Přednášky, cvičení, semináře, zkouškové a pořád dokola. Až nám bude o dvacet let víc, s nostalgií si vzpomeneme i na tu nejnudnější hodinu, jenže to teď nikoho nezajímá.

Žijeme přítomností a momentálně dumáme, jak přečkat další uzívaný den na fakultě, abychom pak ze sebe setřásli školní pel a mohli skočit do menzy, knihovny, práce, hospody, víru nočních ulic. Prostě studovat je fajn, ale tak nějak nám to nedochází a dennodenně házíme otrávené pohledy směrem k hodinkám.

Jenže chyba! Aniž by to nezasvěcení věděli, na Karlově univerzitě se dá zaplnit index předměty, které by se – alespoň podle názvu – mohly mnohdy zařadit v Bradavicích k učení o černé magii, runách nebo lektvarech. Probíraná látka sice už tak nebezpečná (a někdy ani zábavná) není, ale co může být víc „cool“ než shánět učebnice na rozmluvy s papouškem?

Právě Fakulta humanitních studií rozmetává jakoukoliv konkurenci, alespoň co se bizarních jmen předmětů týče. Můžete si zapsat kupříkladu…

Antropologii jídla. Když nemáte rajče, dejte tam sojovku. Když nemáte sojovku, dejte tam meloun. Třeskutě mimoňské to není, pravda, ale člověk si tak nějak automaticky představí spíš antropologii kulturní či sociální, popřípadě Kůstku ze Sběratele kostí. Takhle aby se jeden připravil na šéfa z Café Imperial nebo aspoň majitele skiservisu Babicu. Vařečku ale můžete nechat doma. Dozvíte se něco o významu, který lidé v průběhu věků konzumování a stolování přičítali. Bon Apetit!

Propedeutika – seminář pro opraváře. „Tak jsem tady paninko na ten kohoutek, co vám kape!“ Hned na začátek upozorňujeme remcaly, že ano, víme, jak to autor myslel, a že opraváři jsou myšleni budoucí studentští asistenti. Jenže vysvětlujte to někomu mimo FHS. Je jen otázka času, kdy se roznese, že v Česku musí mít opraváři všeho druhu vysokoškolský diplom. Což vlastně nen divné, když i post prezidenta u nás ještě před „pár“ lety zvládl i švarný horník.

Běh po vyšehradských hradbách. Tak tady končí veškerá sranda. Běda tomu, kdo se bude k předmětu stavět laxně a seběhne dolů do Podolí. Nedejbože až na Výtoň! Student by se mohl rozloučit se zápočtem a profesor tělocviku by se pak v evaluačním dotazníku se zlou potázal – a to hlavně v kolonce „přístup přednášejícího“.

Studium kognitivních schopností papoušků šedých. On by se nad kurzem asi ani nikdo nepozastavil… na Přírodovědecké fakultě! Na FHS ovšem zavání pláží, palmami, piňakoládou, zkrátka exoticky. Než si přečteme sylabus, který praví: „Trénink papoušků šedých (…) drobné experimenty s těmito subjekty.“ Šedým subjektům tedy přejeme, aby ve zdraví přežily drobné experimety. Děti umí být zlé a kdo kdysi trhal mouchám nožičky, ať jde klečet do kouta!

Třicet případů majora Zemana. Jestli každý předmět ponese jméno seriálu, za chvíli by mohl rozvrh vypadat, jako když se poslední stránky čtvrteční přílohy MF Dnes dostanou do spárů zuřivého televizního maniaka. Co dvě hodiny nějaké ta Ordinace, Šeherezáda nebo Žena za pultem. Přitom se jedná o neškodné studium symboliky a analýzu všech těch dobordružných eskapád pana majora. No, neškodných, víte, jak to chodí… otec byl toho večera podivně neklidný…

Nehezky složité látky

I na Matematicko-fyzikální fakultě mají o legraci postaráno. Přiznáváme, že většina předmětů má zde své logické (jaké taky jiné – na Matfyzu) opodstatnění a zábavný charakter vychází spíše z neznalosti těch, kteří si z matematiky pamatují tak maximálně hodiny strávené nad Bělounem. I přesto zvědavost pracuje, když se v SISu dočtete o…

Dobývání znalostí. Moc si nemyslete. Znalosti jsou jako nedostupná dívka – krásné, chladné, je třeba se jim dvořit, neuškodí květina, bonboniéra, diamant, večeře… zkrátka dobývat je. Co na tom, že přednášející formuloval tenhle akt dvoření jako snahu přeložit množství zpracovávaných a uchovávaných dat do smysluplné informace. Jedná se přece pořád o jedno a to samé.

Krásná fyzika nehezky složitých látek. I kdekterý student FF by nad dojemným názvem kurzu uronil slzu a zapsal si ho. Nebo možná konvertoval k matfyzákům úplně. Sice mu na gymplu nevycházela jediná úloha a čtyřku vybojoval každoročně jen díky kombinaci předpísemkových modliteb, dovedného opisování a přehnané aktivitě při mazání tabule, ale na tom přece nesejde! Tady totiž konečně pochopí „perspektivní a aktuální témata z fyziky molekulárních a biologických systémů“.

Nestandardní seminář řeší nestandardní matematické metody. Tak proč se nejmenuje Řešení nestandardních matematických metod? Takhle to totiž vypadá, že kurz lze splnit jen za pomoci nějakých nekalých, zakázaných nebo přinejmenším kontroverzních praktik.

Na 1. lékařské fakultě se učí všelicos, občas je třeba probrat i temnou stránku života. Nemůžeme s určitostí říct, jak důkladně se medici vnoří do problematiky a jak důležitá je praxe, například v kurzu…

Drogy a umění, ale kdo chce být kvalitní lékař, měl by zkusit všechno! Podle přednášejících jde o výklad literárních děl, výtvarného umění a hudby určitými způsoby spjatých s tématem drog. Jaký by mělo smysl projít tímhle předmětem za střízliva, víme všichni – žádný. Naopak, prožitek z poznání je třeba znásobit, a to i radikálním způsobem. Na konci semestru sice přibude na adiktologii několik nových exemplářů ke zkoumání, to je ovšem to, čemu se říká recyklace.

Víte o dalších zajímavých nebo kuriózních předmětech? Napište do diskuse!