Namísto fádního šedivého paneláku, budova, která zapadá skvěle do krajiny. Výstava fotek místo bílých anonymních chodeb. Nedaleko koleje čistý park, kde se dá relaxovat i učit. Že jste takovou kolej ještě neviděli? Dva studenti ubytovaní na koleji 17. listopadu, zvané též Troja, s podporou kamarádů rozjíždí projekt EKOLej s mottem „TROJA – TROchu zmůžu i JÁ“. Kladou si za cíl změnit svou kolej, aby byla šetrnější k životnímu prostředí a zároveň nabídla ubytovaným příjemnější zázemí.

Andrea Proková a Marek Vyšinka už mají na kontě několik úspěchů. Každý rok na Den Země, tedy 22. dubna, organizují úklid kolem koleje. Letos také řediteli Kolejí a menz předložili propočty nákladů na výměnu žárovek za kompaktní zářivky. V kolejní menze pro zútulnění pořádají výstavy. Dále provádějí výzkumy o stavu třídění odpadů na koleji. Studenty i vedení koleje pak seznamují s výsledky a předkládají návrhy na zlepšení.

„Myslím, že k ochraně našeho životního prostředí je třeba, abychom si vytvořili pozitivní vztah ke konkrétnímu místu, kde trávíme podstatnou část svého času. A o to pak můžeme lépe pečovat nebo ho alespoň neničit,“ říká Andrea, studentka sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií. Podle ní jsou právě koleje pro studenty důležitým místem, protože se na podstatnou část roku stávají jejich, byť dočasným, domovem.

„Zdá se mi důležité, aby se jim zde dobře bydlelo a i do budoucna si přenesli tento kladný postoj k okolí. K tomu by přispělo jak ‘odanonymnění‘ koleje, díky zabezpečení místa k společnému setkávání, tak i společné aktivity k zvelebování koleje, samozřejmě spojené se zábavou. A kromě toho mám pocit, že tato pěst na oko životnímu prostředí něco dluží,“ dodává Andrea.

K jejímu snažení se přidal student Matematicko-fyzikální fakulty Marek Vyšinka, mimo jiné čerstvě zvolený člen kolejní rady na koleji 17. listopadu. V projektu zajišťuje zejména technickou stránku věci – tedy kalkulace návrhů, a v případě zářivek srovnání fyzikálních parametrů uvažovaných alternativ.

„Kdo šetří, má za tři“ na kolejích zatím neplatí

Projekt EKOlej lze rozdělit na dvě části. Jedna zahrnuje úsilí, které mohou udělat sami studenti, druhou část by měly zajistit Koleje a menzy.

Sami studenti mohou třídit odpady, udržovat čistotu ve svém okolí, neplýtvat vodou, nenechávat zbytečně celý den zapnutý počítač nebo rozsvíceno v pokoji a podobně. Podle Andrey je ale těžké studenty přesvědčit, aby se takto chovali. Chybí totiž motivace. Student, který bude šetřit, zaplatí za ubytování stejně jako ten, který se chová nehospodárně, takže jeho odměnou může být jen dobrý pocit. Navíc pracovníci kolejí často se studenty komunikují stylem nařízení a tento neosobní přístup má mnohdy ještě opačný efekt.

„Naším vzorem může být například University of East Anglia z Británie. Tam se studenti domluvili s vedením koleje, že budou propagovat šetření energiemi, a na druhou stranu, pokud opravdu za rok ušetří oproti vypočítané průměrné spotřebě za srovnatelné období, dostanou čtvrtinu uspořených peněz nazpět. A to bez omezení způsobu jejich využití. Zbytek peněz se ponechá na účtu kolejí za účelem snižování kolejného v příštích letech. U nás bychom ušetřené finanční prostředky mohli v rámci účtu koleje následně využít třeba na opravu nebo vznik nových sportovních zařízení nebo čehokoli jiného, co ubytovaným zpříjemní pobyt.“ říká ohledně inspirace Andrea.

Uspořit až 260 tisíc korun ročně

Do části, kterou by měly zajistit Koleje a menzy, spadá například zateplování kolejí či pořízení termostatických ventilů na radiátory, které již na koleji 17. listopadu proběhly, nebo nově navrhovaná výměna žárovek za zářivky. Náklady na jejich pořízení jsou sice vyšší, protože cena zářivky je oproti obyčejné žárovce mnohdy až čtyřicetinásobná. Zářivka však spotřebovává mnohem méně elektřiny – dokonce až o 75 %.

Vysoké náklady na pořízení zářivek by se měly v případě varianty se dvěma měněnými žárovkami nejdéle do 2 let vrátit. Celková doba samozřejmě závisí na růstu ceny elektřiny, krádežích a dalších faktorech.

U využití zářivek ale také panuje celá řada obav, často oprávněných. Zejména jde o skutečnost, že deklarovaná doba životnosti uváděná výrobci zářivek se neshoduje s tou faktickou. Těmto nepříjemnostem by měl zamezit pečlivý výběr a následný nákup různých typů zářivek. Studenti by pak sami testovali, které ze zářivek jim lépe vyhovují. Důležité je rovněž zohlednění záruční doby. Podle propočtů by zářivky mohli na trojské koleji ušetřit 130 až 260 tisíc ročně. To se rovná nákladům na ubytování jednoho až dvou studentů po celou dobu jejich studia. Vedle toho by navíc bylo možné tímto způsobem uspořit 30 – 50 tun uhlí a CO₂.

Ředitel Kolej a menz Mojmír Bém již na jednání grémia předsedů kolejních rad přislíbil, že tyto návrhy správa kolejí ověří v praxi. Výměna žárovek za zářivky by se měla uskutečnit na vybrané menší koleji v centru Prahy během října či listopadu letošního roku.

„Věříme, že se najde hodně studentů, kterým život na koleji není lhostejný“

U výměny žárovek za zářivky na jedné koleji to ale končit nemusí. Projekt se dále může rozvíjet o nápady, jak šetřit životní prostředí. Například při aplikování solárních panelů, které by například částečně mohly pokrýt ohřev teplé vody pro umývání. Andrea Proková k tomu dodává: „Zapojit se může každý a novým nápadům se rozhodně nebráníme. Věříme, že se najde hodně studentů, kterým život na koleji není lhostejný.“

A nemusí to být jenom studenti ubytovaní na koleji. „Například i v rámci svých povinností do školy, ať už se jedná o práce seminární či bakalářské, mohou studenti vytvářet s podporou svých učitelů reálné projekty technického či organizačního charakteru, které poté najdou konkrétní uplatnění,“ uvažuje Andrea.

Pokud se tedy chcete připojit nebo se jen dozvědět více, informace naleznete na http://www.kolej.mff.cuni.cz/~kr/?doc=zarivka