Děkan FHS si vyřizuje účty se svými nepřáteli, říká bývalá pedagožka

29. 10. 2009 Autor: Rubrika: Názory 54 komentáře/ů

Grant poskytnutý Fakultě humanitních studií na realizaci červnové česko-německé konference „Myšlení médií“ má nečekané důsledky. Děkan fakulty vyzval docenta Jiřího Bystřického, který byl za konferenci odpovědný, aby ukončil pracovní poměr. Navíc jej děkan nechal i odvolat z vědecké rady.

Děkan FHS Ladislav Benyovszky

Stojí za odvoláním Jiřího Bystřického formální pochybení, nebo se jej chce děkan FHS Ladislav Benyovszky (na snímku) zbavit?

Foto: Václav Hájek (UK)

Čím se tedy Jiří Bystřický „provinil“? Získal pro fakultu grant od Česko-německého fondu budoucnosti (Fond) a německého partnera – Mezinárodního centra pro výzkum kulturních technik a filosofie médií na Bauhaus univerzitě (IKKM). Jen díky němu bylo možné konferenci uskutečnit s minimálními náklady pro FHS.

Bystřický s IKKM vyjednal i další společné projekty, mimo jiné publikaci příspěvků z konference ve známém německém nakladatelství a zejména joint degree doktorandský program. Nic z toho nelze zrovna považovat za hrubé porušení pracovních povinností, z čeho Bystřického viní děkan.

Děkan: nejdříve výpověď, pak hledání důkazů

Kde FHS objevila problém? Při podání žádosti a přijetí příspěvku došlo k omylům, jejímž výsledkem byla chybná smlouva o přijetí příspěvku, podepsaná Jiřím Bystřickým: smlouva je totiž adresována Institutu pro studium elektronické kultury FHS a Bystřický je uveden jako jeho „statutární zástupce“. Nemůže ovšem být statutárním zástupcem institutu, který ani nemá právní subjektivitu. A když vedení FHS objevilo kopii smlouvy, rázem bylo jasno: Jiří Bystřický by měl opustit fakultu.

Tento závěr byl natolik nepochybný, že si děkan vyžádal vyjádření Bystřického a další dokumenty (mimo jiné originál smlouvy a žádost o příspěvek) až poté, co mu sdělil zmíněné disciplinární kroky.

Dokumentem, kterému by přitom měla být věnována pozornost, je žádost o grant, který 18. prosince 2008 podepsal právě děkan FHS Ladislav Benyovszky a děkanát ji potvrdil příslušným razítkem. Smlouva podepsaná Bystřickým přitom přímo odkazuje na tuto žádost: účelem smlouvy je závazek využít příspěvek na „krytí nákladů souvisejících s uvedeným projektem dle žádosti z 18. 12. 2008“. Příspěvek byl po podepsání smlouvy převeden na účet FHS a využit přesně podle žádosti. Jiří Bystřický z celé částky samozřejmě neobdržel ani korunu.

Žádost také vysvěluje zdroj mylného označení „statutární zástupce“. Děkanát FHS nechal děkana podepsat dokument, aniž by do příslušné kolonky doplnil jeho jméno – jako „statutární zástupce“ se takto nabízel pouze Jiří Bystřický, tedy navrhovatel projektu. Sám Bystřický se nad zněním smlouvy pozastavil a nařídil ji předložit na děkanátu, což se bohužel nestalo – ovšem nikoliv jeho vinou.

Na základě všech dokumentů a výpovědí je tedy patrné, že Jiří Bystřický jednal zcela v zájmu Fakulty humanitních studií a bez vědomí porušení pravidel. Mohl dokonce o grant zažádat jako fyzická osoba, nebylo nutné podávat žádost za FHS. Česko-německý fond nevnímal chybu ve smlouvě jako narušení projektu – FHS získala příspěvek, o který žádala a konference proběhla dle plánu.

Jde o vyřizování účtů?

Proč FHS popsanou formální chybu „řeší“ tím, že se snaží dokázat vinu Bystřickému? V zájmu úspěšného dokončení projektu a dobrého jména FHS by jistě byl příhodnější jiný postup: zjistit jak k chybě došlo a projednat další postup s Fondem. Nikoliv zpochybnit práci svého zaměstnance, kterou Fond podpořil a která je pro fakultu přínosem.

