Na jedné straně lesk státní návštěvy a univerzitní „akce desetiletí“. Na straně druhé tvrdá bezpečnostní opatření, všudypřítomná policie a rozpaky budící pravidla. To byly dojmy studentů z návštěvy německé spolkové kancléřky Angely Merkelové na Univerzitě Karlově.

AUDIO:

audiozáznam ke stažení v MP3

Když UKáčko.cz před dvěma týdny informovalo o chystané přednášce německé spolkové kancléřky Angely Merkelové na Univerzitě Karlově, strhl se poprask. Taková akce se nevidí každý den a všichni chtěli být u toho. Stálo to za to?

Studenti byli v menšině

První problémy vznikly už před týdnem, kdy se začalo mluvit o rozdělování vstupenek. Protože zájemců o účast byly tisíce, bylo jasné, že ani největší posluchárna na fakultě nebude stačit, vždyť jen Právnická fakulta má přes 3000 studentů. Aby zájemci nemuseli přespávat před vchodem do posluchárny, rozhodl nakonec Úřad vlády a univerzita, že vstup bude možný pouze s pozvánkou.

Počet míst byl omezen na 700 s tím, že polovinu vstupenek si rozdělí Úřad vlády a Univerzita Karlova, druhou polovinu pak dostanou studentské spolky. Situace se však několikrát měnila a počet vstupenek pro studenty se pomalu snižoval. Nakonec na studenty zbylo 240 lístků. Větší spolky neměly dost ani pro vlastní členy. „Nebyli jsme z toho nadšeni,“ komentoval diplomaticky situaci Adam Vojtěch ze spolku Všehrd.

220 lístků zabral Úřad vlády, 110 rektorát. Zbytek získali zahraniční novináři, čestní hosté, fakulta, delegace a další. Úřad vlády navíc zabral první řady a studenty odkázal od páté řady dále. Jak se navíc ukázalo, možná zbytečně – ještě před přednáškou pracovníci Úřadu vlády rozdávali několik zbylých vstupenek náhodným kolemjdoucím, několik míst pro úředníky zůstalo neobsazených.

Systém kritizovali nejen studenti, ale i širší veřejnost. Někteří se ozvali i ostřeji: „Pár studentských spolků dostalo symbolický počet vstupenek, zbytek bylo rozděleno mezi vedoucí pracovníky ze škol a různých státních institucí. Ti jsou asi dostatečně prověřeni a nehrozí, že budou mít vlastní názor,“ řekl doktorand z Právnické fakulty Karel Světnička.

Rozdávání lístků navíc začalo relativně pozdě, některé spolky měly na jejich distribuci pouhé dva pracovní dny. Podle informací UKáčka.cz byly důvodem jednak neshody ohledně počtu vstupenek pro různé instituce, jednak spory o jejich podobu a o to, čí logo na vstupence bude.

Hosty přivítalo rozpačité povstání

Studenty čekala přísná bezpečnostní opatření, ti prozíravější raději dorazili už s předstihem, aby se vyhnuli tlačenici před vstupem do sálu. Komu minulý měsíc vadila bezpečnostní služba na přednášce Vladimíry Dvořákové, tentokrát měl raději zůstat doma. Bezpečnostní rám, osobní prohlídka, kontrola kabelky či batohu, ozbrojení policisté na chodbách a početné hlídky kolem fakulty – to vše přináší státní návštěva.

Kdo se do hlavního sálu nedostal, přesto o podívanou nepřišel. Nejdříve mohl z ochozů sledovat přípitek kancléřky s vedením fakulty. Poté se ti, na které se nedostal lístek, mohli přesunout do místnosti 300, kde spolek Common Law Society využil přímého přenosu ČT24 a vystoupení kancléřky s premiérem promítal na plátno.

Před začátkem požádal zástupce fakulty přítomné, aby kancléřku a premiéra pozdravili povstáním, což se v sále setkalo s rozpačitými reakcemi. Stejně jako bezpečnostní služba v sále a několik lidí, kteří „naháněli“ přítomné na místa a omezovali pohyb po sále. Mnozí po přednášce diskutovali o tom, kde končí úcta k významnému hostu a začíná nepříjemná upjatost. I sama kancléřka působila při příchodu do místnosti poněkud rozpačitě. Naproti tomu studenti si na své fakultě chvíli připadali jako cizinci.

