Ani 23 let po pádu komunismu se Česko stále nevyrovnalo se svou totalitní minulostí. Pokusy o zrušení KSČM, přímé nástupkyně KSČ, se opakovaně objevovaly s větší či menší intenzitou po celou dobu. Mezi politiky i odborníky však převažuje názor, že dnes už by zákaz strany mnoho nevyřešil.

Pavel Mücke – Orální historie-soudobé dějiny Fakulty humanitních studií UK

Abych pravdu řekl, myslím, že na naší politické a veřejné scéně jsou daleko aktuálnější a závažnější otázky k řešení. Z pohledu historického, pokud by měla být KSČM zrušena, mělo se tak stát v raných 90. letech a ne po více než 20 letech po listopadu 1989 v naprosto odlišném kontextu jako projev značně opožděného a neupřímného „antikomunismu“. Zdali má návrh na zákaz šanci na úspěch nevím, jak ukazuji další příklady, „prohlasovati“ parlamentem se dá leccos. Smysl podle mě však rozhodně nemá.

Michal Kubát – Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK

Neznám podrobnosti o aktuálním návrhu, těch už bylo tolik a různě pokažených, že nemá moc velký smysl to sledovat. Myslím si ale, že naději na úspěch spíše nemá. Nicméně obecně řečeno má podle mě vždy smysl postihovat antisystémové strany, což KSČM jistě je.

Milan Znoj – Ústav politologie Filozofické fakulty UK

(v letech 1983–1989 členem KSČ)
Snaha zakázat KSČM už není o mnoho více než způsob, jak odvést pozornost k zástupným problémům – je to hra pro „ideově založený“ lid, aby se měl čím zabavit a nezlobil. KSČM má nyní spíše stabilizující roli, někteří říkají, že působí konzervativně. Co se revolučních hrozeb týče, je staromilská a sterilní, a tak paralyzuje prostor, který by jinak obsadil nějaký radikální populista nebo populistka. Za větší nebezpečí pro naši demokracii považuji populistickou pravici. Šanci na úspěch návrh na zákaz momentálně nemá. Ale není všem dnům konec, až budou větší problémy, bude potřeba rozehrát větší hry.

Jiří Koubek – Ústav politologie Filozofické fakulty UK

Návrh na zákaz KSČM nemá smysl žádný – je to zástupné a zbytečné téma. Šanci na úspěch dle mého mínění také nemá.

Miroslav Vaněk – Orální historie-soudobé dějiny Fakulty humanitních studií UK

Nemyslím si, že zákaz 23 let po listopadu 1989 má nějaký smysl, dokonce bych pochyboval o tom, zda může jít po takové době i o jakousi morální satisfakci, s vědomím toho, že ti „všehoschopní“ funkcionáři či členové KSČ už dávno stranu opustili a „rozpustili se“ v jiných politických stranách. Zakázat KSČ mělo smysl v roce 1990, o tom jsem přesvědčen, ovšem k tomu zcela jistě nebyla politická a asi ani společenská vůle, přestože dnes všichni mluví o tom, jak to někde a někdy navrhovali. Domnívám se, že současný antikomunismus je boj, který je některými lidmi veden už skutečně hodně hodin „po dvanácté“. (…)

Vše výše zmíněné ovšem neznamená, že bych jakkoli omlouval konkrétní zločiny, kterých se konkrétní lidé z řad KSČ dopustili. Jen nejsem příznivcem kolektivní viny a často černobílého vidění naší nedávné historie. Pokud bych přeci jen trochu „fušoval“ do řemesla politologům, myslím si, že současná KSČM je naprosto nesystémová strana, které ke spokojenosti stačí pouze poměrně jednoduchý „opoziční“ život v parlamentních lavicích. Bez zodpovědnosti na vládnutí mají současní komunisté zajištěné dobré bydlo placené státem, avšak kvůli tomu se asi strany neruší. Myslím si naopak, že KSČM velmi poškozuje přirozenou výměnu pravice a levice na správě věcí veřejných, neboť ČSSD nemá přirozeného a respektovaného koaličního partnera na levici.

Foto: Miroslav Vaněk FHS UK, Pavel Mücke AV ČR, Milan Znoj a Jiří Koubek ÚPOL FF UK, Michal Kubát FSV UK