácté ekumenická bohoslužba za dárce těl pro studium anatomie.

Studenti a pedagogové z Anatomickéhu ústavu 1. lékařské fakulty tak po skončení pitevních cvičení vyjadřují vděk a úctu dárcům těl. Zároveň je bohoslužba i posledním rozloučením se zemřelými pro pozůstalé, ačkoliv „odklad“ obřadu je mnohdy roční.

„Působil jsem nějakou dobu ve Švýcarsku a v USA a tam jsem se inspiroval,“ popisuje profesor Miloš Grim, přednosta Anatomického ústavu, jak tradice vznikla. „V zemích, kde má náboženství silnější pozici, je to standardem. U nás jsme v tomto asi jediná fakulta,“ říká profesor Grim, který na pozici přednosty ústavu nastoupil v roce 1997 a brzy ji uvolní.

Ve vedení bohoslužby se střídají za římskokatolickou církev Josef Šplíchal a za Českobratrskou církev evangelickou Zdeněk Susa, kteří také oba mají za sebou akademickou dráhu.

V úvodním proslovu poděkoval profesor Grim dárcům slovy, které od roku 1998 zdobí zeď Anatomického ústavu pod plastikou Thysie od Olbrama Zoubka, tedy jako těm, kteří umožnili, aby „anatomie byla místem, kde zemřelí učí živé.“ Zároveň požádal pozůstalé o pochopení odkladu posledního rozloučení.

Že se dnes o dárcích mluví v kostele, považuje za důležité. „Církev s tím dávno nemá problém a je to pro nás otázka prestiže. Podpora a pochopení církve, která má na občany vliv, nám pomáhá získat nové dárce,“ vysvětluje.

Na bohoslužbě vystupují tradičně i zástupci studentů. Milan Zika a Monika Hošková ve svých proslovech shodně zdůraznili nejen odborný, ale především osobní přínos, který v nich jejich setkání se zemřelými na pitevně zanechalo. Zpěvem se opakovaně rozhodla poděkovat studentka Klára Kumštová s doprovodem, například Bachovým zpracováním protestantského chorálu ‚O Haupt voll Blut und Wunden‘.

„Studentům vždy vše důkladně vysvětlujeme a čteme jim z dopisů dárců,“ přibližuje Miloš Grim pozici studentů fakulty. „Snažím se jim zdůraznit, že lékař a duchovní jsou ti, co mají k zemřelým nejblíž. Proto je dobře, když sem potom přijdou.“

Miloš Grim je rád, že tentokrát dorazili i posluchači z anglické paralelky. Původně pro ně svůj uvodní proslov vedl i v angličtině, ale časem od toho upustil. „Dříve sem chodili hlavně slovenští studenti, kteří jsou více religiózní,“ podotýká. Chodí stále, ale stejně tak dnes bohoslužbu navštěvují i studenti čeští.

Po smrti dárce veškeré související náklady přebírá fakulta. Na základě výběrového řízení je uzavřena smlouva s pohřební službou, která zajišťuje převoz těl a po skončení pitev jejich bezobřadní zpopelnění. Pokud pozůstalí projeví zájem, dostanou poté urnu s popelem.