Merkelová: O nesmyslnosti socialismu jsme věděli

Ani obsah debaty příliš nepřekvapil. Prvních 20 minut zabral premiér, který předčítal své prohlášení a za to si vysloužil značnou kritiku. Hlavním hostem přednášky byla německá kancléřka a její čas v Praze byl velice omezen. Podle mnohých nebylo vůbec nutné, aby premiér, který může ostatně na Právnickou fakultu přijít kdykoliv (a v minulosti tak koneckonců učinil) zabral třetinu času předem napsaným projevem. Někteří novináři, například Marek Švehla z Respektu, to dokonce označil za „největší faux pas“ celé akce. Naproti tomu kancléřka mluvila spontánně a mnohem přirozeněji.

Petr Nečas přednesl několik tezí o budoucím postavení České republiky v Evropě, kancléřka se zaměřila na budoucnost Evropy jako celku. „Ano, budeme dávat Evropě nové kompetence. Ale měli bychom jí dávat jen to, co zvládne lépe než samotné státy,“ zněla jedna z hlavních myšlenek. Hned na začátku ale zavzpomínala na mladá léta, kdy jako stážistka navštěvovala Prahu a pochytila i základy češtiny.

Vzpomněla i na to, jak s kolegou profesorem Rudolfem Zahradníkem nadávali na socialismus. „Jako studenti máte výhodu, že už nemusíte žít v tom experimentu, o kterém jsme už tehdy věděli, že je nesmyslný,“ řekla kancléřka na adresu tehdejšího režimu. Profesor Zahradník se mimochodem jako čestný host přednášky zúčastnil.

Kromě toho kancléřka vyzdvihla současnou mladou generaci. „Říká se, že tu máme evropskou politiku, ale nemáme evropskou veřejnost. Když ale vidím studenty, kteří cestují po Evropě díky programu Erasmus a pak vyprávějí, kde všude mají přátele… Myslím, že tady se ta evropská veřejnost právě rodí,“ tvrdí Merkelová.

Na otázky „na tělo“ nedošlo

Došlo i na otázky studentů, celkem jich bylo zodpovězeno pět. Ačkoliv je moderátor losoval, hned první přišli na řadu dva zástupci Česko-německého fóra mládeže, což je jistě velmi nepravděpodobná náhoda. Kdo očekával tvrdé otázky „na tělo“, byl zklamán. Dotazy se týkaly technických či právních záležitostí, kohezních fondů, zemědělské politiky, eurosummitů a fiskálního paktu.

Není však úplně pravda, že by se dotazy kancléřce podbízely – z úst studentů například zazněly kritické názory na nesmyslnost projektů placených z eurodotací. „Nebylo by lepší tyto fondy raději úplně zrušit, než vyhazovat peníze za zbytečné projekty?“ ptal se jeden z tazatelů. Jiný poukazoval na nelogičnost zemědělských dotací, které tvoří polovinu unijního rozpočtu.

Na ostřejší debatu ale nedošlo. Velký podíl na tom měla zvolená forma diskuze, kdy bylo nutné otázky předem poslat na lístečcích. Kancléřka nejdříve vyslechla všechny dotazy a zodpověděla je najednou, čímž z debaty vypadla bezprostřednost. Moderátor navíc neúmyslně pobouřil část diváků, když prohlásil „Dáme teď prostor slabšímu pohlaví,“ a situaci musel zachraňovat premiér.

Po debatě předal děkan Právnické fakulty Aleš Gerloch kancléřce Merkelové pamětní medaili fakulty. Jak děkan připomněl, kancléřka si tak rozšířila svou sbírku, jednu medaili totiž dostala už při své předchozí návštěvě na UK.

Podceněné schopnosti studentů

Jak se debata líbila studentům? Jejich pohledy se různí. Řada z nich akci i přes uvedené nedostatky pochvalovala a byli rádi, že mohli být „u toho“. Další připustili, že nešli ani tak „na Merkelovou,“ jako „na ten cirkus kolem“. Novinářů v sále bylo skoro více než studentů, akci živě přenášela Česká televize a starosta spolku Všehrd Adam Vojtěch vystoupil ve studiu ČT24, se studentkami ze spolku Prager Deutscher Klub zase natočila rozhovor německá televize ARD.

Přestože šlo o významnou a důstojnou akci, která zřejmě posílila prestiž Univerzity Karlovy, debata se dočkala kritiky z mnoha stran. Velká část účastníků volala po tom, aby na podobných akcích na UK dostali větší prostor studenti a jejich spolky. Většinu organizační činnosti převzala univerzita a Úřad vlády, přitom spolky a studenti už v minulosti prokázali, že dokáží organizovat i akce mimořádného rozsahu a lze i jim svěřit i větší odpovědnost než rozdávání lístků.