Jinonice

Potrestal děkan Jiřího Bystřického právem, nebo šlo jen o pomstu? To řeší v těchto dnech na FHS

ilustrační foto: UKáčko.cz

Stačilo jen odstranit administrativní nedostatky a fakulta by měla během týdne opravenou smlouvu. Děkan by pak mohl pracovníky děkanátu upozornit na větší ostražitost při podobných administrativních úkonech.

Zdá se, že pro děkana Benyovszkého nebylo hlavním cílem najít příčinu chyby. Samotný projekt, spolupráce se zahraničním partnerem i Fondem je podle kroků Benyovszkého méně důležitá než vyřízení účtů s Jiřím Bystřickým. Pokud se ovšem jedná o osobní spory, je správné řešit je zrovna při mezinárodních projektech s účastí grantové organizace?

Obvinění z obtěžování je pokračováním boje proti Bystřickému

Je pozoruhodné, že několik týdnů po této „aféře“, která nevedla k žádným dalším krokům ze strany děkana ani Jiřího Bystřického, vychází v novinách článek obsahující výpověď nejmenované studentky, kterou Bystřický údajně nutil se svléknout, pokud by chtěla obhájit práci.

Vzhledem k bulvární povaze článku je zbytečné komentovat příběh studentky, povážlivý je však důkaz věrohodnosti barvitého líčení údajné ‚Lindy B.’. „Celý případ vyšetřila zvláštní komise“, která zahájila „vyšetřování, na němž se podíleli psychologové, sexuologové a právníci,“ vysvětluje na základě rozhovoru s minulým i současným děkanem FHS autor článku.

Nabízí se otázka: na základě čeho může fakulta vytvořit vyšetřovací komisi? Podle jakých pravidel tato komise vyšetřuje různé typy případů? A jak posuzuje „důkazy“, o nichž v článku hovoří exděkan Jan Sokol?

Autor článku s odvoláním na Ladislava Benyovszkého upozorňuje, že v době zasedání komise ještě neplatil antidiskriminační zákon, takže „by byl vyhazov Bystřického z fakulty velmi obtížný“ – jistě, podle tohoto zákonu „ten, kdo byl tímto /diskriminačním/ jednáním dotčen, má právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění“.

U soudu se ale nic neřešilo. Protože ještě nebyl schválen příslušný zákon? Řešením tedy byla ad hoc komise, která nahradila soud? Je těžko představitelné, že by takto uvažoval profesor Jan Sokol, autor textů o právu. Komise však mohla alespoň odůvodnit proč zbavila Bystřického funkce vedoucího katedry.

Děkan, psychologové, sociologové i právníci mohou klidně hodnotit jednání jakéhokoli zaměstnance jako podezřelé, pobuřující, nemorální, nekorektní nebo nevhodné. A věřit nebo nevěřit komukoliv a čemukoliv. Ale vedení fakulty nemůže toto hodnocení legitimizovat vyšetřováním zaměstnanců jakousi komisí, jejíž závěry pak prezentuje v médiích.

Článek uzavírá případ tvrzení, že „děkan fakulty Ladislav Benyovszky slibuje, že bude vůči pedagogovi nekompromisní a pokusí se ho zbavit.“ Jde však v tomto případě o diskriminaci ‚Lindy B.’ nebo spíš o otevřený útok na Jiřího B.?

KATEŘINA KRTILOVÁ
Autorka je bývalou vyučující na katedře elektronické kultury a sémiotiky Fakulty humanitních studií


(mezititulky redakční, článek vyjadřuje názor autora)

Vážení čtenáři, vzhledem k narůstajícímu množství vulgárních a agresivních příspěvků je diskuse dočasně přerušena. Chcete-li se vyjádřit k tématu článku, pošlete nám prosím svůj příspěvek e-mailem na ukacko[zavináč]ukmedia.cz a rádi jej zde publikujeme. Děkujeme za pochopení



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.